Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Archiv rubriky: Evropa
Kuvajťan byl odsouzen za urážku kuvajtského emíra
Kuvajtský soud odsoudil Rashid Saleh al-Anziho k 2 letům odnětí svobody za urážku hlavy státu, emíra Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabaha, na Twitteru. Již v červnu 2012 byl jiný Kuvajťan odsouzen na 10 let odnětí svobody za ohrožení národní bezpečnosti tím, že urazil proroka Mohammeda a vládnoucí sunnitské muslimy v Bahrajnu a Saúdské Arábii. Kuvajt uplatňuje tvrdé tresty na politicky citlivé komentáře, které se objevují na internetu. V Kuvajtu jsou běžné menší nepokoje kvůli lokálním tématům, větší nepokoje typu Arabského jara se zemi vyhnuly.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Bulharská policie pokročila v případu autobusového teroristického útoku
Bulharská policie měla identifikovat 1 osobu z 3 pachatelů, kteří zabili při bombovém útoku na výletní autobus 5 Izraelců a bulharského řidiče autobusu, zbylých asi 30 cestujících bylo zraněno, z toho 3 osoby vážně. Útok se odehrál u přístavního města Burgas v červnu 2012. Na místě činu nalezla bulharská policie falešné americké řidičské průkazy, není vyloučeno, že teroristé měli ještě 1 až 2 spolupachatele. Podle policie se jednalo o cizince, nicméně nepotvrdila to, že se mohlo jednat o členy teroristické protiizraelské skupiny Hizballáh, jak tvrdí Izrael.
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.
Dvouletý syrský konflikt si vybírá svou daň, ekonomika země je v rozkladu
V Sýrii se neustále zvyšují ceny už tak nedostatkového paliva, elektřiny či základních potravin. Daně jsou navíc vybírány pouze v oblastech, které má stát ještě pod kontrolou. Lidé mají problém dostat se ke svým mzdám, především v oblastech, nad nimiž získali kontrolu rebelové, zůstávají banky zavřené. Podle oficiálních syrských zdrojů dosáhla inflace za minulý rok 40 % a syrská libra poklesla k dolaru o polovinu své hodnoty na 77 syrských liber k 1 USD. Místní nicméně tvrdí, že reálná inflace je mnohem vyšší.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky
Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
V Chorvatsku se v některých oblastech stane úředním jazykem i srbština
Chorvatsko zavede ve 20 samostatných správních jednotkách, ve kterých tvoří více než jednu třetinu Srbové, jako úřední jazyk srbštinu a písmo srbskou cyrilici. Nový zákon se bude týkat i města Vukovaru, kde podle posledního sčítání lidu v roce 2011 město obývá 34,87 % Srbů. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města. Chorvatsko musí do července 2013, kdy se má stát členem EU, splnit požadavky, které se týkají lidských práv.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.
Světový kongres Bosňanů zvolil nového prezidenta
Bývalý předseda muslimské komunity v Bosně Mustafa Ceric byl v sobotu ustanoven prezidentem Světového kongresu Bosňanů. Kongres také zvolil pro svoji vlajku bývalou bosenskou bílou vlajku se 6 liliemi. Většina Bosňanů se řadí k bosenským muslimům, nicméně i někteří muslimové v Srbsku, Černé Hoře a Kosovu se hlásí k Bosňanům, přestože nemluví bosenským jazykem. Předsedou Shromáždění Světového kongresu Bosňanů se stal Muamer Zukorlic, podle něhož musí kongres řešit především politické otázky národnosti Bosňanů.
Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka
Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.
Tisíce lidí v Makedonii protestují proti přijetí kontroverzního rozpočtu na rok 2013
Protesty se dějí pod vedením opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM), podle jeho předsedy Branka Crvenskovskeho budou protesty znovu probíhat ve městech po celé Makedonii od 3. ledna, zároveň vybídl obyvatelstvo k občanské neposlušnosti a dalším pouličním demonstracím proti vládě. Politická krize v Makedonii se vyostřila v pondělí 24. prosince, kdy vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy rozpočet na rok 2013, včetně půjčky od Světové banky (SB) v hodnotě 53 milionů USD a 330 miliónů USD od Německé banky (DB). Při pouličních protestech bylo zraněno nejméně 18 osob a 3 politici ze SDSM.
Srbští auditoři zveřejnili nesrovnalosti ve výdajích ve výši 544 milionů USD
Podle srbského Národního auditorského úřadu (DRI) se ve veřejných zakázkách za rok 2011 objevily nesrovnalosti v hodnotě 544 miliónů USD u 122 kontrolovaných subjektů. Státní instituce měly promrhat nejméně 10 % státního rozpočtu na rok 2010, tj. 1 miliardu USD, nejčastěji byl porušen zákon o veřejných zakázkách. Veřejný dluh v prosinci 2011 překročil zákonem povolenou hranici 45 % HDP, tedy více než 20 miliard USD. DRI podala obvinění proti 30 zodpovědným osobám působících na 2 ministerstvech a v 16 státních podnicích.