Na návrh zástupců obětí vězeňských táborů z doby občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 by se mohl v letošním roce Parlament zabývat zákonem, který by vytvořil první legislativní úpravu na pomoc obětem táborů. Zákon by především umožnil, že by se oběti mohly domáhat práva na odškodnění kdekoliv v Bosně a určit druh a míru odškodnění. Oběti mučení jsou často zneužívány v Bosně jako politický cíl, navíc přesný počet táborových vězňů a pracovních táborů není zcela znám. Velký problém představují vězněné ženy, které byly v táborech znásilňovány, v současné době jsou stále odsunuty státem i vlastními rodinami na okraj společnosti.
Archiv rubriky: Balkán
Bulharský premiér uvedl, že vztahy s Makedonií dosáhly pokroku
Nová jednání mezi Bulharskem a Makedonií byla zahájena v lednu. Podle bulharského premiéra Bojka Borisova by mělo dojít k dalšímu setkání s jeho makedonským protějškem Nikolou Gruevskim ohledně jednání o smlouvě o přátelství a ekonomických tématech, jako je výstavba dálnice mezi hlavními městy Bulharska, Makedonie a Albánie. V prosinci 2012 Bulharsko zablokovalo po Řecku přístupová jednání Makedonie do EU, a to na základě ne příliš dobrých vztahů Makedonie s Bulharskem, kdy Bulharsko kritizovalo Makedonii za špatné zacházení s makedonskými Bulharci. Rada EU rozhodne o přístupových jednání Makedonie na jaře, zaměří se na vztahy Makedonie s Bulharskem a Řeckem a provedení vnitřních reforem země.
Kosovo se Srbskem si vymění styčné důstojníky
Výměna styčných důstojníků mezi Kosovem a Srbskem, která by měla proběhnout příští týden, je dalším krokem v normalizaci vztahů mezi zeměmi. Srbský důstojník Dejan Pavicevic a jeho kosovský protějšek Lulzim Peci budou dohlížet na provádění klíčových dohod mezi oběma zeměmi pod dohledem EU. Jmenování styčných důstojníků bylo dohodnuto v prosinci 2012 při setkání srbského premiéra Ivici Dacice a kosovského ministerského předsedy Hashima Thaciho. Kosovo na místo termínu styčný důstojník chtělo použít v dohodě slovo velvyslanec, což Srbsko odmítlo, protože neuznává Kosovo jako nezávislý stát.
Srbsko možná nebude muset vyplácet válečné veterány
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou
Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.
Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války
Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany
Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.
ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti Albánii
Důvodem, proč skupina ČEZ zahájila proces mezinárodní arbitráže proti Albániii, je snaha o uhrazení škody, kterou způsobila součást českého ČEZ v Albánii – CEZ Shpërndarje. Škoda ve výši 270 milionů USD měla vzniknout v důsledku nechráněné investice CEZ Shpërndarje. Arbitráž může být zahájena poté, co uplyne 6 měsíců od zahájení jednání a strany nebudou schopny dohody. ČEZ bude usilovat o náhradu co největší sumy, kterou vložil do investic v Albánii. Albánská součást CEZ Shpërndarje působí v zemi od roku 2009. Nicméně v posledních měsících se objevily spory o dodávkách a distribuci elektřiny. V lednu 2013 byla skupině ČEZ odebrána licence Albánským regulačním úřadem.
Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Srbské děti byly zraněny výbuchem v Mitrovici v severním Kosovu, EU žádá uklidnění situace
Srbský tříletý chlapec a devítiletá dívka byli zraněni výbuchem ručního granátu, který byl vhozen do jejich domu v severním Kosovu ve městě Mitrovica. Jedná se již o třetí útok za posledních 24 hodin. V této oblasti přetrvává násilí mezi Srby a Kosovskými Albánci od roku 2008, ale společenské napětí se v současné době zvyšuje, přestože EU zvyšuje tlak na obě strany prostřednictví mírových rozhovorů k normalizaci vztahů. NATO vede asi 6000 mezinárodních mírových jednotek umístěných v Kosovu, zatímco EU řídí bezpečnostní a policejní operace známé jako mise EULEX. EU dává Srbsku jasně najevo, že pokračující spor s Kosovem zůstává překážkou jejich vstupu do EU.
Rumunský prezident odmítl posílit imunitu poslancům
Nový návrh zákona by posílil ochranu poslanců před trestním stíháním. Rumunský prezident Traian Basescu v pondělí odmítl podepsat návrh zákona vzhledem tomu, že Rumunsko se dlouhodobě potýká s vysokou korupcí, která zasahuje do řad politiků. V současné době pracují parlamentní výbory na schválení či zamítnutí žádosti státní prokuratury o vydání politika. Parlament poté již pravomocně hlasuje o vydání. V případě nového zákona by platilo zamítnutí o vydání politika již v parlamentních výborech a Parlament by již nemusel hlasovat. Další změna se měla týkat Národní agentury pro integritu (ANI), který měla na základě návrhu zákona omezit pravomoci. Přitom od jejího vzniku v roce 2007 obvinila 47 politiků ze střetu zájmu či nezákonného získání bohatství.
Eurokomisař pro rozšíření navštíví Albánii před parlametními volbami
Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Chorvaté protestují kvůli zrovnoprávnění srbské menšiny v zemi
Na 20 000 chorvatských válečných veteránů protestovalo proti vládnímu rozhodnotí, aby se v městě Vukovar stala úředním jazykem srbština a písmem srbská cyrilice. Rozhodnutí bylo scháleno na základě sčítání lidu v roce 2011, kdy na 34,87 % Srbů bydlelo ve Vukovaru. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města.Chorvatský premiér Zoran Milanovic odmítl možnost, že by rozhodnutí bylo zrušeno. Vukovar byl vrácen Chorvatsku v roce 1998.
Černohorská vládní koalice je nejednotná ohledně kandidatury Vujanovice na prezidenta
Sociální demokratická strana (SDP) se distancovala od podpory současného prezidenta Filipa Vujanovice na jeho možné znovuzvolení. Podle oficiální zprávy SDP nesouhlasí s podporou prezidenta Vujanovice, protože podle Ústavy z roku 2007 může prezident vykonávat prezidentský úřad pouze dvakrát, pro Vujanovice by to bylo již třetí prezidentské období. Protože Černá Hora vyhlásila samostatnost až v roce 2006, výklad Ústavy je pro mnohé sporný. SDP je součástí každé vládní koalice s Demokratickou stranou socialistů (DPS) ministerského předsedy Mila Djukanovice od roku 1998.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Chorvatsko vede se Slovinskem dialog ohledně sporu Ljubljanske banky
Na základě jednání, které se odehrálo ve středu v Bruselu, mezi chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusic a jejím slovinským protějškem Karlem Erjavcem by mělo být nalezeno přijatelné řešení pro 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB). 6. února by se mělo za dohledu finančních expertů odehrát mezi ministry zahraničí další jednání. V současné době Slovinsko zadržuje kvůli sporu ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, což může pozdržet či zcela zabránit vstup Chorvatska do EU.
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.