Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Archiv rubriky: Blízký východ
Afghánistán převzal kontrolu nad věznicí Bagram
Armáda USA předala Afghánistánu kontrolu nad věznicí Bagram, jež byla poslední, kterou Spojené státy americké v zemi spravovaly. Věznice byla následně přejmenována na Afghánskou národní věznici v Parwanu. K převzetí kontroly došlo během neohlášené návštěvy ministra zahraničí USA Johna Kerryho. Ministr Kerry se v Afghánistánu setká s prezidentem Hamidem Karzaim, se kterým bude jednat o postupném převzetí odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Velitel mise ISAF generál Dunford uvedl, že předání správy věznice je znakem toho, že Afghánistán je stále více suverénním státem.
Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Ománský sultán udělil amnestii
„Jeho veličenstvo sultán Kábús udělil královskou milost obviněným z pomluvy, zločinů spojených s informačními technologiemi a z neoprávněného shromažďování,“ uvedla ománská státní agentura ONA. Sultán Kábús tak omilostnil všechny disidenty, kteří byli uvězněni za očerňování jeho osoby nebo za účast v protestech. Podle aktivistů by se amnestie měla vztahovat asi na 50 osob. Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) krok sultána Kábúse přivítala, zdůraznila však, že amnestované osoby se v první řadě neměly vůbec do vězení dostat. Ománská vláda se snaží zmírnit napětí ve společnosti, které zesílilo v souvislosti s nepokoji Arabského jara před dvěma lety. Ománská vláda mimo jiné přislíbila omezit počty zahraničních pracovníků v zemi, výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit desetitisíce nových pracovních míst.
Syrský prezident al-Assad slibuje „vyčistit“ Sýrii po atentátu v Damašku
Syrský prezident Bashar Al-Assad slíbil, že zemi zbaví extremismu a ignorance. Oznámil po čtvrtečním atentátu v mešitě v hlavním městě, při kterém zemřelo 49 lidí včetně nejvyššího sunnitského duchovního Mohammeda Saeeda al-Boutiho. Informaci přinesla státní tisková agentura SANA. Sebevražedný útočník se odpálil po al-Boutiho proslovu k věřícím studentům. Kazatel byl zastáncem současného režimu už za dob vlády Hafíze al-Assada, otce nynějšího prezidenta. Na sobotu vláda vyhlásila státní smutek.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Syrskou opozici povede Ghassan Hitto
Syrskou opozici povede člen Muslimského bratrstva (MB) Ghassan Hitto. Rozhodnutí přišlo v pondělí na summitu Syrské národní koalice v tureckém Istanbulu. Tento bývalý manažer v oblasti telekomunikací, který žil ve Spojených státech amerických (USA), bude mít za úkol sjednotit syrské povstalecké skupiny. V listopadu 2012 opustil svůj pracovní post v Texasu a začal se věnovat boji proti současnému syrskému režimu. Ghassan Hitto prosazuje postoj „humanitárního“ jednání s nepřítelem a je vedoucím humanitární pomoci se sídlem v Turecku. Ačkoliv si mezinárodní společenství přeje, aby byla sestavena přechodná opoziční vláda, odborník na Sýrii a Východní Středomoří Fabrice Balanche poukazuje na fakt, že rebelové nejsou složeni z jedné frakce a bývají financováni z různých zemí. Zatímco Saúdská Arábie podporuje Salafisty, Katar zase Muslimské bratry.
Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob
Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří
Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů
Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.
Manželka syrského prezidenta al-Assad se objevila po dlouhé době na veřejnosti
Manželka syrského prezidenta Bashara al-Assada Asma a jejich 3 děti se v rámci svátku Matek zúčastnili benefiční akce v Damašku. Výtěžek získaný z prodeje výrobků je určen pro matky syrských vojáků zabitých v občanské válce. Prezidentova rodina je viděna málokdy, svou přítomností Asma al-Asssad rozptýlila spekulaci o svém odjezdu ze země a přijetí azylu v Rusku. Naproti tomu prezidentova matka Anisa Makhlouf spolu s dcerou Bushrou již nějaký čas pobývají v Dubaji, jejíž manžel generál Assef Shawkat byl v červenci 2012 zabit při bombardování Ústředí Národní bezpečnosti v hlavním městě.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Syrská opozice zvolila svého premiéra
Syrská národní rada zvolila premiéra, který má za úkol zformovat a poté řídit vládu spravující regiony pod kontrolou syrských rebelů. Nově zvoleným premiérem je Ghassan Hitto, IT expert původně z Damašku, jenž prožil několik desítek let v USA. Premiér Hitto působí od listopadu 2012 v Turecku, kde pomáhá koordinovat pomoc pro syrské regiony v držení rebelů. Syrská národní rada zvolila premiéra Hitta na zasedání v Istanbulu poměrem 35 hlasů z celkových 48. Někteří z členů rady se podle BBC hlasování zdrželi, neboť se jim nelíbí nedostatek vojenských zkušeností nového premiéra. Svou podporu premiérovi Hittovi již vyjádřila Svobodná syrská armáda.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.