Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Archiv rubriky: Blízký východ
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Za zabití afghánských civilistů hrozí americkému seržantovi trest smrti, hájí se posttraumatickým syndromem
Seržant Robert Bales, který se účastnil misí v Iráku a Afghánistánu a který v březnu 2012 krutým způsobem zavraždil 16 afghánských civilistů a z toho 9 dětí, trpí podle Balesova obhájce posttraumatickým syndromem. Balesův obhájce John Henry Brown se odvolává na odborný posudek lékařů. Robertu Balesovi hrozí za vraždu až trest smrti. Obhajoba se v soudním líčení odvolává na svědky, podle kterých trpěl seržant Bales psychickými problémy. Špatný psychický stav Roberta Balese, který mohlo způsobit i zranění hlavy na jedné z misí, může mít vliv na konečné rozhodnutí soudu.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Syrští rebelové obviňují džihádisty z krádeže revoluce
Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Desetitisíce lidí se rozloučily s kurdskými aktivistkami
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc
Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.
V Jemenu je více než 1,3 milionů pracujících dětí
Podle studie OSN, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce (ILO) a Dětský fond OSN (UNICEF) s pomocí jemenské organizace zabývající dětskou prací, je v Jemenu 1,3 miliónů pracujících dětí. OSN vyzývá Jemen, aby chránil dětská práva a dodržoval mezinárodní normy, které práva dětí zajišťují. Ve věkové skupině 5-17 let pracuje údajně až 17 % jemenských dětí a to více než 30 hodin týdně, často se jedná o práci nevhodnou a nebezpečnou vzhledem k jejich věku. Průzkum je alarmující, ochrana dětí Jemenu musí být prioritou pro mezinárodní společenství, uvedl regionální ředitel Arabských států Nada al-Nashif.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
OSN plánuje zvýšit potravinovou pomoc Sýrii
Světový potravinový program (WFP) si klade za cíl poskytovat potraviny pro více než 2,5 milionů lidí postižených konfliktem v Sýrii, prozatím se stará o 1,5 milionů obyvatel. WFP minulý týden od syrské vlády obdržel seznam s nevládními organizacemi, které mohou pomáhat s humanitární pomocí, do té doby neměla OSN od vlády povolení spolupracovat s dalšími nevládními organizacemi. Zástupce OSN Ertharin Cousin oceňuje aktivitu ze strany vlády na rozšíření humanitárních partnerů v zemi, díky ní je větší šance zajištění potravin pro další milion lidí trpící nedostatkem potravin. OSN odhaduje, že pomoc v Sýrii a v okolních zemích v současné době potřebují až 4 miliony lidí.
Saudský král vyměnil guvernéra ropné provincie
Saudský král Abdullah jmenoval Saud bin Nayefa novým guvernérem Východní provincie, která je významná z hlediska ropné produkce. Východní provincie je však také centrem šíitské komunity, která již 2 roky v Saudské Arábii pomocí protestů a demonstrací volá po lepších právech a propuštění vězněných příbuzných. Nově jmenovaný guvernér Saud bin Nayefa je bratrem současného ministra vnitra Mohammed bin Nayefa. Aktivisté ve Východní provincii si zatím nejsou jistí, zda změna ve vedení bude mít dopad na místní politickou situaci. Vzhledem k ropnému průmyslu je však podle aktivistů hlavním zájmem režimu bezpečnost v této provincii.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Syrským uprchlíkům se nedostává humanitární pomoci, množí se i případy znásilnění
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.