V neděli nabídla Nigérie členům militantní islamistické skupiny Boko Haram amnestii, pokud složí zbraně a vzdají se. Již šestým dnem pokračují vojenské operace nigerijské armády proti islamistickým rebelům na severu západoafrické země. Jde o největší vojenskou akci od roku 2009, která probíhá u hranic Nigérie s Kamerunem, Čadem a Nigerem. Analytici se domnívají, že současné boje mají jen pramalou šanci na ukončení dlouholetého násilí a rozdělení země, jejíž sever je převážně islámský a jih křesťanský, což způsobuje napětí ve společnosti. Nabídka milosti pomohla k přerušení bojů v roce 2009, nicméně amnestii, jíž vláda nabízela již minulý měsíc, představitel Boko Haram Abubakar Shekau odmítl. Na čtvrtečním jednání ministrů Evropské unie a Nigérie žádala šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová, aby armáda dbala při vojenské operaci na lidská práva.
Archiv rubriky: Globální
Povstalecká organizace FARC odmítá kritiku za délku trvání mírových jednání
Představitelé povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) nesouhlasí s vyjádřeními, které označují mírová jednání s vládou Kolumbie za příliš dlouhé. V neděli uplynulo přesně 6 měsíců od začátku rozhovorů mezi povstalci a vládou v Havaně na Kubě. Podle prohlášení hlavního vyjednávače FARC Ivána Márqueze je nereálné očekávat rychlý pokrok v jednáních, jelikož se jedná o konflikt trvající téměř 50 let. Pro zaručení trvalého míru v Kolumbii je potřeba trpělivosti a prostoru pro rozhovory. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos očekává, že by první dohoda mohla být podepsána již v tomhle roce, nicméně zatím k žádným kompromisům oficiálně nedošlo.
Paraguay odešle do Španělska vzorky viru nemoci, kterou je nakaženo 110 000 lidí
Horečnaté onemocnění dengue se v Paraguayi rozšířilo s nečekanou intenzitou, nemocí je nakaženo 110 000 lidí, za první 4 měsíce tohoto roku bylo hlášeno 52 obětí na životech. Paraguay odešle vzorky virů nemoci do Madridu, kde budou ve vědeckém Institutu Karla III podrobeny analýze. Přestože Paraguay zažila vlny nemoci dengue i v minulých letech, aktuální rozsah epidemie je historicky nejhorší.
Africká unie může až ztrojnásobit počet jednotek ve Středoafrické republice
Představitelé Africké unie (AU) se v neděli shodli na zvýšení jednotek ve Středoafrické republice, která se potýká s politickou nestabilitou poté, co se 24. března po vojenském převratu ujala moci tzv. Selekova koalice. Podle generála Guy-Pierra Garcia z Konga budou jednotky dohlížet na přípravu a konání bezpečných voleb. V současnosti má mise AU pod názvem FOMAC v zemi 730 jednotek, jejich počet se může zvýšit až ke 2 000 vojáků. Před několika dny obvinila lidsko-právní organizace Human Rights Watch vládnoucí Selekovu koalici z porušování lidských práv, znásilňování a rabování.
Čínský premiér je na návštěvě Indie
Čínský premiér Li Keqiang je od začátku víkendu na návštěvě Indie. Při této příležitosti se setkal se svým indickým protějškem Manmohanem Singhem, s nímž diskutoval o problematice hraničních sporů mezi oběma státy a o možnosti navázání obchodních styků. Obě země patří k nejlidnatějším státům světa a čínský premiér doufá, že svou návštěvou přispěje k budování lepších vztahů, jak k návštěvě uvedla čínská zpravodajská agentura Xinhua. Čínský premiér by po této zahraniční cestě měl navštívit Pákistán, Švýcarsko a Německo.
Generální tajemník OSN vyzývá KLDR k ukončení raketových testů
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon v neděli vyzval Severní Koreu k okamžitému omezení jejího jaderného programu a ukončení raketových testů. Jeho výzva přišla den poté, co Severní Korea odpálila tři rakety krátkého doletu na východním pobřeží. Tajemník Ban Ki-moon také vzkázal severokorejským představitelům, aby zmírnili napětí, které momentálně v regionu vládne, a pokračovali v dialogu o jaderném programu. Napětí na korejském poloostrově se o víkendu znovu zhoršilo a bezpečnostní analytici jej srovnávají se situací, která mezi oběma korejskými státy nastala minulý měsíc, kdy Severní Korea hrozila jaderným útokem nejenom na svého jižního souseda, ale i na Japonsko a americké základny.
Ze země neodejdu, prohlásil syrský prezident Assad
Argentinské noviny Clarin vydaly v sobotu rozhovor se syrským prezidentem Basharem al-Assadem. V něm říká, že nemá v plánu rezignovat či uspořádat dřívější prezidentské volby. „Nevím, zda americký ministr Kerry nebo někdo jiný získal sílu syrských lidí mluvit jejich jménem o tom, kdo má jít a kdo má zůstat. To bude určeno syrskými lidmi v prezidentských volbách roku 2014.“ Mírové rozhovory by se měly dle něj omezit na teroristy, i když je skeptický o tom, že by mohly uspět. Během rozhovoru zpochybnil záměry západních zemí, že skutečně chtějí konec konfliktu, a odmítl jejich obvinění z použití chemických zbraní.
Indická ekonomika budí obavy
Ratingová agentura Standard and Poor’s (S&P) pokračuje v negativním hodnocení Indie a tvrdí, že je možné očekávat v následujících 12 měsících výrazný pokles indické ekonomiky. V takovém případě bude agentura nucena snížit hodnocení Indie. To hrozí, pokud vládní reformy nebudou probíhat podle plánu a indická ekonomika se nedostane zpět na hodnotu, kterou analytici predikovali dříve v této dekádě. Po snížení ratingu by se Indie ocitla v jedné z nejspodnějších kategoriích. Přestože očekávání Standard and Poor’s jsou nyní velmi malá, agentura nepopírá, že se Indii v poslední době relativně daří vylepšovat její pozici. Hlavním důvodem pro nízké hodnocení ale i nadále zůstávají vysoké fiskální deficity a vládní dluhy.
Boje v Nigérii neubývají na intenzitě, nejednota země i nadále pokračuje
Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.
Severní Korea odpálila tři rakety krátkého doletu
Severní Korea v sobotu odpálila tři rakety krátkého doletu na východním pobřeží korejského poloostrova, oznámilo jihokorejské ministerstvo obrany. Dvě rakety byly odpáleny v sobotu ráno, třetí odpoledne. Podle komentátorky BBC Lucy Williamson je napětí mezi oběma částmi korejského poloostrova opět v kulminační fázi a je srovnatelné se situací z minulého měsíce, kdy představitelé Severní Koreje vyhrožovali napadením Japonska, Jižní Koreje a amerických základen, které jsou rozmístěny v regionu.
Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství
Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.
Zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce argentinské vojenské junty
V pátek zemřel Jorge Rafael Videla, vůdce vojenské junty během let 1976 až 1981. Za jeho vlády zmizelo nebo bylo zavražděno zhruba 30 000 osob. Nikdy neřekl, jaký byl osud zmizelých osob a ukradených dětí. V roce 1985 uvedl v argentinské televizní stanici, že „pohřešovaní nejsou ani mrtví, ani živí, jsou prostě pohřešovaní“. Jorge Rafael Videla zemřel přirozenou smrtí ve věku 87 let ve věznici Marcos Paz nacházející se zhruba 50 kilometrů od Buenos Aires. V roce 2010 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
V Afghánistánu je projednáván zákon zakazující násilí na ženách
Již v roce 2009 prezident Hamid Karzai dekretem schválil zákon zakazující násilí na ženách, sňatky dětí a nucená manželství, dosud ale neprošel parlamentem. Někteří zákonodárci se zákon snaží protlačit i parlamentem, který je k němu spíše negativně nakloněn, neboť se obávají, že by v budoucnosti mohl být prezidentský dekret zrušen. Poslední projednání jeho schvalování zablokovali fundamentalisté. Někteří poslanci naopak tvrdí, že by se zákon dále neměl v parlamentu schvalovat, aby nedošlo k jeho případnému zrušení. „Neměli bychom si hrát s tímto zákonem, který je už tak úspěšný,“ říká členka afghánské Nezávislé komise pro lidská práva Soraya Sobjang.
Kanada prosazuje výstavbu ropovodu Keystone XL
Kanadský premiér Stephan Harper na konferenci v New Yorku odmítl, že by plánovaný ropovod Keystone XL mohl poškozovat životní prostředí. Zároveň zdůraznil, že poptávka po ropě je v Kanadě i v USA značná, proto je podle premiéra jen otázkou, zdali bude zvolena doprava po železnici nebo ropovodem. Premiér rovněž zdůraznil, že výstavba ropovodu dlouhého 1 897 kilometrů by přinesla na 40 000 nových pracovních míst. Před jednáním se sešla řada odpůrců ropovodu, kteří připomněli ropnou havárii v Mexickém zálivu. Projekt již schválil Výbor pro přírodní zdroje, Výbor pro energetiku a obchod i Výbor pro dopravu.
Argentina láká turisty na místa spojená s papežem Františkem
Obchodníci na náměstích v Buenos Aires prodávají upomínkové předměty s obrázky papeže Františka. Opodál čekají turističtí průvodci v typickém vatikánském oblečení, černém obleku, bílé košili a žlutém šátku okolo krku. Okruh začíná v katedrále, ve které kardinál Jorge Bergoglio vykonával mše. Průvodci také turistům ukazují budovu, ve které papež František dříve bydlel, jeho holičství a obchody, do nichž chodil. Existují rovněž vyhlídkové jízdy v autobusech, které projíždí částmi města, v nichž dříve trávil čas papež František.
Rusko zvažuje pomoc s ostrahou hranic mezi Tádžikistánem a Afghánistánem
Možnost vyslání ruské pohraniční stráže do klíčových oblastí jižního Tádžikistánu připustil vyslanec Ruska v Afghánistánu Andrej Avetisian. Důvodem jsou obavy z nekontrolovatelného rozvoje afghánských militantních skupin po oficiálním ukončení bojů s extremisty a odchodu spojeneckých vojsk ze země, který je plánován na rok 2014. Důležitou motivací je také možnost podílet se na boji proti pašování drog, které z Afghánistánu do Ruska často proudí skrze jednotlivé středoasijské republiky. Armáda Ruské federace se v minulosti na ostraze tádžických hranic dlouhodobě podílela. V roce 2005 však byla spolupráce přerušena a odpovědnost za bezpečnost převzaly místní ozbrojené složky. „V dobách, kdy zde byli nasazeni příslušníci ruské armády, v oblasti panovaly mnohem bezpečnější podmínky než nyní. Obnovit dřívější spolupráci by tedy bylo v zájmu Ruska i samotného Tádžikistánu,“ myslí si ruský velvyslanec Andrej Avetisian.
Soukromý let kostarické prezidentky přináší rezignace
Prezidentka Kostariky, Laura Chinchilla, letěla minulý víkend do Peru soukromým letadlem ropné společnosti THX. Další vyšetřování ukázalo, že ropná společnost je spojena s kolumbijským podnikatelem Gabrielem Morales Fallón, který je podezřelý z obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Vystupoval pod falešným jménem Gabriel O’Falan. Ve středu rezignoval ministr komunikací a prezidentčin mluvčí Francisco Chacón, který byl jedním z jejích nejbližších spolupracovníků a doprovázel ji i na cestě do Peru. Sdělil, že cítí za skandál zodpovědnost. Ve čtvrtek v noci rezignoval také místopředseda a zároveň šéf bezpečnostních a zpravodajských složek (DIS) Mauricio Boraschi. Následovala jej i Irene Pacheco, osobní asistentka prezidentky. Vláda kostarické prezidentky Laury Chinchilla tak v současnosti čelí krizi.
Ultra-ortodoxní Židé protestovali v Jeruzalémě proti začlenění do armády
Přibližně 15 000 lidí protestovalo ve čtvrtek v podvečer v Jeruzalémě proti plánu donutit členy ultra-ortodoxní komunity, aby sloužili u armády. Při protestu došlo ke střetům mezi policisty a demonstrujícími. Několik protestujících bylo zatčeno. Rabín David Zycherman řekl: „Vláda chce vykořenit naše tradice a sekularizovat nás, nazývají to tavící kotel, ale lidé nemůžou být roztaveni. Nemůžete změnit náš způsob života.“ Od vzniku Izraele v roce 1948 byli z vojenské povinnosti vyjmuti ultra-ortodoxní, když studují na náboženské škole. Ultra-ortodoxní tvoří přibližně 10 % obyvatelstva. V Izraeli je vojna povinná pro většinu obyvatelstva staršího 18 let, muži chodí na 3 roky a ženy na 2 roky. V loňském roce Nejvyšší soud rozhodl, že výjimka pro ultra-ortodoxní je protiústavní a začala jednání o novém zákoně.
USA si vyhrazuje právo zasáhnout diplomaticky i vojensky v Sýrii, prohlásil prezident Obama
Ve čtvrtek prezident Barack Obama uvedl, že pokud se situace v Sýrii, kde druhým rokem probíhá občanská válka, nezlepší, může země zasáhnout diplomaticky i vojensky. Americká veřejnost je ale proti nové vojenské operaci země. Přesto USA nechtějí být jedinou zemí, která bude syrský konflikt řešit, proto se prezident Obama sedomnívá, že se USA a Rusku podaří uskutečnit mezinárodní mírovou konferenci ohledně Sýrie. Neshody nicméně jsou v roli Íránu, kterého Ruska prosazuje jako nutného účastníka konference, což Západ odmítá. Turecký premiér Tayyip Erdogan uvedl, že konference by se rovněž měla zúčastnit i Čína.
Súdánský ministr zahraničí navštíví sousední Jižní Súdán
Páteční návštěva súdánského ministra zahraničí Ali Ahmed Karti bude první oficiální politickou návštěvu od nařčení Súdánu před 3 týdny, že Jižní Súdán podporuje rebely útočící na jeho území, ti stojí za útoky ve městě Um Rawaba. K útoku se přihlásili rebelové ze 3 povstaleckých skupiny z Darfúru, kde více než desetiletí panují boje mezi nearabskými kmeny a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím severu (SPLM-N). Obě východoafrické země se dohodly v březnu na obnovení ropné produkce po více než roce sporů.
Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy
Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.