Zemětřesení o síle nejméně 7,3 stupňů Richterovy stupnice podle BBC zasáhlo v úterý Írán poblíž hranice s Pákistánem. Otřesy byly cítit v Indii a v zemích Perského zálivu. Epicentrum se nacházelo na jihovýchodě Íránu v oblasti hor a pouště. Íránská státní televize oznámila, že zemětřesení si vyžádalo přes 40 lidských životů. Bylo to nejsilnější zemětřesení za posledních 40 let v zemi. Před týdnem zemětřesení o síle 6,3 stupňů Richterovy stupnice v jihozápadním Íránu, v blízkosti jaderné elektrárny v Bushehru, zabilo 37 lidí.
Archiv rubriky: Blízký východ
Jednání o půjčce Egyptu stále nepřináší jasný výsledek
Mezinárodní měnový fond (MMF) se zatím nedohodl s Egyptem na podmínkách půjčky ve výši 4,8 miliardy USD, která má stabilizovat egyptskou ekonomii. Po necelých dvou týdnech jednání v Káhiře je podle šéfa mise MMF Andreas Bauera znát pokrok v úsilí egyptských úřadů. Nyní se rozhovory přesunou do Washingtonu. Podle analytiků je problém ve vyhýbavosti Muslimského bratrstva k nepopulárním reformám před volbami, které se mají konat v říjnu. MMF žádá mimo jiné snížení dotací na palivo a zvýšení daní. Egypt získal v minulém týdnu prozatímní finanční podporu od Kataru a Libye ve výši 5 miliard USD, není v současnosti zcela závislé na půjčce od MMF.
Omán má ambice stát se transportním centrem regionu
Omán hostí letošní konferenci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) zaměřenou na zásobování a logistiku, která je se zabývá strategickou rolí Ománu v regionální dopravě. Ománský ministr dopravy Ahmed bin Mohammed Al Futaisi na konferenci uvedl, že „cílem Ománu je stát se bránou do Perského zálivu“. Ministr Al Futaisi také připomněl, že navzdory globální krizi ekonomiky zemí Perského zálivu významně rostly a tudíž se zvyšoval i jejich mezinárodní obchod, který pro svůj rozvoj potřebuje kvalitní infrastrukturu. Omán v posledních letech hodně investuje právě do rozvoje infrastruktury: budování a modernizace přístavů a letišť, či rozvíjení železničních a silničních spojení se Saúdskou Arábií, Jemenem a Spojenými arabskými emiráty. Významným ománským ekonomickým partnerem, hlavně pro budování přístavů, jsou nizozemské firmy, proto se konference GCC účastnila i nizozemská ministryně dopravy a životního prostředí Melanie Schultz van Haegenová.
Saúdský princ podporuje ženy v řízení aut
Člen saudskoarabské královské rodiny princ Alwaleed bin Talal vyjádřil svou podporu pro uzákonění práva žen na řízení aut. V Saúdské Arábii to totiž kvůli konzervativnímu výkladu islámu zatím není možné. Princ bin Talal argumentuje tím, že umožnění ženám řídit auto by pomohlo v kampani za omezení počtu zahraničních pracovníků v zemi. „Kromě jiných ekonomických a sociálních benefitů umožní řízení žen obsadit více jak 500 000 pracovních míst domácími zaměstnanci,“ uvedl princ bin Talal. Saúdská Arábie nedávno odstartovala kampaň za tzv. „saudizaci“ práce. Místní úřady se zaměřily na kontroly zahraničních pracovníků, kterých je v zemi okolo 8 milionů, většina z nich navíc s neplatným pracovním povolením, a nelegální pracovníky vyhošťují. Uvolněná pracovní místa mají být obsazena domácími zaměstnanci.
Premiér Nečas navštívil Afghánistán, setkal se s prezidentem i českými vojáky
V sobotu se premiér Petr Nečas sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim. Jedním z témat byly i letouny L-159 z českých Aera Vodochody, o které měl afghánský prezident zájem. Na zahraniční návštěvě premiér Nečas ujistil, že čeští vojáci zůstanou v zemi i po roce 2014, kdy bude ukončena vojenská operace mezinárodního společenství ISAF. V neděli se premiér sešel s českými vojáky v provincii Vardak a Lógaru. Jednou z možností, jak by se vojáci mohli po roce 2014 podílet na rozvoji asijské země, je vybudování dopravní infrastruktury.
Exploze v Iráku zabily více než 30 lidí
Několik bomb v různých městech Iráku si v pondělí ráno vyžádalo přes 30 mrtvých a více než 200 zraněných. Koordinované výbuchy nastaly během ranní dopravní špičky a zasáhly Bagdád a další větší města v zemi. Většina explozí byla způsobena auty naloženými výbušninami. Žádná skupina se nepřihlásila k pondělním atakům. Vrchol násilí v Iráku byl mezi léty 2006 a 2007, bombové útoky jsou avšak i nyní časté.
Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.
Turecký premiér Erdogan odkládá návštěvu Gazy až na konci května
Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Jemenci protestují proti deportaci pracovníků ze Saúdské Arábie
Obyvatelé Jemenu protestují proti deportaci zhruba 20 000 lidí, kteří pracují v Saúdskoarabském království. Mezi protestující je také Ezzedin Abdullah, jenž v Arábii zaplatil za prodloužení víza 4 300 USD. „Po 3 týdnech mě zatkli s tím, že papíry nejsou v pořádku a poslali zpět do Jemenu. Rád bych získal zpět alespoň peníze, které jsem za vízum zaplatil,“ uvedl pro deník Ahram. Odhaduje se, že až 80 % Jemenců si obstarávalo víza ilegálně, neboť cena za vyřízení byla mnohonásobně nižší než na úřadě. Razantní přístup k zahraničním pracovníkům, povětšinou dělníků, nastal po zavedení změn v pracovním právu, ve kterém chce země zvýšit podíl Saúdů zaměstnananých v soukromém sektoru. Ten je nyní pouze 10 %. Demonstranti upozorňují na fakt, že dnes na ropu bohatý a prosperující stát vyrostl díky Jemencům a dalším dělníkům z chudších oblastí světa.
Stabilitu jižního Jemenu ohrožují majetkoprávní spory
V jemenském přístavu Aden probíhá demonstrace jihojemenských rolníků, kteří nesouhlasí s konfiskací půdy. Zabavené pozemky by měly patřit někdejší vojenské a civilní správě pracující pro režim bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha. Demonstrace se koná v době, kdy Národní Dialog v hlavním městě Sanaa vede diskuzi o budoucnosti Jemenu. Zvláštní vyslanec OSN Jamal Benomar upozorňuje na téměř 20letou diskriminaci a útlak lidí na jihu země a jejich skepsi nad vírou v lepší budoucnost. „Únava a občanská neposlušnost vede do ulic stále větší počet protestujících,“ řekl vyslanec. Druhy vlastnictví půdy se za posledních 50 let několikrát změnily, zvláště pak po sjednocení Jemenu v roce 1990, kdy byly pozemky prodávány „za dobrou cenu“ prezidentovým spojencům.
Čtyři italští novináři držení v Sýrii jsou volní
Tři muži a jedna žena, kteří natáčeli pro italskou televizi Rai dokument v severní Sýrii a byli v zajetí od 4. dubna, jsou nyní v pořádku v Turecku. Oficiální důvody, proč a kým byli drženi, nejsou. Italská státní tisková agentura Ansa vydala zprávu, že se zadrženými bylo zacházeno dobře a islamistická skupina, která je držela, se domnívala, že jsou špioni. Výbor pro ochranu novinářů řadí Sýrii jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro reportéry. Celkem bylo v konfliktu v roce 2012 zabito 28 novinářů a nejméně 21 uneseno. Obě strany jsou obviňovány z podílu na útocích na novináře.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Palestinský premiér Salam Fayyad odstoupil
Premiér Salam Fayyad v sobotu odstoupil po dlouholetých sporech s prezidentem Mahmúdem Abbásem. Končící předseda vlády Fayyad byl nahlížen americkou administrativou jako klíčová osoba pro mírové jednání s Izraelem. Salam Fayyad vykonával funkci ministerského předsedy Palestinské samosprávy od roku 2007. Není členem Fatahu, ani Hamásu, a proto byl považován za politicky nezávislého a liberálního. Jeho pověst mezi Palestinci utrpěla v důsledku ekonomických útrap. Očekává se, že prezident Abbás jmenuje nového premiéra během několika dní.
S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty
Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Jemenský prezident posiluje svou kontrolu nad armádou
Jemenský prezident Abed Rabbo Mansour Hadi odvolal generála Ahmeda Ali Saleha, syna bývalého dlouholetého prezidenta Ali Abdullaha Saleha, z funkce velitele elitních Republikánských gard. Spolu s ním byli z vojenských funkcí uvolněni i další rodinní příslušníci exprezidenta Saleha, nově mají bývalí velitelé zastávat diplomatické posty v zahraničí. Podle BBC se současný jemenský prezident Hadi snaží posílit svůj vliv nad armádou, jejíž částí jsou dosud loajální exprezidentovi a jeho rodině. Již v dubnu 2012 odvolal prezident Hadi asi 20 vyšších důstojníků, kteří byli do funkce dosazeni jeho předchůdcem Salehem. Exprezident Saleh vládl v zemi 33 let a odstoupit ho donutily až nepokoje spojené s Arabským jarem. Svůj odchod vyměnil za imunitu a dále působí na jemenské politické scéně.
Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů
Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.
Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě
Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.
Hamás a Fatah se snaží obnovit jednotu Palestinců
V Káhiře jednali zástupci Hamásu a Fatahu o implementaci předchozích dohod. Jedná se o pokračující snahu obou stran ukončit jejich spor a utvořit palestinskou sjednocenou vládu. Během posledních let došlo k několika dohodám o ukončení jejich boje o moc, ale žádná nebyla realizována. Obě strany se vyjádřily ke Katarské výzvě svolat summit vedoucích arabských států, aby projednaly implementaci usmíření mezi Hamásem a Fatahem. Prvně jmenovaný přivítal iniciativu, druhý má výhrady, že islamistické hnutí nemůže být pozváno jako „legitimní a rovný“ zástupce Palestinců. V následujících dnech by se měl setkat prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás s lídrem Hamásu Khaledem Meshaalem.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Pákistánky se chtějí zapojit do politického života v zemi
Badam Zari a Begum Nusrat se zapíší do historie pákistánské politiky jako první ženy, jež kandidují do regionální vlády v oblasti silně konzervativní morálky. První ze jmenovaných zdůvodňuje svoji kandidaturu tím, že má zájem pracovat ve prospěch žen v oblasti Bajur, kterou mimo nízké vzdělanosti trápí špatné zdravotnictví a sociální služby. Bajur je součástí autonomního regionu poblíž Afghánistánu, kde má výrazně vliv Taliban. Pákistán má tradičně nízké zastoupení žen v politice a veřejném životě, ale naopak mnoho z nich uctívá činy a odkaz bývalé političky Benazír Bhutto. Assad Sarwar, vládní úředník z federálního spolku spravující kmenové oblasti (FATA), řekl, že je čeká dlouhá cesta s překážkami, kterými by se neměly nechat odradit. Kandidátka Zari doufá, že se ženy odhodlají přijít k volbám bez obav z možných reakcí kmenových vůdců.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Zemětřesení v Íránu si vyžádalo nejméně 37 obětí
Na jihozápadě Íránu bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 6,1 stupňů Richterové stupnice s následnými 80 otřesy. Nejméně 37 lidí bylo zabito a 850 zraněno. Na 12 vesnic bylo úplně zničeno. Jediná jaderná elektrárna v Íránu v Bushehru, která se nachází jen 90 kilometrů od epicentra, nicméně nebyla poškozena, její konstrukce by měla vydržet otřesy o síle až 8 stupňů. Zemětřesení bylo cítit napříč Perským zálivem. Íránem prochází významná geologická zlomová linie, proto je oblast náchylná k seismické aktivitě. V roce 2003 zanechalo zemětřesení po sobě více než 250 000 mrtvých.