Rebelové seskupení do tzv. Seleka skupiny převzali nad městem Bangassou kontrolu navzdory mírové dohodě, kterou podepsali v lednu s vládou. Rebelové dlouhodobě obviňují prezidenta Francois Bozize z porušování míru a upevňování moci. Na základě lednové dohody dva představitelé rebelů zasedli ve vládě – Michel Djotodia stal ministrem obrany a Cristoph Gazam-Mbeti byl jmenován ministrem pro komunikaci. Rebelové požadují propuštění politických vězňů a odchod jednotek Africké unie ze země. Středoafrická republika patří navzdory svým nerostným zásobám k nejchudším státům na světě.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Syrská vláda nasazuje ženy do vojenských jednotek
Video ze syrského města Homs, uveřejněné na stránkách deníku Russia Today, zobrazuje tucty žen v bojových uniformách vyzbrojených samopaly, jak provádějí bojová cvičení a provolávají hesla: „Sýrie, buď připravena! Povstaň, Assade!“ a jim podobná. Podle jejich školitele jsou ženy cvičeny v zacházení se samopaly a kulomety a také v taktice obrany a útoku na kontrolní stanoviště. Podle deníku Washington Post se šíří spekulace, že syrská armáda má kvůli ztrátám a dezercím problémy s početními stavy. Ženské jednotky s názvem „Lvice pro národní obranu“ mají pomoci doplnit stavy armády pomocí jednotek složených z dobrovolníků. „Myslím, že je dobré vědět jak nosit zbraň a jak bránit svou zemi,“ uvedla jedna z rekrutek na videonahrávce.
Hnutí Hizballáh označil izraelský prezident za nebezpečné
Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Indie nedokončila test řízené střely Nirbhay
Kvůli komplikacím bylo ukončeno testování podzvukové řízené střely dlouhého doletu, nečekaně se odklonila ze své dráhy. Raketa byla vypuštěna na východním pobřeží Indie ve státě Odisha. Řízená střela s dlouhým doletem pojmenovaná Nirbhay (Nebojácná) byla vyvinuta indickou státní Organizací vývoje obranných systémů, k vypuštění došlo na základně Chandipur. Po splnění základních předpokladů a cílů testu se však nečekaně odklonila ze své dráhy a z důvodu ohrožení pobřeží byla zneškodněna. Střela má dosah zhruba 1500 km, může být vypuštěna jak z pozemní základny, tak z hladinové lodi, ponorky či letounu, má plochou dráhu letu a je nedetekovatelná.
Spojené státy americké pochválily Kolumbii a Peru za boj proti obchodu s drogami
Spojené státy americké se vyjádřili pochvalně o snaze Kolumbie a Peru bojovat s ilegálním prodejem drog, naopak kritizovaly Bolívii a Venezuelu za neochotu spolupracovat se Washingtonem při potírání drogových obchodů. Výroční zpráva Státního oddělení pro mezinárodní kontrolu narkotik za rok 2012 označila Peru již druhým rokem za druhého největšího producenta koky, které se ale snaží proti obchodu s drogami bojovat. Největším výrobcem kokainu je podle zprávy Kolumbie. Bolívie a Venezuela proti obchodu nezasahují a stávají se podle zprávy destinacemi pro obchodníky, kteří jejich území využívají na distribuci drog a přání špinavých peněz.
Mexický deník Zócalo nebude informovat o organizovaném zločinu
Jeden z nejdůležitějších deníků v mexickém státu Coahuila deník Zócalo v pondělním vydání oznámil, že se od tohoto data pozdrží publikování informací spojených s organizovaným zločinem a překupníky drog. „Za rozhodnutím stojí naše zodpovědnost za bezpečnost více než tisíce pracovníků novin, jejich rodin i ochrana naší vlastní bezpečnosti,“ sděluje úvodník pondělního vydání. V roce 2012 na sebe uvalil stejnou autocenzuru deník El Mañana, který vychází v mexickém státu Tamaulipas. V posledních týdnech se útoky proti médiím stupňují, agrese se vztahují i na internetové deníky.
V USA vzniknou nové týmy na obranu národních počítačových sítí
Americké ministerstvo obrany vytváří nové týmy, které se zaměří na obranu národních počítačových sítí před hackerskými útoky, jejichž počet se v poslední době výrazně zvyšuje. Například během posledních 6 měsíců zaznamenala americká burza přes 140 útoků. Celkem by mělo během několika let vzniknout 40 nových týmů, které se budou soustředit na obranu amerického kyberprostoru. První část by měla začít operovat v září letošního roku, všechny kádry do září 2015.
Soukromé údaje vrcholných amerických politiků a celebrit byly zveřejněny na internetu
Několik známých osobností a vrcholných politických představitelů USA se stalo terčem počítačového útoku. Mezi napadené politiky patří první dáma Michelle Obamová, viceprezident Joe Biden, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo kandidátka na prezidentku z roku 2008 Sarah Palinová. Útok se týkal i amerických celebrit Paris Hiltonové, Mela Gibsona, Beyoncé nebo Ashtona Kutchera. Na internetových stránkách „The Secret Files“ s ruskou doménou byly zveřejněny adresy, rodná čísla, čísla bankovních účtů a kreditních karet.
Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků
V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.
Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě
Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Námořní vojsko osvobodilo 104 Středoameričanů, kteří byli v Mexiku zajati
V mexickém městě Nuevo Lareda, které se nachází v mexickém státu Tamaulipas u hranic se státem Texas, objevili námořníci budovu, ve které bylo vězněno 102 Hondurasanů a 2 Salvadorci. Vojáci zasáhli poté, co jeden z obyvatelů města Nuevo Laredo nahlásil podezřelé aktivity v blízkosti domu. Motivem únosů migrantů, kteří se snaží projít přes Mexiko do Spojených států amerických, bývá nejčastěji vydírání příbuzných nebo je únosci využívají jako pracovní sílu.
Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě
Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
OBSE bude pomáhat Bosně urychlit procesy s válečnými zločinci
Projekt na urychlení procesů s válečnými zločinci vytvořila v pondělí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s Bosnou. 15měsíční projekt má především pomoci s případy, které probíhají paralelně ve dvou entitách v Bosně a Hercegovině (BaH), vBosně a Republice srbské (RS). Nejzásadnější případy by měly být vyřešeny do roku 2016, zbylé do roku 2028. OBSE by měla v rámci projektu také pomoci se speciálním výcvikem právních osob a spolupodílet se na financování nákladů.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení
Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Guatemalský představitel Národního svazu zdravotnických pracovníků byl zavražděn
V pátek ráno byl zastřelen Carlos Hernández, tajemník Národního svazu zdravotnických pracovníků v Guatemale. Událost tentýž den oznámila Národní fronta boje (FNL), která sdružuje guatemalské syndikáty, skupiny původních obyvatel a komunitní a studentské organizace. K vraždě došlo v departamentu Chiquimila, blízko hranic s Hondurasem. FNL žádá, aby byl případ prošetřen a viníci potrestáni. Podle Guatemalské unie pracovníků v Guatemale mezi lety 2007 a 2012 násilně zemřelo 63 vedoucích syndikátů, aniž by byli pachatelé dopadeni.