Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
Archiv rubriky: BBC
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
Egyptský soud zrušil plánované volby
Volby, vyhlášené prezidentem Mohammedem Mursím, měly začít v dubnu a probíhat po celé zemi ve 4 etapách až do června. Egyptský soud je nicméně zrušil a nařídil přezkoumání volebního zákona u Ústavního soudu, který má posoudit jeho konformitu s ústavou. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že po posledních úpravách byl zákon ihned ratifikován prezidentem Mursím bez toho, aniž by ho Ústavní soud přezkoumal. Egyptská opozice volební zákon kritizovala a tvrdila, že zvýhodňuje islamistické strany spojené s prezidentem Mursím. Kancelář prezidenta Mursího se k rozsudku zatím nevyjádřila.
Amerika čelí další silné sněhové bouři
Sněhová bouře zasáhla především americký středozápad a v současné době míří na východ. Kvůli bouři, která sebou přinesla více než 30 centimetrů sněhu, bylo na letišti v Chicagu zrušeno 1100 letů a na dalších letištích bylo mnoho letů zpožděno. V Minnesotě, Wisconsinu a Illinois byly zavřeny školy. Silná sněhová bouře, která začala v Montaně, je během letošní zimy už několikátá v řadě. V únoru se přes východní pobřeží USA a Kanady přehnala bouře, která si vyžádala i několik životů.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podlehl rakovině
V noci z úterý na středu oznámil viceprezident Venezuely Nicolás Maduro, že prezidenta Huga Cháveze zemřel. Stav prezidenta Cháveze se rapidně zhoršil v pondělí kvůli nové infekci dýchacího systému po operaci, kterou podstoupil v prosinci minulého roku na Kubě. Nyní podle venezuelské ústavy začíná období 30 dnů, na jehož konci by se měly uskutečnit nové volby. V celém státu bylo vyhlášeno 7 dní smutku. Během prvních 3 dnů se nebudou konat žádné akademické, obchodní a administrativní aktivity. Prezident Hugo Chávez stál na čele Venezuely 14 let.
Americká TSA povolí kapesní nože na palubách letadel
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) zveřejnila svůj záměr povolit nosit malé kapesní nože v příručních zavazadlech na palubách letadel amerických letů. Povolení začne platit od 25. dubna a vztahuje se na všechny nože, jejichž čepel je kratší než 6 centimetrů. Dále si cestující budou smět vzít na palubu některé sportovní vybavení, jako hokejové a lakrosové hole nebo kulečníková tága. Ostatní nože nebo holící strojky zůstávají nadále zakázané. Rozhodnutí TSA se nelíbí leteckému personálu, který se obává o bezpečnost cestujících i posádky. Veškeré nože byly na palubách letadel zakázány po útocích z 11. září 2001.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Mexický magnát Carlos Slim je i nadále nejbohatším člověkem světa
Podnikatel Carlos Slim se i v tomto roce umístil na čele žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle časopisu Forbes má mexický podnikatel Slim na svém kontě 73 miliard USD. Slim je vlastníkem telekomunikačního impéria v Mexiku. Druhé místo obsadil Američan Bill Gates, zakladatel informatické společnosti Microsoft, s majetkem 67 miliard USD. Časopis Forbes publikoval seznam lidí s majetkem vyšším než 1 miliardu USD.
Lucembursko varuje Skotsko před nezávislostí
Lucemburská vláda varuje Skotsko před vyhlášením nezávislosti. Lucemburský ministr zahraničních věcí Jean Asselborn se vyjádřil, že kvůli současné hospodářské krizi v Evropě, by mezi členskými státy EU měla být spíše solidarita než volba vlastní cesty. Lucembursko a Velká Británie jsou jediné země EU, které se oficiálně a veřejné vyjádřily k možnosti nezávislosti Skotska. Ministr Asselborn sice uznává, že budoucnost Skotska rozhodnou jeho voliči, ale nechce zůstat diplomaticky zdrželivý jako zbytek členských států EU. Skotská vláda usiluje o plné členství v EU, což britská vláda nepodporuje.
Občané Venezuely v Spojených státech amerických mohou dostat trvalý pobyt
Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.
Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny
Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile
Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
Spojené arabské emiráty soudí 94 lidí za pokus o převrat
Za plánování svržení vlády Spojených arabských emirátů (SAE) půjde před soud 94 osob, údajných členů tajné islámské buňky, napojené na Muslimské bratrstvo. Mezi obžalovanými je několik lidsko-právních právníků, učitelů, soudců i studentských aktivistů. Pokud budou obvinění odsouzeni, mohou jím být uděleny tresty až do výše 15 let odnětí svobody bez možnosti odvolání. Podle Nicka McGeehana z Human Rights Watch (HRW) je pravděpodobné, že se zadrženými není správně zacházeno. Podle BBC mají obvinění omezený styk se svými rodinami i s právními zástupci, konzultace mezi obviněnými a jejich právníky se navíc účastní i zástupci prokuratury SAE. Ačkoli se soud má konat již za týden, úřady SAE dosud nezveřejnily identitu všech zadržených, nesdělily z čeho přesně jsou obžalování, ani na jakých důkazech je obžaloba postavena.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
Policie v Rio de Janeiru zasahuje v chudinských čtvrtích proti obchodníkům s drogami
Brazilská policie s pomocí vojáků a helikoptér zasahovala v neděli chudinských čtvrtích, tzv. favel, které se nacházejí na severu města Rio de Janeiro v oblasti Cajú. Hlavním cílem akce je vyhnat z regionu, který leží blízko mezinárodního letiště, obchodníky s drogami. Na operaci se podílelo více než 1300 policistů a vojáků v rámci sérii akcí, kterou se brazilská vláda snaží omezit obchod s drogami před Olympijskými hrami 2016 a Mistrovstvím ve fotbale 2014. Podle prohlášení policie jí netrvalo více než půl hodiny přebrat kontrolu nad oblastí, nenarazila na žádný odpor.
USA a EU jednají o dohodě o volném obchodu
Spojené státy americké a Evropská unie jednají o dohodě o volném obchodu, která by podle předních evropských odborníků zvýšila ekonomický růst o 1 % a vytvořila nová pracovní místa. Pokud dojde k vytvoření dohody, jednalo by se o největší dohodu volného obchodu na světě. Záměrem EU je uzavření jednání do konce roku 2014, než dojde k obměně v Evropské komisi. Pokud k vytvoření dohody o volném obchodu mezi USA a EU skutečně dojde, zmenší se obchodní bariéry mezi největšími světovými ekonomikami.
Kolumbijská vláda zvýšila podporu pěstitelů kávy, stávky ale pokračují
Všichni pěstitelé kávy dostanou od kolumbijské vlády zvýšenou finanční podporu. Nicméně představitelé Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy na toto rozhodnutí reagovali odmítavě a nařídili pokračování stávek. Podle dohody prezidenta Juana Manuela Santose s oficiálními zástupci Národní rady pěstitelů kávy vlastníci s méně než 20 hektarů půdy dostanou 33 USD navíc za sklizeň, zatímco ti s půdou nad 20 hektarů si přilepší o 20 USD. Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy považuje tuto dohodu za neplatnou, protože se neztotožňuje s názory Národní rady. Stávky pěstitelů kávy již zapříčinily mnohé problémy se zásobováním některých měst, jelikož protestující blokovaly přístupové cesty.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí
Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.