O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností. Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.
Archiv rubriky: BBC
Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země
Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.
Tělo zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze nebude zabalzamováno
Venezuelská vláda oznámila, že možnost zabalzamování těla zesnulého prezidenta Huga Cháveze nebude realizovatelná. Rozhodnutí přijala vláda poté, co obdržela lékařskou zprávu ruské odborné komise, která prohlásila, že tělo prezidenta Cháveze by muselo být přesunuto do Ruska na minimálně 6 měsíců. Kromě toho se objevily informace o tom, že tělo na balzamování nebylo včas připraveno. Rozhodnutí bylo sděleno veřejnosti ministrem pro informace Ernestem Villegasem prostřednictvím sociální sítě Twitter, kde vyjádřil politování nad neuskutečnitelností plánu, ve který doufali mnozí Venezuelané.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Bolívijské město protestuje proti novému jménu letiště
Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Chilská vláda plánuje finančně zvýhodnit nejchudší rodiny
Podle návrhu, který předložil v pondělí prezident Chile Sebastián Piñera, by více než 2 miliony rodin měly obdržet mimořádný příspěvek ve výši zhruba 88 USD. Mezi rodinami, které mají na příspěvek nárok, jsou i rodiny ze střední třídy, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 2 907 USD. Státní dotace ovlivní zhruba 41 % Chilanů, tedy více než 7 milionů osob. Chilský prezident Sebastián Piñera také usiluje o zvýšení minimálního měsíčního platu, který by měl dosáhnout 424 USD, se kterým by se Chile stalo třetím státem s nejvyšším platem v Jižní Americe. Vyšší minimální mzda je pouze v Argentině, ve které je to částka 565 USD, a ve Venezuele, ve které se má letos zvýšit na 472 USD. Opozice vládu kritizuje za populismus a neúčelné využití finančních prostředků. Návrhy schválila Poslanecká sněmovna, ale bude o nich ještě jednat Senát.
V Kambodži zemřel další ze souzených khmerských nejvyšších vůdců
Vojenský tribunál ustavený v Kambodži za účelem vyšetřování zločinů spáchaných khmerským režimem v letech 1975–1979 se potýká s mnoha obtížemi, tou zásadní je ovšem skutečnost, že většina obviněných je ve velmi vysokém věku a mnoho z nich již zemřelo. Rozsudek tak nikdy nepadne například nad nejvyšším vůdcem Rudých Khmerů Pol Potem. Tribunál dále nerozhodne ani o jeho švagrovi, Ieng Saryovi, který zemřel po krátké hospitalizaci v důsledku zdravotních problémů tento týden. Ieng Sary byl khmerským ministrem zahraničí, jeho osoba byla mnohdy jediným kontaktem mezi vůdci režimu a světem. Spolu se 3 dalšími vysoce postavenými muži režimu byl Ieng Sary obviněn z organizování masových vražd, jejichž oběťmi se stalo přes 2 miliony Kambodžanů. Ieng Sary známý též jako „bratr číslo 3“ byl souzen od roku 2011, veškerá obvinění však popíral.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
Kanadský premiér zvažuje zapojení Kanady do operace v Mali
Premiér Kanady Stephen Harper zvažuje možnosti, jak by se Kanada mohla zapojit do Francií vedené operace v Mali proti islamistům. Premiér Harper zdůraznil, že Kanada nemá zájem přímé účasti v bojích. Na tiskové konferenci premiér Stephen Harper uvedl, že Kanada se chce zaměřit na poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zároveň i nadále bude pokračovat francouzské vypůjčení kanadských vojenských nákladních letadel C-17, které byly do operace zapojeny v lednu.
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
V Kašmíru došlo k útoku na indické jednotky
Členové militantní skupiny zaútočili ve sporné oblasti Kašmíru, kterou kontroluje indická armáda, na jednotku indických bezpečnostních složek. V důsledku toho zemřelo nejméně 5 indických vojáků, spekuluje se i o civilních obětech. K útoku byly kromě střelných zbraní použity i granáty. Jedná se o nejvážnější incident za poslední 3 roky, oblast Kašmíru si nárokují obě strany a je tak dlouhodobým zdrojem napětí. Podle místních zdrojů se k útoku přihlásila kašmírská militantní skupina Hizb-ul Mujahideen, Indií a EU řazená mezi teroristické organizace. Přestože k občasným střetům v Kašmíru dochází již od roku 1989, v posledních letech se situace výrazně zlepšila. Útok byl veden proti místnímu bezpečnostnímu táboru, který provozují Centrální záložní policejní síly (CRPF).
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.
Venezuela prodloužila státní smutek
Vláda Venezuely ohlásila prodloužení státního smutku, který byl vyhlášen na poctu zesnulému prezidentu Hugovi Chávezovi, do 8 hodin večer příštího pátku. 7-denní státní smutek začal 5. března. Prodloužení smutku prakticky znamená, že státní vlajka bude nadále vyset na půl žerdi a všechny oslavné aktivity budou odloženy. V pátek bude tělo prezidenta Cháveze přesunuto z Vojenské akademie, kde bylo vystavováno již od 6. března, do hlavního muzea. Kromě toho bývalý prezident Nicolás Maduro prohlásil, že tělo prezidenta Cháveze pravděpodobně nebude zabalzamováno, protože nebylo správně včas připraveno.
Na 11 vysoce postavených Malawijců bylo obviněno z vlastizrady
Bratr bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika a dalších 11 lidí se mělo dopustit vlastizrady, když měli chtít po smrti exprezidenta Mutharika požadovat vojenský převrat. Exministr financí Peter Mutharika je obviněn z toho, že požádal armádu o vojenský převrat, aby zabránil nástupu viceprezidenty Joyce Banda na post prezidentky Malawi. Generál Henry Odillo měl podle BBC žádost o převrat odmítnout. Proti zatření protestovaly v pondělí stovky lidí, kteří se střetli s policií. Mezi obviněné patří i bývalý prezidentův právní poradce Allan Ntata nebo současný ministr pro nerostné zdroje Goodall Gondwe.
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Novým papežem se stal Jorge Mario Bergoglio
Ve středu v podvečer se katolická konkláva shodla na jméně nového papeže, stal se jím Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. K novému papeži se váže několik prvenství – jako první si vybral jméno František, je prvním jezuitou v čele katolické církev a jako první papež pochází z Latinské Ameriky, konkrétně z Argentiny. Slavnostní uvedení do úřadu papeže proběhne příští úterý, čímž papež František nahradí papeže Benedikta XVI, který minulý měsíc rezignoval ze zdravotních problémů.
Soud uznal newyorského policistu vinným z kanibalismu
Newyorského policistu Gilberta Valleho, kterého média označují jako „policejního kanibala,“ uznal soud vinným z plánování vraždy své manželky a dalších žen, které měl v úmyslu uvařit a sníst. Osmadvacetiletému policistovi hrozí doživotní vězení. Velleho zatkla FBI loni poté, co na něj upozornila jeho manželka Kathleen Manganová, která během soudního řízení proti manželovi vypovídala. U soudu uvedla, že našla manželovy e-maily, ve kterých detailně plánoval svůj záměr. Valleho obhajoba je postavena na tvrzení, že se jedná pouze o policistovu fantazii a že nikdo nebyl zraněn.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Losangeleská arcidiecéze zaplatí odškodnění 10 milionů dolarů za zneužívání
Za 4 případy zneužívání dětí bývalým knězem Michaelem Bakerem zaplatí arcidiecéze Los Angeles odškodnění téměř 10 milionů USD. V nedávné době byly navíc zveřejněny spisy, které usvědčují kardinála Rogera Mahony z toho, že o zneužívání věděl a kněze kryl. V současné době je kardinál Mahony i přes protesty mnoha věřících ve Vatikánu, kde se účastní volby nového papeže. Bývalý kněz byl za dětské zneužívání odsouzen v roce 2007. Ve stejném roce arcidiecéze Los Angeles vyplatila stovkám obětí zneužívání rekordních 660 milionů USD.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.