Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
Archiv rubriky: Globální
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
V Kolumbii bylo uneseno 5 lidí povstaleckou organizací ELN
Velitel Ozbrojených sil Kolumbie informoval o únosu 5 lidí povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Oběti byli zaměstnanci společnosti, která se na severu krajiny zabývá těžbou zlata. Do areálu společnosti vtrhlo 20 až 25 příslušníku organizace ELN a uneslo jednoho Kanaďana, dva Peruánce a dva Kolumbijce. V oblasti probíhá pátrání armády Kolumbie po obětích, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Povstalecká organizace je druhou největší v Kolumbii, přičemž jejich hlavním způsobem získávání finančních prostředků jsou únosy a následní vydírání.
Z amerických letišť budou staženy bezpečnostní skenery zobrazující nahá těla cestujících
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) rozhodla, že letištní skenery společnosti Rapiscan, které vyobrazují odhalená těla cestujících, budou z letišť odstraněna. Společnost Rapicsan měla do června letošního roku zprovoznit nový software skenerů, které by nezobrazovaly nahá těla, ale Rapiscan není schopen smluvní požadavek do termínu splnit a tak musí stáhnout všech 174 svých skenerů z amerických letišť na vlastní náklady. TSA se o nutné změně letištních skenerů rozhodla na základě četných stížností veřejnosti na porušování soukromí.
Webová stránka argentinské vlády se stala terčem hackerů
Hackeři patřící k aktivistické skupině Anonymous se prostřednictvím sociálních sítí přiznali k útoku na jednu z webových stránek argentinské vlády. Podle vyhlášení hackerů byla stránka Národního institutu pro statistiku a cenzus ve čtvrtek mimo provoz kvůli pochybným metodám výzkumu inflace a ceny spotřebního koše. Statistiky týkající se výšky cen jsou v Argentině polemickou otázkou, jelikož nezávislé organizace obviňují vládu a statistický úřad ze zveřejňování příliš optimistických čísel. Zatímco ekonomové ze soukromého sektoru odhadují inflaci kolem 24 %, oficiální zdroje uvádějí jenom 10 %.
Latinská Amerika používá internet stále víc
Podle analýzy společnosti Pingdom, která vypracovává každý rok zprávu o stavu internetu a jeho rozšíření v různých částech světa, 10,6 % uživatelů internetu, tedy přibližně 255 miliónů lidí, pochází právě z Latinské Ameriky. Celkově v roce 2012 bylo k internetu připojeno více než 2 400 miliónů lidí. Sociální síť Facebook má nejvíc členů v Spojených státech amerických, nicméně nejvíc každodenně aktivních členů žije v Brazílii. V minulém roce vzrostla taky účast představitelů států na sociální síti Twitter a z 10 nejpopulárnějších je právě 5 prezidentů v Latinské Americe.
Kosovská vládní vozidla byla zapálena na protest proti EU
V Prištině byla ve čtvrtek v noci zapálena tři vládní kosovská vozidla na protest proti EU, která zprostředkovává jednání mezi Srbskem a Kosovem. Kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic jednali v Bruselu ohledně normalizování vztahů. EU požaduje, aby se sever začlenil se zbytkem Kosova, jinak nebude moci být Srbsku nabídnuto členství v EU. Srbsko se na druhou stranu snaží o autonomii pro oblast Severního Kosova, s tím, že uznají vládu Thaciho na celém území. Kosovští Albánci se obávají, že vláda Hashima Thaci bude dělat Srbům ústupky. Ministryně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton, která předsedala rozhovorům, oznámila, že premiéři obou vlád dosáhli prozatímního porozumění o výběru cla a daních na sporném území.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Bolivijský prezident chce vyvážet listy koky
Minulý týden byla Bolívii udělena výjimka pro legální pěstování koky, nyní se prezident Evo Morales chce soustředit se na zlegalizování prodeje této rostliny v zahraničí. Prezident prohlásil, že Čína se zajímá o dovoz koky ve velkých množstvích pro výrobu čaje. Koka se používá v Andách již tisíce let na různé účely, nicméně ji OSN vyhlásila za nelegální již před více než 50 roky, jelikož je běžnou součástí při výrobě kokainu.
Starosta New Yorku Bloomberg podpořil plán prezidenta Obamy na regulaci střelných zbraní
Starosta města New York Michael Bloomberg vyjádřil svoji podporu návrhu prezidenta Baracka Obamy na regulaci střelných zbraní, který obsahuje i úplný zákaz prodeje útočných zbraní. Téměř okamžitě po vystoupení prezidenta Obamy návrh odmítli republikáni, kteří zákaz prodeje zbraní považují za porušení ústavního práva nosit zbraň. Starosta Bloomberg prohlásil, že přesvědčit Kongres, aby zákaz prodeje útočných zbraní schválil, bude těžké, ale je odhodlaný za toto opatření bojovat. Podle posledního průzkumu veřejného mínění Američané obecně podporují přísnější kontrolu střelných zbraní, i když podpora prezidentského návrhu o něco klesla.
Proti kanadské vládě protestují původní obyvatelé Kanady
Proti kanadským rozpočtovým zákonům, které usnadní prodej půdy indiánských rezervací, ve čtvrtek protestovali nejméně v 6 kanadských provinciích původní obyvatelé severoamerické země, tak zvaní First Nations Canadians. Severoameričtí indiáni mají výhrady ke kanadské vládě, která podle protestujících neřeší špatné životní podmínky původních obyvatel v rezervacích a přehlíží práva indiánů, jež jsou zanesena ve smlouvě z doby britské koloniální správy z 19. století. Kanadský premiér Stephen Harper oznámil, že vláda neplánuje žádné právní úpravy. Během protestů byly zablokovány některé důležité železniční tratě, ale ekonomické dopady byly minimální.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Státy EU posílají vojáky na výcvikovou misi do Mali
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie mimořádně uspořádali schůzi o saharské krizi, která vyvrcholila zajetím desítek zahraničních i domácích pracovníků islámskými ozbrojenci. Rukojmí měli sloužit jako donucovací prostředek, aby Francie stáhla své vojáky z Mali. Vlády členských států EU se rozhodly poslat více než 200 vojenských instruktorů k vycvičení armády v Mali. Evropští ministři zahraničních věcí ujišťují, že se jedná pouze o výcvikovou misi a nehodlají misi rozšířit do bojové pozice. Britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington oznámil, že vedle výcviku armády v Mali je třeba zajistit kontrolu nad územím, neboť se Mali mělo stát útočištěm pro různé islamistické skupiny a Evropa se obává rozšíření islámskému vlivu v západní Africe.
Ekonomický rating Venezuely byl změněn na negativní
Agentura Moody´s snížila hodnocení Venezuely ze stabilní na negativní z důvodu rostoucí politické nejistoty a s ní spojenými ekonomickými riziky. Venezuelský prezident Hugo Chávez se ještě pořád zotavuje z operace na Kubě a za zástupce v čase své nepřítomnosti jmenoval viceprezidenta Nicolása Madura. „Venezuela čelí riziku politické změny kvůli slabým institucím a koncentraci moci v jedné osobě prezidenta Cháveze,“ uvedla ratingová agentura. Moody´s přiradila stupeň B1 pro domácí měnu a stupeň B2 pro vládní dluhopisy v cizí měně. Podle agentury je nutné, aby prezident stabilizoval venezuelskou ekonomiku.
Americký vězeň odsouzený na smrt si vybral elektrické křeslo
Robert Gleason, vězeň odsouzený k smrti po vraždě svých dvou spoluvězňů, dal pro výkon svého trestu přednost elektrickému křeslu před smrtící injekcí. Gleason byl odsouzen za vraždu v roce 2007 a po nástupu do věznice ve Virginii zabil své dva spoluvězně, aby urychlil vlastní popravu. Popravy byly v USA znovuzavedeny v roce 1976 a od té doby bylo elektrické křeslo použito pouze ve 157 případech z celkových 1 320 poprav.
Téměř 40 obětí si vyžádala nová vlna násilí v Mexiku
Mexický policejní představitelé potvrdili smrt 38 lidí během 3 dnů, z toho 16 obětí bylo nalezeno v regionu Toluca a 22 na území hlavního města Mexiko. Ze zabíjení jsou podle policie zodpovědné skupiny organizovaného zločinu. Těla téměř 40 lidí nesly viditelné známky mučení. Současný prezident Enrique Peña Nieto vyhlásil boj organizovanému zločinu a nedávno prosadil zákon, který umožňuje odškodnit oběti organizovaného zločinu vládou.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček na opravu škod, které způsobila bouře Sandy
Dolní komora amerického Kongresu Sněmovna reprezentantů schválila balíček ve výši 51 miliard USD na nápravu škod, které za sebou zanechala bouře Sandy. Návrh pomocného balíčku byl schválen 241 hlasy. Proti bylo 180 poslanců, z toho 179 republikánů. Návrh zákona bude nyní předložen Senátu, který by ho měl během několika dní schválit. Bouře Sandy východním pobřežím prohnala v říjnu loňského roku a zanechala za sebou nejméně 120 mrtvých.
Kuba potvrdila výskyt cholery po více než půlstoletí
Ministr zdravotnictví potvrdil 51 případů nakažení cholerou v hlavním městě Havana po více než půlstoletí. Doktoři vyšli do ulic, navštěvují jednotlivé oblasti a hledají příznaky choroby mezi obyvateli. V části Cerro, kde údajně nákaza vypukla, byly zavřeny všechny restaurace a kavárny a dovolen je pouze prodej originálně zabaleného jídla a vody. První případ se podle oficiálního vyhlášení objevil již 6. ledna a podle ministra zdravotnictví je v současnosti nákaza na ústupu. Cholera se přenáší kontaminovanou vodou nebo jídlem a její následky mohou být smrtelné.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
Povstalecká organizace FARC bude ve svých akcích pokračovat od příští neděle
Členové povstalecké organizace Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) prohlásili, že neprodlouží dočasné příměří, které vyhlásili v prosinci před vánočními svátky, a ve svých aktivitách budou pokračovat. Nevyhověli požadavku vlády, aby během jednání o míru byly akce povstalecké organizace úplně zastavěny. Představitelé FARC tímto vyhlášením podle BBC reagovali na projev šéfa vyjednávacího týmu kolumbijské vlády Humberto de la Calle, který v pondělí prohlásil, že mírová jednání budou nyní pokračovat rychle. Intenzivní jednání mezi vládou a povstaleckou organizací, jež se prezentuje jako zástupce nejchudších obyvatel Kolumbie, začala již před třemi měsíci.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.