Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“

Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.

Začínají nová jednání o iránském jaderném programu

V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.

Severní Korea uskutečnila další jaderný test

V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.

Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní

Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.

Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena

Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.

Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu

Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.

Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu

Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.

Irán chce modernizovat svůj jaderný program

Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.

Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii

Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.

Severní Korea považuje USA za hlavního strůjce sankcí, vyhrožuje nukleárním testem a dalšími zkouškami raket dlouhého doletu

Severní Korea ve čtvrtek pohrozila novým nukleárním testem, který se má stát součástí boje proti Spojeným státům americkým. KLDR považuje USA za hlavního aktéra nedávno uvaleným mezinárodních sankcí a za největšího nepřítele severokorejského lidu. KLDR tvrdí, že politika administrativy prezidenta Obamy, která je vedená proti severokorejskému režimu a jeho zbrojnímu programu, právě vstoupila do nebezpečné fáze. Není jasné, kdy by Severní Korea měla podzemní nukleární test uskutečnit. Severní Korea v rámci svého protiúderu proti Spojeným státům americkým také chystá vypustit sérii raket dlouhého doletu, které naposledy otestovala v prosinci, načež zareagovala Rada bezpečnosti OSN zavedením mezinárodních sankcí.

Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy

Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.

Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků

Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.

Teherán trápí znečištěné ovzduší

Téměř týden už úřady v íránském Teheránu a v dalších velkých městech vyzývají obyvatele, aby zůstávali doma a vyhýbali se oblastem v centrech měst. Každý rok v zimních měsících sužuje Teherán znečištěné ovzduší, způsobené výfukovými plyny a emisemi z továren. Ve zprávě Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2011, se 3 íránská města umístila mezi 10 nejvíce znečištěnými městy světa. Kvalita ovzduší v Teheránu je tak podle zprávy WHO ještě horší, než např. v Mexico City nebo Šanghaji. Situace se rapidně zhoršila od roku 2010, kdy začaly platit sankce USA na dovoz benzínu do Íránu. Írán výpadek dovozu nahradil vlastní výrobou benzínu, jehož spalování však způsobuje mnohem větší znečištění ovzduší. Íránské úřady však spojitost mezi výrobou vlastního benzínu a nárůstem znečištění popírají.

Rebelové ve Středoafrické republice odmítli prezidentovu nabídku

Prezident Francois Bozize na sklonku minulého týdne uvedl, že je připraven jednat s rebely v tzv. Selekově koalici o nové jednotné vládě s rebely. Ti v pondělí spolupráci s prezidentem odmítli. „Nevěříme jeho slibům,“ řekl mluvčí rebelů Eric Massi. Africká unie (AU) pohrozila, že na rebely uvalí sankce, pokud budou chtít ohrozit vládu ve Středoafrické republice. Do země v sobotu přijely jednotky Středoafrických multi-národních sil (Fomac).