Irácké úřady kvůli nárůstu sektářského násilí v zemi přerušily licenci 10 satelitním televizím. Kanály jsou obviňovány, že podněcují k násilí. Je mezi nimi katarská televize Al-Jazeera, Baghdad TV, která patří Islamské straně, či Anwar2, šíitský kuvajtský kanál. Irácká komunikační a mediální komise uvedla, že satelitní televize přeháněly věci, podávaly nepřesné informace a vyzývaly k porušování zákonů a atakům na příslušníky ozbrojených složek. Vysílání údajně ohrožuje demokratický proces v zemi. Šéf bagdádské Al-Jazeery Omar Abul-ilah řekl, že není jisté, zda zákaz se týká anglického vysílání stejně jako arabského.
Archiv rubriky: Blízký východ
Syrský premiér přežil bombový útok
Při průjezdu konvoje syrského premiéra Wael al-Halqiho severní částí syrského Damašku vybuchla poblíž trasy konvoje nálož. Podle syrské státní televize je avšak premiér al-Halqi „v pořádku a nezraněný“. Podle televizní stanice al-Jazeera je útok na premiérův konvoj „velkou ranou pro syrskou vládu“. „V posledních týdnech se podařilo syrským vládním jednotkám získat určitá území, útok je tak spíše signál od rebelů, že se nevzdávají,“ tvrdí dále al-Jazeera. Premiér al-Halqi zastává svůj post od srpna 2012, kdy vystřídal Riada Hijaba, který přešel k opozici.
Egypt jednal s Íránem o ukončení války v Sýrii
V Teheránu jednal egyptský prezident Mursi s íránským prezidentem Ahmadínežádem a vysokými představiteli íránské zahraniční politiky o islámské iniciativě na ukončení války v Sýrii. Írán je nejbližší spojenec režimu prezidenta al-Assada a Egypt vyjádřil podporu syrské opozici. Íránské ministerstvo zahraničí řeklo, že se shodli na nezbytnosti jednat a plán egyptského prezidenta Mursiho je přijatelné politické řešení, které by mohlo pomoci s ukončením násilí a s národním usmíření. Prezident Mursi navrhuje jednání mezi představiteli státní správy, kteří nejsou zapojeni do represe a opozičními lídry pod regionální či OSN záštitou. Sýrie ale odmítá zahraniční účast na národním dialogu.
Arabské země jsou rozděleny ohledně důvěry ve státní média
Obyvatelné různých arabských zemí jsou velmi rozděleni pokud jde o míru důvěry, kterou mají k zpravodajským agenturám svých států. Zatímco většina obyvatel Saúdské Arábie, Jordánska a Spojených arabských emirátů (SAE) považují zpravodajské agentury svého státu za „důvěryhodné“, v Tunisku, Libanonu a Egyptě má důvěru v tyto agentury jen čtvrtina obyvatel. Paradoxní je, že právě v Libanonu je ze všech zkoumaných zemí největší svoboda tisku. Výzkum také odhalil rozdíly v přístupu k internetu v různých státech Perského zálivu. Zatímco 9 z 10 obyvatel Kataru a SAE má přístup k internetu, v Jordánsku to je jen 46 %, v Egyptě 22 % a v Jemenu mají přístup k internetu pouze 2 % populace.
Irácký premiér Al-Maliki varoval před sektářskou občanskou válkou
Po třech dnech násilí, kdy bylo v zemi zabito 169 lidí, irácký premiér Nuri Al-Maliki vyzval obyčejné Iráčany, aby „převzali iniciativu a nebyli zticha o těch, kteří chtějí, aby se země vrátila k sektářské občanské válce“. Násilí začalo v úterý, kdy policie zasáhla proti anti-vládním demonstrantům poblíž sunnitského města Hawijah a střety si vyžádaly 53 mrtvých. Demonstrace proti vládě začaly před 4 měsíci, kdy sunnité žádali odstoupení premiéra Al-Malikiho, který je šíita. Obviňovali orgány, že se zaměřují na jejich komunitu a řadu z nich neoprávněně vězní a obviňují z terorismu.
PKK oznámila odchod z Turecka
Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.
V Afghánistánu začíná jednotka bojující proti korupci
Afghánské bezpečnostní složky jsou často obviňovány z vražd, znásilnění a korupce. Po většinu 11 let vlády prezidenta Hamida Karzai byl v zemi malý zájem na potírání korupce v armádě a policii. Nyní mezinárodní síly doufají, že Shafafiyat-Dari, protikorupční jednotka, dokáže potlačit zkorumpovanou policii. Jednotka by měla prozkoumat, kde se ztratilo dle amerických zákonodárců 43 milionů USD pro vojenskou nemocnici v Kábulu. Jednotka Shafafiyat byla založena před rokem a řada policistů obviněných za zneužití byla propuštěna či přeložena. Nicméně pouze dva případy skončily uvězněním obviněných. Shafafiyat se potýká s řadou problémů. Mnozí úředníci nevědí o existenci speciální jednotky. Nikdo nedokáže říci, kolik případů za rok existence řešila. Protože v Afghánistánu neexistuje řádná ochrana svědků, nikdo nechce svědčit. Vyšetřovatelům je často vyhrožováno. Shafafiyat nemá vlastní rozpočet platy jsou vypláceny od mezinárodních dárců.
Irácká armáda získala kontrolu nad městem Suleiman Bek
Irácká armáda dobyla zpět město Suleiman Bek ležící severně od hlavního města Bagdádu. Město padlo do rukou ozbrojenců ve středu po krvavých bojích s bezpečnostními silami. Generál Alí Ghaidan Majid pro agenturu AFP uvedl, že dle informací zpravodajských služeb se jednalo o 175 místních mužů, z nichž několik je podezřelých z členství v Al-Kaidě, další patřili k sunnitské skupině Armáda Naqchbandis, která sdružuje bývalé spolupracovníky režimu iráckého ex-prezidenta Saddáma Huseina, mezi nimiž byl důstojník na útěku a člen strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Inkriminované město obývají převážně sunnitští Turkméni.
USA věří, že v Sýrii byly použity chemické zbraně
Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.
Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie
Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně v roce 2005 „memorandum o porozumění“ ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.
Boje v Sýrii zničily památku UNESCO
Minaret nejslavnější syrské mešity Umayyad byl zničen během střetů mezi syrskými rebely a vládními jednotkami ve městě Aleppo. Podle vládní agentury Sana byla památka z 11. století zapsaná na seznamu Unesco zničena rebely, konkrétně radikálními islamisty ze skupiny al-Nusra napojené na al-Kaidu. Podle zástupců opozice byl minaret zničen palbou vládních tanků. Měsíce bojů vážně poškodily i zbytek mešity, který pochází z 12. století. Podle BBC je možné, že mešita byla také vypleněna a byly odneseny některé vzácné artefakty, syrští rebelové avšak prohlašují, že zachránili starodávné ručně psané exempláře Koránu.
Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území
Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.
Katar plánuje chartu na ochranu dělníků
Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.
Ministr obrany USA Hagel je na návštěvě Egypta
Americký ministr Chuck Hagel se po jednání v Saudské Arábii přesunul do Egypta. V Rijádu dojednával prodej zbraní do země. V Egyptě jedná s ministrem obrany Abdul Fattah al-Sisi a prezidentem Mohammedem Mursí. Egypt byl dlouhá léta ve strategickém zájmu USA, což podle amerických úředníků nenarušila ani revoluce z roku 2011. I po pádu režimu prezidenta Mubaraka USA poskytují Egyptu více než miliardu USD vojenské pomoci. Očekává se, že ministr Hagel bude s egyptskými představiteli hovořit o vztazích s Izraelem, zhoršující se bezpečnosti na Sinajském poloostrově a domácí politice. Po jednání v Egyptě zamíří ministr Hagel do Spojených arabských emirátů.
Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné
Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává 17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD. Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Stovky Evropanů bojují v Sýrii
Předseda antiteroristického výboru EU Gilles de Kerchove odhaduje, že kolem 500 Evropanů nyní bojuje s povstaleckými skupinami proti režimu syrského prezidenta al-Assada. Nejvíce z nich pochází z Velké Británie, Irska a Francie. Podle de Kerchove nejsou všichni radikální, ale je velká pravděpodobnost, že někteří z nich až se vrátí by mohli zahájit teroristické útoky. V Sýrii se mohou radikalizovat a trénovat. Panuje obava, že se napojí na Al-Kaidu. Již nyní některé země zvyšují své kontroly. Nizozemsko zvýšilo míru teroristické hrozby na podstatnou.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
V severosyrském Aleppu došlo k únosu 2 biskupů
V největším syrském městě Aleppu byli uneseni 2 pravoslavní biskupové. Jedná se o Yohanna Ibrahima, člena syrské pravoslavné církve, a řeckého biskupa Boulose Yazigiho. Zprávu o incidentu přinesla státní tisková agentura SANA. Abdulahad Steifo ze syrské Národní koalice informaci o únosu potvrdil, avšak identitu o únoscích blíže nezmínil. „Všechny možnosti jsou otevřeny,“ řekl. Od začátku války v Sýrii přišlo o život několik muslimských duchovních, útok na křesťany byl první. Ti tvoří asi 5 % obyvatel země. Podle lidsko-právních organizací se zástupci křesťanské církve stali zranitelnými v posledních 2 letech.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
Írán odmítá jakoukoliv spojitost s plánovaným útokem na železnici v Kanadě
Írán popřel jakoukoliv spojitost se 2 zadrženými muži, kteří jsou podezřelí z plánování teroristického útoku na železnici u Toronta. Kanadské úřady uvedly, že oba podezřelí byli podporováni skupinou Al-Kaida z Íránu, i když žádné důkazy o přímé státní podpoře neexistují. Zadržený Chiheb Esseghaier a Raed Jaser v úterý předstoupí před soud kvůli slyšení o kauci. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi uvedl, že vytvářet spojitost mezi Al-Kaidou a Íránem je „směšné„. Loni v září Kanada přerušila diplomatické styky s Íránem, uzavřela velvyslanectví v Teheránu a vyhostila všechny íránské diplomaty ze svého území.
Katařané utrácejí ve Velké Británii nejvíce ze všech národů mimo EU
Katarští občané nakupující ve Velké Británii platí za jeden nákup průměrně 2 223 USD a nechávají tak za sebou turisty z Číny nebo bohatých Spojených arabských emirátů, jejichž turisté utrácejí v průměru o 470 USD méně. Bohatnoucí čínská střední třída však náskok Kataru postupně smazává. Průměrný nákup čínského turisty stál v roce 2012 1180 USD, což je 37% nárůst oproti roku předchozímu. Příliv čínských turistů a s ním spojené větší tržby britských obchodních domů by mohly ještě narůst, pokud dojde k úpravě vízové povinnosti pro čínské občany, jak to požaduje Britská obchodní komora.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.