Členské státy Evropské unie se dohodly na zmírnění ropného embarga na Sýrii, což umožní odpůrcům režimu prezidenta al-Assada prodávat ropu. Experti varují, že nákup ropy bude obtížný jednak kvůli bezpečnostnímu riziku, jednak z důvodu poničené infrastruktury v zemi. Vlády členských států budou moci dovážet ropu od povstalců, ale i jim dodávat klíčové technologie pro ropný a plynový průmysl a investovat v něm. Jakékoliv transakce budou konzultovány nejprve s představiteli syrské opozice. Sankce EU na ropný průmysl byly poprvé schváleny v září 2011. Před uvalením sankcí tvořily výnosy z ropy pro Sýrii 25 % státního příjmu a 95 % ropy se vyváželo do EU. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) a aktivistická skupina sídlící ve Velké Británii věří, že většina ropných polí je pod kontrolou povstalců.
Archiv rubriky: Blízký východ
Irán mění svou populační politiku
Irán po 20 letech mění svou restriktivní politiku porodnosti, která reagovala na populační explozi po islámské revoluci roku 1979. Ve snaze předejít strmému nárůstu populace byly v Iránu velmi snadno dostupné antikoncepční prostředky a stát prosazoval politiku plánovaného rodičovství, kterou i finančně podporoval částkou 15 miliard USD ročně. Nová populační politika Iránu naopak nabádá rodiny, aby měly více než jedno dítě. Podle iránského ministerstva zdravotnictví se totiž rodiny s jedním dítětem potýkají se „sociálními a emocionálními problémy“. Iránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Khamanei označil předchozí restriktivní politiku za chybnou a vyzval k zdvojnásobení současné iránské populace 75 milionů obyvatel na 150 milionů. Restriktivní populační politika byla kritizována i prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, podle něhož oslabovala schopnost Iránu konkurovat západu.
Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie
Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.
USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici
Ministr zahraničí John Kerry oznámil, že USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici. Prohlášení zaznělo na konci jednání ministrů zahraničí zemí, které se sdružují pod názvem Přátelé Sýrie, v Istanbulu minulý víkend. Část nových peněz bude použita přímo na dodávky potravin, léků a obranných položek pro Svobodnou syrskou armádu. Přesná dodávka se teprve bude konzultovat se spojenci a Nejvyšší vojenskou radou rebelů. Syrská opozice přesto dále žádá o zbraně a přímou vojenskou intervenci na zastavení násilí v zemi. Syrská národní koalice by si přála útoky na místa, odkud režim prezidenta al-Assada odpaluje rakety, uložení bezletové zóny a chráněné humanitární kordony pro zajištění bezpečnosti civilistů.
Americký ministr obrany míří na Blízký východ
Šéf Pentagonu ministr Chuck Hagel zahájil svoji blízkovýchodní cestu v Izraeli a dále se chystá do Saúdské Arábie nebo do Spojených arabských emirátů. USA mají v záměru uzavřít v zemích Blízkého východu zbrojní dohody v hodnotě 10 miliard USD. Ministr Hagel se nechal slyšet, že prodej amerických zbraní Izraeli, svému nejdůležitějšímu spojenci v regionu, je třeba chápat jako poselství mířené k Íránu. USA i Izrael shodně vnímají Írán jako hrozbu.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Izrael je připraven zasáhnout proti íránskému jadernému programu, Írán odpovídá ve stejném tónu
Přes malý pokrok, který zaznamenaly světové mocnosti při jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, Izrael řekl, že má právo vojensky zastavit pokus Íránu vybudovat jaderné zbraně. Íránská armáda se vyjádřila o izraelské hrozbě na íránské jaderné stanice, že je to jako „štěkot psa“. Odpovědí Íránu je pravidelný bojový výcvik a oznámení pokroku ve vojenských technologií. Ajatolláh Ali Chameneí, který má rozhodující moc nad ozbrojenými složkami, varoval Izrael, že pokud udělá „sebemenší chybu“, Tel Aviv a Haifa budou zničeny. Írán trvá na tom, že se nesnaží o jadernou zbraň, ale že jeho jaderný program je mírový a zaměřený na elektřinu.
Irák chce zatknout předsedu nyní zakázané strany Baas
Irácké speciální síly nyní prohledávají oblast Dour, aby zatkly nyní zakázané strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Al-Douri byl jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Dlouho se věřilo, že žije mimo území Iráku, ale nyní bezpečnostní složky získaly zprávu, že se nachází v Douru, který leží 150 kilometrů od Bagdádu a v blízkosti rodného města Husajna Tikrítu. Oblast Douru je uzavřena a jednotky prohledávají dům po domě.
V Bahrajnu protesty nabírají na síle
Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.
Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha
Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).
Spojené arabské emiráty zadržely 7 údajných členů al-Kaidy
Zpravodajská agentura Spojených arabských emirátů (SAE) WAM uvedla, že sedmičlenná skupina údajně plánovala útoky, které by ohrozily bezpečnost státu. Podle agentury WAM skupina také získávala pro al-Kaidu nové členy, šířila její ideologii a poskytovala teroristické skupině organizační podporu. Již v prosinci oznámily úřady SAE rozbití jiné údajné teroristické buňky, které měla plánovat útoky i v Saúdské Arábii. Dalších 94 osob, údajných členů islámské organizace, je v SAE právě obviněno a souzeno za pokus o převrat. Podle lidsko-právního aktivisty ze SAE, který poskytl rozhovor BBC a který si nepřál být jmenován, slouží podobné protiteroristické akce pouze jako „záminka pro perzekuci opozice“.
Íránský prezident podporuje prezidentskou kandidaturu Esfandiara Rahima Mashaie
Írán se připravuje na červnové prezidentské volby. Dosavadní prezident Mahmúd Ahmadinejad kvůli vypršení mandátu již nebude kandidovat. V kandidatuře plně podpořil svého dlouholetého přítele a člena rodiny Esfandiara Rahima Mashaie, jenž působí jako šéf prezidentské kanceláře. Íránské duchovenstvo, které ho považuje za kacíře a špióna, naopak Mashaie obviňuje, že chce vést politiku bez přítomnosti mulláhů. Esfandiar Rahim Mashai začínal kariéru v 80. letech ve službách Revolučních gard, poté působil na ministerstvu vnitra a sociálních věcí. V roce 2009 ho prezident Ahmadínejád k nelibosti ajatolláha Chameneího jmenoval viceprezidentem, tím zůstal pouhý týden.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Izrael je připraven zadržet zbraně mířící do Sýrie
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jeho země má právo zadržet zbraně mířící do Sýrie, které by se mohly dostat do „špatných rukou“. Dle premiéra Netanyahu by se mohly stát hrozbou nejen pro Blízký východ, ale pro celý svět. „Kdyby se teroristé dostali k proti-letadlovým a chemickým zbraním, mohli by změnit hru v regionu.“ Izrael se nechtěl angažovat v syrském konfliktu, nicméně je připraven se bránit. Premiér Netanyahu nepotvrdil domněnku, že Izrael ostřeloval v lednu konvoj zbraní po syrský režim.
Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu
Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.
Hamás chce vojenské cvičiště na památce UNESCO
Vojenské křídlo Hamásu Brigády Izz ad-Din al-Qassam podle deníku Jerusalem post připravují část území antického přístavu Anthedon v severní Gaze na vojenskou výcvikovou zónu. Na 3000 let starý přístav byl objeven v roce 1997 a zapsán mezi světové památky Výboru pro světové dědictví OSN (UNESCO) v roce 2012. Většina přístavu je pokryta pískem, který chrání artefakty, dokud nebudou odkryty. Ministerstvo cestovního ruchu Hamásu tvrdí, že památka nebude poškozena. Monitorovací organizace OSN Watch vyzývá UNESCO a EU, aby podnikly vše pro to, aby přístav nebyl ničen a používán jako „teroristický výcvikový tábor“.
Čína nabízí Pákistánu humanitární pomoc
Čína je připravena nabídnout humanitární pomoc Pákistánu, řekl ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Hua Chunying. Mluvčí také oznámil, že ministerstvo vynaloží veškeré úsilí k pomoci Číňanům, kteří byli v Pákistánu zasaženi úterním zemětřesením, jež si v Pákistánu vyžádalo na 40 obětí a 300 zraněných. Podle mluvčího ministerstva zahraničí „Čína vyjadřuje svou upřímnou soustrast pozůstalým obětí zemětřesení a vyjadřuje svou účast s příbuznými zraněných“. Čínský červený kříž by měl již plně spolupracovat s pákistánským červeným půlměsícem.
Úterní zemětřesení výrazně zasáhlo i Pákistán
Epicentrum úterního zemětřesení v Íránu se nacházelo u hranic s Pákistánem a bylo tak silné, že jej pocítily i státy Perského zálivu a Indie. Pákistánští úředníci hlásí 34 mrtvých a 20 zraněných v provincii Balúčistán, mezi nimi také ženy a děti. Zničeny jsou desítky budov. Írán se nachází v tektonicky aktivní zóně, před 10 lety dosáhlo zemětřesení síly 6,6 stupňů Richterovy stupnice a srovnalo se zemí město Bam na jihovýchodě země, tehdy zemřelo 25 tisíc obyvatel.
Guvernér Iowy se sešel s čínským prezidentem v rámci fóra o čínsko-amerických vztazích
Guvernér amerického státu Iowa Terry Brandstad se v pondělí sešel s čínským prezidentem Xi Jinpingem. Iowa tento rok oslavuje 30 let partnerství s čínskou provincií Heibei. Jejich vzájemná spolupráce se především týká především zemědělství. Guvernér Brandstad se s čínským prezidentem zná ještě z doby, kdy prezident Xi působil jako představitel provincie Heibei. Čínu také navštívil i guvernér státu Wisconsin Scott Wolker a guvernér Virginie Robert McDonnell. Důvodem návštěvy bylo pekingské fórum, jehož hlavním tématem byla budoucnost čínsko-amerických vztahů.
OSN zintenzivňuje tlak na ukončení konfliktu v Sýrii
Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Bahrajnskou metropolí otřásl výbuch, důvodem je snaha dostát reformním slibům
V hlavním městě Bahrajnu Manamě došlo v neděli v noci k výbuchu, který si ale nevyžádal žádné oběti. Výbuch se odehrál jen několik hodin poté, co bahrajnská ministryně informací Samira Rajab veřejně označila situaci v Bahrajnu za „velmi klidnou“ a obvinila zahraniční média ze zveličování bezpečnostních problémů země. K odpovědnosti za útok se přihlásilo bahrajnské opoziční Hnutí 14. února, které zároveň uvedlo, že provede další „akce“, aby dosáhlo zrušení chystaného závodu Formule 1 v Bahrajnu. Pro bahrajnskou vládu je konání závodů F1 symbolem, že země se po 2 letech nepokojů vrací ke starým pořádkům, opozice však proti konání závodu protestuje a připomíná, že vláda zatím nedostála svým reformním slibům.