Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Archiv rubriky: Blízký východ
Prezident Barack Obama podepsal novou pomoc pro syrské rebely
Balíček pomoci pro syrské povstalce byl schválen minulý týden na zasedání Národní bezpečnostní rady. Byl vytvořen po rozhodnutí prezidenta Obamy z minulého měsíce, který se rozhodl poslat syrským rebelům léky a jídlo. Mnozí jeho humanitární obsah zpochybňují a mluví o vojenském vybavení defenzivní povahy, jako jsou neprůstřelné vesty. Národní bezpečnostní tým a členové Kongresu opakovaně urgují, aby USA zvýšily přímou pomoc pro povstalce, kteří žádají těžké zbraně a high-tech vybavení. Administrativa prezidenta Obamy poslala do Sýrie již 385 milionů USD na humanitární pomoc a přes 100 milionů USD politické opozici na utvoření řídící struktury.
OSN bude muset zastavit potravinovou pomoc syrským uprchlíkům
Více jak 400 000 syrských uprchlíků v Libanonu by nemuselo dostat potravinovou pomoc od OSN v příštím měsíci, pokud OSN neobdrží nové finanční prostředky. Regionální koordinátor Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) Panos Moumtzis řekl, že „rychlost, s jakou se krize zhoršuje, je mnohem rychlejší než schopnost mezinárodního společenství financovat syrské humanitární potřeby“. OSN obdržela jen 400 milionů USD, mezinárodní společenství ale přislíbeno 1,5 miliardy USD, která má pokrýt potřeby pro syrské uprchlíky v první polovině letošního roku.
Francouzští novináři jsou po zajetí v Afghánistánu na svobodě
Dvěma novinářům z Francie, kteří byli drženi jako rukojmí, se podařilo uniknout z nedobrovolného vězení ve Wardaku. Podle vyjádření mluvčího afghánského ministerstva vnitra Sediqa Sediqqiho je prvním ze zadržovaných 29letý Pierre Borghi, reportér na volné noze, jehož ozbrojenci unesli v listopadu v hlavním městě Kábulu. Propuštění potvrdilo také francouzské ministerstvo zahraničí, avšak zprávy o druhém muži nebyly zveřejněny. Oba novináři byli v dobrém zdravotním stavu předáni úředníkům francouzské ambasády v Kábulu.
Sýrie odmítá pustit do země inspektory OSN
Inspekční tým OSN čeká na Kypru na povolení vstoupit do Sýrie, aby vyšetřil údajné použití chemických zbraní v konfliktu. Domněnky o použití chemických zbraní byly spuštěny incidentem ve vesnici Khan al-Assal v provincii Aleppo minulý měsíc, ze kterého se obviňují obě strany konfliktu. Státní média uvedla, že OSN se bude snažit pokrýt celou zemi a tím porušit státní suverenitu. Sýrie je mezi pár zeměmi, které nepodepsaly Úmluvu o chemických zbraních, která zakazuje jejich použití v mezinárodním měřítku.
Írán otevřel novou stanici na zpracování uranu
Pár dní poté, co skončily jaderné rozhovory se světovými vůdci, které zaznamenaly jen malý pokrok, Írán oznámil, že v centrální provincii Yazd otevřel novou stanici na zpracování uranu a uranový důl. Země si tím připomněla Národní nukleární den. Saeed Jalili, zástupce Íránu při vyjednávání ohledně jaderného programu, prohlásil, že „Írán má právo na mírový jaderný program“.
Irán uvalil na diplomata Saúdské Arábie zákaz cestování
Podle iránských úřadů totiž saúdskoarabský diplomat v březnu způsobil v hlavním městě Teheránu dopravní nehodu, při níž zahynul iránský občan. Diplomat byl navíc údajně pod vlivem alkoholu, což je v Iránu zakázáno. Podle BBC však saúdskoarabské ministerstvo zahraničí popřelo, že by jejich diplomat byl opilý, údajně se jednalo pouze o politováníhodnou dopravní nehodu. Zákaz vycestování nicméně zůstane v platnosti, dokud případ nebude uzavřen. Jedná se o další zhoršení v poslední době velmi napjatých vztahů mezi Saúdskou Arábií a Iránem.
Saúdskoarabské úřady zasahují proti nelegálním zahraničním pracovníkům
Saúdskoarabské úřady zahájily rozsáhlou razii zaměřenou na nelegální zahraniční pracovníky v zemi. Snaží se tak vyřešit problém s více jak 12% nezaměstnaností domácích občanů a zároveň omezit toky peněz, které zahraniční pracovníci posílají do svých domovských zemí (ročně přes 7 miliard USD). Inspektoři se zaměřují na zahraniční pracovníky, kteří mají neplatná pracovní povolení. Pokud také firma zaměstnává hodně zahraničních občanů, je jí zakázáno přijímat další a v krajním případě může být i sankcionována. Saúdská Arábie je nicméně na zahraniční pracovní síle závislá, v zemi je až 8 milionů zahraničních dělníků. V důsledku zásahů proto již zavřelo na 250 škol a tisíce obchodů, které vedli právě zahraniční pracovníci s neplatným pracovním povolením. Saúdskoarabské úřady se snaží prosadit tzv. „saudizaci“ práce a na volná pracovní místa dosadit vlastní občany.
Několik izraelských vládních webových stránek čelilo útoku
Webové stránky izraelského parlamentu Knessetu a volební agentury byly v neděli napadeny hackery. Yitzhak Ben Yisrael, vedoucí Izraelského národního kybernetického ředitelství, řekl, že útok nepřinesl reálnou škodu, neboť „hackeři nemají nástroje, aby způsobili škodu na důležité infrastruktuře“. Stránky, které podporovaly kybernetický útok na Izrael, byly také nabourány a místo proti-izraelských hesel tam hrála izraelská hymna. Skupina hackerů, kteří sami sebe nazývají Anonymous Arab, vydala minulý týden zprávu prostřednictvím videa na YouTube, že připravuje kybernetický proti-izraelský útok rozdělený do tří fází. Nejprve má být odstraněna sionistická entita z internetu. V druhém kroku chtějí odhalit plány svého protivníka a jeho zločiny. O třetí fázi hovoří jako o daru, jenž není blíže specifikován.
Nálož v autě zabila nejméně 15 lidí v centru Damašku
V centru Damašku explodovala bomba v autě, která zabila nejméně 15 lidí a 53 zranila. Syrská státní média uvedla, že sebevražedný atentátník odpálil automobil plný výbušnin v rušné části hlavního města, kde sídlí centrální banka, ministerstvo financí, státní investiční agentura, mešity a školy. Jedná se o druhý velký útok prostřednictví auta naloženého výbušninami v centru Damašku během posledních měsíců. Při jiném útoku na centrum vládnoucí strany Baas z 22. února zemřelo nejméně 53 lidí a více než 200 bylo zraněno.
OSN znovuotevře svá distribuční centra v Gaze
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém Východě (UNRWA) oznámil, že v úterý znovuotevře svá centra v Gaze, která byla zavřena po útoku na jedno z nich ve čtvrtek minulý týden. Adnan Abu Hasna, mediální poradce UNRWA v Gaze, řekl, že se organizaci dostalo ujištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Pokud budou centra a pracovníci UNRWA ohroženi, organizace zavře centra znovu.
Americký ministr Kerry se sešel s představiteli Palestiny a Izraele
Americký ministr zahraničí John Kerry se na své již druhé návštěvě Blízkého východu ve 2 týdnech sešel se zástupci Izraele a Palestiny. Ministr Kerry se snaží přimět obě strany k uzavření míru, který je podle něj možný v případě, že budou obě země ochotné řešit své zásadní zájmy. Za 2 hlavní otázky považuje ministr Kerry bezpečnostní potřeby Izraele a státní aspirace palestinského lidu. Šéf americké zahraniční politiky se snaží obnovit mírová jednání, která poslední dobou opadla. V neděli se ministr Kerry setkal s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem a schůzka s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem byla naplánována na pondělní večer.
Katar hostí konferenci o Dáfrúru
Katar hostí dvoudenní konferenci o rozvoji a rekonstrukci súdánské provincie Dárfúr, která má za úkol najít zhruba 7,2 miliardy USD na pomoc místní ekonomice a obyvatelům. Velká Británie již před začátkem konference přislíbila příspěvek minimálně 52 milionů USD. Podle BBC se však objevují hlasy, které koncept pomoci zpochybňují, zejména kvůli přetrvávající nestabilitě v regionu. Tento názor sdílejí i někteří obyvatelé Dárfúru, kteří proti probíhající konferenci protestovali právě s poukazem na špatnou bezpečnostní situaci, jenž je třeba zlepšit před zahájením obnovy provincie. Podle návrhu rozvojové strategie, která byla publikována před začátkem katarské konference je však nepravděpodobné, že by někdy nastaly ideální podmínky pro zahájení rekonstrukce. V minulých letech probíhal v Dárfúru konflikt mezi arabskou centrální vládou a dárfúrskými černými Afričany, kteří se cítí být diskriminováni.
Omán buduje nové ekonomické centrum
Omán začal masivní přestavbu dosud zaostalého rybářského městečka Duqm, které leží 450 km jižně od hlavního města Maskat v pouštní provincii Wustah. Cílem celého projektu je udělat z Duqmu, který byl dosud domovem beduínských kmenů a rybářů, průmyslové centrum a přístav. Investicí 1,5 miliardy USD už bylo vybudováno přístavní zařízení, údajně druhé největší na Blízkém východě, a 4 kilometry dlouhá přístavní zeď. Duqm má výhodnou geografickou polohu poblíž lodních cest k Suezskému průplavu, plánuje se proto vybudování ropovodů spojující Duqm se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Provoz přístavu Duqm by umožnil omezit přepravu ropy Hormuzskou úžinou, kterou dnes prochází velká většina světové produkce ropy, a kterou již Irán několikrát hrozil uzavřít.
Další rozhovory o íránském jaderném programu nepřinesly posun, ministr Kerry ztrácí trpělivost
Nové kolo jednání o íránském nukleárním programu v Kazachstánu nepřineslo žádný posun, americký ministr zahraničí John Kerry upozornil Írán, že rozhovory nemohou trvat věčně. Nové kolo jednání zatím naplánováno nebylo. Přesto prezident Obama trvá na pokračování diplomatického jednání, které by ovšem mohly ohrozit íránské volby konané v červnu. Světové velmoci se obávají, že Írán tajně pracuje na výrobě nukleární zbraně, ale Teherán trvá na tom, že jeho záměry jsou neškodné.
Bomba v Afghánistánu zabila 5 amerických občanů
V jihoafghánské provincii Zabul bylo během sebevražedného bombového útoku zabito 5 Američanů. Při explozi auta naloženého výbušninou přišli o život 3 američtí vojáci a 2 civilisté, kteří sloužili při NATO. S Američany přišel o život i afghánský doktor. Několik dalších Američanů a Afghánců bylo výbuchem zraněno. K explozi došlo uprostřed konvoje, který převážel guvernéra provincie Mohammada Ashrafa Naseryho a další oficiální představitele. Podle guvernéra měl výbuch zasáhnout jeho vozidlo. NATO v současné době předává odpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským složkám a v zemi zbývá zhruba 100 000 vojáků mise ISAF, kteří by Afghánistán měli opustit do konce roku 2014.
V Sýrii došlo k únosu 4 italských novinářů
Na severu Sýrie u hranic s Tureckem byli uneseni 4 novináři italské národnosti. Zprávu potvrdilo italské ministerstvo zahraničí. „Prioritou zůstává fyzické bezpečí rukojmích,“ zní z ministerstva. Jeden z novinářů pracuje pro italskou veřejnoprávní televizi RAI, další 3 jsou na volné noze. Žurnalisté se stávají terčem útoku jednak z důvodu náboženských, jednak politických a čistě finančního zájmu. Výbor na ochranu novinářů označil současnou Sýrii za nejnebezpečnější místo na světě pro zahraniční zpravodaje. I incidentu došlo ve stejné příhraniční oblasti, kde byl loni v listopadu unesen Američan James Foley, novinář působící na volné noze.
Nálet v Aleppu zabil nejméně 15 lidí včetně 9 dětí
Nejméně 15 lidí, z toho 9 dětí, bylo zabito během sobotního vojenského náletu v severní části syrského Aleppa, kterou obývají převážně Kurdové. Podle lidskoprávních organizací je možné, že mezi oběťmi jsou také bojovníci z ilegální Strany Demokratické Unie (PYD), jenž je místní obdobou Kurdské strana pracujících (PKK). Právě Kurdové si po celou dobu konfliktu v Sýrii snažili udržet neutralitu vůči režimu prezidenta Bashara al-Assada i opozici.
Egyptští salafisté se snažili proniknout do domu íránského velvyslance
Kolem 100 členů dvou salafistických skupin se snažilo v pátek proniknout do rezidence íránského velvyslance Mojtaba Amani v Káhiře, ale byli zahnáni egyptskou policií. Salafisté jsou jako většina Egypťanů vyznavači sunnitského islámu a obávají se šíření šíitského islámu do Egypta. Protestovali proti zlepšování vztahů mezi Egyptem a Íránem, jehož dokladem byla únorová návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Káhiry, kdy nabídl egyptské straně půjčku. Byla to první návštěva představitele Íránu po 30 letech.
Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region
„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“
Skončilo další kolo rozhovorů o iránském jaderném programu
Ani tentokrát avšak jednání nepřinesla žádný průlom, což potvrdila i šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová. Podle ní zůstávají pozice obou stran jednání vzájemně „velmi vzdálené“. „Proto jsme se dohodli, že všechny strany znovu vyhodnotí svou pozici v této záležitosti,“ dodala diplomatka EU Ashtonová. Stejný výsledek, tedy neúspěch jednání, potvrdil i ruský zástupce Sergei Ryabkov. Podle zástupce Iránu Saeeda Jaliliho „předložil Irán svůj vlastní akční plán, ostatní strany nicméně nebyly na jeho přijetí připraveny a vyžádaly si čas na jeho prostudování“. Podle agentury AFP ještě není určeno, kdy ani kde se budou další rozhovory mezi zástupci světových mocností a Iránem konat.
Libanon má nového premiéra
Tamam Salam, pro-západní sunnitský politik, byl jmenován novým libanonským premiérem. Na jeho nominaci se shodly strany napříč politickým spektrem. Předchozí vláda odstoupila před 2 týdny. Libanon čelí ekonomickým problémům, politické krizi a vzrůstající kriminalitě i důsledkem konfliktu v sousední Sýrii. Mnoho sunnitů podporuje syrskou opozici, zatímco militantní šíitské hnutí Hizballáh vyjadřuje podporu syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Premiér Salam má zemi dovést k parlamentním volbám.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.