Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Archiv rubriky: západní Afrika
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Státy EU posílají vojáky na výcvikovou misi do Mali
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie mimořádně uspořádali schůzi o saharské krizi, která vyvrcholila zajetím desítek zahraničních i domácích pracovníků islámskými ozbrojenci. Rukojmí měli sloužit jako donucovací prostředek, aby Francie stáhla své vojáky z Mali. Vlády členských států EU se rozhodly poslat více než 200 vojenských instruktorů k vycvičení armády v Mali. Evropští ministři zahraničních věcí ujišťují, že se jedná pouze o výcvikovou misi a nehodlají misi rozšířit do bojové pozice. Britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington oznámil, že vedle výcviku armády v Mali je třeba zajistit kontrolu nad územím, neboť se Mali mělo stát útočištěm pro různé islamistické skupiny a Evropa se obává rozšíření islámskému vlivu v západní Africe.
Mezinárodní trestní soud začíná s vyšetřováním válečných zločinů v Mali
Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Fatou Bensouda ve čtvrtek oficiálně zahájila vyšetřování údajných zločinů spáchaných v Mali od ledna 2012, vyšetřování se budou týkat vražd, mučení a znásilnění. ICC chce zajistit důkladné a nestranné vyšetřování, které přinese spravedlnost malijskému obyvatelstvu a tvrdé tresty pro pachatele, kteří se dopustili nelidského jednání. Jak uvedla prokurátorka ICC Fatou Bensouda, vyšetřování bude nejvíce zaměřeno na sever země.
Islamisté za intervenci do Mali se mstili v Alžírsku
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
V Mali se zhoršuje humanitární krize
Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Ghanská opozice bojkotovala inauguraci prezidenta
Hlavní opoziční Nová vlastenecká strana (NPP) se nezúčastnila slavnostní ceremonie uvedení prezidenta Johna Mahamy do funkce, volby, v nichž byl prezident zvolen minulý měsíc, považuje NPP za zfalšované. Podle oficiálních výsledků získal prezident Mahama 50,7 % hlasů, čímž k jeho zvolení postačilo jen 1. kolo. Ve svém projevu prezident Mahama, který se do čela země postavil již v červenci po náhlé smrti prezidenta Johna Atta Millse, vyzval politické strany ke sjednocení Ghany. NPP podala v prosinci stížnost k Ústavnímu soudu k průběhu voleb, kdy měli hlasovat i neregistrovaní voliči. Vládní strana Národní demokratický kongres (NDC) nicméně volby označila za „nejtransparentnější v historii země“. Podle mezinárodních pozorovatelů byly volby svobodné a spravedlivé
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
Poslední skupina liberijských uprchlíků se vrátila zpět do země
Podle komisařky pro lidská práva OSN (UHNCR) Melissy Fleming se během posledního víkendu roku 2012 navrátilo zpět z Guiney 724 liberijských uprchlíků. Repatriační program OSN fungující od roku 2004 pomohl 155 560 uprchlíkům, každý z nich obdržel malý peněžní grant, který mu pomůže začít nový život. Program se snaží o zajištění práce pro uprchlíky, poskytuje stipendia a pomoc při získávání pozemků pro výstavbu nových domů. Liberijská občanská válka trvala 14 let, k ukončení došlo v roce 2003. V některých sousedních zemích, jako například v Pobřeží slonoviny, Ghaně, Guiney, Mali, Nigérii, Sierre Leone či Gambii uprchlíci strávili více než 20 let.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
OSN jmenovala nového zástupce Guiney-Bissau
Novým zástupcem se stane José Ramos Horta, bývalý prezident Východního Timoru a držitel Nobelovy ceny z roku 1996 za práci na mírovém řešení konfliktu ve Východním Timoru. Funkci převezme po rwandském diplomatovi Josephu Mutaboba 31. ledna. José Ramos Horta působil v čele země od roku 2007 do roku 2012. Rada bezpečnosti OSN žádá, aby v Guiney-Bissau vznikla přechodná vláda, na jaře minulého roku v zemi proběhl vojenský převrat.
Při novoročních oslavách v Pobřeží slonoviny zemřelo v tlačenici na 60 lidí
Důsledkem tlačenice při oslavách nového roku v hlavním městě Pobřeží slonoviny Abidjan zemřelo nejméně 60 lidí a přes 200 zraněných, mezi oběti jsou především děti ve věku od 8 do 15 let. Detaily události zatím nejsou známé, vláda nařídila rychlé vyšetření tragédie, která se stala v ranních hodinách poté, co se lidé vraceli z oslav ze stadionu Felix Houphouet Boginy v městské části Plateau. Očekává se, že počet obětí se ještě zvýší.
UNESCO odsuzuje ničení mausolejí v Timbuktu
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova apeluje na mezinárodní společenství, aby přijalo potřebná opatření k záchraně kulturních dědictví v Mali. Ničení památek považuje UNESCO za zločiny proti malijskému lidu. V neděli 23. prosince byla zničena 3 mausolea, první vlna ničení proběhla již v červenci, kdy byla napadena mausolea Sidi Mahmoud, Sidi Mokhtar a Alpha Moya. Výbor pro světové dědictví OSN přijal usnesení k vytvoření nouzového fondu pro rehabilitaci a ochranu kulturního dědictví Mali.
Mali: MNLA a Ansar Dine podepsaly dohodu v Alžíru
Tuarežské Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) se v pátek dohodlo s islamistickou skupinou Ansar Dine v Alžíru na spolupráci. Následně skupiny vydaly prohlášení o zdržení se všech činností, které by vedli k nepřátelství a rozbrojům v kontrolované oblasti. Závazky se rovněž týkají propuštění případných rukojmích. Centrální malijská vláda podle obou skupin neřídí stát s dobrými úmysly, a proto došlo k narušení míru, územní celistvosti a národní jednoty. MNLA a Ansar Dine po březnovém převratu vyhlásily na severu Mali nezávislý stát Azawad. OSN schválila tento týden mandát k vojenské intervenci do Mali, která má znovu sjednotit zemi.