Britský premiér David Cameron ve středu přiletěl do Alžíru, kde s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou a svým protějškem Abdelmalekem Sellalem uzavřel strategické bezpečnostní partnerství mezi oběma zeměmi. Stalo se tak v návaznosti na nedávný teroristický útok v In Amenasu. Jedná se o 1. návštěvu britského premiéra od dob nezávislosti Alžírska v roce 1962. „Teroristická hrozba, jež čelíme v Pákistánu, Jemenu nebo Somálsku je výrazně silnější, ale neměli bychom zapomínat, že terorismus v Mali je na vzestupu, proto s ním musíme bojovat a ne ho ignorovat. Ze Severní Afriky se nesmí stát další Afghánistán a Irák,“ řekl David Cameron na tiskové konferenci.
Archiv rubriky: Afrika
V Íránu bylo obviněno 14 novinářů
Íránští novináři, 9 mužů a 5 žen, byli obviněni pro „spolčení se“ se západním tiskem. Země netoleruje styky místních médií s disidenty a lidmi, kteří kritizují současný režim. Redaktoři byli v pondělí vzati do vazby. Teherán obvinil Spojené státy americké a Velkou Británii z podněcování nepokojů s cílem vyhnat duchovenstvo z Íránu. V mediálních kruzích se spekuluje o možném „preventivním“ zásahu proti novinářům v souvislosti s blížícími se červnovými prezidentskými volbami. Íránští žurnalisté, kteří žijí v exilu, hovoří o silné cenzuře a útisku médií.
V Nigérii vyhlásila islamistická Boko Haram jednostranné příměří
Údajný velitel militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakr Shekau vyhlásil jednostranné příměří s nigerijskou vládou. „K příměří došlo po sérii jednáních s vládními úředníky,“ řekl novinářům jeden z členů Boko Haram Šejch Abu Mohammed Ibn Abdelaziz. Od roku 2009 má organizace na svědomí stovky mrtvých. Z Nigérie chce utvořit islámský stát se striktním výkladem práva šaría. Boko Haram působí převážně na severu a v centrální části země, jih země je převážně křesťanský.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Do Alžíru přijeli kanadští vyšetřovatelé
V souvislosti v únosem v Alžírsku se alžírská ambasáda v kanadské Ottawě usnesla na nutné účasti kanadské federální policie v zasažené zemi. Na zločinu, při kterém zemřelo téměř 50 lidí, se podíleli také 2 občané Kanady. Oba, ač arabského původu, byli vlastníky kanadského cestovního pasu. Samotná Kanada o důsledné vyšetření celé akce usiluje, neboť chce nadále zůstat v dobrých obchodně-ekonomických vztazích se Spojenými státy americkými. Ti se podílejí na „pozitivním“ HDP Kanady. „Důležitý je obraz muslimské komunity v severoamerickém státě, objasnění situace je pro nás prioritou,“ vyjádřil se Miloud Chennoufi z univerzity mezinárodních vztahů v Torontu.
Malajský premiér navštívil Pásmo Gazy
Malajský premiér Najib Razak vstoupil v úterý do Pásma Gazy, aby vykonal podle svých slov „humanitární návštěvu“. Na společné konferenci s vůdcem Hamasu Ismail Haniyaem v Gaze uvedl, že přijel „vyjádřit solidaritu s palestinským lidem.“ Návštěva se však setkala s kritikou palestinského prezidenta a vůdce hnutí Fatah Mahmouda Abbase. Podle jeho kanceláře návštěva premiéra Razaka „podkopává palestinskou reprezentaci, posiluje rozdělení a celkově neprospívá palestinským zájmům.“ Malajský prezident Razak však naopak vyjádřil přání, aby došlo k opětovnému sjednocení Fatahu i Hamasu, mezi nimiž panuje již 5 let vzájemné napětí.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
Americké bezpilotní letouny provedly úder v Jemenu
Podle jemenské armády bylo při tomto sobotním úderu ve středním Jemenu zabito 8 osob. Podle místních obyvatel byly 2 osoby identifikovány jako bojovníci Al-Kaidy saudské národnosti. Jeden z nich byl identifikován jako Ismail bin Jamil. Americká armáda provedla v Jemenu již desítky podobných akcí za pomoci bezpilotních letadel. Údery směřují proti příslušníkům jemenské odnože Al-Kaidy, která je podle USA nejaktivnější pobočkou celé organizace.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc
Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.
Saudský král vyměnil guvernéra ropné provincie
Saudský král Abdullah jmenoval Saud bin Nayefa novým guvernérem Východní provincie, která je významná z hlediska ropné produkce. Východní provincie je však také centrem šíitské komunity, která již 2 roky v Saudské Arábii pomocí protestů a demonstrací volá po lepších právech a propuštění vězněných příbuzných. Nově jmenovaný guvernér Saud bin Nayefa je bratrem současného ministra vnitra Mohammed bin Nayefa. Aktivisté ve Východní provincii si zatím nejsou jistí, zda změna ve vedení bude mít dopad na místní politickou situaci. Vzhledem k ropnému průmyslu je však podle aktivistů hlavním zájmem režimu bezpečnost v této provincii.