Na první tiskové konferenci po pátečním zvolení prezidentem Íránu poděkoval Hassan Rouhani Íráncům, že si zvolili umírněnou cestu. Slíbil, že Írán bude více transparentní ohledně svého jaderného programu. Chce zlepšit vztahy se světem a zmírnit sankce, aby mohla posílit ekonomická situace v zemi. Prohlásil, že jeho vláda nezapomene na předvolební sliby. „Potřebujeme být upřímní, mít čistá srdce a měli bychom se poučit z chyb z minulosti, abychom zachránili zemi.“
Archiv rubriky: Blízký východ
Turecké nepokoje pokračují, na pondělí je svolána celonárodní stávka
Konfederace pracovníků veřejného sektoru (KESK) a Konfederace odborových svazů (DISK) svolaly na pondělí generální stávku po střetech demonstrantů s policií v ulicích Istanbulu a Ankary. Připojit by se mohly i odborové svazy lékařů, zubařů a technických pracovníků. „Naším požadavkem je okamžité ukončení policejního násilí,“ uvedl mluvčí KESK Baki Cinar. Premiér Recep Tayyip Erdogan navzdory kritice stojí za zásahem policie. Demonstranti obsadili na 18 dní náměstí Taksim a Gezi park, proti jehož přestavbě protestují. V sobotu policie demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly, střety pokračovaly v ulicích i v neděli.
Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament
Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům. V zemi poté protestovaly masy lidí. Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.
Proti tvrdému zásahu turecké policie vyrazily na protest desetitisíce lidí
Po sobotním zákroku turecké policie vodními děly a slzným plynem proti demonstrantům v istanbulském parku Gezi vyrazily na protest do ulic Istanbulu desetitisíce lidí, kteří stavěli barikády a zakládali ohně. Střety pokračovaly až do nedělního rána, desítky až stovky lidí utrpěly zranění. Demonstranti v Istanbulu si získali podporu tisíců lidí v Ankaře a Izmiru. V Istanbulu se v neděli dopoledne koná mítink vládní strany na podporu tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Egypt přerušil diplomatické vztahy se Sýrií
Prezident Mohammed Mursi nařídil uzavření egyptské ambasády v Damašku a stejně tak syrské v Káhiře. Prohlásil to před tisíci svých podporovatelů v sobotu. Vyzval libanonský Hizballah, aby se stáhl ze Sýrii. Prezident prohlásil: „Stojíme proti Hizballahu v jeho agresi proti syrskému lidu.“ A vyzval mezinárodní společenství, aby zavedlo bezletovou zónu nad Sýrií.
Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly
Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Dle OSN si syrský konflikt vyžádal již 93 000 lidských životů
OSN vydala novou zprávu o počtu úmrtí v Sýrii, ke konci dubna si konflikt vyžádal 92 901 lidských životů, ale pravděpodobně je toto číslo ještě vyšší. V lednu obdobná zpráva hovořila o 59 000 mrtvých. Mezi mrtvými je přes 6 500 dětí. Každý měsíc umírá v průměru 5 000 lidí. „Stálý proud vražd pokračuje v šokující vysoké úrovni,“ řekla Navi Pillay, vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Dle jejího mluvčího Rupert Colville má OSN důkazy, že děti jsou v konfliktu i umučeni k smrti či hromadně popravováni.
Libanon varoval Sýrii
Libanonská armáda bude příště okamžitě reagovat na přeshraniční útok ze Sýrie. Ve středu zaútočil syrský vrtulník na východní město Arsal, které je převážně sunnitské a většina obyvatel stojí v syrském konfliktu na straně povstalců. Dle odborníků toto město slouží jako prostředník pro zbraně a bojovníky pro opozici proti prezidentovi al-Assadovi. „Armádní jednotky v tomto prostoru přijala nezbytná obranná opatření, aby okamžitě reagovala na jakékoliv podobné porušení,“ stojí v prohlášení armády. Prezident Michel Suleiman dodal, že dochází k porušování suverenity Libanonu a oni mají právo reagovat včetně stížnosti k Lize arabských států a OSN.
Rodinám íránským zaměstnancům BBC bylo vyhrožováno íránskými zpravodajskými službami
Íránští zaměstnanci BBC mají přestat pracovat u BBC, jinak můžou být jejich životy v Londýně ohroženy. Členové rodin by mohli přijít o svá pracovní místa, penze a možnost cestovat do zahraničí. Rodiny zaměstnanců perského oddělení BBC byly dotazovány íránskými zpravodajskými službami v Teheránu a dalších městech. Přes značný tlak řekl šéf BBC Persian Sadeq Saba, že „služba zůstane nezávislou a alternativním zdrojem zpráv pro íránský lid“. Počet publika BBC se v Íránu zdvojnásobil na 11,2 milionů. Lidsko-právní organizace kritizují Írán kvůli potlačování disidentů a novinářů. Před prezidentskými volbami bylo zatčeno mnoho aktivistů a novinářů. Přístup a rychlost internetu se v Íránu v poslední době zmenšila.
Turecká vláda vyzývá demonstranty k odchodu, je za to kritizována
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil posledním varováním demonstrantům okupující park v centru Istanbulu, o který vedou obě strany spor kvůli developerskému projektu. Turecký ministr vnitra Muammer Güler opětovně vyzývá demonstranty, aby park opustili. Evropský parlament většinově tureckou vládu odsuzuje za vyhrocování situace a vydal dnes nezávaznou rezoluci, v níž vyjádřil obavy nad použitím přehnané síly tureckých bezpečnostních sil proti demonstrantům. Spojené státy americké tureckou vládu upozornily, že by měla dodržovat svobodu slova a shromažďování.
Evropský parlament podpořil přísnější kontroly v Schengenu
Evropský parlament v úterý podpořil dočasné obnovení hraničních kontrol mezi státy, které jsou členy tzv. schengenského prostoru volného pohybu. Po změně budou možné v zemích namátkové kontroly, návrh je rovněž na střežení vnější hranice země, pokud to sousední stát dostatečně nedělá na vnější hranici schengenského prostoru. Tento návrh vznikl jako reakce na aktuální problémy, konkrétně na spor Itálie s Francií kvůli přílivu uprchlíků ze severní Afriky během tzv. arabského jara. Dalším problémem je příliv Turků, kteří do Evropy pronikají přes Řecko. Návrh byl schválen unijními ministry vnitra.
Evropská unie zavede od roku 2014 cla na dovoz leteckých pohonných hmot
Dnes evropské komisařství pro zahraniční obchod oznámilo, že od počátku roku 2014 Evropská unie uvalí clo 4,7 % na dovoz leteckých pohonných hmot z Blízkého východu. Cla budou mít výrazný dopad na ceny leteckých pohonných hmot v Evropě a budou představovat komplikaci i pro rafinérie z Blízkého východu, které doposud měly třetinový podíl na evropské denní poptávce 1,2 milionů barelů. Plánované clo může vést k nedostatku leteckých paliv, protože evropské rafinerie nemají kapacitu pro uspokojení evropské poptávky. Rozdíl nebudou údajně schopny vyrovnat ani indické rafinerie.
Více než 1000 kurdských vojáků opouští iráckou armádu
Kurdská vojska neuposlechla v dubnu rozkaz od šíitské vlády, že se mají zúčastnit operace proti převážně sunnitskému městu, nad kterým převzali moc rebelové. Poté kurdští vojáci odmítli svou účast na disciplinární rekvalifikaci a nyní dalo 1070 kurdských členů irácké armády žádost o ukončení svého působení v irácké armádě. Údajně se chtějí zapojit do kurdské povstalecké milice.
Dva kandidáti na prezidenta Íránu odstoupili před volbami
Konzervativní bývalý předseda parlamentu Gholam-Ali Haddad-Adel oznámil, že odstupuje z voleb v pondělí. Reformní bývalý víceprezident Mohammad Reza Aref oznámil stejné rozhodnutí o den později. Haddad-Adel je blízký poradce ajatolláha Chameneí a byl jedním ze tří tzv. Principlist, skupiny konzervativních kandidátů. Haddad-Adel vyzval voliče, ať volí jedno z Priciplist, tedy starostu Teheránu Mohammada Baqer Qalibaf či bývalého ministra zahraničí Ali Akbar Velayat. Bývalý víceprezident Aref řekl, že dostal doporučení od bývalého prezidenta Chatamí, že by jeho setrvání ve volbách nebylo účelné. Řekl, že lidé by se měli zúčastnit voleb, ale nepodpořil žádného kandidáta. Nicméně Aref je spojován s umírněným duchovním Hassan Rohani, který zůstává mezi kandidáty na prezidenta.
Nejméně 70 lidí zemřelo během pondělí kvůli útokům v Iráku
Vlna násilí v centrálním a severním Iráku si v pondělí vyžádala nejméně 70 lidských životů a další desítky lidí jsou zranění. Výbušniny ve dvou autech a sebevražedný atentátník zaútočili na trhu ve městě Judaida al-Shat, zemřelo 13 lidí. V Mosulu zemřelo 24 lidí, když auta s bombami najely na kontrolní stanoviště. Desítky lidí byli zabiti při oddělených útocích v Kirkúku, Taji, Tikrit a Tuz Khurmato. Protože útoky jsou každý den, roste obava, že země se vrací k sektářskému násilí. Napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity se od konce loňského roku stupňuje. Nicméně k pondělním útokům se nikdo nepřihlásil.
Dav Indonésanů se snažil vyřešit svůj status v Saúdské Arábii
V neděli se shromáždil dav Indonésanů před konzulátem v Džiddě ve snaze vyřešit svůj pobytový status v Saúdské Arábii. Rozzuřený dav, který čítal asi 8 000 lidí, začal házet kameny na konzulát a posléze zapálil oheň. Údajně jedna žena přišla o život. Přibližně 180 000 nelegálních pracovníků opustilo Saúdskou Arábii od 1. dubna, kdy země vyhlásila amnestii, která umožňuje lidem legálně vyřešit svá povolení nebo odejít. Tato amnestie má skončit 3. července. Poté nelegální pracovníci budou moci dostat trest až dvou let vězení a pokutu do výše 27 000 USD.
V Bejrútu protestovali proti účasti Hizballahu ve válce v Sýrii, jeden člověk byl zabit
Asi 30 demonstrantů se sešlo k pokojnému protestu v Bejrútu před íránskou ambasádou proti účasti Hizballahu ve válce v Sýrii. Pokojný protest se změnil, když na ně zaútočili podporovatelé Hizballahu. Propukla střelba a jeden člověk přišel o život. Není jisté, kdo střílel. Zdá se, že demonstranti byli podporovatelé šíitského politika Ahmed Asaad, který se postavit proti Hizballahu. Spory tedy nejsou jen mezi šíity a sunnity, ale i uvnitř šíitů. Poté co Hasan Nasrallah, vůdce Hizballahu, vyjádřil plnou podporu syrskému prezidentovi al-Assadovi, narostl počet incidentů v Libanonu. Existuje obava, že se válka ze Sýrii přesune k jejímu sousedovi.