Po třech dnech násilí, kdy bylo v zemi zabito 169 lidí, irácký premiér Nuri Al-Maliki vyzval obyčejné Iráčany, aby „převzali iniciativu a nebyli zticha o těch, kteří chtějí, aby se země vrátila k sektářské občanské válce“. Násilí začalo v úterý, kdy policie zasáhla proti anti-vládním demonstrantům poblíž sunnitského města Hawijah a střety si vyžádaly 53 mrtvých. Demonstrace proti vládě začaly před 4 měsíci, kdy sunnité žádali odstoupení premiéra Al-Malikiho, který je šíita. Obviňovali orgány, že se zaměřují na jejich komunitu a řadu z nich neoprávněně vězní a obviňují z terorismu.
Archiv rubriky: Irák
PKK oznámila odchod z Turecka
Kurdská strana pracujících (PKK) se začne stahovat z Turecka k 8. květnu tohoto roku. V rámci mírového jednání to řekl v Ankaře šéf strany Abdullah Öcelan. Vojenský vůdce PKK Murat Karayilan ze základny v severním Kurdistánu oznámil, že se jeho jednotky budou stahovat postupně a konec operace nastane, jakmile k tomu budou vhodné podmínky, respektive pokud do přesunu nezasáhne turecká armáda. Obecně se však počítá s několikaměsíční záležitostí. Všichni členové strany se přemístí definitivně do Iráku. Washington, jakožto spojenec Ankary, poděkoval oběma stranám za rozhodnutí, které ukončí téměř 3 desítky let nevraživosti mezi majoritními Turky a kurdskou minoritou, jež si vyžádala na 45 tisíc životů.
Irácká armáda získala kontrolu nad městem Suleiman Bek
Irácká armáda dobyla zpět město Suleiman Bek ležící severně od hlavního města Bagdádu. Město padlo do rukou ozbrojenců ve středu po krvavých bojích s bezpečnostními silami. Generál Alí Ghaidan Majid pro agenturu AFP uvedl, že dle informací zpravodajských služeb se jednalo o 175 místních mužů, z nichž několik je podezřelých z členství v Al-Kaidě, další patřili k sunnitské skupině Armáda Naqchbandis, která sdružuje bývalé spolupracovníky režimu iráckého ex-prezidenta Saddáma Huseina, mezi nimiž byl důstojník na útěku a člen strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Inkriminované město obývají převážně sunnitští Turkméni.
Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné
Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává 17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD. Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Irák chce zatknout předsedu nyní zakázané strany Baas
Irácké speciální síly nyní prohledávají oblast Dour, aby zatkly nyní zakázané strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Al-Douri byl jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Dlouho se věřilo, že žije mimo území Iráku, ale nyní bezpečnostní složky získaly zprávu, že se nachází v Douru, který leží 150 kilometrů od Bagdádu a v blízkosti rodného města Husajna Tikrítu. Oblast Douru je uzavřena a jednotky prohledávají dům po domě.
Irák popravil 21 lidí za terorismus, Írán 9 odsouzených za vraždu
Irák vykonal v úterý 21 rozsudků smrti. Všichni popravení byli Iráčané odsouzení kvůli spojení s terorismem. Počet poprav v Bagdádu se tak letos vystoupal na 50. Ministr spravedlnosti Hassan al-Shammari trvá na tom, že tresty smrti budou nadále používány přes mezinárodní kritice. Ve stejný den v Íránu bylo popraveno 9 lidí usvědčených z ozbrojených loupeží, vražd a únosů v jižní provincii Fars.
Exploze v Iráku zabily více než 30 lidí
Několik bomb v různých městech Iráku si v pondělí ráno vyžádalo přes 30 mrtvých a více než 200 zraněných. Koordinované výbuchy nastaly během ranní dopravní špičky a zasáhly Bagdád a další větší města v zemi. Většina explozí byla způsobena auty naloženými výbušninami. Žádná skupina se nepřihlásila k pondělním atakům. Vrchol násilí v Iráku byl mezi léty 2006 a 2007, bombové útoky jsou avšak i nyní časté.
Teroristé z irácké al-Kaidy mají pomáhat militantům v Sýrii
Irácká zpravodajská služba přinesla zprávu, ve které popisuje spolupráci irácké al-Kaidy, tzv. Nusra Front, s teroristickými skupinami v Sýrii. Jedná se mimo jiné o školící vojenská centra podél irácko-syrské hranice. Mluvčí irácké vlády Ali al-Moussawi prohlásil, že irácká strana je znepokojena tamní bezpečnostní situací. Území označil za „hnízdo teroristických buněk“.
CIA sleduje extremisty v Sýrii pro případ nutného útoku
Americká vnitřní vyšetřovací služba (CIA) má údajně hlídat pohyb islamistických extremistů v Sýrii. Koná tak pro případ, že by s nimi v budoucnu bojovala, oznámil v pátek deník Los Angeles Times. CIA má podobné zkušenosti s útočníky v Jemenu a Pákistánu, teď by mohla své znalosti dobře využít i v syrském konfliktu. Na sledování se podílí vojenští veteráni, kteří bojovali s teroristickou skupinou Al-Kaida v Iráku. Podle zjištění vojenských specialistů ze Spojených států amerických operuje v Sýrii organizace An-Nusra, ideologicky blízká Al-Kaidě.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě
Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Postkonfliktní rekonstrukce Iráku se podle auditora příliš nedaří
Přestože USA investovaly od roku 2003 do postkonfliktní rekonstrukce Iráku 60 miliard USD, podle zprávy amerického auditora Stuarta Bowena bylo promrháno minimálně 8 miliard USD a výsledky rekonstrukce nejsou příliš znatelné. Příčinami omezeného úspěchu má být především korupce, nízká bezpečnost a nedostatečná diskuzi s iráckými představiteli. Irácký premiér Nouri al-Maliki uvedl, že rekonstrukční program „mohl přinést větší změnu v Iráku„. Podle auditora Bowena se z nezdarů postkonfliktní rekonstrukce v Iráku mohou USA ponaučit a stejným chybám vyhnout v jiných zemích.
Liga arabských států nabídla členství syrské opozici
Liga arabských států nabídla Syrské národní koalici (SNC), hlavní opoziční skupině podporované západními a arabskými zeměmi, členská křesla syrské vlády. Tento krok avšak nepodporovaly všechny stát Ligy: Irák a Alžírsko vyjádřily své výhrady, Libanon se dokonce od celého rozhodnutí distancoval. Mluvčí SNC Walid al-Bunni naopak krok označil za nejdůležitější, který Liga od začátku syrského konfliktu učinila. Členové Ligy arabských států vyzvaly SNC, aby ustanovila své zástupce a účastnila se již nejbližšího jednání, které proběhnou v katarském Doha 26. a 27. března. Podle stanice Al-Jazeera by se tento krok mohl stát precedentem i pro ostatní mezinárodní organizace jako například OSN.
Egypt sníží dovoz ropy do země
Egyptská státní ropná společnost Egyptian General Petroleum Corp (EGPC) rozhodla o zrušení dodávek 9 milionů barelů irácké ropy pro druhé čtvrtletí roku 2013, jak bylo původně sjednáno. Plynového oleje, používaného převážně v průmyslu a zemědělství se změny dotknou méně. Energetičtí obchodníci snižují import kvůli pádu devíz v době hospodářské recese. „Nyní, kdy budeme muset splatit půjčku poskytnutou Mezinárodním měnovým fondem (MMF), vyzývám všechny občany k nižším nárokům na spotřebu energie. Egypt ji už nemůže dotovat,“ řekl prezident Mohammed Mursí. Nižší, ale pravidelné dodávky ropy zajistí ruský Lukoil, britská BP a nizozemský Vitol.
Několik desítek syrských vojáků bylo zabito při přepadení v Iráku
Ozbrojenci ze Sýrie přepadli v západním Iráku konvoj syrských vojáků. Akce zanechala 48 mrtvých Syřanů a 9 členů iráckého doprovodu. Podle stanoviska iráckého ministerstva obrany přišli syrští vojáci do země hledat lékařské ošetření poté, co byli zraněni v bojích, a během přepadení byli na cestě zpátky do Sýrie. Irácké ministerstvo obrany označilo incident za „útok proti irácké suverenitě, jeho zemi,“ a také za „porušení lidských práv, neboť vojáci byli toho času zraněni a neozbrojeni“. Ali Mussawi, mluvčí iráckého premiéra Nuri-al Malikiho, označil incident za „potvrzení pokusů přenést syrský konflikt na irácké území,“ zároveň prohlásil, že Irák těmto pokusům bude čelit „vší silou“.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Dva Iráčané byli v USA odsouzeni za terorismus
Mohanad Shareef Hammadi byl v USA odsouzen na doživotí, druhý obžalovaný Waad Ramadan Alwan na 40 let vězení. Oba muži byli obviněni z terorismu a napomáhání Al-Kaidě v Iráku. Iráčané byli zatčeni v květnu 2011 a oba přiznali, že používali improvizované výbušniny proti americkým vojákům a finančně podporovali síť Al-Kaida, které posílali i zbraně. Alwanovi hrozil doživotní trest, ale jelikož se rozhodl spolupracovat s žalobcem, soud mu snížil trest na 40 let.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Za zabití afghánských civilistů hrozí americkému seržantovi trest smrti, hájí se posttraumatickým syndromem
Seržant Robert Bales, který se účastnil misí v Iráku a Afghánistánu a který v březnu 2012 krutým způsobem zavraždil 16 afghánských civilistů a z toho 9 dětí, trpí podle Balesova obhájce posttraumatickým syndromem. Balesův obhájce John Henry Brown se odvolává na odborný posudek lékařů. Robertu Balesovi hrozí za vraždu až trest smrti. Obhajoba se v soudním líčení odvolává na svědky, podle kterých trpěl seržant Bales psychickými problémy. Špatný psychický stav Roberta Balese, který mohlo způsobit i zranění hlavy na jedné z misí, může mít vliv na konečné rozhodnutí soudu.