Mluvčí Pentagonu George Little potvrdil, že „dlouhotrvající spojenectví s Jordánskem, které zavazuje k obraně, trvá“. V zemi tak USA ponechá rakety Patriot i stíhačky F-16, s čímž nesouhlasí Rusko. Nicméně další personál i vojenské vybavení by podle mluvčího mělo během příštího týdne opustit zemi. Rusko se domnívá, že USA v Jordánsku stíhačky nechávají pro případ vyhlášení bezletové zóny nad Sýrii, to ale Rusko odmítá. USA se rozhodly poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům poté, co mají údajné důkazy o použití chemických zbraní ze strany syrské armády.
Archiv rubriky: Jordánsko
Dva princové Saúdské Arábie čelí soudu ve Velké Británii kvůli praní špinavých peněz
V Londýně pokračuje soud mezi jordánským podnikatelem Faisal Almhairat a princem Mishal bin Abdulaziz al Saud, bratrem současného krále Saúdské Arábie Abdullaha, a jeho synem princem Abdulaziz bin Mishal. Almhairat je viněn z praní špinavých peněz pro Hizballah. Právník obou princů John Wardell řekl, že obvinění je celé vymyšlené. Kompletní právní spor vychází z rozepře mezi Almhairat a princem Abdulaziz bin Mishal kvůli kontrole nad společností Fi Call Limited, kterou si společně zaregistrovali v roce 2009. Soudce Geoffrey Vos řekl, že se může zdát, že obvinění je „přitažené za vlasy“, ale to neznamená, že nemůže být pravdivé.
Ministr Kerry je na návštěvě Ománu, poté bude pokračovat do Jordánska a Izraele
V úterý odletěl americký ministr zahraničí John Kerry do Ománu, aby podepsal smlouvu na dodávku zbraní v hodnotě 2,1 miliard USD a konzultoval situaci v Sýrii a Írán. Očekává se, že Omán si koupí systém protivzdušné obrany. Nákup je financován s pomocí vlády USA. Zbraně má dodat americká společnost Raytheon, která se nyní ale k obchodu nevyjádřila. Předtím její generální ředitel Bill Swanson řekl, že společnost dělá značný pokrok. Ve středu bude ministr Kerry jednat v Jordánsku s vyššími západními a arabskými úředníky o syrském konfliktu. Poté bude řešit obnovení izraelsko-palestinského mírového procesu v Jeruzalémě a Ramallahu.
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
Arabské země jsou rozděleny ohledně důvěry ve státní média
Obyvatelné různých arabských zemí jsou velmi rozděleni pokud jde o míru důvěry, kterou mají k zpravodajským agenturám svých států. Zatímco většina obyvatel Saúdské Arábie, Jordánska a Spojených arabských emirátů (SAE) považují zpravodajské agentury svého státu za „důvěryhodné“, v Tunisku, Libanonu a Egyptě má důvěru v tyto agentury jen čtvrtina obyvatel. Paradoxní je, že právě v Libanonu je ze všech zkoumaných zemí největší svoboda tisku. Výzkum také odhalil rozdíly v přístupu k internetu v různých státech Perského zálivu. Zatímco 9 z 10 obyvatel Kataru a SAE má přístup k internetu, v Jordánsku to je jen 46 %, v Egyptě 22 % a v Jemenu mají přístup k internetu pouze 2 % populace.
Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie
Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně v roce 2005 „memorandum o porozumění“ ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.
Jordánsko posiluje ochranu hranic se Sýrií
Jordánsko zdvojnásobilo počet jednotek střežících 370 km dlouhou hranici se Sýrií. Reaguje tak na varování syrských státních médií, že svou spolupráci s USA a ostatními západními a arabskými státy si „zahrává s ohněm“. Jordánsko totiž poskytuje na svém území prostor k výcviku a vyzbrojování syrských rebelů, které provádí západní státy spolu se spojenci z Ligy arabských států. Rebelové cvičení v Jordánsku jsou podle televize Al-Jazeera hlavně sekulární příslušníci kmenů ze střední a jižní Sýrie, kteří po svém nasazení mají pomáhat chránit jordánské hranice a asistovat syrským uprchlíkům. Mají také působit jako protiváha skupinám napojeným na Al-Kaidu, které v konfliktu s jednotkami syrské vlády zaznamenávají díky svým zkušenostem a výzbroji největší úspěchy. Syrský vládní deník al-Thawra však Jordánsko obvinil z dvojakosti, když vyzbrojuje rebely a zároveň tvrdí, že trvá na politickém řešení syrské krize.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
Jordánský král jmenoval novou vládu
Jordánský král Abdullah jmenoval novou vládu vedenou proreformním premiérem Abdullahem Ensourem. O složení vlády se král Abdullah poprvé radil s parlamentem, neboť ho k tomu zavazují ústavní změny, které byly přijaty na začátku protestů spojených s Arabským jarem. Podle vůdce opozičního Muslimského bratrstva (MB) Zaki Bani Rsheida však byly konzultace pouze „kosmetické“ a vláda proto nepředstaví žádné demokratické reformy. Jordánsko se potýká s vysokým deficitem veřejných financí, který letos dosahuje 3 miliard USD. Pro ekonomiku země je zátěží dovoz pohonných hmot a vysoké sociální výdaje, jenž mají zabránit propuknutí nepokojů podobných těm v okolních arabských státech. Premiér Ensour, který do teď sloužil jako prozatímní premiér, již omezil vládní dotaci na ceny pohonných hmot, čímž vyvolal v zemi nepokoje.
Britský princ Charles s manželkou Camillou navštívili Jordánsko
Ve středu přicestoval do Jordánska britský princ Charles spolu s chotí Camillou, vévodkyní z Cornwallu. V Ammánu britský pár přivítali jordánský král Abdullah II. a jeho žena královna Rania. Poté navštívili azylový tábor s tisícovkou syrských uprchlíků v severním Jordánsku, který je součástí jejich společné cesty po Blízkém východě. Cestu do největšího tábora Zaatari avšak z bezpečnostních důvodů nepodnikli. Právě do tohoto regionu zamířili v důsledku kritické politicko-společenské situace. V Jordánsku je téměř půl milionu syrských uprchlíků. Očekává se, že ke konci tohoto roku bude nárůst zhruba 200 tisícový. Zahraniční návštěva dále shlédla řecko-římské město Jerash a poté zamířila do Kataru.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Syrský generál údajně přeběhl k opozici
Muž, který je syrskou opozicí označován za generála Mohammed Ezz al-Din Khaloufa, oznámil ve videu uveřejněném televizí Al-Arabiya své sběhnutí od syrské armády. Ve svém projevu na videonahrávce kritizoval současnou syrskou vládu a poukázal také na velmi špatnou morálku v syrské armádě. Generál Khalouf uprchl podle rebelů z Damašku před 6 dny a během dlouho plánované akce byl tajně eskortován na území Jordánska. Na přípravě akce i jejím provedení se údajně podíleli lidé ze syrských opozičních skupin. Syrská vládá událost zatím nijak nekomentovala. Pokud by se zpráva o dezerci generála Khaloufa ukázala jako pravdivá, jednalo by se podle BBC o přeběhnutí jednoho z nejvyšších vojenských činitelů od začátku konfliktu.
Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců
V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Exodus syrských podnikatelů se zrychluje
Již od začátku měl syrský konflikt negativní dopad na ekonomiku země, v současnosti konflikt trvá již 2 roky a stále větší počet podnikatelů se rozhoduje pro opuštění země a převedení svých aktivit do sousedních států. Zvýšená frekvence odchodu podnikatelů je rovněž způsobena přesunutím bojů do okolí měst Damašek a Aleppo, které jsou hlavními ekonomickými centry země. Z přílivu syrského kapitálu i podnikatelů těží okolní země, jako například Jordánsko či Egypt. Egyptské ministerstvo obchodu a průmyslu dokonce činí kroky k usnadnění adaptace nových syrských podnikatelů, kteří mohou být vzpruhou pro chřadnoucí egyptskou ekonomiku.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Spojené arabské emiráty budou soudit 94 osob za rozvracení státu
Tamní generální prokurátor Salem Saeed Kubaish uvedl, že podezřelí „založili a provozovali organizaci odporující základním principům vlády ve Spojených arabských emirátech (SAE) a chtěli se následně sami chopit moci“. Přes 60 aktivistů bylo zadrženo již minulý rok, část z nich přitom náleží k islamistické skupině Al-Islah, která má podle vlády SAE styky s Muslimským bratrstvem. Kroky vlády vyvolaly protesty z řad lidsko-právních organizací. Ve čtvrtek 6 z nich, včetně Reportérů bez hranic a Amnesty International, požadovalo „ukončení zásahů proti nenásilným politickým aktivistům“. Podle nich používají úřady v SAE národní bezpečnost jako zástěrku pro represe aktivistů, požadujících demokratizaci a dodržování lidských práv. V SAE jsou zakázány politické strany i pořádání demonstrací.
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
V Jordánu skončily parlamentní volby
Počáteční výsledky naznačují úspěch provládních sil. Účast ve volbách byla podle volební komise 56,6 %, volby nicméně bojkotovala opozice, která již upozornila na údajné volební podvody. Hlavní stranou opozice je Islámská akční fronta (IAF), politická odnož Muslimského bratrstva. IAF bojkotovala volby mimo jiné i kvůli údajně diskriminačnímu volebnímu zákonu, který znevýhodňuje velká města, kde má práve opozice hlavní základnu. Zákon naopak zvýhodňuje ženy beduínských kmenů a umožňuje hlasovat členům bezpečnostních složek, čímž získávají na vlivu podporovatelé jordánského krále Abdullaha II. V posledních 2 letech zahájil král Abdullah II. v zemi řadu reforem, které mají předejít nepokojům, jaké zasáhly ostatní arabské země. Opozice bojkotovala volby také proto, že míra dosavadních reforem jí připadá nedostačující.
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
OSN: Počasí zhoršuje situaci pro obyvatele uprchlických táborů
Zprávy OSN informují o těžkých meteorologických podmínkách v Jordánsku, sníh, silný déšť a teploty pod bodem mrazu ohrožují životy uprchlíků v táborech na severu země. V oblasti také došlo k rozsáhlým záplavám, vyplavené bahno znemožňuje dopravu humanitární pomoci do tábora. Podle představitele Dětského fondu OSN (UNICEF) Dominique Hyde bude kritických následujících 72 hodin, poskytováno je teplé oblečení spolu se spacími vaky, které mají nahradit mokré matrace, prioritní pomoc je směrovaná k dětem. Už více než 500 000 uprchlíků opustilo konflikty zmítanou Sýrii, nejčastěji směřují právě do Jordánska, Libanonu a Turecka.
Pracovníci mírové mise byli po 4 měsících osvobozeni v Dárfúru
Dva Jordánci působící v mírové misi OSN a Africké unie UNAMID byli propuštěni po 4 měsících, jde o nejdelší únos v historii mírové mise. Pohřešováni byli od srpna, kdy se ztratili na cestě do Kabkabiya, kam měli namířeno pro zásoby. Zdravotní stav obou mužů je dobrý. Dosud není známo, kdo se na únosu podílel. Mírová mise UNAMID má v současnosti v Súdánu na 16 000 jednotek, které mají chránit civilisty. Únosů kvůli výkupnému v západosúdánském regionu Dárfúr neustále přibývá.