V neděli nabídla Nigérie členům militantní islamistické skupiny Boko Haram amnestii, pokud složí zbraně a vzdají se. Již šestým dnem pokračují vojenské operace nigerijské armády proti islamistickým rebelům na severu západoafrické země. Jde o největší vojenskou akci od roku 2009, která probíhá u hranic Nigérie s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Analytici se domnívají, že současné boje mají jen pramalou šanci na ukončení dlouholetého násilí a rozdělení země, jejíž sever je převážně islámský a jih křesťanský, což způsobuje napětí ve společnosti. Nabídka milosti pomohla k přerušení bojů v roce 2009, nicméně amnestii, jíž vláda nabízela již minulý měsíc, představitel Boko Haram Abubakar Shekau odmítl. Na čtvrtečním jednání ministrů Evropské unie a Nigérie žádala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová, aby armáda dbala při vojenské operaci na lidská práva.
Archiv rubriky: západní Afrika
Boje v Nigérii neubývají na intenzitě, nejednota země i nadále pokračuje
Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.
Mezinárodní společenství se zavázalo k poskytnutí pomoci Mali ve výši 4 miliard USD
Na mezinárodní konferenci Francie prostřednictvím prezidenta Francois Hollanda přislíbila 2,5 miliard USD západoafrické zemi Mali, které by ji měly napomoct v demokratické obnově. Konference se konala poprvé od začátku francouzské intervence do Mali v lednu letošního roku. Zbylé finanční prostředky poskytne Evropská unie, z nich má dojít k obnově vládních a armádních institucí, opravě zničené infrastruktury, organizaci prezidentských voleb a stimulaci ekonomiky. Po vojenském převratu na jaře minulý rok obsadili islamističtí rebelové sever země a vyhlásili nezávislý stát Azawad. Na desítky tisíc uprchlíků se v současnosti nachází i v sousední Burkině Faso, Mauritánii a Nigeru.
Násilí v Guinei roste, důvodem jsou dlouho odkládané volby
Nejméně 3 lidé zemřeli v pátek během druhého dne pouličního násilí v hlavním městě západoafrické země. Důvodem vzrůstajících nepokojů jsou dlouho odkládané volby. Guinejská opozice kritizuje vládu prezidenta Alpha Condeho, který údajně s ní nekonzultoval termín voleb, jenž je stanoven na 30. června. Opozice zároveň tvrdí, že jihoafrická společnost Waymark, která má volby zajišťovat, není na jejich organizaci připravena. Vláda obvinění odmítá. Podle opozice budou protesty pokračovat, dokud nebudou jejich námitky vyslyšeny. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly ale odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí.
Tunisko: Policie a extremisté se střetli na jihu země
Ve středu se na jihu Tuniska u hranic s Alžírskem střetly ozbrojené složky s asi 50 salafisty. Podle deníku Ahram většina přišla z oblasti Mali, avšak část se rekrutovala přímo z mladých Tunisanů žijících v oblasti příhraničního města Kasserine. Policie zajistila velké množství zbraní, mobilních telefonů, map a digitálních dokumentů a potvrdila, že ozbrojenci byli velice dobře vyzbrojeni. Vládnoucí strana Ennahda veřejně prohlásila, že země čelí zvýšeným atakům ze strany severoafrické Al-Kaidy. Premiér Ali Larayedh občany ubezpečil, že terorismus v Tunisku nebude mít „dlouhého trvání“, protože zvítězí vůle lidu a její bezpečí.
Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady
V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady. Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.
Francouzská operace Serval v Mali se prodlouží
Francouzské Národní shromáždění v pondělí odhlasovalo prodloužení operace Serval v Mali. Pouze strana Levé fronty (UMP), která v lednu hlasovala pro vyslání vojáků, se tentokrát zdržela hlasování. Při příležitosti uctění památky 5 zabitých vojáků řekl francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, že zásah v západní Africe byl a je úspěšný. Francie je rozhodnuta předat velení akce do rukou mezinárodní mise. OSN vidí řešení konfliktu za pomoci mírových misí. Nyní v zemi operuje na 4000 Francouzů, ke konci roku už by jich mělo být jen kolem 1000 jednotek. Předseda UMP Pierre Lellouche však pochybuje nad zdárným vývojem Mali, neboť není přesvědčen, že země bude schopna proměnit se v nový a fungující stát. Operace Serval s cílem navrátit sever země pod kontrolu vlády se rozběhla 11. ledna.
Syn senegalského ex-prezidenta byl zatčen kvůli podezření z ilegálního nabytí majetku
Karim Wade, 44letý syn někdejšího prezidenta Senegalu Abdoulaye Wada, byl v pondělí zatčen v Dakaru v rámci vyšetřování, které má za cíl odhalit, jakým způsobem nabyl svůj majetek. Mluví se o tom, že ho získal nelegálně v době otcovy vlády. Hodnota majetku Karima Wada se odhaduje na 1,4 miliardy USD. Přes veškerá obvinění je rodina ex-prezidenta mezi běžnými Senegalci oblíbená. V březnu 2012 byl exprezident Wade poražen současným prezidentem Macky Sallym.
Mezinárodní soudní dvůr stanovil hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso
Desetiletí trvající územní spor o hranici mezi Nigerem a Burkinou Faso řešil Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který vymezil demarkační linii o rozloze 380 kilometrů přes polovinu délky hranice. Spor mezi západoafrickými zeměmi se datuje do roku 1927, kdy byly státy pod koloniální nadvládou Francie. V roce 2010 podaly společně země žádost o přezkoumání hranice, rozsudek soudu se dopředu zavázaly respektovat. Na sporném území bylo v poslední době objeveno několik nalezišť zlata, ICJ v rozhodnutí neuvedl, jak případné nerostné bohatství v oblast rozdělit mezi oba státy.
Íránský prezident Ahmadinejad je na návštěvě Afriky
Prezident Mahmoud Ahmadinejad je na své poslední zahraniční návštěvě před vypršením prezidentského mandátu. Během 8 let v úřadu se snažil prohlubovat diplomatické vztahy s latinskoamerickými a africkými státy. V projevu na univerzitě v Beninu se prezident Ahmadinejad vyjádřil o jaderném programu, kdy chválil elektřinu z jaderných elektráren, zároveň v projevu kritizoval kolonialismus. V pondělí se přesunul do Nigeru, následně navštíví Ghanu.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Guinea stanovila termín dlouho odkládaných voleb
V sobotu oznámil prezident Alpha Conde, že parlamentní volby, které mají dokonat přechod země k demokracii, se budou konat 30. června. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí ohledně organizace voleb. Volby by měly přinést občany zvolenou vládu, od roku 2008, kdy v zemi proběhl vojenský převrat, stála v čele země přechodná vláda. Stanovení termínu voleb je jednou z podmínek pro uvolnění zastavené mezinárodní pomoci v hodnotě milionů USD. Opozice dlouhodobě protestovala proti tomu, aby volební proces zařizovala firma Waymark. Vláda námitky odmítla a tvrdí, že již není dostatek času na výběr nové společnosti.
Libyjská pobřežní policie zachránila imigranty
Libyjská hlídka zachránila téměř 89 ilegálních přistěhovalců že Středozemního moře poté, co se jejich loď potopila. K zásahu došlo u přístavu Zawiya. Dalších 5 lidí však přišlo o život. Přeživší pocházejí ze subsaharské Afriky. „Zraněné jsme převezli do nemocnice,“ řekl mluvčí hlídky Ayub Omar Gacem a dodal, že za 2 týdny se jedná už o druhý případ. Tehdy Libyjci zachránili 34 osob včetně žen a dětí. Severoafrická země byla po dlouhá léta tranzitním bodem pro lidi z vnitrozemské Afriky, kteří směřovali k evropským břehům. Pokud se jim podařilo proniknout přes libyjskou stráž, většinou dopluli do italské Lampedusy.
Prezident Francois Hollande pochválil marockou vládu za první kroky k demokracii
Francouzský prezident Francois Hollande v rámci své 2 denní oficiální návštěvy Maroka ve čtvrtek vystoupil před marockým parlamentem v Rabatu s pochvalou vůči vládě krále Mohammeda VI., která dle jeho slov započala kroky vedoucí k demokracii. Severoafrické království prezident Hollande označil za „říši stability vedoucí k prosperitě“ a Maročany ujistil, že „Francie Maroku důvěřuje a je její povinnosti mu pomoci“. Následně se zmínil o nové ústavě, která v souvislosti s Arabským jarem zachovala toleranci a uznává rozmanitost názorů napříč celou společností. Marockému králi Mohammedu VI. poděkoval za podporu při francouzské operaci v Mali.
Francie vyzývá malijskou vládu k dialogu a ustanovení voleb
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabius začala obnova bezpečnosti země pod vedením francouzské vojenské operace, která byla zahájena v lednu letošního roku, nyní nutné, aby vláda obnovila i demokratický dialog. Zároveň vyzval k červencovým prezidentským volbám, jejichž termín je podle ministrových slov „zvládnutelný“. V současnosti má Francie v Mali na 4 000 jednotek a Africká unie (AU) dalších 6 300 vojáků. Tento týden by měla v zemi zahájit i výcvikovou misi Evropská unie.
O zajatých alžírských diplomatech nejsou žádné informace, uvedl alžírský ministr
Alžírský ministr zahraničních věcí Mourad Medelci v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Radio national řekl, že vláda dosud neobdržela zprávu, zda šestice alžírských diplomatů, které drží maliští povstalci, zůstala naživu. K zásahu došlo loni 5. dubna ve městě Gao na jihovýchodě země. „Naši lidé byli do Mali vysláni v rámci své diplomatické mise,“ řekl ministr Medelci s tím, že není schopen zaručit jejich přežití. Nezapomněl podotknout, že alžírská administrativa učinila opatření pro přijetí malijských uprchlíků, kteří putují na jih Alžírska. „Vojenský zásah v Mali nemusí být jediným řešením, jak se vypořádat se současným stavem. Jsme schopni se zapojit pomocí mírových kroků v souladu s OSN,“ uzavřel ministr Medelci.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Islamistická AQMI varovala Francii na síti Twitter
Severoafrická odnož teroristické skupiny Al-Kaida islámského Mghrebu (AQMI) varovala Francii prostřednictvím svého nově založeného účtu na Twitteru, že usmrtí všechny francouzské rukojmí. „Všichni zadržovaní, s výjimkou Philippa Vardona, jsou zatím v pořádku a vede se jim dobře,“ uvedli ve své online zprávě. Francouzský podnikatel Vardon byl zabit jako odplata za intervenci v Mali. Ten patřil k dalším nejméně 14 francouzským občanům, jež byli zajati mezi lety 2011 do současnosti. Ačkoliv Paříž podnikatelovu smrt přímo nepotvrdila, prezident Francois Hollande uvedl, že zadržený bude zřejmě již po smrti.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
Rodina Muammara Kaddafiho opustila Alžírsko
Rodinní příslušníci bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafiho opustili svůj přechodný azyl v Alžírsku, kam se uchýlili v srpnu 2011, kdy město Tripolis padlo do rukou povstaleckých skupin. Alžírský velvyslanec v Libyi Abdelhamid Bouzaher potvrdil jejich odchod, přesný cíl však nekomentoval. Manželka někdejšího plukovníka Safia Kaddafi a jejich 3 děti, dcera Aisha a synové Mohammed a Hannibal, našli útočiště právě v sousední zemi. Další ze synů Saadi odjel do Nigeru. Mouatassim, Khamis a Saif al-Arab jsou již po smrti. Jediný, o kterém se mluvilo jako o nástupci po Muammaru Kaddafím, byl Saif al-Islam, v Londýně vystudovaný ekonom se západním postojem a proreformními myšlenkami, ten avšak nyní čeká v Libyi na soudní proces.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Jednání o dalším vývoji Mali se konalo ve francouzském Lyonu
Zástupci malijského a francouzského státu se ve středu sešli v Lyonu, kde jednali o dalším vývoji západoafrické země po stažení mezinárodních jednotek, které před 2 měsíci započaly vojenskou intervenci pod vedením Francie proti islamistickým skupinám na severu země. Přestože většina velkých měst, jako jsou Gao, Kidal, Timbuktu, byly během operace osvobozeny, boje i nadále probíhají v horách. Podle francouzského ministra pro rozvoj Pascala Canfina je nutné, aby se malijská vláda zaměřila na zlepšení zdravotnického systému a přístupu k čisté vodě. Africká odnož teroristické skupiny Al-Kaida AQIM měla podle mauretánské agentury ANI v reakci na vojenskou intervenci v Mali zastřelit francouzského podnikatele Philippe Verdona, kterého zajala v roce 2011.