Celkem 34 českých vojáků je nyní na misi EU v Mali. Zbylých 24 vojáků v sobotu odcestovalo do západoafrické země, aby tam pomohli malijské vládě v boji proti radikálním islamistům ze severovýchodu země. Hlavním úkolem pak bude pomoc s výcvikem a výstavbou malijské armády. Podle velitele české jednotky nadporučíka Marka Štěpánka jsou vojáci dobře připraveni, neboť většina členů týmu již byla na misi v Afghánistánu.
Archiv rubriky: západní Afrika
Kanadský premiér zvažuje zapojení Kanady do operace v Mali
Premiér Kanady Stephen Harper zvažuje možnosti, jak by se Kanada mohla zapojit do Francií vedené operace v Mali proti islamistům. Premiér Harper zdůraznil, že Kanada nemá zájem přímé účasti v bojích. Na tiskové konferenci premiér Stephen Harper uvedl, že Kanada se chce zaměřit na poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zároveň i nadále bude pokračovat francouzské vypůjčení kanadských vojenských nákladních letadel C-17, které byly do operace zapojeny v lednu.
Malijská soukromá média stávkují, důvodem je zatčení šéfredaktora
Minulou středu zveřejnil malijský deník Le Republicain dopis, v němž voják popisoval špatné podmínky na severu země, kde armáda bojuje proti islamistickým skupinám. Následně byl šéfredaktor Boukary Daou zatčen. Do stávky vstoupilo na 40 soukromých deníků a 16 lokálních rádií. Ministr pro komunikaci řekl, že se šéfredaktor Daou zachoval „nezodpovědně a nevlastenecky“, když zveřejnil otevřený dopis vojáka prezidentovi. V dopis voják rovněž uvedl, že zatímco si vysocí představitelé armády žijí po loňském převratu „v komfortu v hlavním městě Bamako“, vojáci „trpí v přímých liniích“ na severu země.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Stoupá role USA v operaci v Mali
Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
Vůdce severoafrické odnože Al-Kajdy byl zabit v Mali
Abdelhamid Abou Zeid, šéf Al-Kajdy severoafrického Maghrebu (AQMI), byl zabit při útoku francouzského letectva v oblasti Tigharghar na severu Mali, oznámil pro deník le Figaro zdroj blízký tuarežské MNLA. Spolu s ním zemřelo dalších 40 spojenců. Zprávy o smrti vůdce avšak francouzské ministerstvo obrany odmítlo komentovat. „V současnosti nemáme konkrétní informace,“ řekl veřejnosti ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Alžírská armáda rozmístila bezpečnostní jednotky podél hranic s Mali, aby zabránily pohybu případných maliských útočníků. Abou Zeidovi, jehož pravé jméno zní Mohammed Ghdiri, se podařilo za léta teroru nastřádat jmění v milionech USD, které použil na nákup zbraní a munice. Finance získal také od západních států, jejichž občany držel jako rukojmí v Mali či Nigeru.
Egypťané získali velký kontrakt na stavební projekt v Nigérii
Egyptská stavební společnost Arab Contractors získala zakázku v hodnotě 10 milionů USD na velký stavební projekt v jihonigerijském regionu Kanojo. Podle úterního prohlášení egyptské tiskové agentury MENA se jedná o výstavbu vládního objektu, bližší informace zatím nejsou známy. Firma Arab Contractors, založená před téměř 60 lety, patří mezi nejvýznamnější hráče v oblasti stavebnictví v severní Africe a na Blízkém východě. V roce 2012 společnost předložila projekty plánované v regionu západní Afriky v celkové sumě 165 milionů USD. Nigérie nedávno zahájila program na restrukturalizaci své rozpadající se infrastruktury.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky
Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Francouzský generál chce vzdělávací misi v Mali doplnit o výcvik jejich armády
Francouzský generál Francois Lecointre, který byl jmenován do čela vzdělávací mise Evropské unie na Mali (EUTM), řekl, že EU by měla doplnit misi o trénování a výcvik jejich neorganizované armády, a to poskytováním uniforem, vozidel a komunikačních technologií. Generál Lecointre dodal, že výcvik by měly zahrnovat i výuku v oblasti lidských práv. EU spolu s USA podpořily vojenskou intervenci v Mali vedenou Francouzi. Vlády členských států EU vyloučily odesílání bojových jednotek do Mali, ale poskytují nadnárodní vzdělávací jednotku 500 vojáků, kteří budou malijské vojáky cvičit a dávat jim vojenské instrukce.
Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny
U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání českých vojáků do Mali
Poslanci dolní komory v úterý souhlasili s vysláním českých vojáků do západoafrického státu Mali, kde budou působit v rámci mise Evropské unie. V Mali budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, jde o misi nebojovnou. Během dalších 6 měsíců se zapojí do výcviku maliské armády a také jí dodají zbraně, které již nepotřebují. Pokud vyslání vojáků schválí také horní sněmovna, bude vysláno na 50 českých vojáků.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti
Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Generál guinejské armády zemřel při nehodě v Libérii
Generál Souleymane Kelefa Diallo v pondělí zemřel spolu s 10 lidmi na palubě vojenského letadla, které mířilo do Libérie. Letadlo havarovalo u města Charlesville, nedaleko hlavního města Monrovia. Liberijský ministr obrany Brownie Samukai uvedl, že příčiny havárie zatím nejsou známé. Generál Diallo patřil podle agentury Reuters k vojenským představitelům, kteří v roce 2008 provedli vojenský převrat. Generál patřil k blízkým spojencům prezidenta Alpha Conde. V květnu by se měly konat volby, které by měly potvrdit přechod k civilní vládě. Volby jsou nezbytným požadavkem, aby země mohla znovu požádat mezinárodní společenství o rozvojovou pomoc.
Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali
Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.
Společné velvyslanectví Pacifické aliance začne fungovat v Ghaně
Ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín potvrdila, že velvyslanectví Kolumbie v městě Accra v Ghaně se bude již za dva měsíce velvyslanectví Pacifické aliance, do které patří taky Mexiko, Peru a Chile. Ministryně Holguín prohlásila, že tenhle projekt jako první dokazuje, že Pacifická aliance je schopná realizace společné agendy. Hlavní cílem společenství je vytvořit zónu volného obchodu, přičemž státy patřící do Pacifické aliance zdůrazňují svůj demokratický charakter a společné zájmy
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.