Ústřední volební komise (CEC), složená z členů provládních a opozičních politických stran, se nemůže shodnout na přerozdělení mandátů pro nové poslance v Parlamentu a volebních okrsků. Podle vládní Demokratické strany (PD) by měl být přidán na základě demografických změn 1 mandát do oblasti Kukes na severu a odebrán 1 mandát z oblasti Berat na jihu Albánie. Opoziční Socialistická strana (SPA) protestuje, protože sever země patří obecně stoupencům vládní PD. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory. Parlamentní volby v červnu 2013 budou pro Albánii klíčové, protože by měly zemi přiblížit k jednání o vstupu Albánie do EU.
Archiv rubriky: Evropa
Rumunský prezident jmenuje nového šéfa protikorupčního úřadu
Ve čtvrtek rumunská ministryně spravedlnosti Mona Pivniceru poslala prezidentu Traianu Basescu návrhy osob na jmenování hlavního státního žalobce a hlavy Národního protikorupčního ředitelství (DNA). Hlavním státním žalobcem by se mohl stát jeho dosavadní zástupce Tiberiu Nitu, hlavou DNA naopak Ioan Irimie. Podle rumunského zákona musí kandidáti splňovat 10 let praxe na pozici prokurátora nebo soudce, do úřadu jsou voleni na 3 roky, kdy mohou být do úřadu jednou znovu zvoleni. Rumunsko je stále jednou z nejvíce zkorumpovaných zemí EU, přestože se přístup Rumunska v boji proti korupci zlepšil. Od roku 2010 bylo posláno do vězení na 11 nejvyšších úředníků včetně bývalého premiéra Adriana Nastase, dále bylo odsouzeno 26 starostů, 24 soudců a 164 policistů.
Albánie zadržela pašované cigarety v hodnotě 660 000 USD
Celníci zadrželi kontejner s pašovanými cigaretami v přístavu Drač, který se do Albánie dostal ze Singapuru. Uvnitř kontejneru bylo nalezeno 941 kartonů cigaret, pokud by se cigarety dostaly na trh, země by přišla na příjmech z daní o 330 000 USD. Pašované cigarety jsou v Albánii často prodávány za vyšší cenu než legálně dovezené cigarety, jelikož se obyvatelé domnívají, že se jedná o lepší zboží, nicméně odborníci varují, že pašované cigarety mohou nenávratně poškodit zdraví člověka.
Srbský prezident navštívil Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině
Prezident Tomislav Nikolic se setkal ve středu se svým protějškem Miloradem Dodikem v hlavním městě entity Republiky srbské (RS) Banja Luce. Prezidenti jednali o navázání užších vztahů mezi zeměmi, a to především v oblasti energetické spolupráce s ruským Gazpromem ohledně stavby plynovodu South Stream a o tom, jak zabránit rozvodnění řeky Driny a hrozícím povodním. Cesta prezidenta Nikolice do RS si vysloužila kritiku z Bosny, protože jeho první státní návštěva do země vedla do entity RS a zhoršila již tak napjaté vztahy mezi Srbskem a Bosnou.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.
Srbsko zavede daň pro bohaté
Na Úřad daňové správy se musí od ledna do dubna přihlásit Srbové, kteří vlastní majetek nad celkovou hodnotu 416 000 USD. Pokud přihlášený majetek nebude odpovídat příjmům, bude moci úřad uložit na další aktiva daň 20 %. Srbsko chce tímto opatřením bojovat proti hospodářské krizi a daňovým únikům. Daň pro bohaté byla zavedena již v roce 2002, nicméně kvůli technickým problémům a nedostatku politické vůle nebyla úspěšně provedena. Srbský parlament v září schválil rozpočet na rok 2013, který má za cíl snížit rozpočtový deficit, v říjnu byla sazba DPH zvýšena z 18 na 20 %.
V Makedonii byl schválen kontroverzní návrh na rozpočet pro rok 2013
Vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) v pondělí schválila rozpočet na rok 2013 poté, co byli vykázáni z parlamentní budovy poslanci opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM) a novináři. Před parlamentní budovou protestovalo proti návrhu na několik tisíc lidí, kteří se střetli s příznivci vlády, desítky osob byly zraněny. Strana SDSM blokovala dosud rozpočet s více než 1 200 pozměňovacími návrhy, situace se zkomplikovala poté, co vláda svolala nouzové zasedání, aby poslala jen lehce pozměněný návrh na rozpočet pro rok 2013 do Parlamentu k jednání. Součástí rozpočtu by měly být i 2 půjčky od Světové banky (SB) o celkové hodnotě až 400 miliónů USD, podle opozice si nemůže země dovolit za současné situace další utrácení a zvyšování státního dluhu.
Makedonský soud začne projednávat případ „Monster“ v lednu
Podle obžaloby se 6 radikálních islamistů mělo dopustit v Makedonii masové vraždy 5 mužů, jejichž těla byla nalezena srovnaná vedle sebe v dubnu. Podle policie se jednalo o teroristický čin, který měl způsobit v zemi etnické napětí mezi Albánci a Makedonci poté, co se rozšířilo, že pachatelé byli Albánci.
Švédský soud osvobodil srbského policistu obviněného z válečných zločinů v Kosovu
Odvolací soud ve Švédsku zprostil viny bývalého srbského policistu Milice Martinovice, který se měl dopustit masakru obyvatel v kosovské vesnici Cusca v roce 1999. Podle odvolacího soudu nebylo dostatečně prokázáno, zda se Martinovic vůbec podílel na masakru obyvatel, i když předem o masakru věděl, navíc žádný věrohodný svědek Martinovice neidentifikoval. Martinovic byl zatčen ve Švédsku v roce 2010.
Kosovská opozice odmítla požadavek Srbska na vytvoření samosprávy pro kosovské Srby
Kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci odmítl požadavek Srbska, aby byla vytvořena politická a územní autonomie pro samosprávné jednotky na severu Kosova, obývané převážně Srby. Srbské noviny uvedly, že by na severu Kosova mohla být vytvořena samostatná entita po vzoru Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Severní Kosovo zůstává v současné době hlavním ohniskem sporu mezi zeměmi, kosovští Srbové neuznávají vládu Kosova.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná
V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.
Egyptský viceprezident rezignoval
Egyptský viceprezident Mahmoud Mekki rezignoval na svůj post. Jeho krok byl částečně očekáván, neboť nová ústava, která bude v Egyptě s největší pravděpodobností přijata, neobsahuje nic o existenci postu viceprezidenta. Viceprezident Mekki rovněž naznačil, že jeho odstoupení urychlily konkrétní politické kroky egyptského prezidenta Mursího, jenž je kritizován opozicí z nedemokratického chování a z podpory nové ústavy, která podle opozice dostatečně nezakotvuje sekularismus země a práva menšin. Viceprezident Mekki rezignoval v den, kdy v Egyptě proběhlo poslední kolo referenda o kontroverzní ústavě. Volební účast je podle odhadů ještě nižší než v kole prvním, kdy byla 32 %. Ústava však byla pravděpodobně schválena.
Bulharsko žádá od EU příspěvek na kulturu
Bulharský ministr kultury Vezhdi Rashidov žádá EU o minimálně 800 milionů USD na období 2014 – 2020 k rozvoji kultury v zemi. Podle ministra kultury Rashidova by měla být kultura jednou z největších priorit EU, případnou investici ministr kultury považuje za spouštějící faktor ekonomického růstu v Bulharsku.
Srbsko požaduje pro kosovské Srby samosprávu
Podle Srbska by měly získat samostatné správní jednotky Strpce a Gracanica ve středním a jižním Kosovu a Mitrovica, Leposavic, Zubin Potok a Zvecan na severu Kosova, obývané převážně Srby, územní a politickou autonomii, která by byla garantována kosovskými i mezinárodními zákony. Návrh zahrnuje i menší srbské obce v Kosovu, které by měly dostat status samosprávných obcí, mezi srbkou pravoslavnou církví a vládou v Kosovu by měly být navázány lepší vztahy. Zlepšení vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.
Řecko-makedonské rozhovory budou pokračovat v lednu
Řecko a Makedonii navštíví v lednu zprostředkovatel za OSN Matthew Nimetz, který by měl pomoci urychlit proces nalezení vzájemně přijatelného řešení ve sporu o název státu, naváže tak na listopadové rozhovory mezi oběma zeměmi. Mediátor OSN Nimetz návštěvou v Řecku a Makedonii reaguje na rozhodnutí Rady EU, která se bude přístupovým rozhovorům s Makedonií věnovat až poté, co Evropská komise předloží v březnu posudek, zda Makedonie podnikla kroky směrem k dosažení dohody s Řeckem ohledně názvu.
Nová rumunská vláda se potýká s ekonomickými problémy
Vládní strana Sociální liberální unie (USL) premiéra Victora Pontyho bude muset, přes volební sliby Rumunům o zmírnění ekonomické zátěže, co nejdříve splnit závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), EU a Světové bance, od kterých Rumunsko obdrželo v roce 2009 záchranný balíček o hodnotě 26 miliard USD výměnou za úsporná opatření. Rumunská vláda musí co nejdříve dokončit privatizaci státních podniků a prodat své menšinové podíly ve firmách. Další úsporná opatření se pravděpodobně uskuteční po kontrole MMF v lednu.
Velká Británie by mohla rozmístit víc jednotek v Perském zálivu
Uvedl to britský premiér Cameron před návštěvou Ománu, kde plánuje uzavřít kontrakt o prodeji 12 stíhaček Typhoon v hodnotě zhruba 4 miliard USD. Návštěva Ománu premiérem Cameronem se koná jen několik týdnů poté, co Velká Británie uzavřela se Spojenými arabskými emiráty (SAE) dohodu o připravované obranné spolupráci. Rovněž vláda SAE vyjádřila zájem o nákup až 60 stíhaček Typhoon. „Co tu zejména v případě Spojených arabských emirátů vidíme, není jen plán na prodej stíhaček, ale významná dohoda o obranné spolupráci,“ uvedl premiér Cameron. Velká Británie by v Perském zálivu mohla rozmístit více jednotek i vzhledem k tomu, že příští rok stáhne 4 000 svých vojáků z Afghánistánu.
Prezident Putin: Rusko zajímá jen stabilita v Sýrii, ne režim prezidenta Assada
Ruský prezident Vladimír Putin naznačil, že Rusko zajímá pouze stabilita Sýrie, nikoli režim prezidenta Assada. „Bezpochyby je třeba změna, ale obáváme se o to, co by mohlo přijít po ní,“ uvedl prezident Putin. Prezident Putin nicméně nenaznačil žádnou změnu ruské politiky vůči Sýrii. Rusko v současnosti zůstává hlavním spojencem Sýrie a odmítá uložení sankcí Radou bezpečnosti OSN. Podle OSN se konflikt v zemi zhoršuje, jednotky syrské armády se mají stále více uchylovat k bombardování a mučení zajatců, rovněž se objevují zprávy o popravách zajatých vládních vojáků rebely.
Černá Hora uzavřela první kapitolu v přístupových jednáních do EU
Na přístupové konferenci EU s Černou Horou v Bruselu byla v úterý uzavřena první kapitola o vědě a výzkumu z celkově 35 právních předpisů, které musí Černá Hora provést před vstupem do EU. V 23. kapitole o soudnictví a základních právech a 24. kapitole o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti shledala EU pokrok a požádala Černou Horu, aby přijala akční plán pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Kapitoly 23 a 24 pak budou uzavřeny těsně před vstupem Černé Hory do EU.
Kosovo se Srbskem se dohodlo na celní dohodě
Spotřební zboží do 3,5 tuny a veškeré nespotřební zboží, které bude směřovat do Srbska ze severní části Kosova, bude od čtvrtečního dne osvobozeno od cla. Celní dohoda naváže v rámci normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem na dohodu o hranicích. Od března 2011 se země dále dohodly na svobodě pohybu, vzájemném uznání univerzitních diplomů a společném zastoupení při regionálních jednáních a v obchodu, ne všechny dohody byly však dosud realizovány.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Chorvatsko zaznamenalo úbytek obyvatel
Podle sčítání lidu v roce 2011 v Chorvatsku klesl počet obyvatel za 10 let o 150 000. V současné době žije v Chorvatsku na 4,2 miliónů osob, z toho se k chorvatské příslušnosti přihlásilo 90 %, k srbské asi 4,3 % a k bosenské 0,76 % obyvatel. Na 88 % obyvatel se přihlásilo ke katolické víře a 4,44 % vyznává pravoslaví. Na možná pochybení při sčítání lidu však poukázala Srbská národní rada (SNV) v Chorvatsku, podle níž se museli Srbové často hlásit k jinému etniku nebo náboženství, což mohlo znehodnotit průzkum.