Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá

Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.

Únosci v Jemenu propustili Finy a Rakušana

Ve středu v noci byli po 4 měsících propuštěni dva Finové a jeden Rakušan. Byli předáni na hranicích mezi Jemenem a Ománem, který dle bezpečnostního zdroje agentury Reuters zaplatil vysokou částku za jejich propuštění. Všichni 3 byli letecky přepraveni ve čtvrtek do Rakouska, kde se dostali do lékařské a psychologické péče. Rakouský vicekancléř Michael Spindelegger poděkoval ománskému sultánovi Qaboos za jeho podporu. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja řekl, že jeho země nezaplatila výkupné a neví, zda tak učinil Omán.

Ministr Mlsna v Soudním dvoru EU nezasedne

Ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna nebude soudcem Soudního dvoru EU, jehož výbor tak podle deníku Hospodářské noviny rozhodl. Nominace ministra Mlsny, jenž měl ve funkci nahradit soudkyni Irenu Pelikánovou, přišla v únoru poté, co vláda neschválila opětovnou nominaci soudkyně Pelikánové. Běžnou praxi je, že se následně vypíše výběrové řízení, to se ale nestalo a vláda nominovala ministra Mlsnu. Je pravděpodobné, že vláda nyní vyhlásí nové výběrové řízení. Mandát soudkyně Pelikánové, jež je ve funkci od roku 2004, vyprší na konci srpna.

Kybernetičtí zločinci ukradli 45 milionů USD

Sedm lidí bylo obviněno v New Yorku z loupeže 45 milionů USD napříč 26 zeměmi. Osmý podezřelý, který měl být vůdce, byl zavražděn v dubnu v Dominikánské republice. Síť kybernetických zločinců se zaměřila na banky ve Spojených arabských emirátech a Ománu. Žalobce řekl, že na vyšetřování se podílelo 16 zemí. Gang se měl nabourat do počítačového programu a ukrást data o předplacených debetních kartách. Zrušili limity na výběr. V prosinci měli udělat 4 500 transakcí v hodnotě 5 milionů USD ve Spojených arabských emirátech a v únoru během 10 hodin v Ománu měli vybrat 40 milionů USD z bankomatů. Peníze vložili na bankovní účet v Miami. Jedná se o největší krádež tohoto typu.

Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území

Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“

Islamisté v Maroku chystali útoky

Členové dvou islamistických buněk byli o víkendu zatčeni v Maroku. V severní části země měli v plánu provádět útoky. Ministerstvo vnitro uvedlo, že měli spojení s lidmi v Belgii a ve španělské enklávě Melile, která leží na severu Maroka. V plánu měli zřídit v horách tábor, odkud by prováděli útoky a útočili na banky, aby měli finance na další operace. Radikálové také hledají další své následovníky. V prosinci úřady uvedly, že rozbily rekrutující buňku al-Kaidy v Maghrebu.

Japonsko protestuje proti čínskému článku, zpochybňuje vlastnictví ostrova Okinawy

Japonská vláda ve čtvrtek podala oficiální diplomatický protest proti článku, zveřejněném v čínském prorežimním deníku The People´s Daily, ve kterém se zpochybňují japonské nároky na ostrov Okinawa. Podle japonské vlády se Čína zpochybňováním japonských nároků na ostrov Okinawa snaží zajistit si právo na toto území. Okinawa je největším japonským ostrovem souostroví Rjúkjú s počtem obyvatel 1,3 miliónů, z nichž velký počet tvoří cizinci, především americký vojenský personál zdejších základen. Tajemník šéfa kabinetu Yoshihide Suga ve čtvrtek uvedl, že informace, které zde prezentuje, jsou neuvážené a vlastnictví ostrova je zkrátka historickým faktem všeobecně uznávaným nejenom historiky, ale také mezinárodní veřejností.

Sejdou se ministři G7, hlavním bodem jednání budou bankovní reformy

Ministři financí zení G7 se v pátek setkají se na dvoudenním jednání v Londýně. Jedním z hlavních témat budou bankovní reformy. Setkání ministrů G7 není běžné, v posledních letech se konaly jednání společně s G20 a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Členy seskupení G7 jsou Spojené státy americké, Německo, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Francie a Kanada. Dvoudenní jednání v Londýně bude neformální a nebude z něj žádné oficiální prohlášení.

Venezuelský prezident podporuje začlenění Bolívie a Ekvádoru do MERCOSUR

Venezuelský prezident Nicolás Maduro při úterní návštěvě Uruguaye se zaměřil na budoucí rozvoj organizace Společného trh jihu (MERCOSUR) a uvítal by vstup Bolívie a Ekvádoru. „MERCOSUR se musí   změnit a bude se muset měnit i nadále, aby se proměnil v mocného hráče na našem kontinentu,“ řekl. Právě Venezuela má organizaci MERCOSUR od konce června předsedat.

Čínská vláda chce zdvojnásobit počet vzdušných hlídek nad svým územím

Čína chce do roku 2015 zdvojnásobit počet pobřežních vzdušných hlídek, monitorujících čínské území, vyplývá to z oficiálního prohlášení, které ve čtvrtek zveřejnila čínská vláda. Čínské úřady zvýšení počtu vzdušných hlídek vítají i s ohledem na jejich význam pro prosazování námořního práva v příhraničních pobřežních oblastech. V roce 2015 by se tak k námořním silám, kontrolující čínské výsostné vody, přidaly i vzdušné síly, které jsou schopny sledovat území o rozloze až 4 500 km. Do Čínou sledovaných oblastí patří i ostrovy ve Východočínském moři, o které země vede spor s Japonskem.

Energetická společnost Energo-Pro dostala v Bulharsku pokutu

Česká energetická společnost Energo-Pro porušila podle bulharských úřadů legislativu, když v minulém roce přerušila dodávky elektřiny vodárenskému podniku. Bulharský antimonopolní úřad tak vyměřil společnosti Energo-Pro pokutu téměř 1,2 milionů USD za zneužívání dominantní pozice na trhu. Podobným problémům v Bulharsku čelí také česká energetická společnost ČEZ po masových protestech obyvatel Bulharska proti vysokým účtům za elektřinu, lidé dále požadují znárodnění energetických distribučních firem v zemi. Protesty vyústily v pád bulharské pravicové vlády Bojka Borisova.

Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům

Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.

Po výbuchu cisterny převážející plyn zůstalo v Mexiku 24 mrtvých

V úterý ve městě Escatepec blízko hlavního mexického města narazila cisterna naplněná kapalným plynem do silničních mantinelů. Kapacita cisterny byla 70 000 litrů. Následný výbuch plynu zabil 24 lidí, kteří se nacházeli v blízkém okolí, někteří byli ve svých obydlích. Mezi obětmi je více než 10 nezletilých. Zhruba 12 osob je nadále hospitalizováno. Závažnost popálenin u 2 lidí si vyžádala přepravu do specializované nemocnice ve Spojených státech amerických. Řidič cisterny je ve vazbě a podrobnosti tragédie se vyšetřují.

Počet stažení souborů k 3D tisku pistole dosáhl 100 000

Od pondělí, kdy byly na internetu zveřejněny soubory nutné k výrobě palné zbraně na trojrozměrné tiskárně, dosáhl počet stažení těchto dokumentů 100 000. Společnost Defense Distributed Codyho Wilsona, který jako první takovou pistoli vyrobil, byla vysokým počtem stažených souborů překvapena. Většina stažení proběhla na území USA, dále především ve Španělsku, Brazílii, Německu a Velké Británii. Na začátku týdne Defense Distributed předvedla první výstřely z pistole Liberator vytištěné na 3D tiskárně.

Sucho v Panamě ovlivnilo dodávky elektrického proudu

Panamská vláda nařídila omezit spotřebu elektrického proudu kvůli několikaměsíčnímu období sucha, které narušilo dodávky elektřiny. Panama získává celých 60 % elektřiny z vodních elektráren. Vláda vypracovala energetický přídělový plán. Podle oficiálního prohlášení se pro ušetření energie zkrátí pracovní doba státních úředníků a dočasně zavřou školy. Supermarkety, kina, restaurace a bary mají od pondělí do čtvrtka omezenou povolenou otvírací dobu pouze od 6 do 22 hodin. Omezení se nedotknou Panamského průplavu, protože vyrábí vlastní elektřinu.

Japonský výrobce elektroniky má menší zisky

Japonský výrobce elektroniky Toshiba ve středu oznámil, že jeho zisky v tomto čtvrtletí klesly o 62 % oproti předcházejícímu roku, z důvodu snižující se poptávky po televizorech, počítačích a jiných digitálních produktech. Do nízkých zisků firmy se, podle vyjádření jejich představitelů, promítl i proměnlivý kurz domácí měny proti americkému dolaru. Problémy s malými zisky v oblasti výroby elektroniky nemá jenom japonská Toshiba, ale celosvětově se s nimi potýká celý průmysl zaměřený na elektrické spotřebiče. Díky novým typům obrazovek a novým technologiím je v tomto odvětví silná konkurence, uvádí se v oficiálním prohlášení Toshiby.

Rwanda přislíbila boj proti sexuálnímu násilí na školách

Podle vládní zprávy na 43 % žáků zažilo ve Rwandě sexuální obtěžování až násilí, ministr školství Vincent Biruta se po zveřejnění dat zavázal k boji proti sexuálnímu násilí na žácích. Ve zprávě se uvádí, že na 1 600 dívek, které opustily základní školu v minulém roce, zažilo určitou formu sexuálního násilí nebo zneužití, z toho 500 dívek následně otěhotnělo. Podle předsedkyně úřadu pro rovnoprávnost Aquiline Niwemfury je hlavní příčinou chudoba a patriarchální společnost Rwandy. Lidsko-právní organizace upozorňují, že počet zneužitých žáků může být dokonce vyšší a vládní zpráva je tak pouze „pomyslnou špičkou ledovce“.

Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi

Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.

Colorado pravděpodobně zavede daň na rekreační užívání marihuany

Guvernérovi amerického státu Colorado byl předložen návrh zákona, který jako první zavádí daň na komerční prodej marihuany. Dokument počítá s 15% spotřební daní a 10% státní daní na maloobchodní prodej. Guvernér John Hickenlooper návrh zákona pravděpodobně schválí a podepíše. Marihuana byla v Coloradu zlegalizována na základě loňského referenda letos v lednu. Coloradská legislativa povoluje osobám starších 21 let mít u sebe 28 gramů marihuany a pěstovat 6 rostlin konopí na osobu.

Ariel Castro byl obviněn za únos a znásilnění

Ariel Castro, majitel clevelandského domu, ve kterém byly drženy 3 unesené ženy téměř 10 let, byl obviněn z únosu a znásilnění, kterého se měl dopouštět s každou z unesených žen. Policie zadržela i 2 Castrovi bratry, ale později uvedla, že ti se zločiny nemají pravděpodobně nic společného. Amanda Berryová, Gina DeJesusová a Michelle Knightová byly drženy zvlášť, ale navzájem o sobě věděly. Přístup ven jim byl umožněn za celou dobu pouze dvakrát. V pondělí se Amandě Berryové povedlo uniknout z domu a s pomocí souseda zavolala policii. Berryová během zajatí přivedla na svět dceru, které je v současnosti 6 let.

Začíná se s opravou hlavní dálniční tepny D1, modernizací projde 160 kilometrů

Modernizace všech 160 kilometrů potrvá nejméně 6 let, tedy do roku 2018. Jako první se začalo v ranních čtvrtečních hodinách s opravou úsek Větrný Jeníkov – Jihlava a Lhotka – Velká Bíteš, kde bude omezena rychlost na 80km/h a zúžení jízdních pruhů. Prvního čtvrt roku proběhnou přípravné práce, samotná oprava povrchu dálnice započne v červenci. Dálnice D1 patří k nejvytíženějším dálnicím, denně po ní projede na 35 000 vozidel.

Libyjský ministr obrany stáhl rezignaci na svůj post

Jen několik hodin trvalo rozhodnutí libyjského ministra obrany Mohammeda al-Barghathi o své rezignaci, následně ji stáhl. Důvodem jeho odstoupení mělo být obklíčení ministerstva spravedlnosti a ministerstva zahraničních věcí ozbrojenci, kteří požadovali přijetí zákona, jenž by zamezil vykonávat veřejnou funkci všem, kteří působili za vlády vůdce Muammara Kaddafiho. „Nikdy nepřistoupím na politiku násilí. Je to útok na demokracii, jíž jsem přísahal chránit,“ při rezignaci uvedl. Premiér Ali Zeidan potvrdil, že ministr na svém postu i nadále zůstává.

Tisíce politických vězňů mají žít v Eritrey v nelidských podmínkách

Podle lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) je ve vězení v Eritrey na 10 000 politických vězňů, kteří nikdy nebyli odsouzeni, někteří dokonce ani obviněni. Ve vězení je podle AI rozsáhle praktikováno mučení. Mezi uvězněnými jsou například novináři, kteří kritizovali vládu prezidenta Isaise Afewerkiho, nebo lidé, kteří se snažili opustit zemi. „Dvacet let po euforických oslavách nezávislosti je Eritrea jednou z nejrepresivnějších zemí na světě,“ uvedla členka výzkumného týmu AI Claire Beston. Mezinárodní lidsko-právní organizace žádají propuštění nezákonně zadržených lidí.