Bolívijská vláda je rozhodnuta vložit milionovou investici do vybudování nových komunikačních sítí s Peru a Brazílií s cílem získat nové spojence na kontinentu proti Chile. Viceprezident Bolívie Álvaro García vyčlenil mezi 2 až 3 miliardy USD na postavení železnice do Peru, přičemž druhá strana se již zavázala za dokončení jejího pokračování na svém území. Momentálně totiž většina exportu odchází z přístavu na severu Chile. Nicméně vztahy Bolívie se sousední zemí nejsou právě nejlepší, i proto chce Bolívie přesměrovat vývoz do přístavů v Peru.
Archiv rubriky: BBC
Malijská soukromá média stávkují, důvodem je zatčení šéfredaktora
Minulou středu zveřejnil malijský deník Le Republicain dopis, v němž voják popisoval špatné podmínky na severu země, kde armáda bojuje proti islamistickým skupinám. Následně byl šéfredaktor Boukary Daou zatčen. Do stávky vstoupilo na 40 soukromých deníků a 16 lokálních rádií. Ministr pro komunikaci řekl, že se šéfredaktor Daou zachoval „nezodpovědně a nevlastenecky“, když zveřejnil otevřený dopis vojáka prezidentovi. V dopis voják rovněž uvedl, že zatímco si vysocí představitelé armády žijí po loňském převratu „v komfortu v hlavním městě Bamako“, vojáci „trpí v přímých liniích“ na severu země.
Obyvatelé Falkland v referendu hlasovali pro pokračování pod správou Velké Británie
Referendum o sebeurčení národnosti obyvatel falklandských ostrovů, též známých jako Malvíny, se konalo kvůli sporům Argentiny a Velké Británie o to, komu ostrovy patří. Referendum proběhlo v neděli a pondělí. Souhlasně se vyjádřilo 98, 8 % obyvatel, celkem 1 513 hlasujících, pouze 3 lidé na Falklandách se postavili proti. Po vyhlášení výsledku referenda zavládla na ostrovech euforie, obyvatelé Falkland oslavovali a otevřeně kritizovali Argentinu a její prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner. „Argentina musí respektovat vyjádření obyvatel Falkland, výsledek je zcela jasný,“ vzkázal Argentině britský premiér David Cameron. Argentina však již dříve řekla, že referendum neuznává, protože lidé žijící na Falklandách nyní nejsou podle Argentiny původní obyvatelé ostrovů. Argentinská vláda tvrdí, že to jsou Britové, kteří se tam dostali v roce 1833 a že Falklandy dříve obývali Argentinci, které Britové vyhnali. Referendum spor o nadvládu ostrovů definitivně nevyřešilo.
Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě
Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Parlamentní volby na Maltě vyhrála Labouristická strana
Po 15 letech v opozici se k moci na Maltě vrací Labouristická strana (PL), která získala ve víkendových parlamentních volbách 55 % hlasů. Předseda PL Joseph Muscat prohlásil, že se jedná o drtivé vítězství jeho strany. Vládní Národní strana (PN) získala pouze 43 %. Odstupující premiér Lawrence Gonzi, který byl v úřadě necelých 10 let, převzal plnou zodpovědnost za špatný výsledek ve volbách Národní strany a nebude usilovat o znovuzvolení na post předsedy strany. Uvedl, že NP musí projít reformním procesem, ale přesto si uchovat původní hodnoty.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu
Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Soud v Saudské Arábii odsoudil lidsko-právní aktivisty
Saúdskoarabští lidsko-právní aktivisté Mohammed al-Qahtani a Mohammed al-Hamid byli odsouzeni k 10, respektive 11 letům vězení, za založení nelegální organizace a za rebelování vůči autoritě krále. Odsouzení byli také obviněni ze šíření falešných informací prostřednictvím sociální sítě. Soud rovněž zakázal jejich Saudskou asociaci pro občanská a politická práva (ACPRA), která bojovala za demokratizaci země a snažila se dokumentovat údajné porušování lidských práv v Saudské Arábii. Oba aktivisté se proti rozsudku odvolali. Podle BBC probíhal soud na Saudskou Arábii nezvykle transparentně.
Rusko nebude naléhat na odchod prezidenta Assada
V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Mluvčí Usamy bin Ladina Sulaiman Abu Ghaith odmítá vinu
Sulaiman Abu Ghaithm mluvčí Usamy bin Ladina, který čelí obvinění z plánování teroristických útoků z 11. září, v pátek v New Yorku prohlásil, že je nevinný. Soudní řízení začne 8. dubna. Rozhodnutí administrativy prezidenta Obamy soudit Abu Ghaitha před civilním soudem je kritizováno některými zákonodárci, především republikány. Ti tvrdí, že Abu Ghaith by měl být poslán do detenčního centra Guantanamo na Kubě, kde by čelil vojenskému soudu. Abu Ghaith byl zatčen minulý týden v Jordánsku, ale USA o jeho zadržení nezveřejnily příliš informací.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
Jižní Dakota bude mít ozbrojené učitele
Jižní Dakota schválila zákon, který umožní školám vyzbrojit své učitele a jiné zaměstnance školy. Přijetí zákona přichází v době, kdy se administrativa prezidenta Obamy snaží zpřísnit zákon o střelných zbraních. Zastánci zákona jsou přesvědčeni o tom, že vyzbrojení zaměstnanců škol zabrání masivním ozbrojeným útokům, jako byl masakr na základní škole v Connecticutu, kde v prosinci zemřelo 26 lidí. Ustanovení nenutí školní okrsky vyzbrojit zaměstnance školy, ale umožňuje každému okrsku si vybrat. Zákon začne platit v červenci.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.
Nezaměstnanost v USA poklesla
Během února ekonomika USA vytvořila na 236 000 pracovních míst a nezaměstnanost tak klesla na 7,7 %, což je nejnižší míra od prosince 2008. Vývoj předčil veškerá očekávání. Zveřejnění čísel mělo pozitivní dopad na americkou burzu a dolar posílil jak vůči euru, tak vůči jenu. Analytici nyní řeší otázku, zda je pracovní trh dostatečně silný a připravený na výdajové škrty.
Povstalecká organizace v Kolumbii propustila dva unesené Němce
Dva německé občany, kterých v Kolumbii před 4 měsíci unesla organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN), byli podle informací Mezinárodního červeného kříže propuštěni na svobodu. Druhá největší povstalecká organizace Kolumbie unesla Němce v blízkosti hranic s Venezuelou v oblasti Catatumbo. I když tyto osoby zmizeli v listopadu, ELN jejich únos přiznala až v únoru. Oběti byli identifikováni jako Uwe Breuer a Gunther Otto Breuer. Oba by již měli být na cestě do své vlasti.
Argentinský exprezident Carlos Menem byl odsouzen za pašování zbraní
V pátek soud v Buenos Aires zrušil rozsudek z roku 2011, který bývalého argentinského prezidenta Carlose Menema a dalších 17 obviněných zprostil viny. Carlos Menema, prezident země v letech 1989 až 1999, byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v 90. letech, oba státy se v tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Výši trestu stanoví původní soud, měla by však být mezi 4 a 12 lety vězení. Exprezidentovi Menemu je nyní 82 let a je členem argentinského Senátu.
Mluvčí Usamy bin Ladina bude souzen v USA
Sulaiman Abu Ghaith, který bývá označován za mluvčího Usamy bin Ladina a který byl minulý týden zatčen v Jordánsku, bude souzen v USA. Ve čtvrtek to oznámil americký senátor Peter King. Abu Ghaith, jenž je příbuzným zabitého bin Ladina, se měl podílet na plánování teroristických útoků z 11. září 2001. Zadržený stane před americkým federálním soudem tento pátek a bude čelit obvinění ze spiknutí s cílem zabít občany Spojených států amerických. Senátor King označil zatčení Sulaimana Abu Ghaitha za velký úspěch v boji proti Al-Kaidě.
Tělo venezuelského prezidenta Huga Cháveze bude zabalzamováno
Současný zástupce prezidenta Venezuely Nicolás Maduro oznámil, že tělo bývalého venezuelského prezidenta Huga Cháveze, který zemřel v úterý, bude zabalzamováno. „Chci říct lidu a světu, že bylo rozhodnuto zabalzamovat tělo vůdce prezidenta, aby mohl být otevřeně vystavován navždy a aby ho jeho lid nikdy neztratil,“ prohlásil viceprezident Maduro. Pozůstatky prezidenta Cháveze přirovnal k sovětskému vůdci Leninovi nebo vietnamského prezidenta Ho Chi Minhovi. Rozhodnutí bylo přijato po diskuzi s politiky, ale taky s rodinou Cháveze. V pátek se uskuteční pohřeb prezidenta, na který přijede minimálně 55 politických leaderů z celého světa.
Postkonfliktní rekonstrukce Iráku se podle auditora příliš nedaří
Přestože USA investovaly od roku 2003 do postkonfliktní rekonstrukce Iráku 60 miliard USD, podle zprávy amerického auditora Stuarta Bowena bylo promrháno minimálně 8 miliard USD a výsledky rekonstrukce nejsou příliš znatelné. Příčinami omezeného úspěchu má být především korupce, nízká bezpečnost a nedostatečná diskuzi s iráckými představiteli. Irácký premiér Nouri al-Maliki uvedl, že rekonstrukční program „mohl přinést větší změnu v Iráku„. Podle auditora Bowena se z nezdarů postkonfliktní rekonstrukce v Iráku mohou USA ponaučit a stejným chybám vyhnout v jiných zemích.