Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
Archiv rubriky: Globální
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
Obchodní deficit USA se zvýšil
Oproti očekávání se zvýšil schodek obchodní bilance Spojených států amerických na 48,7 miliard USD, především v důsledku zvýšení dovozu spotřebního zboží. V listopadu loňského roku, kdy byl nárůst schodku zaznamenán, dosáhl americký obchodní deficit rekordní výše. Import zboží do USA se zvýšil o 3,8 % na 231,3 miliard USD, nejvíce za posledních 8 měsíců. Export se zvýšil pouze o 1 %, tedy na 182,6 miliard USD. Podle analytiků zvýšení dovozu spotřebitelského zboží značí, že posiluje americký maloobchod a současně roste konzumní spotřeba.
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Chilský Indián je obviněn z terorismu za založení požáru
Protiteroristický zákon umožnil chilským autoritám, aby jednoho z třech zadržených v případu požáru, při kterém zemřel švýcarský podnikatel a jeho manželka 4. ledna 2013, stíhaly jako teroristu. Celestino Córdova Tránsito je obviněn i za jeden požár z prosince minulého roku. Prokurátor ho formálně obvinil ze dvou teroristických požárů, násilného přepadení a zapálení třech automobilů. Bratr Celestina, José, je stíhán jenom z nedovoleného držení zbraně a během vyšetřování zůstává na svobodě. V chilské oblasti Araucanía se v posledních týdnech zvýšil počet konfliktů mezi původními kmeny Mapučů a místními vlastníky půdy hlavně kvůli jejich historických nárokům na půdu.
Prezident Chávez je podle ministra komunikace při vědomí
Ministr komunikace a informací Venezuely Ernesto Villegas prohlásil, že venezuelský prezident Hugo Chávez je při vědomí. V rozhovoru pro lokální rádio ubezpečil posluchače o tom, že prezident Chávez neustále komunikuje se zástupci vlády a se svou rodinou v Havaně na Kubě. Viceprezident Nicolás Maduro se chystá vycestovat do Havany v následujících 24 hodinách a během jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat ministr pro energetiku Héctor Navarro. Na Kubu rovněž přijela argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner a cestu do Havany plánuje i peruánský prezident Ollanta Humala. Venezuelský prezident Hugo Chávez se na Kubě zotavuje z operace kvůli rakovině.
Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny
Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Na další střední škole v USA se střílelo, důvodem má být šikana
K dalšímu ozbrojenému útoku na střední škole došlo ve čtvrtek v Kalifornii. Šestnáctiletý mladík vtrhl do své třídy a postřelil jednoho spolužáka, který je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Útočník ze zbraně svého bratra vystřelil ještě jednou, ale naštěstí nikoho nezasáhl. Díky klidnému a odvážnému postupu učitele, který se mladíkovi postavil tváří v tvář a vyzval ho k odložení zbraně, střelec ve svém činu nepokračoval. Zadržený mladík svůj postup hájí tím, že byl šikanován ze strany svých dvou spolužáků, a proto jednoho z nich postřelil.
Ženy získaly v Saúdské Arábii větší politické zastoupení
Saudský král Abdullah jmenoval 30 žen do poradního orgánu Shura, který byl dosud obsazen výhradně muži. Shura je 150 členný orgán volený na 4 leté období, jenž radí vládě ohledně nové legislativy. Král Abdullah oznámil záměr jmenovat ženy do Shury již roku 2011, na rok 2014 je také plánováno umožnit ženám účastnit se regionálních voleb. Král Abdullah konzultoval svůj záměr s náboženskými hodnostáři, kteří ho shledali v souladu s islámským právem šaría. Ženy mají v Saudské Arábii omezená práva, nesmí řídit auto, zastávat vyšší policejní funkce, nebo cestovat bez povolení jejich mužského opatrovníka. Shura bude mít také nově 4 zástupce šíitských muslimů na místo 1, jak tomu bylo dosud. Jde tak o zlepšení zastoupení náboženské minority, která tvoří 10 % populace Saúdské Arábie.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Japonská vláda schválila nový stimulační balíček k podpoře domácí ekonomiky
Nový stimulační balíček, který má za úkol v příštích třech měsících oživit japonskou ekonomiku injekcí více než 116 miliard USD, schválila vláda nového japonského premiéra Shinzo Abeho. Peníze jsou určeny primárně pro výdaje na stavbu nové infrastruktury, sekundárně na pobídky pro malé a středně velké podniky. Stimulační balíček má vytvořit okamžitý efekt k nastartování japonské ekonomiky, která v posledních dvou čtvrtletích upadla zpět do recese vlivem nedostatečné poptávky na japonských exportních trzích. Zároveň má vytvořit více než 600 tisíc nových pracovních míst. Ekonomové se schodují v tom, že nová fiskální opatření japonské vlády povedou k oživení ekonomické aktivity, avšak panují obavy z toho, že účinek stimulačního balíčku bude pouze krátkodobý a je pouhým politickým gestem vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP). Japonskou ekonomiku v posledním období tvrdě postihly důsledky finanční nejistoty na trzích USA a Eurozóny a japonský export též tvrdě postihly teritoriální spory s Čínou o ostrovy ve Východočínském moři.
Mexický prezident Peña Nieto přijal Zákon o obětích
Zákon o obětích podepsal mexický prezident Peña Nieto ve středu navzdory tomu, že ho jeho předchůdce exprezident Felipe Calderón minulý rok vetoval. Předmětem zákona je kompenzace škod, které vznikly jako následek dlouholeté války proti ilegálnímu obchodu s drogami v Mexiku, a to až do výše 76 000 USD. I když organizace pro lidská práva hodnotí legislativu pozitivně, problém vidí v tom, že dosud nebyl zřízen rozpočet a mechanismus pro aplikaci zákona v praxi. Exprezident Calderón považoval kompetence zákonodárců za nedostatečné pro odsouhlasení tak důležitého zákona a požadoval schválení pravidel ve formě ústavního zákona. Nicméně nový prezident Peña Nieto se rozhodl zákon ve své původní formě schválit a zákon tak začne platit od 9. února 2013.
Předseda Googlu Eric Schmidt naléhal na návštěvě Severní Korey na spuštění internetu
Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt během kontroverzní návštěvy Severní Korey, která se uskutečnila v rámci delegace bývalého amerického diplomata a bývalého vyslance při OSN Billa Richardsona, vybídl KLDR, aby ukončila svoji mezinárodní izolovanost a zpřístupnila internet pro své občany. Schmidt prohlásil, že pokud Severní Korea nepovolí svobodné používání internetu, nevypořádá se se svými ekonomickými problémy, kterým dlouhodobě čelí. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Victoria Nulandová prohlásila, že návštěva KLDR byla „nerozumná“, především v souvislosti s nepovoleným testem rakety dlouhého doletu, který KLDR uskutečnila před necelým měsícem.