Bojko Borisov, bývalý bulharský premiér a šéf vítězné strany v předčasných parlamentních volbách Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), odmítl mandát k sestavení vlády od bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva. Prezident Plevneliev tak pověřil sestavením kabinetu Bulharskou socialistickou stranu. Předseda politické strany GERB Borisov chce tímto krokem umožnit sestavení technokratické vlády v čele s bývalým ministrem financí Plamenem Orešarským, kterého navrhli socialisté. Dalším důvodem byl podle předsedy strany Borisova slib strany voličům, že nebude vstupovat do „bezcharakterních koalic“.
Archiv rubriky: Kontinenty
Krymští Tataři v Simferopolu demonstrovali proti ruskému vyslanci
Požadovali, aby byl zbaven svého diplomatického statutu a vyhoštěn z Ukrajiny. Důvodem bylo jeho prohlášení o novém historickém filmu „Hajtarma“, který mapuje odsun krymských Tatarů do střední Asie v roce 1944. Během něho bylo na Stalinův rozkaz deportováno přibližně 190 000 osob jako trest za údajnou kolaboraci s nacistickým Německem. Podle ruského vyslance Vladimira Andrejeva je tento snímek neobjektivní a vrhá špatné světlo na Rudou armádu a její zásluhy během druhé světové války. Prohlášení kromě představitelů tatarské komunity komentovali i příslušníci ukrajinského ministerstva zahraničí, kteří Andrejevova slova označili za „nevhodná a znepokojující.“
Pražské koaliční vyjednání není u konce, jednat se bude hlavně v příští týden
Poté, co TOP 09 v Praze vypověděla koaliční smlouvu s ODS, začala vyjednávání o nové koalici. Hlavní jednání mezi TOP 09 a ČSSD začnou podle ČTK příští týden, kdy bude řešit možné rozložení sil v Radě, jež má 11 členů. Na pátečním jednání by ještě definitivní rozhodnutí padnout nemělo. Z vedení města byl odvolán primátor Bohuslav Svoboda (ODS), po 22 letech přestal být post v držení ODS. O nových radních se bude podle zástupce klubu TOP 09 Jiřího Vávry jednat na mimořádné schůzi 6. června, do té doby bude chod města řídit 6 radních. Přes naplánované jednání s ČSSD TOP 09 nevylučuje ani další jednání s ODS, v neposlední řadě se objevuje varianta menšinové vlády TOP 09 s podporou ČSSD.
V Malajsii byli zatčeni opoziční lídři
Nedlouho po volbách, které vyhrála dosavadní vládnoucí koalice Národní fronty (Barisan Nasional), došlo k zatčení několika opozičních lídrů. Důvodem pro zadržení bylo údajné pobuřování. Kromě toho byly zajištěny i opoziční tisky, jde o součást akce proti povolebním nepokojům. Zadrženi byli 2 vysoce postavení představitelé opozice a člen nevládní organizace, měli se dopustit pobuřování na politickém fóru dříve v tomto měsíci. V souvislosti s povolební situací a činností opozice byl zatčen i studentský aktivista, který otevřeně vyzýval malajskou veřejnost, aby vyšla do ulic a vyjádřila tak všeobecný nesouhlas s údajnými volebními podvody. Ty měly dopomoci vládnoucí koalici, aby zvítězila, byť velmi těsně, a potvrdila tak svou několik desetiletí trvající dominanci na malajské politické scéně. Po skončení voleb došlo k řadě nenásilných protestních akcích, k celé situaci se vyjádřila i opozice, na niž se kvůli tomu snesla kritika premiéra.
Povstalecká organizace FARC odmítla odpovědnost za únos španělských turistů
Podle prohlášení představitelů povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) není nikdo z její příslušníků zapojen do únosu dvou španělských turistů, kteří zmizeli na severovýchodě země. Vedení FARC vydalo totiž rozkaz pro všechny své členy nezadržovat rukojmí a z únosu obviňují jiné zločince. Počet unesených v Kolumbii za poslední léta výrazně klesl díky závazku povstalců nevyužívat obyvatelstvo ve svém boji proti vládě. Nicméně si ponechali právo unášet příslušníky bezpečnostních sil.
Automobilka Ford plánuje uzavřít veškerou australskou produkci
Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Japonsko i nadále pokračuje v jednání se Severní Koreou
Podle japonských médií Japonsko nadále pokračuje v mezivládních rozhovorech se Severní Koreou a to i po překvapivé návštěvě poradce japonského premiéra, která se odehrála minulý týden. Japonský liberální deník Asashi Shimbun měl uvést, že „vláda premiéra Shinzo Abeho začala 21. května s přípravou mezivládních jednání se Severní Koreou.“ Japonsko se údajně touto cestou snaží vyřešit otázku kolem severokorejského jaderného programu. Japonsko bylo také součástí zemí, kterým bylo ze strany severokorejských představitelů v minulosti vyhrožováno, využitím raketového arzenálu, které Severní Korea má k dispozici.
Prezident Obama požaduje vytvoření právního rámce pro použití bezpilotních letounů
Prezident Barack Obama během svého projevu o boji proti terorismu uvedl, že chce vytvořit právní rámec pro použití bezpilotních letounů, čímž by se zvýšila transparentnost jejich nasazení. Vyjádření přichází den poté, co USA oficiálně oznámily, že bezpilotní letouny zabily 4 americké občany. Během projevu na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu prezident Obama také podepsal „prezidentský návod“ na to, kdy mohou být bezpilotní letouny použity. Dokument výrazně omezí využití bezpilotních letounů v regionech, které zjevně nejsou válečnou zónou, jako je například Jemen, Pákistán nebo Somálsko.
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Island chce uspořádat referendum o vstupu do EU, Islanďané jsou spíše proti
Nová vláda Islandu, složená ze středové Pokrokové strany a pravicové Nezávislé strany, by ráda uspořádala referendum, v němž by občané rozhodli, zdali se k Evropské unii chtějí připojit. Do té doby vláda odvolá jednání ohledně členství s Bruselem, která začala již před 3 lety. Podle průzkumu veřejného mínění jsou Islanďané spíše proti vstupu do EU. V roce 2008 na Island tvrdě dopadla finanční krize, na 70 % exportu ostrova tvoří rybolov. Právě otázka rybolovu patří k nejčastěji vyjednávaným tématům vstupu země do EU.
První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období
Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.
Kyotská univerzita bude první japonskou univerzitou v americké výukové online platformě
Univerzita v japonském Kyotu v úterý oficiálně oznámila, že se stane historicky první japonskou univerzitou, která se připojí k americké neziskové online výukové platformě edX. Japonská univerzita chce touto cestou zlepšovat kvalitu vzdělávání pomocí soutěžení s ostatními univerzitami, které jsou do projektu, vzešlého z iniciativy Harvardské univerzity a Massachusetského technologického institutu, zapojeny. V rámci platformy je registrovaným uživatelům nabízeno až 40 bezplatných kurzů, nabízených na 12 univerzitách. První série bezplatných kurzů, které chce univerzita v rámci platformy edX nabídnout, by se měla týkat oblasti přírodních věd. V budoucnu by to měly být kurzy z oblasti klasické japonské literatury.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Pokračující studená válka mezi USA a Kubou
Vztahy mezi Kubou a USA se zkomplikovaly především na přelomu 50. a 60. let 20. století. Roku 1959 revolucionáři v čele s Fidelem Castrem svrhli tamní diktátorský režim a chopili se moci. Oba státy se nemohly shodnout v ekonomických otázkách a začala Kuba usilovat o větší nezávislost na USA. Vzájemné vztahy obou zemí se definitivně zhoršily po roce 1961, když se Kuba přihlásila k mocenskému bloku komunistických zemí vedených SSSR. Rozpoutala se mezi studená válka, která částečně trvá dodnes.
I po pádu železné opony sankce pokračují
Raúl Castro s brazilskou prezidentkou Dilma Rousseff.
Nejdiskutovanějším prvkem ve vztazích obou států je hospodářské embargo, které USA vyhlásily vůči Kubě roku 1960 a o dva roky později jej zpřísnily. Kubánští novináři používají místo slova embargo výraz blokáda. Obchodní embargo znamená, že Kuba nesmí vyvážet své zboží do USA a naopak. Další země také nesmějí Kubě prodávat žádný produkt nebo zařízení, které obsahuje více než 10 % součástí pocházejících z USA. Zároveň ostatní země nesmějí prodávat do USA produkty ani zařízení obsahující kubánské suroviny.
Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter
Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.
Vláda schválila novelu zákona o vojácích z povolání, odrazí se jim v platech
Zákon o vojácích z povolání je starý již 20 let, nyní vláda v čele s premiérem Petrem Nečasem (ODS) schválila jeho novelu. Změnu pocítí i samotní vojáci, jejich plat bude nově více svázán se zastávanou funkcí a hodností. Podle ministra obrany Vlastimila Picka bude systém odměňování spravedlivější než dosud. Vláda si od novely slibuje zkvalitnění ozbrojených sil a platové podmínky by měly zvýšit i motivaci pro potenciální rekruty. Rozpočet ministerstva ale nemá být vyšší. Důvodem je chystané propouštění zaměstnanců na ministerstvu obrany. Novela nyní míří do parlamentu, pokud projde, její účinnost bude platit od příštího roku.
Barmský parlament schválil prodloužení stavu ohrožení státu
Přestože náboženské nepokoje z nedávné doby, které se objevily především v centrální části Barmy ve správní oblasti Mandalaj, se již podařilo uklidnit, situace zůstává vážná. Důkazem je krok, pro který se počátkem tohoto týdne rozhodli poslanci svazového parlamentu. Na jeho mimořádném zasedání schválili prodloužení stavu ohrožení státu, který byl prezidentem země vyhlášen 22. března ve čtyřech okresech v centrální Barmě. Bude tak platit dalších 60 dnů. Život v postižených oblastech se již vrátil do normálu, proběhla policejní šetření a došlo k potrestání viníků, důsledky událostí jsou však velmi vážné, nejde totiž o ojedinělou nebo oblastně úzce vymezenou záležitost. Problém náboženského násilí jakožto i vzájemných vztahů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou je v Barmě přítomen dlouhou řadu let a v současnosti představuje značné komplikace demokratizačnímu procesu. Jakékoli řešení je proto více než žádoucí.
Čínský premiér je na návštěvě Pákistánu
Čínský premiér Li Keqiang ve středu zahájil návštěvu Pákistánu. Cílem jeho zahraniční cesty je posílení vzájemných vazeb mezi těmito dvěma sousedními státy. Návštěva Pákistánu je druhou zastávkou v sérii zahraničních cest, které dále pokračují návštěvou Švýcarska a Německa. Čínský viceministr zahraničí Song Tao už dříve prohlásil, že premiérova návštěva Pákistánu by měla dát positivní signál celosvětové veřejnosti, že čínsko-pákistánské vztahy jsou na velmi dobré úrovni.
Dubajští dělníci stávkovali za vyšší platy
Tisíce zaměstnanců společnosti Arabtec, největší stavební firmy ve Spojených arabských emirátech (SAE), stávkovaly za zvýšení svých platů. „Jsou nespokojeni s nízkými mzdami a také s tím, že nedostávají zaplacený přesčas,“ uvedl pro televizi Al-Jazeera jeden ze zaměstnanců firmy Arabtec. Podle něj dostávají stávkující dělníci plat mezi 160 a 190 USD měsíčně. Zaměstnanci stavebních firem v Perském zálivu jsou často imigranti ze zemí jižní Asie a pracují podle západních měřítek za velmi nízké mzdy, navíc často bydlí ve špatných podmínkách na okrajích měst. Stávky jsou mezi nimi přesto vzácné. Ministerstvo práce SAE uvedlo, že zaměstnanci Arabctecu jsou placeni podle platných smluv, jejich ubytování je v souladu předpisy a mají i další bonusy, jako veřejnou dopravu zdarma. Podle agentury Reuters společnost Arabtec stávku trvající od soboty do středy vyřešila, aniž by sdělila, zda požadavky dělníků byly splněny. Arabtec ve svém prohlášení pouze uvedla, že šlo o „bezdůvodnou stávku vyvolanou malou skupinou, která se bude za své činy zodpovídat“.
Dva princové Saúdské Arábie čelí soudu ve Velké Británii kvůli praní špinavých peněz
V Londýně pokračuje soud mezi jordánským podnikatelem Faisal Almhairat a princem Mishal bin Abdulaziz al Saud, bratrem současného krále Saúdské Arábie Abdullaha, a jeho synem princem Abdulaziz bin Mishal. Almhairat je viněn z praní špinavých peněz pro Hizballah. Právník obou princů John Wardell řekl, že obvinění je celé vymyšlené. Kompletní právní spor vychází z rozepře mezi Almhairat a princem Abdulaziz bin Mishal kvůli kontrole nad společností Fi Call Limited, kterou si společně zaregistrovali v roce 2009. Soudce Geoffrey Vos řekl, že se může zdát, že obvinění je „přitažené za vlasy“, ale to neznamená, že nemůže být pravdivé.
Japonský premiér chce v nejbližší době navštívit Barmu
Japonský tajemník šéfa kabinetu Yoshihide Suga na středeční tiskové konferenci oznámil, že premiér Shinzo Abe chce mezi 24. a 26. květnem navštívit Barmu. Bude tak prvním japonským státníkem, který asijskou zemi navštíví po dlouhých 36 letech. Premiérova návštěva má posílit vzájemné ekonomické vztahy mezi oběma státy a premiéra na jeho cestě budou doprovázet podnikatelé. Během barmské návštěvy japonského premiéra by Japonsko mělo zmírnit barmský dluh ve výši 4,87 miliard USD a naopak investuje přibližně 487 milionů USD do rozvoje barmské ekonomické zóny.
V Jemenu protestovaly tisíce lidí za odpojení jihu od severu
Tisíce lidí v úterý protestovalo v Adenu, největším městě v jižním Jemenu, za odtrhnutí se od severního Jemenu po 23-ti letech od spojení. Vláli vlajkami bývalé Lidové demokratické republiky Jemenu a portréty exilového vůdce jihu Ali Salem al-Baid, který nyní žije v Libanonu. Provolávali hesla: „My jsme přísahali, že Sanaa nám již déle nebude vládnout. Vypadni.“ anebo „Nezávislost je náš cíl.“ V Sanaa probíhá od 18. března národní dialog, kterého se účastní i Jižní hnutí aliance separatistů a federalistů. V roce 1994 došlo ke krátkému odtržení jihu, které skončilo občanskou válkou.