Ve francouzském městě Élancourt na předměstí Paříže zapálili protestující proti zákazu zahalování se na veřejnosti 20 automobilů a několik popelnic. Útoky se odehrály během sobotní noci a policie kvůli výtržnostem zadržela čtyři lidi. Nepokojů se účastnilo 50 lidí. Proti policii demonstranti použili také Molotovovy koktejly, avšak k žádným zraněním nedošlo. Již v pátek v noci zaútočilo přibližně 250 lidí na policejní stanici v nedalekém městě Trappes. Incident byl reakci na zadržení muslimského muže, který byl zadržen poté, co napadl policistu, který udělil pokutu za zahalení jeho ženě. Zákon zákazu zahalování platí ve Francii od roku 2011 a ten, kdo si v zemi zahalí obličej šátkem nebo kuklou může dostat pokutu až 200 USD a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta jsou dvojnásobné, pokud se jedná o nezletilou dívku. Tato opatření jsou namířena především proti muslimům.
Archiv štítku: sankce
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Česká republika dostala za pozdní převedení směrnice pokutu od Evropské unie
Soud Evropské unie udělil České republice pokutu ve výši téměř 6,5 milionů korun za pozdní převedení směrnice EU o penzijním pojištění zaměstnanců do českého právního řádu. Jde o vůbec první peněžní sankci, kterou EU za porušení unijního práva České republice uvalila. Směrnice nazývaná IORP sjednocuje v EU pravidla pro instituce, které spravují důchodové pojištění zaměstnanců. Česká republika měla směrnici zavést do svého právního řádu do září 2005. V roce 2010 unijní soud v Lucemburku vynesl na základě žaloby Evropské komise rozsudek, podle něhož ČR porušila unijní právo, avšak nedošlo k dalšímu pokroku. Proto Evropská komise ČR opět žalovala a žádala po státu pokutu. ČR se nejprve hájila, že nemá příslušné ani podobné instituce, jichž se směrnice týká, a proto nevidí důvod směrnici zavádět, nakonec ji ale přijala novelou zákona ze srpna 2011.
Nově zvolený íránský prezident Rouhani chce zlepšit vztahy se světem
Na první tiskové konferenci po pátečním zvolení prezidentem Íránu poděkoval Hassan Rouhani Íráncům, že si zvolili umírněnou cestu. Slíbil, že Írán bude více transparentní ohledně svého jaderného programu. Chce zlepšit vztahy se světem a zmírnit sankce, aby mohla posílit ekonomická situace v zemi. Prohlásil, že jeho vláda nezapomene na předvolební sliby. „Potřebujeme být upřímní, mít čistá srdce a měli bychom se poučit z chyb z minulosti, abychom zachránili zemi.“
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Evropská unie se chce bránit před ovládnutím solárního trhu Čínou
Evropská komise (EK) uvalila předběžná cla na dovoz levných solárních panelů z Číny, která budou činit 11,8 %. Čína je největší výrobcem solárních panelů na světě, Evropa je největším solárním trhem na světě, z něhož Čína ovládla již 80 %. EU viní Čínu z prodeje pod výrobní cenoou za účelem vytlačení konkurence z trhu. Cena čínských solárních panelů prodávaných do Evropy by ve skutečnosti měla být o 88 % vyšší, než je v současnosti. Uvalení cla je doposud největším zásahem EU proti dovozu a většina členských zemí s opatřeními EK podle agentury Reuters nesouhlasí. Pokud se Brusel s Pekingem nedohodne na řešení sporu do dvou měsíců, clo se v srpnu zvýší až na 47,6 %, ovšem obchodní válku s největším producentem rozpoutat nehodlá.
EU ukončí embargo na dovoz zbraní syrským povstalcům
Ministři zahraničí EU se nedohodli na pokračování embarga na dovoz zbraní do Sýrie, které skončí v sobotu, proto schválili alespoň ostatní sankce. Mezi ně patří zmrazení majetku prezidenta al-Assada a jeho spolupracovníků, omezení obchodu s ropou a finanční transakce. Nyní jednotlivé členské státy EU si samy upraví pravidla na posílání zbraní do Sýrie. Nicméně státy požadují záruky, že zbraně se nedostanou do rukou teroristů. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton řekla, že před 1. srpnem přezkoumají tento postoj vzhledem k vývoji v Sýrii. George Jabboure Netto, který působí ve Washingtonu DC jako prostředník syrské opozice, řekl, že vyzbrojení Syrské osvobozenecké armády a diplomatické úsilí je nadějí pro úspěch.
V pondělí pokračují jednání o Sýrii
Ministři zahraničí zemí EU budou v pondělí diskutovat o návrhu Velké Británie a Francie na zmírnění sankcí na dovoz zbraní do Sýrie. Současný režim sankcí skončí na konci tohoto týdne. Nicméně některé státy jsou proti ukončení embarga. Dle BBC jsou proti Rakousko, Česká republika, Nizozemsko, Finsko a Švédsko. Britský ministr William Hague tvrdí, že kdyby povstalecké skupiny dostaly zbraně, tak by to pomohlo mírovému procesu, protože by byly silnější při jednání s režimem prezidenta al-Assada. Obavy panují z toho, že povstalci nemají centrální velení a zbraně by se mohly dostat do rukou teroristům. V pondělí o Sýrii a připravované konferenci budou mluvit v Paříži americký ministr zahraničí John Kerry s ruským protějškem Sergei Lavrov. Jednání Syrské národní koalice v Istanbulu se protáhlo o dva dny, zatím nebyl jmenován nový předseda.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
EU zmírní ropné embargo uvalené na Sýrii
Členské státy Evropské unie se dohodly na zmírnění ropného embarga na Sýrii, což umožní odpůrcům režimu prezidenta al-Assada prodávat ropu. Experti varují, že nákup ropy bude obtížný jednak kvůli bezpečnostnímu riziku, jednak z důvodu poničené infrastruktury v zemi. Vlády členských států budou moci dovážet ropu od povstalců, ale i jim dodávat klíčové technologie pro ropný a plynový průmysl a investovat v něm. Jakékoliv transakce budou konzultovány nejprve s představiteli syrské opozice. Sankce EU na ropný průmysl byly poprvé schváleny v září 2011. Před uvalením sankcí tvořily výnosy z ropy pro Sýrii 25 % státního příjmu a 95 % ropy se vyváželo do EU. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) a aktivistická skupina sídlící ve Velké Británii věří, že většina ropných polí je pod kontrolou povstalců.
EU zrušila Barmě sankce
EU v pondělí oficiálně zrušila Barmě veškeré ekonomické a obchodní sankce, důvodem jsou pokračující politické reformy. Sankce proti tomuto jihoasijskému státu byly dočasně pozastaveny už minulý rok. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Asthonová prohlásila, že by sankce zdržovaly Barmu ve vývoji. Na druhou stranu je zrušení sankcí ze strany EU výzvou k přehodnocení barmského postoje například k muslimské minoritě, kteří zde vedou ozbrojené konflikty za uznání svých práv. Obhájci lidských práv však připomínají, že EU se zrušením sankcí připravuje o vliv nad Barmou a o kontrolu nad dodržováním lidských práv, která zde byla v minulosti porušována.
EU pravděpodobně zmírní sankce proti Barmě
EU pravděpodobně schválí zrušení většiny sankcí proti Barmě s výjimkou zbrojního embarga, a to v reakci na politické a ekonomické reformy, které civilní vláda země zavádí od roku 2011. Barmský prezident Thein Sein povolil návrat do politiky nositelce Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi, která se stala lídrem opozice a učinila řadu zahraničních návštěv. Této krok byl odsouhlasen velvyslanci EU a čeká na plnou podporu ministrů zahraničí EU, kteří se vyjádří v pondělí 22. dubna. Očekávané zmírnění sankcí by umožnilo společnostem investovat do Barmy, která má značné přírodní zdroje a společné hranice s ekonomickými významným státy, jako je Čína a Indie. Na druhou stranu EU požaduje bezpodmínečné propuštění zbývajících politických vězňů a řešení náboženských konfliktů a násilí.
Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný
V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
Íránská inflace se pohybuje nad 30 %
Míra inflace v Íránu se dostala na 31,5 % za posledních 12 měsíců. Za uplynulé desetiletí inflace dosahovala většinou dvouciferných čísel. Prudký nárůst je spojován se sankcemi, které byly na Írán uvaleny kvůli jeho údajnému jadernému programu. Někteří analytici tvrdí, že míra inflace může být až dvojnásobná než uvádějí oficiální zdroje.
KLDR vstupuje do války s Jižní Koreou
Severní Korea vstoupila v sobotu do „válečného stavu“ s Jižní Koreou, informovala britská stanice BBC. Jde tak o eskalaci konfliktu mezi oběma státy. V oficiálním prohlášení se hovoří o důrazné odvetné akci proti jakémukoli provokativnímu aktu. Situace se vyostřila poté, co na Severní Koreu byly uvaleny sankce za třetí jaderný test z února. „Stagnující situace na korejském poloostrově směřovala nikoli k míru, ale k válce, jako jejímu konečnému řešení,“ uvádí země. Mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenová uvedla, že USA „s velkým znepokojením“ sledují prohlášení Severní Koreje.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Íránský duchovní ajatolláh Chameneí varuje před narušením prezidentských voleb
Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
KLDR hrozí preventivním jaderným útokem proti USA
Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
V březnu začnou práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Podle pákistánských úřadů začnou 11. března 2013 práce na plynovodu, který má dodávat iránský plyn Pákistánu. Ke konečné dohodě došlo na návštěvě pákistánského prezidenta Asif Alí Zardárího v Iránu. Na iránské straně byl podle pákistánských úřadů plynovod již dokončen a v květnu má začít stavba na pákistánském území. Dlouho odkládaná stavba by měla pomoci Pákistánu, který trpí nedostatkem energie. Již loni proto pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar prohlásil stavbu plynovodu za „pákistánský národní zájem, který bude realizován bez ohledu na vnější faktory“. Ke stavbě plynovodu se totiž zdrženlivě staví USA, které se obávají, že jeho stavba by mohla porušit sankce uvalené na Irán.