Účty za volání by mohly být ještě nižší

Od dubna 2013 začaly stávající mobilní operátoři zlevňovat ceny volání. Na trh má totiž vstoupit nový operátor, který bude konkurovat těm současným. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) rozhodně příští měsíc o tom, koho na trh s voláním vpustí, a to prostřednictvím aukce. Nový operátor bude mít k dispozici kmitočty, které pokryjí celou ČR. Společnosti, které se budou chtít zúčastnit výběrového řízení mají čas do konce srpna. Samotná dražba kmitočtů začne začátkem listopadu.

Prezident Miloš Zeman v úterý jmenuje úřednického premiéra

Varianta, kterou představil prezident Miloš Zeman již v minulých dnech, tedy vytvoření úřednické vlády, je dalším nejpravděpodobnějším krokem řešícím politickou krizi. Prezident Miloš Zeman totiž v pondělí potvrdil, že v úterý na tiskové konferenci oznámí jméno nového úřednického premiéra, který bude pověřen, aby sestavil vládu. Dodal, že by v úřednickém kabinetu měli být také zástupci tripartity – zaměstnavatelů a odborů, ať už přímo nebo nepřímo. Otázkou zůstává, zda-li taková vláda získá důvěru Poslanecké směnovny, neboť ani jedna z koaličních stran neupřednostňuje vznik úřednické vlády.

Uplynulo 71 let od vypálení obce Ležáky

V neděli si stovky lidí připomněli 71. výročí vypálení obce Ležáky. Obec byla vypálena německými nacisty 24. června 1942 v rámci heydrichiády. Lidé tak v neděli uctili památku 52 vyvražděných lidí. Vzpomínkové akce se zúčastnili přední čeští politici. Mezi nimi například předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, ministr zahraničí v demisi Karel Schwarzenberg, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický či předseda Senátu Milan Štěch. Právě on také pronesl během pietní akce projev, ve kterém zaznělo mimo jiné připomenutí nacistických zvěrstvech, odmítnutí nedávného výroku Angely Merkelové o příčinné souvislosti mezi nacismem a vyhánění. Předseda Senátu Milan Štěch také odmítl stereotypní tezi, že za všechny zločiny nesou vinu a odpovědnost pouze Němci, neboť, jak připomenul, i mezi Čechy se našli kolaboranti.

ODS rovněž nechce úřednickou vládu, shoduje se s ČSSD

Varianta, kterou spíše preferuje prezident Miloš Zeman, tedy vytvoření úřednické vlády, se příliš nezamlouvá straně ČSSD. V sobotu to na tiskové konferenci sdělil její předseda Bohuslav Sobotka. V neděli se vyjádřilo také vedení jedné z koaličních stran – ODS. Stejně jako opoziční sociální demokraté, ani ODS neshledává vytvoření přechodné vlády jako dobré řešení. Místopředseda ODS Jiří Pospíšil naznačil, že by předčasné volby byly možnou variantou v případě, že by prezident Miloš Zeman opravdu zvolil tu možnost vytvoření úřednické vlády. Ta by totiž nedostala od ODS podporu a strana by se tak přikláněla k předčasným volbám. Oficiální sdělení o dalších krocích bude zveřejněno v úterý na tiskové konferenci.

Další regulace tabákových výrobků v Evropské unii je na cestě ke schválení

Na přísnější regulaci tabákových výrobků se i přes nesouhlas několika zemí, včetně České republiky, většinově dohodly členské státy Evropské unie. Cílem zamýšlené regulace je omezit počet kuřáků, podle Evropské komise totiž na následky kouření umírá v EU každoročně až 700 000 lidí. Návrh na regulaci ale ještě musí schválit Evropský parlament. Dohoda je postavena na základě kompromisu, který původní návrh Evropské komise na regulaci oslabuje. Nynější navrhovaná forma regulace požaduje, aby varování před následky kouření tvořilo 65 % obalu krabičky. Pro prodej cigaret s příchutí bude platit tříleté přechodné období, po uplynulém čase bude prodej těchto cigaret povolen jen v zemích, kde tvoří alespoň 3 % celkové výroby cigaret. Česká republika s návrhem nesouhlasila, protože se obává negativních ekonomických dopadů navrhované regulace, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst. Po kompromisních ústupcích s návrhem nakonec souhlasilo Německo a Španělsko, proti návrhu byly Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Konečná podoba tabákové regulace je ovšem stále otevřená.

Nejvyšší státní žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze úplatkářství Víta Bárty

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) nesouhlasí s rozsudkem v kauze kolem strany Věci veřejné (VV) týkající se konkrétně Víta Bárty a Jaroslava Škarky. Ti byli v dubnu 2012 obviněni z úplatkářství, nicméně v lednu 2013 je obvodní soud pro Prahu 5 zprostil viny. Mluvčí NSZ informovala, že „nejvyšší státní zastupitelství navrhuje Nejvyššímu soudu, aby zrušil rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně a věc vrátil k novému projednání“.

Ruská ropná společnost Rosněfť dodá do ČR miliony tun ropy

Přes ropovod Družba bude do České republiky dodáno na 8 milionů tun ropy do roku 2016. Ruská státní ropná společnost Rosněfť a polská největší rafinerská společnost PKN Orlen spolu podepsaly tříletou dohodu o dodávkách ropy do České republiky přes zmíněný ropovod. Cena za dodané množství ropy se pohybuje ve výši 7 miliard USD. Ropovod Družba však není jediným zdrojem dodávek ropy. Česká republika získává ropu také díky dodávkám z ropovodu IKL, přičemž se jedná a pojistku, která by měla zajistit energetickou bezpečnost v ČR v případě, že by byl zastaven přívod ropy na Ukrajinu, jako tomu bylo v letech 2008 – 2009. Nicméně podle slov ekonoma Martina Kopáčka na ruské ropě Česko závislé není a nemusí se obávat, že by byl ropy nedostatek.

Tomáš Hudeček je novým primátorem Prahy

Praha má od čtvrtka nového primátora. Stal se jím Tomáš Hudeček z TOP 09, který stál v čele pražského zastupitelstva v pozici prvního náměstka již od konce května. Z 43 odevzdaných hlasů bylo 36 právě pro Hudečka, jenž měl podporu od své strany, tedy TOP 09, tak od ČSSD. Primátorem se stal i přes to, že byl ze strany opozice kritizován za působení v předchozí radě, která byla trestně stíhána v kauze Opencard. Nově zvolený pražský primátor Tomáš Hudeček však sám řekl, že pokud bude obvinění prokázáno, je připraven svůj mandát složit. V čele pražského zastupitelstva bude až do řádného termínu voleb, tedy do jara příštího roku.

Vládní výbor představuje Strategii „+1“

V současné době tvoří ženy zaměstnané ve státní správě zhruba tři pětiny a obecně lze považovat podíl žen například v české politické sféře za nízký. Vládní výbor tak usiluje o vyrovnané zastoupení žen a a mužů v politice a na rozhodovacích pozicích, přičemž byl připraven návrh, který by situaci mohl vyřešit. Strategie „+1“ předkládá takové řešení, které by umožňovalo, aby každý rok byla do řídících funkcí dosazována jedna žena, a to až do té doby, než by jejich podíl nedosáhl 40 %. Stejně tak by se představovaný koncept týkal mužů v těch institucích, kde je naopak větší podíl žen. Ačkoliv je návrh nekontroverzní, v době vládní krize není jisté, kdy bude projednán.

Miroslava Němcová je kandidátkou za ODS na post premiérky

O nynější předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové rozhodlo ve středu grémium ODS jako o kandidátce na premiérku. Pozici předsedy vlády by tam mohla poprvé v historii České republiky, potažmo Československa, obsadit žena. Dlouholetá členka ODS Miroslava Němcová byla stranou vybrána, přičemž zde byl požadavek strany TOP 09, aby nástupce expremiéra Petra Nečase byl zároveň poslancem. To znamená, že případný kandidátem se nemohl stát současný ministr průmyslu Martin Kuba. Nyní je na prezidentovi Miloši Zemanovi, zda pověří právě Miroslavu Němcovou k sestavení vlády, nebo zda-li pověří někoho jiného.

Prezident Zeman přijal rezignaci premiéra Nečase, s ním končí i celá vláda

Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.

Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí

Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly

Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.

Řecká vláda zastavila provoz veřejnoprávní televize a rozhlasu

V rámci úsporných opatření jsou řecká veřejnoprávní televize ERT a rozhlas ERA od úterní noci mimo provoz.  Tento krok byl učiněn na základě ministerského dekretu, proti němuž se nemohl řecký parlament postavit. Lídři politických stran proto začínají požadovat nové projednání rozhodnutí. Vláda chce vysílání časem obnovit, ovšem s nižším počtem zaměstnanců a po odstranění korupce v organizaci, kde podle jejích slov pracovalo sedmkrát více zaměstnanců, než je v obdobných institucí průměr, a mizely v ní vysoké částky peněz. Někteří zaměstnanci televize odmítli prostory i po skončení vysílání opustit a pokračují v činnosti přes internet. Evropská komise se od rozhodnutí řecké vlády distancuje. Rozhodnutí pozastavit vysílání šokovalo veřejnost. Tisíce lidí proti krokům řecké vlády protestují. Ve čtvrtek postihne zemi celostátní stávka.

Ministerstvo kultury by mohlo mít nového ministra, Hanákovou by mohl nahradit Hlaváč

Současnou ministryni kultury Alenu Hanákovou, která je členkou hnutí Starostové a nezávislí, by podle informací serveru iDNES.cz mohl nahradit bývalý děkan Hudební a taneční fakulty AMU Jiří Hlaváč. Současně se mluví i o bývalém řediteli České televize Ivo Mathém, poslanci Stanislavu Polčákovi a senátorovi Jiřím Šestákovi. Ministryně Hanáková byla do funkce jmenována v roce 2011, dlouhodobě nicméně čelí za svou práci kritice.

Kauza Mostecké uhelné společnosti pokračuje, soud předvolal další trojici obžalovaných

V pondělí předvolal švýcarský soud ve městě Belizzona zbývající trojici manažerů Mostecké uhelné společnosti (MUS) Anotnína Koláčka, Jacquese de Grootea a Oldřicha Klimeckého, kteří se nedostavili na první květnové přelíčení. Trojice mužů je podezřelá z praní špinavých peněz a korupce při privatizaci české Mostecké uhelné společnosti. Oldřich Klimecký na pondělní přelíčení opět nedorazil. Obžalovaní vinu popírají, v květnové části procesu první trojice manažerů MUS, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Petr Kraus, využila právo nevypovídat. Soud by měl květnovou a červnovou část procesu propojit 24. června. Závěr líčení je plánován na 12. července.

Informace o tajném programu PRISM zveřejnil bývalý technik CIA

Informace o tom, že americká vláda sleduje lidi prostřednictvím tajného protiteroristického programu PRISM, zveřejnil bývalý technik CIA Edward Snowden. Oznámil to britský The Guardian na žádost Snowdena. Následků svého rozhodnutí zveřejnit informace o tajném programu se 29letý Snowden nebojí. Jeho záměrem bylo „informovat veřejnost o tom, co se jejím jménem proti ní děje.“ Americká vláda chce únik informací řádně vyšetřit. Edward Snowden je v současné době v Hongkongu a zvažuje žádost o azyl například na Islandu.

Americká vláda získává data od internetových serverů

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Národní agentura pro bezpečnost (NSA) získávají osobní informace přímo od internetových serverů. Jedná se o přísně tajný protiteroristický program PRISM, do kterého spadá 9 velkých internetových společností, jako jsou Facebook, Google, Yahoo!, Microsoft, Apple, Skype nebo YouTube. Ze serverů FBI a NSA získávají fotografie, videoklipy, elektronickou poštu a další dokumenty, které lze využít pro sledování lidí. Americká vláda uvedla, že se program zaměřuje pouze na osoby, které nejsou americkými občany a kteří nežijí na území USA. Ředitel amerických výzvědných služeb James Clapper uvedl, že je program každých 90 dnů prověřován zvláštním soudem, který dohlíží i na to, aby byla data využívána jen v případě, kdy existuje důvodné podezření.

Slovinský expremiér byl odsouzen ke dvěma letům vězení za korupci

Slovinský expremiér z let 2004 až 2008 Janez Janša byl odsouzen z korupce kvůli úplatkům při nákupu obrněných transportérů od firmy Patra ke dvěma letům vězení a pokutou 48 000 USD. Expremiér Janša pomohl finské zbrojovce Patria získat zakázky na nákup 135 obrněných vozidel za 364 milionů USD. Kontrakt nakonec uskutečněn nebyl právě kvůli podezření z korupce. Expremiér byl obžalován v roce 2010 na základě investigativní reportáže finské veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, která se zabývala machinacemi kolem plánovaného nákupu. Expremiér Janša se rozsudku na místě odvolal.

Začal soud s americkým vojínem Bradleym Manningem

Vojín Bradley Manning je obžalován z toho, že předal tajné vojenské a diplomatické dokumenty serveru WikiLeaks. Hrozí mu doživotní vězení. Obžaloba chce před soud postavit více než 100 svědků a proces by měl trvat nejméně do srpna. Vojenský prokurátor Joe Morrow uvedl, že Bradley Manning systematicky shromažďoval tajné dokumenty, které posléze umístil na internet, čímž umožnil nepříteli, aby je získal. Prokuratura se snaží dokázat, že vojín zveřejněním tajných materiálů o válce v Afghánistánu a Iráku pomohl nepříteli. Obhájce David Coobs označil Manninga za „mladého a naivního, ale s dobrými úmysly.“ Obhajoba tvrdí, že vojín se pouze snažil dokázat, že USA se ve své zahraniční politice nechovají vždy zcela správně.

Střední Evropu trápí záplavy, provoz v centru Prahy bude výrazně omezen

Stovky lidí byly evakuovány důsledkem zvyšujících se hladin řek v Německu, České republice, Rakousku a Švýcarsku. Záplavy si již vyžádaly lidské oběti, v Rakousku zemřel jeden člověk, v České republice dva. V České republice byl vyhlášen stav nouze, v centru hlavního města Prahy je výrazně omezen provoz, uzavřeny byly mnohé linky metra. Většina pražských škol byla pro pondělní den uzavřena. Stav nouze vyhlásily i německá města Pasov a Rosenheim, podle meteorologů by mohla Německo zaplavit stoletá voda. Voda stoupá i v Polsku, kde hasiči zasahovali u stovek případů zatopených sklepů, nebezpečí hrozí i na Slovensku.

Vláda schválila novelu zákona o vojácích z povolání, odrazí se jim v platech

Zákon o vojácích z povolání je starý již 20 let, nyní vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) schválila jeho novelu. Změnu pocítí i samotní vojáci, jejich plat bude nově více svázán se zastávanou funkcí a hodností. Podle ministra obrany Vlastimila Picka bude systém odměňování spravedlivější než dosud. Vláda si od novely slibuje zkvalitnění ozbrojených sil a platové podmínky by měly zvýšit i motivaci pro potenciální rekruty. Rozpočet ministerstva ale nemá být vyšší. Důvodem je chystané propouštění zaměstnanců na ministerstvu obrany. Novela nyní míří do parlamentu, pokud projde, její účinnost bude platit od příštího roku.

Únosce z Ohia týral i svoji ženu, teď mu hrozí trest smrti

Příbuzní Ariela Castra uvedli, že únosce 3 mladých žen v minulosti týral svoji ženu i děti a zamykal je doma. Castro svoji ženu Grimildu Figueroaovou surově bil, srážel ze schodů nebo jí vykloubil rameno. Figueroaová od manžela utekla v roce 1996 a následně se rozvedli. Kvůli těžké nemoci však loni zemřela. Státní zástupce zvažuje, že Castra, který ve svém domě držel 3 unesené ženy téměř 10 let, zažaluje i z vraždy. Únosce své zajatkyně totiž bil do břicha, čímž u žen vyvolal potrat. Může mu tak hrozit i trest smrti. Policie původně podezírala i 2 Castrovy bratry, ale nakonec je propustila. Se zločinem nemají nic společného, což dosvědčily samy unesené ženy.