Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Archiv rubriky: Balkán
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.
Albánie si má zajistit lepší obraz země v zahraničí americkými lobbistickými firmami
Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
V Černé Hoře protestovaly odbory proti mimořádným daním
Před černohorským parlamentem se minulý týden sešli zástupci Svazu svobodných odborů (UFTUM), aby protestovali proti mimořádnému zvýšení daní z příjmu o 3 % z hrubé mzdy přesahující 539 USD. UFTUM již byla zapojena do demonstrací, které probíhaly v Černé Hoře v roce 2012. Podle černohorských médií byl předložen v Parlamentu návrh na zvýšení daně z 9 % na 15 % u čistých mezd vyšších než 646 USD. Černá Hora chce zlepšit hospodářský stav země, který se zhoršil v důsledku ekonomické krize.
Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU
Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.
Černá Hora pravděpodobně změní zákon o cizincích
Pokud schválí černohorský parlament návrh na změnu zákona o cizincích, bude moci na 10 000 uprchlíků z Bosny, Chorvatska a Kosova požádat do konce roku 2013 o statut cizince s trvalým pobytem a zajistit si tak právo na práci, vzdělání, sociální a zdravotní péči. Původní lhůta pro podávání žádostí o statut cizince s trvalým pobytem byla do konce roku 2012. Černá Hora patří k zemím, které zastávají nejpřísnější režim ohledně občanství a uprchlictví.
Kosovo navrhlo financovat sever země z vybraných cel mezi Kosovem a Srbskem, Srbsko protestuje
Kosovský premiér Hashim Thaci navrhl, aby byl vytvořen zvláštní fond jako součást kosovského státního rozpočtu, ze kterého by byl financován sever Kosova. V případě vzniku fondu by na jeho správu měla dohlížet tříčlenná komise složená z Albánce, Srba a mezinárodního zastupitele. Přestože Srbsko návrh ostře odmítlo, sever Kosova je de facto mimo působnost kosovské vlády, neuznává ani kosovskou nezávislost a hlásí se k srbské vládě. Mezi Kosovem a Srbskem proběhlo minulý týden již 4. jednání v rámci normalizace vztahů mezi zeměmi pod dohledem EU ohledně možného vybírání cel, daní a DPH ze společných hraničních přechodů.
EU kritizuje Bosnu za neplnění úkolů v oblasti lidských práv
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle ve čtvrtek uvedl, že pokud Bosna co nejrychleji nerozhodne v případu Sejdic a Finci z roku 2009, nemusí EU uznat příští volby v Bosně za odpovídající evropským normám. Případ Sejdic a Finci se týkal 2 odlišných kauz, kdy rom Dervo Sejdic a žid Jacob Finci úspěšně žalovali Bosnu za diskriminaci u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), dosud však rozhodnutí ESLP nebylo v Bosně implementováno, přestože je klíčové pro přijetí Dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která je předstupněm pro zahájení přístupových jednání do EU.
Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí
Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.
Evropský parlament ocenil přístup Černé Hory v plnění požadovaných reforem
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu (AFET) ocenil přístup Černé Hory v plnění reforem, které musí země splnit před vstupem do EU. AFET zároveň vybídl Černou Horu, aby se více zabývala mediální svobodou, v současné době jsou zejména kritizovány útoky na černohorské novináře za vyjádření názorů. Problematické je podle AFET i nedodržování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Černá Hora by měla začít přístupová jednání s EU 29. června.
Srbský Protikorupční úřad bude mít nového šéfa
Hlavou srbského Protikorupčního úřadu byla zvolena jeho dosavadní ředitelka Tatjana Babic ze 3 kandidátů, kteří prošli do užšího výběru. Babic nahradila ve funkci ředitelky Zoranu Markovic, které byla donucena podat v listopadu 2012 demisi za to, že se sama měla dopustit korupce. Protikorupční úřad vznikl v Srbsku v roce 2010, nicméně největším úspěchem za dobu jeho existence je zveřejnění majetku politicky činných osob. Ředitelka Babic uvedla, že zažádá v únoru o větší pravomoci pro Protikorupční úřad. Úspěšný boj s korupcí je jednou z hlavních podmínek, aby mohlo Srbsko vést přístupová jednání do EU.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
V Chorvatsku je poukazováno na oběti znásilnění během války v 90. letech
Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Srbsko požádá haagský tribunál o přezkoumání osvobození Anteho Gotoviny a Mladena Markace
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Bosna žádá chorvatské válečné uprchlíky, aby se vrátili do země
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ
V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.
Bosna pravděpodobně odloží sčítání lidu na říjen
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.