KSČM o podpoře Ruskově vládě rozhodne příští týden

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik uvedl, že premiér Jiří Rusnok předstoupí před jejich poslance pravděpodobně 6. srpna. Předseda Kováčik slíbil, že verdikt nebude dlouho odkládat a komunisté rozhodnou o podpoře jeho vládě ještě ten den. Ze strany KSČM se proslýchá, že se usnesou na podpoře úřednického kabinetu, ale není vyloučeno, že podpora bude podmíněná. Oficiálně chce strana vnitřní debatu zahájit na pátečním zasedání nejvyššího vedení. Nejdůležitější roli bude hrát program kabinetu, dále záleží na zpracování rozpočtu a čerpání evropských peněz. Několik komunistů v nedávné době vyjadřovali výhrady k personálnímu obsazení některých ministerstev. O tom, kdy se hlasování o důvěře vládě uskuteční, rozhodne 1. srpna sněmovní organizační výbor a nejpravděpodobnějšími termíny jsou 7. nebo 9. srpna.

 

Belgie se zase o krok blíže přiblížila reformě státu

V pořadí již šestá reforma belgického státu získala minulý týden konkrétní legislativní úpravu. Na její podobě se shodlo 8 politických stran tvořící vládnoucí koalici, v jejímž čele stojí premiér Elio Di Rupo. Reforma, oznámená již před více než rokem, přenáší více kompetencí ze státu na jednotlivé regiony, které tak získají vyšší autonomii např. při správě rozpočtu nebo daní. V praxi by proměna, jež by měla začít platit od 1. července příštího roku, měla znamenat především úlevu pro státní rozpočet, jelikož rozpočtová zodpovědnost bude přenesena na federální jednotky. Tak má být docíleno větší stability regionu. Změny se avšak belgických občanů dotknou i na sociální úrovni.

Evropský parlament žádá navýšení výdajů na příští rok

V příštím roce by se výdaje Evropského parlamentu mohly zvýšit o 3,3 % navzdory vysoké nezaměstnanosti, úsporných škrtů a recesi. Alespoň to požadují evropští poslanci. Rozpočet na výdajové stránce Evropského parlamentu by se tak navýšil o 73 milionů USD, celkově by výdaje pro příští rok dosáhly 2,5 miliardy USD. Podle britského deníku The Telegraph by jeden poslanec EU byl třikrát dražší než jeho britský kolega. Přitom v minulém roce došlo k 6% snížení evropského rozpočtu po kritice Velké Británie a dalších zemí, aby ke škrtům přistoupila i EU, nikoliv jen jednotlivé státy.

Ve Venezuele do ulic vyšli profesoři a studenti

Profesoři, studenti a zaměstnanci různých venezuelských univerzit vyšli v sobotu do ulic v snaze přesvědčit vládu, aby schválila větší rozpočet pro vzdělávání a aby byla respektována univerzitní svoboda. Protestující pocházeli z univerzit se sídlem v hlavním městě Caracas. Navíc již od začátku června stávkuje skupina profesorů, co způsobilo, že přibližně 15 % z celkových 2,5 milionů studentů zůstalo bez vyučování. Prezident Nicolás Maduro nicméně prohlásil, že profesoři nemají na sabotování přednášek žádné právo.

Indonésie ruší příspěvky na paliva, očekává se zvýšení cen

Po měsících politického jednání a debat indonéský parlament ruší dotace na pohonné hmoty, podle analytiků je možné očekávat až 33% nárůst cen. Rozhodnutí parlamentu může zvýšit inflaci, v zemi již protestují desítky lidí. Důvodem pro zrušení dotací byla snaha o snížení rozpočtu, přepracovaný rozpočet na příští rok představil v pondělí parlament, z uspořených peněz za příspěvky chce vláda poskytnout pomoc ve výši 910 milionů USD nejchudším rodinám. Datum, kdy k zrušení dotací na pohonné hmoty dojde, zatím nebylo stanoveno, očekává se, že ministr financí Chatib Basri svolá tiskovou konferenci během úterý.

Japonsko chce hrát důležitou úlohu v celém regionu

Japonsko posiluje svou ekonomiku a armádu, aby v budoucnosti mohlo hrát odpovědnou roli v mezinárodním prostoru,“ řekl na sobotní tiskové konferenci japonský ministr obrany Itsunori Onodera.  Japonský ministr obrany si také pochvaloval spojenectví se Spojenými státy americkými v době, kdy Severní Korea hrozila vypálením raket, či při konfliktech s Čínou o ostrovy ve východočínském moři. Dále potvrdil, že sílící Japonsko chce hrát významnou politickou a ekonomickou roli v celém regionu. Japonsko pro tento rok a minimálně pro dalších několik roků podle ministra obrany chystá zvýšení rozpočtu na obranu.

V Itálii probíhají komunální volby, pozornost je především věnována volbám v Římě

V neděli a v pondělí se uskuteční v Itálii komunální volby, největší pozornost byla v posledních dnech věnována volbě starosty v Římě. Současný starosta Gianni Alemanno ze Strany svobody (PfL) se utká o post s kandidátem Demokratické strany (PD) Ignazio Marinem. Hlavními tématy kampaně obou kandidátů na starostů byl rozpočet města a sliby v jeho stabilitu. Po celé Itálie bude ve dvoudenních volbách zvoleno na 565 starostů. Výsledky rovněž napoví, která z politických stran se těší větší podpoře.

Čína oficiálně představila vládní reformy, důraz je kladen na růst ekonmiky

Čínský vládní kabinet v pondělí představil detailní plán svých reforem, jejichž cílem je zvýšení ekonomického růstu a zajištění výrazné vládní podpory. Jednotlivé vládní reformy mají několik centrálních kroků. K hlavním krokům patří vytvoření otevřeného, transparentního a standardizovaného rozpočtu, současně s tím revidovat stávající daňovou politiku země. Dále by čínská vláda chtěla otevřít systém dopravní infrastruktury i pro privátní kapitál a chtěla by zřídit progresivní systém cenové politiky. V neposlední řadě se čínská vláda chtěla zaměřit na budování nových měst a přestavbu či modernizace stávajících měst. Reformní program by se měl dotknout všech čínských měst i technologických zón.

Diplomatické služby EU požadují vyšší rozpočet

Evropská unie (EU) chce v nadcházejících letech omezit výdaje, přestože baronka Catherine Ashton, která stojí v čele Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), žádá pro příští rok navýšení rozpočtu pro diplomatické služby ESVA o 4,1 %. ESVA si uvědomuje vážná ekonomická a finanční opatření, kterým EU čelí, ovšem velmi přísně navržený rozpočet je nutný pro dosažení právních závazků ESVA. Do zvýšených nákladů jsou započteny automaticky rostoucí platy zaměstnanců.

Prezident Obama představil svůj plán rozpočtu, šance na přijetí je ale malá

Americký prezident Barack Obama ve čtvrtek představil plán na rozpočet s 3,77 biliony USD. Prezidentův návrh obsahuje zdanění bohatých i škrty v sociálních dávkách. Škrty se týkají především důchodů a výdajů na zdravotní péči. Nicméně navrhovaný rozpočtový plán má jen malou naději na přijetí rozpolceným Kongresem. Konzervativní křídlo odmítá zvyšování daní, demokraté zase snižování penzí. Přesto se prezident Obama pokusí na středeční večeři, kterou pořádá, přesvědčit republikány o svém návrhu. Záměrem prezidenta je snížit americký deficit o 1,8 bilionů USD do 10 let.

Americké ministerstvo obrany představilo úsporný rozpočet na příští rok

Pentagon představil rozpočet na fiskální rok 2014, který počítá s výdaji 526,6 miliard USD. To je zhruba o 10 % méně, než ministerstvo obrany původně plánovalo. Kvůli šetření budou uzavřeny některé základny, ukončeny některé programy a mzdy porostou pomaleji. Podle ministra obrany Chucka Hagela nesmí škrty ohrozit silnou pozici a úlohu USA ve světě. Rozpočet Pentagonu je součástí rozpočtového plánu, který Kongresu předložil prezident Barack Obama.

Nový indický rozpočet se dotkne především zahraničních investorů

Na konci února představil indický ministr financí Chidambaram rozpočet země na fiskální rok, začínající prvním dubnem 2013. Rozpočet zahrnuje hned několik návrhů, které se dotknou zahraničních investorů působících v Indii. Jednotlivá opatření vycházejí z doporučení expertní komise a budou se týkat především firem, u nichž zahraniční investice tvoří více než 10 %. Výše daní z obchodních příjmů u zahraničních společností se zvýší ze  42,2 % na 43,26 %. Podobně tomu bude i v případě licenčních poplatků a poplatků za technické služby, kdy vzrostou z 10 % na 25 %. Podle analytiků není zřejmé, jak zahraniční investoři na změny platící od dubna zareagují.

Slovensko by letos mohlo snížit deficit pod 3 % HDP

Slovenský eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti Olli Rehn řekl, že podle Evropské komise může letos Slovensko splnit svůj cíl a sníží svůj dluh pod 3 % HDP. Jestli se vládě podaří realizovat plánový rozpočet, se ukáže až příští rok, kdy Evropský statistický úřad potvrdí, zdali škrty a vyšší daně měly na snížení pozitivní vliv a deficit se tak dostal pod hranici 3 %. Podle poslance SaS Josefa Kollára bude třeba dalších škrtů, především na výdajové straně rozpočtu, aby se snížení podařilo.

Jack Lew se stal ministrem financí USA

Americký Senát schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy a Jack Lew se stal novým ministrem financí. Pro nového ministra hlasovalo 71 senátorů, 26 bylo proti. Souhlas Senátu přichází po několik slyšení, ve kterých byl Jack Lew zpovídán především republikánskými zákonodárci. Ministr Lew vystřídá v postu odcházejícího Timothy Geithnera. Před novým ministrem je mnoho práce a nedořešených záležitostí, v současné době se řeší především dohoda o rozpočtu a hrozící celoplošné škrty.

Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu

Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.

Portugalsko potřebuje prodloužit lhůtu na snížení deficitu

Portugalský ministr financí Vitor Gaspar dnes oznámil, že jeho země bude na snížení rozpočtového deficitu potřebovat o rok déle z důvodu horšího vývoje ekonomiky. Podle podmínek čerpání mezinárodní finanční pomoci, která činí v přepočtu 104 miliard USD, by mělo Portugalsko snížit deficit z loňských 5 na 4,5 % HDP. Cíl pro snižování rozpočtového deficitu se nejspíš nepodaří dodržet ani jiným zemím, například i Francie. Evropská unie již naznačila, že by posun termínu mohl být možná, neboť ekonomický vývoj zemí není takový, jaký se původně očekával.

Bulharský ministr financí Simeon Djankov odchází z vlády

Po celostátních protestech kvůli cenám elektřiny byl ministr financí Simeon Djankov  odvolán, přestože jeho přísná fiskální politika pomohla Bulharsku, aby si udrželo navázání měny na euro. Bývalý ministr financí snížil deficit rozpočtu o 0,5 % HDP v minulém roce a o 2 % v roce 2011, čímž dostal veřejný dluh pod kontrolu a získal si uznání v EU. Podle analytiků je za odvoláním ministra možná snaha premiéra Boiko ke znovuzvolení v červenci. Podpora premiéra Borisova podle průzkumu veřejného mínění poklesla a jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má jen nepatrný náskok před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Strana GERB ztratila především po zamítnutí plánu na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji, mnoho Bulharů doufalo, že se tím vytvoří nová pracovní místa a sníží se účty za energii.

Francie ani Itálie nesouhlasí s navrhovaným rozpočtem EU

Na summitu v Bruselu pokračuje jednání o tom, jak se rozdělí stovky miliard USD. Návrh nového rozpočtu je již připraven, pohybuje se kolem 1 279 miliard USD. Oproti původnímu návrhu Evropské komise ho tak státy snížily zhruba o 93 miliard USD. Některé země však s navrhovaným rozpočtem nesouhlasí, mezi nimi je například Francie nebo Itálie. Kvůli těmto neshodám mezi státníky začal v sobotu summit se šestihodinovým zpožděním. Je proto možné, že se protáhne na víc než původně plánované dva dny.

Vedoucí představitelé EU se dohodli na 3% snížení rozpočtu

Po dlouhých jednáních se vedoucí představitelé EU dohodli na rozpočtu na rok 2014-2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že nový rozpočtový strop činí 1,3 bilionů USD. Je to vůbec poprvé, co byl rozpočet EU snížen. Britský premiér David Cameron, který nejvíce tlačil na snížení rozpočtu, konstatoval, že stav je velice příznivý pro Velkou Británii. Francouzský prezident Francois Hollande, který byl proti velkým výdajovým škrtům, řekl, že dohoda znamená dobrý kompromis. Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž uvítala dohodu, která představuje 3,3% snížení oproti předchozímu 7letému rozpočtu. Rozpočet musí ještě schválit Evropský parlament.

Prezident Obama chce zamezit plošným škrtům, navrhuje krátkodobý rozpočtový plán

Americký prezident Barack Obama se chce vyhnout automatickým celoplošným škrtům, které podle jeho názoru budou mít negativní dopad na národní obranu a celkově zpomalí americkou ekonomiku. Prezident Obama proto navrhl Kongresu, aby schválil krátkodobý rozpočtový balíček, který obsahuje výdajové škrty a zvýšení daně z příjmu. Zároveň prezident Obama zdůraznil, že je stále zapotřebí pracovat na snížení celkového dluhu o více než 1 bilion USD během příštích 10 let.

Ve Francii někteří politici mluví o bankrotu, vláda to popírá

Francouzští politici obhajují jejich zdravou ekonomiku poté, co ministr práce Michel Sapin popsal stav ve Francii jako „totální bankrot“. Ministr financí Pierre Moscovici slova o bankrotu označil za nepřiměřená, Francie je podle něj ve skutečnosti solventní a důvěryhodná země. Francouzský prezident Francois Hollande slíbil snížit rozpočtový deficitu pod 3 % HDP oproti nynějšímu 4,5 %. Vláda prezidenta Hollanda chce chybějící peníze v rozpočtu dosáhnout zvýšením daní před škrty ve výdajích, včetně 75% daně z příjmu pro osoby, jejichž příjem přesahuje 1,3 milion USD.  Plánované zvýšení „milionářské daně“ bylo Ústavním soudem zrušeno.

Prezident Obama nominoval svého dosavadního šéfa kanceláře Jacka Lewa ministrem financí

Prezident Barack Obama ve čtvrtek potvrdí svoji nominaci na post nového ministra financí Spojených států amerických, stát by se jím měl současný šéf prezidentské kanceláře Jack Lew, který na postu vystřídá Tima Geithnera. Jack Lew je oblíbeným spolupracovníkem prezidenta Obamy především pro svou hlubokou znalost amerického federálního rozpočtu, kterou uplatní během stále probíhajících debat o rozpočtu.

Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud

Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.