Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Archiv rubriky: Irák
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
V iráckých ulicích probíhají demonstrace
V současné době v několika iráckých provinciích probíhají demonstrace, lidé upozorňují na porušování lidských práv a dožadují se zlepšení životních podmínek. Vyslanec OSN Martin Kobler apeluje na demonstranty, aby protesty proběhly klidně a účastníci se vyvarovali násilí, dále vyzývá obě strany ke konstruktivnímu dialogu v souladu s iráckou ústavou a jejími zákony.
Během iráckých oslav Arba ’een zemřelo nejméně 20 lidí
Mise OSN v Iráku (UNAMI) odsuzuje vlnu útoků, které se uskutečnily minulý týden a které si vyžádaly životy účastníků šíitského náboženského svátku. OSN vyzývá všechny irácké vůdce, aby se zapojili do konstruktivního a mírového dialogu a nereagovali na proběhlé události násilím. Podle zpráv z médií bomba explodovala na parkovišti v městě Musayyib, jižně od hlavního města Baghdadu a vyžádala si více než 20 životů a desítky zraněných.
Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala
Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii
Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.
V Bahrajnu se uskutečnil summit Rady spolupráce zemí Perského zálivu
V pondělí 24. prosince ve městě Manama v Bahrajnu proběhl summit Rady pro spolupráci (GCC). Hlavními tématy byly politické reformy v Bahrajnu a Íránu. V rámci tzv. bahrajnských reforem se řešilo vymezení moci současného panovníka, krále Hamada bin Isa Al-Khalify, urychlení ekonomických restrukturalizací a sjednocení vojenského velení. Státy Perského zálivu se obávají rozšíření nepokojů arabského jara na jejich území. Účastníci summitu se dále dohodli na postoji vůči Íránu, který má zastavit okupaci ostrovů patřících Spojeným arabským emirátům (SAE), jež se datuje od počátku 70. let 20. století.
V Iráku byla zatčena ochranka ministra financí
Irácké úřady při zátahu proti teroristům zatkly 10 bodyguardů iráckého ministra financí, který se hlásí k sunnitskému islámu. V provincii Anbar následně propukly sunnitské protesty. Irácký premiér Nouri al-Maliki je podle deníku Washington Post kritizován, že v domácí politice upozaďuje politiky ze sunnitské menšiny a snaží se koncentrovat moc v rukou většinových šíitů. Vláda premiéra Malikiho trvá na tom, že její kroky se drží platných zákonů a nemají žádný náboženský podtext. USA varovaly obě strany zdržení se veškerých činností, které by vedly k rozdmýchání náboženského násilí a které by mohly destabilizaci Iráku
Irácký prezident prodělal mrtvici, léčba by měla proběhnout v Německu
Prezident Jalal Talabání byl v úterý ráno převezen do nemocnice v Bagdádu poté, co prodělal mrtvici. Nyní je ve stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče (JIP). Ve čtvrtek by měl být prezident převezen na následnou léčbu do Německa. Prezidenta Talabáního ve funkci prozatím nahradí vice-prezident Tariq Al Hashemi. V posledních letech měl prezident zdravotní problémy, kvůli kterým se podrobil operaci ve Spojených státech amerických v srpnu 2008. Prezident Talabání se stal prvním kurdským prezidentem po svrženém prezidentovi Saddámu Husajnovi.
Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.
Írák představil první národní vzdělávací strategii
Cílem strategie je podle OSN poskytnout zdarma vzdělání pro děti a mladistvé od předškolního do vysokoškolského věku z 33 milionového národu. Strategie byla vytvořena výborem odborníků a poradců při ministerstvech školství a vysokoškolského vzdělávání v Baghdadu a Erbil, poradenství poskytly Dětský fond OSN (UNICEF), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a Světová banka (SB). „Jsme velmi potěšeni vládním závazkem zajistit všem dětem právo na kvalitní vzdělání“, řekl zástupce UNICEF Marzio Babille. Strategie si dále klade za cíl posílit sociální začlenění, které by mělo pomoci předcházet sociálnímu vyloučení z irácké společnosti. Finanční prostředky projektu budou využity na psychologickou, pedagogickou a sociální podporu nejvíce vyloučeným jedincům.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo americké občany v arabských zemích
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vydalo varování americkým občanům, kteří se nachází v arabských zemích, aby byli připraveni na možné útoky. Ministerstvo se také obává rozšíření protestů do dalších zemí. USA zmiňují především Jordánsko a Kuvajt. Ohledně Kuvajtu oznámilo ministerstvo zahraničí, že demonstrace očekává v nejbližších dnech. Demonstrace proti USA se z Egypta rozšířily do Libye, Iráku, Tuniska, Súdánu a Jemenu.
Desmond Tutu obvinil George W. Bushe a Tonyho Blaira z válečných zločinů
jihoafrický arcibiskup, nositel Nobelovy ceny, Desmond Tutu prohlásil, že bývalý prezident Spojených států amerických George W. Bush a bývalý premiér Velké Británie Tony Blair si důvod pro vojenskou intervenci v Iráku vytvořili bez důkazů. Obvinil je také z válečných zločinů v Iráku. Podle jeho názoru by se měli zpovídat před mezinárodním soudem v Haagu. Britský premiér Tony Blair to odmítl s odůvodněním, že všechny studie poukazují na oprávněnost vojenského zásahu.
USA varovaly Irák před poskytnutím vdzušného prostoru Íránu
Tři senátoři Spojených států amerických – John McCain, Joe Lieberman a Lindsey Graham – odcestovali do Bagdádu, aby diskutovali s iráckou vládou Nuriho al-Maliki problematiku Íránu. Podle informací USA se Írán snaží skrz Irák vzdušnou cestou propašovat do Sýrie zbraně na pomoc vládě prezidenta Bashara Al-Assada. Senátoři USA důrazně požádali Irák, aby svůj vzdušný prostor Íránu neotevřel. Mluvčí irácké vlády Ali al-Dabbagh oznámil, že irácká vláda svůj vzdušný, ani žádný jiný, prostor Íránu neotevře.
OSN oznámila navýšení registrací uprchlíků ze Sýrie
OSN otevřela v Libanonu další registrační centrum pro syrské uprchlíky. OSN je nyní schopna registrovat 700 uprchlíků denně. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v Jordánsku, Libanonu, Iráku a Turecko registrováno 157 577 uprchlíků a tisíce přicházejí každý den. V Libanonu čekají tisíce uprchlíků na registraci. Registrace je nutná pro umístění v uprchlickém táboře, přístup k medicínské pomoci či k zajištění školní docházky pro děti uprchlíků. Mnoho uprchlíků také přichází ze syrského města Aleppo, odkud je dle informací OSN vyhánějí vládní jednotky syrského prezidenta Bashara Al-Assada.
Irák odmítl vydat velitele Hizballahu do USA
Irák propustil Ali Mussa Daqduqa, libanonského vojenského velitele islámské ozbrojené skupiny Hizballah. Odmítl tak americkou žádost, aby byl Ali Mussa Daqduq vydán do Spojených států amerických k soudu. Podle představitelů USA patří Hizballah k největším hrozbám pro americké zájmy na Blízkém východě. Irák naopak tvrdí, že soudní proces proti Ali Mussa Daqduqovi skončil a nelze jej proto poslat k dalšímu soudu do jiné země.