Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Archiv rubriky: Blízký východ
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni
Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
V Bahrajnu propukly protesty
Stovky mladých demonstrantů vyšly do ulic hlavního bahrajnského města Manama. K protestům vyzvala bahrajnská opozice i přesto, že nedávno souhlasila se zahájením dialogu s vládou ohledně ukončení nepokojů v zemi. Khalil al-Marzook, mluvčí hlavní opoziční strany al Wefaq, uvedl, že „souhlas k dialogu neznamenal, že zastavíme své protesty“. Bahrajnské ministerstvo vnitra dříve odmítlo vydat opozici povolení k demonstracím a varovalo, že „účast v shromáždění je nezákonná a proti narušitelům bude zakročeno“. Policie následně skutečně zahradila hlavní silnice v Manamě a proti davu použila slzný plyn. Nepokoje v Bahrajnu trvají od 14. února 2011, kdy byla první poklidná demonstrace v Manamě rozehnána policií.
V Jordánu skončily parlamentní volby
Počáteční výsledky naznačují úspěch provládních sil. Účast ve volbách byla podle volební komise 56,6 %, volby nicméně bojkotovala opozice, která již upozornila na údajné volební podvody. Hlavní stranou opozice je Islámská akční fronta (IAF), politická odnož Muslimského bratrstva. IAF bojkotovala volby mimo jiné i kvůli údajně diskriminačnímu volebnímu zákonu, který znevýhodňuje velká města, kde má práve opozice hlavní základnu. Zákon naopak zvýhodňuje ženy beduínských kmenů a umožňuje hlasovat členům bezpečnostních složek, čímž získávají na vlivu podporovatelé jordánského krále Abdullaha II. V posledních 2 letech zahájil král Abdullah II. v zemi řadu reforem, které mají předejít nepokojům, jaké zasáhly ostatní arabské země. Opozice bojkotovala volby také proto, že míra dosavadních reforem jí připadá nedostačující.
Malajský premiér navštívil Pásmo Gazy
Malajský premiér Najib Razak vstoupil v úterý do Pásma Gazy, aby vykonal podle svých slov „humanitární návštěvu“. Na společné konferenci s vůdcem Hamasu Ismail Haniyaem v Gaze uvedl, že přijel „vyjádřit solidaritu s palestinským lidem.“ Návštěva se však setkala s kritikou palestinského prezidenta a vůdce hnutí Fatah Mahmouda Abbase. Podle jeho kanceláře návštěva premiéra Razaka „podkopává palestinskou reprezentaci, posiluje rozdělení a celkově neprospívá palestinským zájmům.“ Malajský prezident Razak však naopak vyjádřil přání, aby došlo k opětovnému sjednocení Fatahu i Hamasu, mezi nimiž panuje již 5 let vzájemné napětí.
Americký generál John Allen byl zbaven obvinění z nevhodných emailů
Pentagon stáhl obvinění amerického generála a bývalého vrcholného představitele ozbrojených sil v Afghánistánu Johna Allena, který byl podezříván z nepatřičného chování v podobě udržování nevhodné emailové konverzace s Jill Kellyovou, floridskou celebritou. Kellyová byla zapletena do skandálu okolo bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse, který po odhalení milostného poměru rezignoval. Po očištění Allenova jména je možné, že se generál, jenž se po vznesení obvinění vzdal loni v únoru své pozice v Afghánistánu, stane vrchním velitelem amerických vojsk v Evropě.
Saúdská Arábie: brzký konec konfliktu je nereálný
Saúdskoarabský ministr zahraničí Saud al-Fajsal na pondělním Arabském summitu hospodářského rozvoje v Rijádu řekl, že vyřešení syrské krize v dohledné době nevidí jako reálné. Země odmítá násilí, kterého se Sýrie dopouští na občanech, vztahy mezi Saudskou Arábií a Sýrii jsou proto napjaté. Sýrie je i spojencem Íránu, silného rivala Saudské Arábie, která jako přední exportér ropy a člen organizace OPEC má snahu izolovat režim syrského prezidenta Bashara al-Assada od dění v regionu.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Slovenský agent CIA byl zadržen v Íránu
Slovenská média informovala o zadržení slovenského občana Mateje Valúcha, který je údajným agentem CIA působícím od loňského léta v Íránu. Podle slovenského deníku Sme šestadvacetiletý muž zprostředkovával americké zpravodajské službě CIA informace o teheránském vědeckém pokroku. Kvůli údajné špionáži byl Slovák minulý týden zadržen. Doposud nebyl umožněn přístup slovenských, ani jiných západních diplomatů k zadrženému muži v Teheránu.
Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou
Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Americké bezpilotní letouny provedly úder v Jemenu
Podle jemenské armády bylo při tomto sobotním úderu ve středním Jemenu zabito 8 osob. Podle místních obyvatel byly 2 osoby identifikovány jako bojovníci Al-Kaidy saudské národnosti. Jeden z nich byl identifikován jako Ismail bin Jamil. Americká armáda provedla v Jemenu již desítky podobných akcí za pomoci bezpilotních letadel. Údery směřují proti příslušníkům jemenské odnože Al-Kaidy, která je podle USA nejaktivnější pobočkou celé organizace.
Syrský ministr vyzval opozici k jednání
Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.