Minulý čtvrtek byli zabiti dva vojáci americké armády příslušníky iráckých vojenských sil. Necelý týden předtím došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Generál Abdul Hameed řekl, že k incidentům došlo kvůli rozsáhlé infiltraci hnutí Taliban do ozbrojených sil afghánské armády. Problém vidí v nedostatečné kontrole nových rekrutů. Generál Abdul Hameed také oznámil, že několik infiltrovaných členů hnutí Taliban bylo již v afghánské armádě odhaleno. Tyto incidenty problematizují ukončení americké přítomnosti v zemi koncem roku 2014.
Archiv rubriky: Irák
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Další bombové útoky v Iráku, napětí pokračuje
Včera došlo k dalším koordinovaným bombovým útokům v hlavním městě Bagdádu v převážně šíitských oblastech, při kterých zahynulo nejméně 60 lidí a další desítky jsou zraněny. Stále se tak zvyšují obavy z narůstajícího násilí, které mnozí přirovnávají k sektářskému násilí mezi sunnity a šíity v letech 2006 a 2007, při kterém zahynuly tisíce lidí. Šíitský premiér Nuri al-Maliki a jeho sunnitští partneři se zatím podle oficiálních stanovisek snaží řešit politickou krizi.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Saúdská Arábie jmenovala poprvé od roku 1990 svého velvyslance do Iráku
Saúdská Arábie jmenovala poprvé od roku 1990 svého velvyslance pro Irák, oznámil to saúdskoarabský ministr zahraničí Hoshiyar Zebari. Saúdská Arábie má s Irákem, který vede převážně šíitská vláda, velmi problematické vztahy, a není jedinou zemí s tímto problémem. Irák má v březnu pořádat summit Ligy arabských států, který byl již dvakrát odložen kvůli neshodám Iráku s jinými sunnitskými státy Perského zálivu po zákroku sunnitské vlády Bahrajnu proti šíitským demonstrantům.
Turecká letadla bombardovala kurdské rebely na severu Iráku
Turecká letadla bombardovala úkryty Kurdské strany práce (PKK) na severu Iráku. Podle vyjádření tureckého generálního štábu šlo o útok na dvě skupiny cílů těchto „separatistických teroristů“ v iráckých regionech Zap a Kahurk. Turecko v říjnu 2011 zahájilo leteckou i pozemní ofenzivu proti bojovníkům PKK na jihovýchodě svého území v částech severního Iráku a ve stejné době se i dohodlo s Íránem na společném postupu v boji proti kurdským rebelům.
Pentagon hodlá zahájit nová jednání s Irákem
Hlavní politický poradce amerického ministra obrany Michele Flournoy prohlásil, že USA budou v nových jednání s Irákem definovat dlouhodobý obranný vztah, včetně rozšíření asistenční výcvikové mise. Americká vláda je podle jeho slov otevřena iráckým návrhům týkajících se rozsahu a hloubky vzájemných vazeb.který zanechal jiPentagon místo v pátek, poznamenal, že americká vláda je otevřena irácké návrhy týkající se rozsahu a hloubky obrany vazeb.
Evropská unie vyjádřila obavu týkající se stále vyššího počtu vykonávaných trestů smrti v Iráku
Podle vrchní představitelky EU Catherine Ashton tím jde irácká vláda proti světovému trendu snažícímu se tento druh trestu spíše vymýtit. Catherine Ashton ve svém prohlášení zároveň uvedla, že by irácká vláda měla zavést nové moratorium o používání trestu smrti s ohledem na jeho budoucí zrušení. EU dále vyzvala iráckou vládu, aby využívala nejvyššího trestu pouze v případě nejzávažnějších trestných činů, které byly jednoznačně prokázány. Trest smrti by dále neměl být používán v případech, kdy byli obvinění odsouzeni na základě přiznání, které často může být vynucené. Obviněným v Iráku by mělo také být zaručeno jasné právo na odvolání se.
Vůdce iráckých šíitů navštívil Turecko
Ammar Al-Hakim, vůdce Islámské nejvyšší rady Iráku, je na návštěvě Ankary v době eskalace napětí mezi premiéry obou zemí. Účelem Al-Hakimovi návštěvy podle tureckých médií není zprostředkovat jednání mezi oběma vládními představiteli. Tento člen jedné z předních rodin šíitských duchovních v Iráku je však známý politický spojenec iráckého premiéra. Al-Hakim se setká s tureckým prezidentem, premiérem i ministrem zahraničí. Tato jednání jsou součástí tureckého vládního dialogu s iráckými politickými stranami.
Nové bombové útoky v Iráku namířené opět proti šiítským muslimům
V hlavním městě Iráku opět došlo k bombovým útokům v převážně šiítské oblasti Sadr. Bomby v zaparkovaných automobilech zabily na místě 10 lidí a dalších víc než 30 zranily. Irák byl od prosince zasažen již čtyřmi velkými útoky tohoto typu poté, co z Irákzu odešla americká armáda. V zemi rostou obavy z vypuknutí náboženského násilí a krize, k němuž došlo již na přelomu let 2006 – 2007 a z rozpadnutí křehké vládní koalice šiítů a sunnitů.
Irák opět kritizuje své sousedy kvůli údajnému zasahování do svých vnitřních záležitostí
Irák již podruhé obvinil Turecko z vměšování se do vnitřní politické situace a z nerespektování irácké svrchovanosti. Stejně tak obvinil i sousední Írán a ještě jednu arabskou zemi, kterou ale irácké ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách odmítlo specifikovat. Podle iráckého ministerstva zahraničí se všechny tři země snaží využít politické krize a napětí v Bagdádu k naplnění svých vlastních zájmů. Irácké ministerstvo zahraničí pak uvádí, že „nebude pěšcem jiných a ani arénou jiných“. Dále vyzývá jmenovitě Turecko, Írán a „některé arabské země“, aby respektovaly nezávislý a svobodný Irák.
Do České republiky dorazila irácká delegace – řeší se nákup bitevních letadel či incident s českou ochrankou v Bagdádu
Do Prahy dorazili představitelé Iráku, ovšem bez iráckého premiéra Nouriho al-Maliki, který již dříve svou účast zrušil kvůli napětí v jeho zemi. Delegaci do ČR vede irácký vicepremiér Hussain al-Shahristani, který má na starost otázky irácké energetiky. Má se řešit rozvoj česko-iráckých vztahů a především politická, obchodní a hospodářská spolupráce, český premiér Petr Nečas bude mimo jiné žádat vysvětlení zatčení ochranky české ambasády v Bagdádu. Irácká delegace bude pak jednat s českými ministry průmyslu a obchodu, obrany a zahraničních věcí a setká se zástupci českých firem. Irák by se také mohl stát kupcem českých bitevních letadel Aero L-159 Alca.
Irák a Spojené arabské emiráty žádají zastavení eskalace napětí mezi Západem a Íránem
Spojené arabské emiráty (SAE) a Irák vyzvaly k zastavení eskalace napětí mezi Západem a Íránem kvůli hrozbě íránského obsazení strategického Hormuzského průlivu, což by bylo pro ekonomiku Iráku i SAE velmi nebezpečné. Oznámil to irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari na tiskové konferenci se svým protějškem Abdullahem bin Zayed al-Nahayan ze Spojených arabských emirátů. 90% veškerého iráckého ropného vývozu projde právě Hormuzským průlivem a pro Spojené arabské emiráty se nacházejí přímo u průlivu.
Irák obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí a varoval před následky
Irácký premiér Nouri al-Maliki zkritizoval na kanálu satelitní televize Al-Hurra Turecko za „zásahy do iráckých záležitostí“ a varoval, že by turecké jednání mohlo vyvolat konflikt na Blízkém východě. Podle iráckého premiéra Turecko hraje roli, která by mohla přinést katastrofu a občanské války do celého regionu, což by pak dle jeho slov ovlivnilo i samotné Turecko, které dlouhodobě „řeší různé sekty a etnické skupiny“. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan naopak již 10. ledna v telefonickém rozhovoru vyjádřil své obavy z vývoje v Iráku, kde vře politické napětí mezi šíity a sunnity.
Írán oznámil, že shromáždil dokumenty dokazující přímé zapojení americké CIA do atentátu na svého jaderného vědce
Íránská státní televize informovala o tom, že íránské ministerstvo zahraničí předalo v Teheránu švýcarskému velvyslanci, který je zde pověřen zastupováním amerických zájmů, dopis, v němž informuje o spolehlivých a nesporných důkazech zapojení amerických tajných služeb a CIA do atentátu spáchaného na íránského jaderného vědce. Podle informací íránské televize Írán zaslal i odsuzující dopis britské vládě, ve kterém poukazuje na to, že útoky na íránské jaderné vědce začaly poté, co v roce 2010 člen britských tajných služeb John Sawers prohlásil: „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je odhalovat úsilí cizích států vybudovat jaderné zbraně v rozporu s jejich mezinárodními právními závazky a identifikovat veškeré způsoby, jak zpomalit jejich přístup k životně důležitým materiálům a technologiím.“
Další bombový útok namířený proti šíitům v Iráku
Útok v tzv. Arbain, jeden z nejvýznamnějších svatých dnů pro šíitské muslimy, byl spáchán sebevražedným atentátníkem na jihu Iráku ve městě Basra. 35 lidí při útoku zemřelo, dalších 40 civilistů a 11 policistů je těžce zraněno. Útok má pravděpodobně spojitost s politickou krizí v Iráku, kde narůstají obavy ze sektářského násilí a narůstajícího politického boje mezi sunnity a šíity.
EU odsuzuje útoky proti šíitům v Iráku
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Catherine Ashton ve středu odsoudila násilí mířené proti šíitským muslimům v Iráku, během kterých padlo asi 68 mrtvých. „Ashton důrazně odsuzuje poslední vlnu bezohledného násilí v Iráku,“ oznámil její kancelář v tiskové zprávě. „Diplomatka vyjadřuje politování nad smrtí a škodami způsobenými teroristickými činy, které jen přispívají ke zhoršení již tak nestabilní politické situace.“ Ashton, která je vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci, vyzvala všechny irácké skupiny, aby se angažovaly ve skutečném dialogu s cílem řešit své spory.
V hlavním městě Iráku došlo k dalším bombovým útokům
Čtyři bomby v převážně šíitských muslimských oblastech v Bagdádu zabily nejméně 25 lidí, další desítky jsou nyní hospitalizovány. V Iráku i v zahraničí zatím stále více rostou obavy z dalšího vývoje pod vládou šíítského premiéra Nuri al-Maliki, který na konci minulého roku zahájil kroky proti několika sunnitským politikům.
Hlava iráckých sunnitů: „Irák je napokraji katastrofy“
Hlava iráckých sunnitů, šéf politického uskupení Iraqiya, Iyad Allawi prohlásil, že „Irák se nachází napokraji velké katastrofy.“ Iyad Allawi pro New York Times řekl, že Irák stojí na pokraji „sektářské samovlády, která s sebou nese hrozbu zničující občanské války.“ Irácký premiér, šííta, Nuri al-Maliki žádá soud s iráckým viceprezidentem, chce odvolat iráckého vicepremiéra a podle tvrzení ministra financí Rafie al-Esawi a Osamy al-Nujaifi, mluvčího iráckého parlamentu nyní irácký premiér vytváří tlak na to, aby ukončili svou činnost v politice. Všichni zmínění jsou sunnity. Dále také hlava iráckých šíítů Moqtada al-Sadr vyzval k rozpuštění parlamentu. Irácký prezident, sunnitský Kurd Jalal Talabani, zatím navrhl uspořádání celonárodní politické konference.
Šíítský klerik Moqtada al-Sadr vyzval k rozpuštění iráckého parlamentu
Politická krize v Iráku se začíná stále více prohlubovat a riziko náboženského konfliktu se stupňuje. Irácký šíítský premiér Nuri al-Maliki obviňuje iráckého sunnitské viceprezidenta Tareqa al-Hashemi ze spolupráce s teroristy a organizace atentátů a žádá jeho odsouzení, stejně jako vyzval parlament k odvolání sunnitského vicepremiéra Saleha al-Mutlaq. Nyní hlavní irácký šíítský klerik, hlava islamistického šíítského politického bloku Baha’a al-Araji, Moqtada al-Sadr, který se do Iráku již dříve vrátil z exilu v Íránu, vyzval, aby byl rozpuštěn irácký parlament a uspořádány předčasné volby. Moqtada al-Sadr, díky jehož podpoře nyní vládne premiér al-Maliki, má vedoucí vliv na celou šíítskou populaci Iráku a je vrchním velitelem Mehdiho armády známé díky vedení nejtvrdších bitev proti armádě USA v době invaze do Iráku a při americké okupaci.
K bombovým útokům v Iráku se přihlásila Al-Kaida, irácký premiér mezitím požádal o odvolání vicepremiéra
K bombovým útokům z 22. prosince v hlavním městě Iráku, Bagdádu, se jen čtyři dny po stažení americké armády přihlásila síť Al-Kaida. Jednalo se o útoky v převážně šiítských oblastech města. Útoky se zároveň odehrály na pozadí prohlubující se politické krize, při které šíítský premiér Nuri al-Maliki požaduje soud se sunnitským viceprezidentem Tareqem al-Hashemi a požádal irácký parlament o odvolání iráckého vicepremiéra Saleha al-Mutlaq.
Irácký viceprezident je ochoten podstoupit soudní proces v kurdské části země
Viceprezident prý nebude obžalobě čelit v hlavním iráckém městě Bagdádu kvůli obavám o svoji osobní bezpečnost. Viceprezident Tariq al-Hashemi byl nedávno obviněn ze spolupráce s teroristy, avšak i nadále odmítá veškerá obvinění s tím, že jsou vykonstruovaná a zpolitizovaná.
Do USA dorazili poslední vojáci z mise v Iráku
24. 12. 2011 dorazily poslední ozbrojené jednotky z Iráku na americkou vojenskou základnu Fort Hood v Texasu. Tato základna má k dispozici asi 46 500 aktivních vojáků, z nichž 565 bylo od roku 2003 zabito v Iráku a Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama se podle svého vyjádření nechystá posílat jednotky zpátky do Iráku, ani kdyby se situace zvrhla v občanskou válku.