Studenti z Chile vyrazili ve čtvrtek na pochod v hlavním městě země Santiago de Chile. Požadují bezplatný přístup ke vzdělání a zkvalitnění školství. Podle Chilské studentské konfederace se demonstrace zúčastnilo více než 100 000 osob, hovoří se až o 150 000. Protestní akce měla mít poklidný průběh, ale skončila násilnými střety s policisty, kteří 129 demonstrantů zatkli. Celkem 12 osob bylo zraněno z toho jedna vážně. Chilští studenti usilují o reformu školství již 2 roky, čtvrteční protest byl v tomto roce zatím největší.
Archiv rubriky: Společnost
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
Bývalý prezident Brazílie je vyšetřován kvůli korupci
Brazilská policie vyšetřuje korupční aféru, kdy politici ze Strany pracujících (PdlT) kupovali hlasy opozičních poslanců. Policie nyní zkoumá, zda byl do případu zapojen i bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inacio Lula da Silva. Za manipulaci s hlasy bylo již odsouzeno několik jeho blízkých spolupracovníků. Bývalý brazilský prezident avšak tvrdí, že o kupování voličských hlasů nevěděl. Korupční skandál vypukl v roce 2005.
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Čínský prezident navštívil základnu námořnictva, ocenil začlenění žen do armády
Čínský prezident Xi Jinping v pátek navštívil základnu lidově osvobozeneckého námořnictva v Sanyu, ležící v jihočínské ostrovní provincii Hainan. Při této příležitosti se prezident seznámil s 11 novými plavidly čínského válečného námořnictva, reprezentující jihočínskou námořní flotilu. Zvláštní postavení mezi novými plavidly má loď jménem Jinggangshan, protože jde o první loď s lidskou posádkou, jejíž větší část tvoří ženy různých etnik. Čínský prezident Xi posádku lodi Jiggangshan ocenil: „Integrace žen do armády napomáhá zlepšovat jejich důležitost a k etnické jednotě celé země.“ Ve svém projevu k námořníkům zdůraznil potřebu posílení námořnictva.
Mimořádné zasedání vlády bylo svolané v Brazílii, důvodem je příliv imigrantů
V Brazílii po přílivu imigrantů bez platných dokumentů se mimořádně sešla vláda, aby společně projednala další kroky řešení této situace. Většina z imigrantů pochází z Haiti a do Brazílie přichází přes sousední Bolívii. Číslo ilegálních přistěhovalců se podle sekretáře bezpečnosti amazonského státu Acre Nilsona Moura vyšplhalo již na 1300 lidí, kteří byli umístnění do centra s kapacitou 200 osob. Vláda státu Acre vyhlásila výjimečný sociální stav, jelikož v centru hrozí nedostatek vody a možnost rychlého šíření nemocí. Od zemětřesení v roce 2010 na Haiti se množství imigrantů do Brazílie rapidně zvýšilo. Přistěhovalci pracují většinou příležitostně na stavbách a teď si hledají práci související s mistrovstvím ve fotbalu a Olympijskými hrami.
Za rozpoutání náboženského násilí padly v Barmě první tresty
Okresní soud v Mekhtile vynesl první rozsudky za náboženské násilí, 14 lety odnětí svobody a nucených prací potrestal 3 obviněné. Jedná se o majitele a zaměstnance zlatnictví, v němž došlo k roztržce, která byla příčinou nábožensky motivovaných výtržností a násilí. Podle oficiálních informací měli obvinění fyzicky napadnout zákazníka, který v potyčce utrpěl vážná zranění. Původně málo významný incident přerostl ve vlnu nepokojů šířících se i za hranice regionu Mandalay. O život během série incidentů přišlo 43 Barmánců, 86 osob utrpělo zranění a rozsáhlé jsou i škody na majetku. Kromě 3 okresů ve správní oblasti Mandalay, kde musel být v Mekhtile vyhlášen stav nouze a zasahovala armáda, vtrhla vlna násilí do 6 dalších okresů v oblasti Pegu. Policie zatkla na 7 desítek podezřelých, jejich obviněními a případnými tresty se soudy budou teprve zabývat.
Uruguay schválila manželství pro osoby stejného pohlaví
Uruguayská Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který umožní manželství gayů a lesbiček. Pro přijetí zákona hlasovalo 71 z přítomných 92 poslanců. Návrh zákona předložil prezident země José Mujica, minulé úterý jej schválil uruguayský Senát, nyní zákonu již nestojí nic v cestě. Uruguay se stane 20. zemí světa, ve které je možné uzavírat manželství mezi osobami stejného pohlaví a 2. zemí v Jižní Americe po Argentině.
Uruguayský prezident se omluvil prezidentce Argentiny za svá uražlivá slova
Prezident Uruguaye José Mujica minulý pátek na tiskové konferenci přehlédl zapnutý mikrofon, který zachytil jeho slova: „Ta stará baba je horší než ten šilhavec“. Podle novinářů měl na mysli argentinskou prezidentku Cristinu Fernández de Kirchner a jejího zesnulého manžela Néstora Kirchera, který byl argentinským prezidentem do roku 2007. Uruguayský prezident bezprostředně po konferenci popřel, že mluvil o argentinských politicích. Ve čtvrtek ráno se však 6 dní po svém prohlášení argentinské prezidentce Cristině Fernández de Kirchner omluvil prostřednictvím uruguayské radiové stanice a zdůraznil, že Uruguayi záleží na dobrých vztazích s Argentinou.
Tisíce lidí v USA volá po přijetí reformy o přistěhovalectví
Desítky tisíc lidí se shromáždily po celých USA na podporu reformy o přistěhovalectví. Lidé si přejí, aby miliony nelegálních přistěhovalců mohlo získat občanství. Američtí zákonodárci brzy představí zákon, který by to měl umožnit. Více než 11 milionů přistěhovalců jsou hispánského původu a republikáni přiznali, že pokud chtějí získat více jejich hlasů v příštích volbách, musí dohodu o přistěhovalectví podpořit. Nový zákon by měl být představen během několika dní.
Turci staví uprchlické tábory pro syrské menšiny
Turecká vláda do května otevře 2 uprchlické tábory ležící 50 kilometrů od hranic se Sýrií v regionu Mardin, z nichž první bude sloužit výhradně Kurdům ze Sýrie a druhý asyrským křesťanům. Zemi k tomu nutí zvyšující se počet uprchlíků, pro které už nestačí současné ubytovací kapacity. Nově postavený křesťanský tábor, kam se vejde 2 500 azylantů, stojí vedle asyrského kostela, jehož majitel pozemek turecké vládě věnoval. Druhý tábor pojme 3 000 lidí. Právě východní oblast Mardin obývá po Istanbulu nejvíce tureckých Kurdů. V Sýrii, čítající 22 milionů obyvatel, žije zhruba 10% křesťanská menšina. Největší procento uprchlíků však stále tvoří sunnitští Arabové podporující rebely.
Zemětřesení v Íránu si vyžádalo nejméně 37 obětí
Na jihozápadě Íránu bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 6,1 stupňů Richterové stupnice s následnými 80 otřesy. Nejméně 37 lidí bylo zabito a 850 zraněno. Na 12 vesnic bylo úplně zničeno. Jediná jaderná elektrárna v Íránu v Bushehru, která se nachází jen 90 kilometrů od epicentra, nicméně nebyla poškozena, její konstrukce by měla vydržet otřesy o síle až 8 stupňů. Zemětřesení bylo cítit napříč Perským zálivem. Íránem prochází významná geologická zlomová linie, proto je oblast náchylná k seismické aktivitě. V roce 2003 zanechalo zemětřesení po sobě více než 250 000 mrtvých.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Celnice v Hondurasu ročně získá ročně úplatky v hodnotě 120 milionů USD
Podle studie, kterou připravil honduraský finanční úřad, pochází nejvíce úplatků z Mexika a Panamy. Za jejich pomoci se obchodníci nejčastěji chtějí vyhnout placení celních poplatků. Další část peněz si celníci nezákonně vydělávají falšováním dokumentů. Honduraská vláda se snaží zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků celnic a zájemci se účastní veřejného konkurzu. Vláda odhaduje, že pro lepší fungování celnic je potřeba zaměstnat ještě dalších 130 lidí. Ředitel finančního úřadu José Oswald Guillén tvrdí, že současná honduraská vláda, je první, která s problémem korupce na celnicích bojuje.
Kubánská vláda rozhodla o deportaci amerického páru, který unesl vlastní děti
Podle prohlášení kubánské vlády bude americký manželský pár, který údajně unesl vlastní děti z domu babičky, bude deportován zpátky do vlasti. Babičce byly děti svěřeny do péče a Hakkenovi neměli právo je násilím odvézt z jejího domu na Kubu. Navíc babičku podle místní policie svázali. Ministerstvo zahraničních vztahů Kuby již informovalo ministerstvo Spojených států amerických o rozhodnutí vrátit Joshuu Michaela Hakena, jeho manželku Sharyn a jejich děti, nicméně přesné datum ještě není známo.
Mladík pobodal v univerzitním kampusu v Texasu 14 lidí
Dvacetiletý student Dylan Quick pravděpodobně pobodal ve vysokoškolském kampusu v Houstonu 14 lidí. Na 2 zranění lidé zůstávají v kritickém stavu. Média informovala o tom, že policisté mladého útočníka zadrželi i s přispěním dalších studentů. Podle policie podezřelý svůj úterní útok plánoval dlouho dopředu a o ubodávání lidí k smrti snil od základní školy. Vysoká škola Lone Star College zaznamenala již druhý podobný incident. V lednu byli na jiném kampusu postřeleni 2 lidé.
Oba venezuelští prezidentští kandidáti chtějí zvyšovat minimální mzdu
Prozatímní prezident Venezuely po smrti Huga Cháveze Nicolás Maduro v úterý oznámil, že pokud vyhraje volby, zvýší minimální plat v zemi o 38 % až 45 %. Mzda by měla růst ve 3 vlnách, v květnu o 20 %, v září o 10 % a v prosinci o 5 % až 10 % v závislosti na míře inflace. Prozatímní prezident Maduro uvedl, že pokračuje v plánech zesnulého Huga Cháveze. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles slíbil v případě svého zvolení rovněž změnu minimální mzdy, která by se měla zvednout o 40 %. Prezidentské volby se konají v neděli.
Venezuela uzavřela pozemní hranici s Kolumbií
Venezuelská vláda prohlásila, že se jedná o bezpečnostní opatření kvůli prezidentským volbám, které se mají konat v neděli. Policie od úterý kontroluje státní hranice s Kolumbií a brání v průjezdu vozidel z jednoho státu do druhého. Omezení se týká i pěších osob. Uzavření hranic zaskočilo tisíce Venezuelců, kteří se právě nacházeli na území Kolumbie, v sousední zemi někteří z nich pracují či studují. Hranice se v minulých letech uzavíraly až den před volbami. Vládní akce vzbudila vlnu kritiky ze strany opozice, která tvrdí, že se vláda snaží upřít volební právo Venezuelcům, kteří pobývají v Kolumbii. „Je to politické rozhodnutí a ukázka strachu,“ řekl bývalý guvernér venezuelského státu Táchira Pérez Vivas.
Bývalý americký voják může čelit trestu smrti za spolupráci i islamistickou skupinou
Podle státního zástupce by bývalému americkému vojákovi, který bojoval proti syrské vládě se skupinou al-Nusra Front, jež má být údajně napojena na teroristickou skupinu Al-Kaida, mohl hrozit až trest smrti. Poprava by Ericu Harrounovi hrozila v případě, kdyby se zjistilo, že jeho činy způsobily smrt. Podle Harrounovi výpovědi postřelil 10 lidí, ale zatím není jasné, zda někoho skutečně zabil. Podle obhájce obviněného skupina al-Nusra Front sdílí stejný názor na režim Bashara al-Assada a bojuje za jeho odstoupení. Eric Harroun sloužil u americké armády mezi lety 2000 až 2003, kdy byl po autonehodě kvůli zdravotním důvodům propuštěn.
Srbsko zamítlo dohodu zprostředkovanou EU
Srbsko odmítlo plán zprostředkovaný EU, který měl řešit problém etnického rozdělení na severu Kosova. Pokud Srbsko situaci urychleně nevyřeší, mohlo by to ohrozit zahájení přístupových jednání ohledně členství v EU. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyjádřila zklamání nad zamítnutím návrhů a vyzvala srbskou vládu, aby dojednala poslední a hlavně platnou dohodu. V prohlášení srbské vlády pronesl premiér Ivica Dačic, že návrhy EU země nemohla přijmout, protože dohodou Kosovo nedosahuje požadované široké autonomie a řešení nezaručuje bezpečnost a dodržování lidských práv Srbů v Kosovu. Vláda Kosova uvedla, že je připravena podepsat dohodu a nadále tvrdí, že jediným řešení situace je dialog. Šéfka Ashtonová vydá zprávu 16. dubna o pokroku a rozhodnutí, zda EU zahájí přístupová jednání se Srbskem.