Dovoz bude pozastaven s platností od 1. července. Jedná se o součást opatření EU a USA, které mají za cíl přimět Írán k omezení jeho jaderného programu. Jihokorejské ministerstvo financí uvedlo, že chybějící dodávky íránské ropy budou zastoupeny dovozem z Iráku, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Jižní Korea je čtvrtým největším dovozcem íránské ropy a prvním státem v oblasti, který učinil podobné opatření.
Archiv rubriky: Irák
Mezinárodní trestní soud zvažuje zastavení pomoci pro státy pomáhající súdánskému prezidentovi
Na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za válečné zločiny v Darfúru. Z totožného důvodu je obviněn i ministr vnitra Muhammad Husajn Badel Raheem. Prokurátor ICC Luis Moreno Ocampo uvedl, že by země, které pomáhají prezidentu al-Bshirovi vyhnout se zatčení, mohly přijít o mezinárodní pomoc. Mezi státy, které súdánský prezident za uplynulý rok a půl navštívil, patří Etiopie, Čína, Egypt, Čad, Malawi, Katar, Libye, Saudská Arábie a Irák.
USA uvažují o zrušení policejního tréninkového programu v Iráku
Americký policejní tréninkový program v Iráku stál ročně 500 mil. USD. Spojené státy americké zásadním způsobem snížily výdaje na tento program. Místo původně očekávaných 350 výcvikových instruktorů posílají USA do Iráku jen 100 profesionálů. Uvažují rovněž o zrušení celého programu v rámci úsporných opatření. Představitelé irácké policie považují tréninkový program Spojených států amerických za málo efektivní. USA zatím utratily za výcvikový program irácké policie 8 miliard dolarů.
Mluvčí íránského parlamentu vyzval OSN, aby zabránila narušování irácké suverenity cizími mocnostmi
Mluvčí íránského parlamentu Ali Larijani oznámil, že Írán má zájem na udržení bezpečnosti a stability Iráku. Apeloval na OSN, aby zajistila, že žádné cizí mocnosti nebudou narušovat iráckou bezpečnosti a suverenitu. Zároveň také vyzval OSN, aby hrála větší roli v irácké tranzici k demokracii. Podle zvláštního vyslance OSN je hlavním úkolem mezinárodního společenství zmírňovat napětí mezi jednotlivými frakcemi v Iráku. Zdůraznil také roli Teheránu v této oblasti.
Irácká Nejvyšší soudní rada rozhodla o zahájení procesu s uprchlým viceprezidentem
Irácká Nejvyšší soudní rada, která má mimo jiné na starost jmenování soudců Nejvyššího soudu a státních prokurátorů, rozhodla, že proti iráckému viceprezidentovi Tarequ al-Hashemi, který ze země uprchl a nyní se nachází v Turecku, bude veden soudní proces za jeho nepřítomnosti. Podle Nejvyšší soudní rady čelí irácký viceprezident al-Hashemi spolu se svou ochrankou 150 žalobám z podílu na bombových útocích v Bagdádu a z atentátů na 6 soudců.
Významným tématem prezidentské kampaně v USA se stalo zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin ládina
Demokratická strana Spojených států amerických zveřejnila video, ve kterém vyzdvihuje krok Baracka Obamy, který vedl k zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin Ládina v Pákistánu. Autoři videa se táží, zdali by republikánský prezidenstký kandidát Mitt Romney jednal stejně. Republikáni takový způsob vedení kampaně kritizují. Bývalý kandidát na prezidenta za republikánskou stranu John McCain to označil za laciné zneužití vzpomínky na 11. září k politickému účelu. Odborníci zdůrazňují, že Baracku Obamovi v kampani může značně pomoci zdařilý odchod amerických ozbrojených sil z Iráku a právě zabití Usámy Bin Ládina.
Irácký premiér označil Turecko za nepřátelský stát v regionu
Irácký premiér Nouri al-Maliki, který již dříve obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku, nyní uvedl, že „turecký premiér Recep Tayyip Erdogan stále žije v iluzi turecké regionální hegemonie a pokračování vnitřní i zahraniční politiky turecké vlády v tomto duchu pouze poškozuje turecké zájmy a činí Turecko nepřátelským státem pro všechny okolní země“. Irácký premiér tak reagoval na schůzku tureckého premiéra s prezidentem autonomního Kurdistánu Massoudem Barzani v Istanbulu, kde turecký premiér označil politiku iráckého premiéra za egocentrickou a nesnášenlivou vůči ostatním iráckým politikům s tím, že se tento postoj vážně týká zájmů šíitských skupin v zemi. Turecko je přitom jeden z nejvýznamnějších iráckých obchodních partnerů, přičemž bilaterální obchod mezi oběma státy přesáhl v roce 2011 hodnotu 12 miliard USD.
V Iráku došlo k další vlně atentátů
V iráckých oblastech Bagdád, Kirkúk, Salahuddin, Anbar, Diyala a Nineveh, stejně jako v Samaře došlo při sérii atentátů k zabití nejméně 35 lidí, přičemž dalších několik desítek bylo těžce zraněno. Mezi mrtvými jsou civilisté i příslušníci bezpečnostních složek.
Irácký viceprezident dorazil do Turecka
Irácký viceprezident Tareq al-Hashemi dorazil do Turecka, kde se má setkat s tureckým premiérem Recepem Tayyp Erdoganem v rámci společné „diskuse o vývoji v regionu“. Jedná se o návštěvu již třetí země po Kataru a Saúdské Arábii, a to i přes ostrý nesouhlas irácké centrální vlády, která iniciovala vydání zatykače na vicerpezidenta al-Hashemiho kvůli údajném podílu na bombových útocích v Bagdádu.
Obviněný irácký viceprezident míří do Saúdské Arábie
Irácký viceprezident Tareq al-Hashemi po jednání s čelním představiteli vlády v Kataru, kam odcestoval z autonomního iráckého Kurdistánu, nyní míří přes silný odpor irácké centrální vládydo Saúdské Arábie, která teprve nedávno obnovila po více než 20 letech diplomatické vztahy s Irákem. Návštěva iráckého viceprezidenta obviněného v Iráku z teroristických útoků vyvolala diplomatické napětí mezi Irákem a Katarem, který iráckého viceprezidenta i přes výzvu irácké vlády odmítl vydat.
Irácký viceprezident odcestoval do Kataru, Irák ostře protestuje a žádá jeho vydání
Podle iráckého vicepremiéra Husseine al-Shahristane dnes Katar přijal iráckého viceprezidenta Tareqa al-Hashemi, který dříve uprchl kvůli obviněním do autonomního Kurdistánu. Kurdistán již dříve odmítl sunnitského viceprezidenta vydat centrální irácké vládě v Bagdádu a nyní umožnil, aby viceprezident al-Jashemi opustil Irák. Irácký premiér Nouri al-Maliki se již proti přijetí iráckého viceprezidenta v Kataru ostře ohradil s tím, že viceprezident je v Iráku stíhán a že žádný členský stát Ligy arabských států, které nyní Irák předsedá, by neměl přijmout obviněnou osobu. Dále irácký premiér odsoudil i fakt, že se irácký viceprezident měl setkat s katarským premiérem Hamade bin Jassem bin Jabrem al-Thani s tím, že Irák odmítá, aby byl Tareq al-Hashemi považován za oficiálního zástupce Iráku.
V Turecku začalo druhé zasedání „Přátel Sýrie“
Zástupci převážně západních států a jejich arabských spojenců zahájily po Tunisku druhé zasedání v tureckém Istanbulu ve snaze řešit vnitřní problémy v Sýrii. Projevují se rozpory mezi USA a Saúdskou Arábií, která chce zahájit vyzbrojování povstalců, přičemž USA se obávají, aby zbraně „neskončily ve špatných rukou“. Summit si dále dle vyjádření pořadatelů klade za cíl sjednotit syrskou opozici. Zasedání se odmítly zúčastnit Rusko a Čína s právem veto v Radě bezpečnosti OSN a dále Irák, který je v současnosti předsedajícím státem Ligy arabských států.
V Iráku zasedá summit Ligy arabských států – došlo k raketovým útokům
V Bagdádu, kde probíhá summit Ligy arabských států po více než 20 letech, došlo ke třem raketovým útokům, a to i přes masivní bezpečnostní operace. K prvnímu výbuchu došlo před íránskou ambasádou přímo na hranici tzv. zelené zóny, kde lídři arabských států zasedají, další dva útoky pak zasáhly západní a střední Bagdád. Podle současných informací nebyl nikdo zraněn, ovšem byla poškozena budova velvyslanectví Íránu, který má podle politických komentátorů se současnou iráckou vládou vedenou šíitským premiérem Nurim al-Maliki poměrně úzké vztahy.
Irák a Írán jsou proti zahraniční intervenci v Sýrii
Irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari uvedl, že Irák odmítá v zájmu zachování syrské jednoty jakýkoliv cizí zásah do vývoje v Sýrii a podporuje národní dialog a diplomatické řešení, které nyní představuje společný vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi pak v Teheránu při jednání se zvláštním vyslancem syrského prezidenta Faisalem Meqdadem uved, že Írán je připraven pomoci v jednáních Sýrie s OSN a Ligou arabských států, a varoval před zahraniční intervencí.
Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.
EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii
Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.
Irácký Kurdistán pohrozil vyhlášením nezávislosti
Prezident autonomní irácké oblasti Kurdistánu Massoud Barzani pohrozil, že Kurdistán vyhlásí nezávislost na centrální vládě v Bagdádu. Kurdský prezident Barzani prohlásil, že partnerství, na jehož základě byla vytvořena vláda národní jednoty, již dnes neexistuje a stalo se bezvýznamným. Prezident iráckého Kurdistánu také uvedl, že na ropu bohatá oblast Kirkuk musí být začleněna do budoucího nezávislého kurdského státu. Hrozba vyhlášení nezávislosti přichází v době již tak silně napjatých vztahů kurdské autonomní vlády a centrální irácké vlády kvůli iráckému viceprezidentovi Tariqu al-Hashemi, kterého Kurdistán odmítá vydat Bagdádu, kde čelí obvinění z údajné účasti na teroristických útocích. Irák stejně tak čelí i rostoucímu napětí mezi šíity a sunnity.
Série bombových útoků po celém Iráku
Ve městech po celém Iráku došlo k sérii bombových útoků ve městech Baiji, Samara, Tuz Khurmato, Daquq a Dhuluiya severně od Bagdádu a dále ve městech Hilla a Latifiya na jihu. Nejsmrtelnější útoky pak proběhly ve jižním svatém šíitském městě Kerbala, kde dvojitá exploze zabila nejméně 13 lidí a zranila 48 a dále ve městě Kirkuk na severu, kde bomba v autě explodovala přímo u policejní stanice a zabila 7 lidí a dalších 30 zranila. V Bagdádu sebevražedný atentátník přímo v centru zabil 3 lidi a 21 jich zranil. Za necelý týden se v Bagdádu má konat summit Ligy arabských států od 27. do 29. března.
Kurdistán odmítl vydat iráckého viceprezidenta Bagdádu
Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Massoud Barzani oznámil při projevu na zasedání Kurdské demokratické strany (KDP), že Kurdistán nevydá iráckého viceprezidenta Tareqa al-Hashemi irácké vládě v Bagdádu z „etických důvodů“. Kvůli obviněním, kterým v Bagdádu čelí irácký viceprezident, spolu hovořili i turecký premiér a ředitel americké CIA.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Útok ozbrojenců v irácké provincii Anbar – 27 mužů bezpečnostních sil zabito
Ozbrojenci napadli kontrolní stanoviště policie v době, kdy policie prováděla v oblasti kontrolní domovní prohlídky. Při útoku bylo zabito 27 členů bezpečnostních složek. Podle úřadu guvernéra provincie Anbar nese útok znaky aktivity teroristické sítě Al-Kaida. Provincie Anbar patří k nejnebezpečnějším oblastem Iráku a v době povstání a náboženských nepokojů v letech 2005 – 2007 se zde podařilo bojovníkům sítě Al-Kaida oblast na určitou dobu dostat zcela pod svou kontrolu.