Japonská centrální banka chce pravděpodobně expandovat, jak v sobotu uvedla americká zpravodajská agentura Reuters. Banka již v dubnu avizovala svůj enormní zájem o finanční podpoření holdingu J-Reit a to částkou 317,18 miliard USD. Podle neoficiálních zdrojů z tokijské burzy Nikkei Japonská centrální banka pokračuje v nákupech akcií holdingu J-Reit, jehož hodnota akcií poslední dva měsíce klesla.
Archiv rubriky: Globální
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Dva španělští turisté byli propuštěni v Kolumbii
Španělští občané María Concepción Marlaska Sedano a Ángel Fernández Sánchez, kteří byli unesení 17. května na severu Kolumbii, byli v sobotu propuštěni. Podle informací agentury EFE jsou oba v dobrém zdravotním stavu. Oběti únosu pocházejí z Asturie a neznámí pachatelé je zadrželi během jejich prázdnin na cestě do turistického rezortu Cabo de la Vela v extrémně zaměřeném regionu Guajira. Povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) popřela odpovědnost za únos, jelikož se momentálně nachází v mírových jednáních s vládou Kolumbie.
Čínská firma má vybudovat kanál v Nikaragui
Nikaragujský kongres schválil vybudování kanálu, propojujícího Pacifik s Atlantickým oceánem. Samotná realizace stavby byla zadána hongkongské firmě, která tak získala kontrakt na 50 let. Plán, který počítá s investicí 40 miliard USD, je v současné době kritizován odborníky na životní prostředí, kteří tvrdí, že dopravní lodě, jež budou oblastí proplouvat, mohou způsobit nenahraditelné škody v ekosystému oblasti kolem Nikaragujského jezera. Naproti tomu prezident Daniel Ortega říká, že stavba pomůže rozvoji celé země. Čínská firma byla vybrána z důvodů její zkušenosti v oboru.
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Rodinám íránským zaměstnancům BBC bylo vyhrožováno íránskými zpravodajskými službami
Íránští zaměstnanci BBC mají přestat pracovat u BBC, jinak můžou být jejich životy v Londýně ohroženy. Členové rodin by mohli přijít o svá pracovní místa, penze a možnost cestovat do zahraničí. Rodiny zaměstnanců perského oddělení BBC byly dotazovány íránskými zpravodajskými službami v Teheránu a dalších městech. Přes značný tlak řekl šéf BBC Persian Sadeq Saba, že „služba zůstane nezávislou a alternativním zdrojem zpráv pro íránský lid“. Počet publika BBC se v Íránu zdvojnásobil na 11,2 milionů. Lidsko-právní organizace kritizují Írán kvůli potlačování disidentů a novinářů. Před prezidentskými volbami bylo zatčeno mnoho aktivistů a novinářů. Přístup a rychlost internetu se v Íránu v poslední době zmenšila.
V americké Louisianě vybuchla chemička
Výbuch a následný požár v chemičce v Louisianě si vyžádal minimálně jednu oběť a dalších 30 zraněných, z čehož jsou 2 v kritickém stavu. V továrně se vyráběly hořlavé plyny využívané v petrochemickém průmyslu. Příčina výbuchu zatím není známá. Obyvatelé nedaleké zástavby byli vyzváni, aby zůstali doma a nevětrali, přestože ve vzduchu nebyl zaznamenán výskyt nebezpečných chemikálií. Podle státní policie bylo v době výbuchu v chemičce 600 zaměstnanců.
Minimálně 3 lidi zemřeli a na 155 se jich zranilo při srážce vlaků v Argentině
Podle oficiálních údajů hlavního města Argentiny Buenos Aires při srážce vlaků ve čtvrtek zemřeli nejméně 3 lidi a na 155 jich bylo zraněných. Nehoda se stala v blízkosti stanice Castelar, když regionální vlak narazil v nejrušnější hodině do druhého prázdného stojícího vlaku. Příčina nehody se ještě stále vyšetřuje, média spekulují o možné závadě na brzdách regionálního spoje. Nicméně ministr vnitra Florencio Randazzo prohlásil, že brzdy byly úplně nové, a proto bude předmětem vyšetřování i to, jestli srážka nebyla cíleným útokem. V únoru na té samé trase zemřelo při jiné nehodě na 51 lidí a více než 700 jich bylo zraněných.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu
V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz. Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.
Únosce z Ohia vinu nepřiznal
Ariel Castro, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř deset let, nepřiznal u soudu vinu za únos ani za znásilnění. Ariel Castro čelí 329 bodům obžaloby, z čehož se 139 týká znásilnění, 177 únosu a 2 vraždy. Pokud bude Ariel Castro uznán vinným, hrozí mu trest smrti. Jedné z žen držených v domě v Clevelandu se podařilo na začátku května utéct a po zavolání policie byly osvobozeny i zbylé dvě. Ariel Castro během středečního výslechu nepromluvil. Minulý týden byl přemístěn z cely s preventivním dohledem, kde byl kvůli riziku spáchání sebevraždy.
USA uvalily sankce na 4 libanonské občany, měli podporovat Hizballáh
Podle amerického ministerstva financí byly uvaleny sankce na Ali Ibrahim al-Watfa, Abbase Loutfe Fawaze, Ali Ahmad Chehade a Hicham Nmer Khanafer za vyjednávání se zástupci Hizballáhu, jehož mají USA na seznamu teroristických skupin. Pro Hizballáh měli muži v západní Africe, konkrétně v Sierra Leone, Senegalu, Pobřeží slonoviny a Gambii, rekrutovat nové členy. Podle USA je dlouhodobým spojencem Írán, který negativně ovlivňují finanční sankce kvůli jeho údajnému jadernému programu. Hizballáh také podle USA rozšiřuje svou působnost z Blízkého východu do Afriky, Bulharska nebo Thajska.
Volební audit ve Venezuele potvrdil vítězstvo prezidenta Madura
Národní volební rada Venezuely prozkoumala výsledky prezidentských voleb, které se uskutečnily v dubnu 2013, a potvrdila vítězství prezidenta Nicólase Madura. Prohlásila, že ve výsledcích nenašla žádný rozdíl a že původní sčítání proběhlo podle pravidel. Opoziční lídr Henrique Capriles označil volební audit za zmanipulovaný a obvinil předsedu Rady Tibisaye Lucena z přijímání rozkazů od vlády. Současný prezident Maduro totiž volby vyhrál těsně s rozdílem jenom 200 000 hlasů a již v dubnu nastoupil do úřadu, ve kterém by měl zůstat 6 let. Lídr Capriles chce otázku předložit Nejvyššímu soudu.
Umělci a aktivisté protestovali proti vlivu islamistů na Ministerstvu kultury Egypta
V úterý se umělci a aktivisté shromáždili před Ministerstvem kultury v Káhiře, aby vyjádřili svůj nesouhlas s obsazováním míst na ministerstvu. Režisér a levicový politik Khaled Youssef řekl, že ministr Alaa Abdel-Aziz dosazuje na místa lidi, kteří jsou loajální prezidentovi Mursimu a budou provádět úkoly dle pokynů Muslimského bratrstva, aby zničili egyptskou kulturu. Ministerstvo to popírá. Protestující se následně střetli s islamisty, kteří přišli vyjádřit podporu ministrovi. Obě strany na sebe křičely slogany a házely kameny. Museli zasáhnout policisté. Tři z nich a několik demonstrantů bylo zraněno.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Více než 10 milionů dětí má pracovat v otrockých podmínkách
Světová organizace práce (ILO) uvedla, že na 10,5 milionů dětí na celém světě pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné pro jejich zdraví a které připomínají otroctví. Většina pracujících dětí je mladších 14 let, z toho na 71 % jsou dívky, jimž je často zakázán přístup ke vzdělání. Většinou děti pracují podle ILO v domácnostech, proto je těžké dětskou práci regulovat. Podle organizace je nutné, aby mezinárodní společenství přijalo jasný legislativní rámec, který by přesně definoval dětskou práci a nabídl možnosti, jak jí předcházet. Zprávu vydala organizace na Světový den proti dětské práci, který připadá na 12. června.
Pod autem italského velvyslanectví v Libyi byla nalezena bomba
V libyjském hlavním městě Tripolisu zaparkovalo auto s italskými diplomaty, když si řidič všiml zařízení. Byla zavolána policie, která oblast vyklidila, a bomba explodovala. Poškodila auto, ale nikdo nebyl zabit ani zraněn. Podle Itálie bude muset být zvýšena bezpečnost pro italské diplomaty a pokus o bombový útok musí být vyšetřen. V dubnu vybuchla bomba v autě před francouzským velvyslanectvím v Tripolisu. Zranila dva strážné.
Jednání mezi povstaleckou organizací FARC a vládou Kolumbie opět začala v úterý
Mírové jednání zástupců povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) a vlády Kolumbie opětovně začala v úterý. Představitelé obou stran se setkali v Havaně, hlavním městě Kuby, kde před dvěma týdny uzavřeli dohody o agrární politice. Dalším tématem pro diskuzi bude způsob začlenění organizace FARC do politického života Kolumbie. Jestliže se podaří najít kompromis i v této otázce, zástupcům budou zbývat ještě tři body na projednání, tedy omezení násilí, kontrola obchodu s drogami a možný vznik vyšetřovací komise. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos doufá v uzavření trvalého míru ještě v průběhu tohohle roku.
Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“
Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.
Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami
Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.