Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
Archiv rubriky: Blízký východ
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
EU kritizuje Turecko za zásah proti demonstrantům, Turecko mluví o dvojím metru
Podle EU musí Turecko zahájit vyšetřování policejního zásahu proti demonstrantům, kteří napříč zemí protestují proti vládě. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan kritiku odmítá a tvrdí, že podobné protesty by se v Evropě trestaly mnohem přísněji. EU uvedla, že nezastaví jednání o přijetí Turecka, nicméně země musí dodržovat hodnoty svobody slova a základní práva občanů. Turecko naopak mluví o „dvojím metru ze strany EU“, neboť podobné protesty se konaly i ve Velké Británii, Francii, Německu a mnohem větší i v Řecku. Turecký premiér uvedl, že je „ochoten naslouchat demokratickým žádostem, ale odmítá terorismus, násilí a vandalismus“.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu
Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.
Ministr Kerry se vrátí na Blízký východ v příštím týdnu kvůli obnově mírových rozhovorů
Americký ministr zahraničí John Kerry přijede pravděpodobně mezi 11. a 12. červnem do Izraele a Palestiny kvůli snaze obnovit mírové rozhovory, které byly přerušeny v roce 2010 kvůli neshodám ohledně osadníků. Bude se jednat o jeho pátou návštěvu ve funkci. V březnu poznamenal vysoce postavený americký úředník, že USA dávají dva měsíce usilovné práce na obnovu rozhovorů a pak, když to bude bezvýsledné, to opustí. Jak poznamenal ministr Kerry již dříve, čas se krátí. Jak Izrael, tak Palestina jsou pesimističtí. Obě strany se navzájem obviňují ze selhání rozhovorů. Palestinci chtějí zmrazení izraelské výstavby osad. Izraelci říkají, že jednání má být bez předchozích podmínek. Ministr Kerry se snaží prolomit patovou situaci.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Pohřeb proreformního duchovního Taheri přerostl v Íránu v protivládní protest
Desítky tisíc lidí se účastnilo pohřbu ajatolláha Jalaluddin Taheri, který zemřel v neděli v Isfahanu. Duchovní Taheri byl oponent proti konzervativnímu vedení Íránu. Během pohřbu lidé provolávali hesla proti vládě, nejvyššího duchovního Alí Chameneí přirovnávali k diktátorovi, chtěli propuštění všech politických vězňů. Jednalo se o největší protest v Íránu během posledních let. Policie proti němu nezasáhla. Analytici se domnívají, že díky blížícím se prezidentským volbám, kdy úřady nechtějí rozčílit lidi.
Qusair je pod kontrolou syrské vlády
Po dvou týdnech těžkých bojů převzala syrská armáda a její spojenci z Hizballahu kontrolu nad pohraničním městem Qusair. Jedná se o těžkou porážku povstalců, kterých v boji o město zemřelo již 500 a dalších 1000 je zraněných. „Kdo ovládá Qusair, ovládá centrum země, kdo ovládá centrum země, ovládá celou Sýrii“, řekl brigádní generál syrské armády Yahya Suleiman. Červený kříž doufá, že získá přístup do Qusairu, kde dle jeho informací čeká na pomoc 1500 zraněných. Nyní se syrská vojska přesunou do severní provincie Aleppo, které je skoro rok z velké části v rukou povstalců.
Turecký místopředseda se omluvil, protesty v zemi přesto pokračují
Pátou nocí probíhaly po celém Turecku protesty proti vládě, policie použila v hlavním městě Istanbulu proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. Nepokoje pokračují navzdory omluvě místopředsedy Bulent Arinca za zásah policie proti demonstrantům v Gezi parku na konci minulého týdne. Ve středu by se měl místopředseda setkat se zástupci demonstrantů. Další 25 lidí bylo zatčeno ve městě Izmir, opozice dále vyzývá k protivládním protestům. K dvoudenní stávce pracovníků veřejného sektoru se ve středu připojí i konfederace obchodních odborů. Podle místopředsedy Arince protesty způsobily škody za 37 milionů USD.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Turecký premiér odmítá možnost „Tureckého jara“
Již čtvrtým dnem pokračují protivládní demonstrace v Turecku, premiér Recep Tayyip Erdogan odmítá, že by se mohlo jednat o „Turecké jaro“. Demonstranty nazval extrémisty a obvinil opozici z podněcování občanů k nepokojům. Proti demonstrantům zasahuje policie slzným plynem a vodními děly. Prezident Abdullah Gul mezitím vyzývá ke klidu, byť uznává, že občané mají právo na demonstrace. Lidí v ulicích obviňují tureckou vládu z autoritářství a ze snahy vnutit společnosti konzervativní islámské hodnoty, čímž mají porušovat právo na osobní svobodu občanů. Více než 1 700 lidí bylo zatčeno, protesty propukly v 67 městech po celém Turecku.
Novým palestinským premiérem byl jmenován Rami Hamdallah
Palestinský prezident Mahmud Abbas jmenoval novým premiérem Rami Hamdallah, který je dlouholetým členem Fatahu. Nový premiér je nicméně bez zkušeností v politice, dosud působil jako předseda volební komise a ředitel univerzity Al-Najah na Západním břehu. „Vláda bude vytvořena během následujících dní. Většina ministrů z končící vlády zůstane a já přivedu nového ministra financí,“ uvedl premiér. Odstupující premiér Fayyad podal demisi 13. dubna.
Irák odhalil výrobnu chemických zbraní pro teroristy
Úřady v Iráku oznámily, že odhalily výrobnu chemických zbraní pro teroristickou skupinu al-Kaida. Měly být použity nejen v Iráku, ale vyváženy i přes sousední státy do Evropy a Severní Ameriky. Vojenská rozvědka sledovala výrobnu tři měsíce a nyní zatkla 5 lidí. Spolupracovala přitom se zahraničními zpravodajskými službami. Muži měli dvě zařízení na výrobu sarinu a yperitu v Bagdádu.
Květen byl nejkrvavější měsíc v Iráku od června 2008
OSN uvedla, že v květnu bylo zabito v Iráku 1045 lidí, což o více než 300 překonalo duben. Květen se tak stal nejkrvavějším měsícem od června 2008. Více než polovina z obětí přišla o život v Bagdádu a jeho okolí. Irácké údaje hovoří o méně zabitých, což je v poslední době předmětem diskuzí. Irácké úřady věří, že za většinou útoků stojí teroristická skupina al-Kaida a sunnitští bojovníci, ale série útoků na sunnitské mešity ukazuje, že pravděpodobně za útoky stojí i šíité. „Iráčtí političtí představitelé musí jednat okamžitě, aby zastavili toto neúnosné krveprolití“, řekl Martin Kobler, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
Ruské noviny odmítají, že by již Rusko dodalo Sýrii část protivzdušné obrany
Rusko nejspíše ještě nedodalo Sýrii část protivzdušné obrany, jak včera informoval prezident al-Assad v rozhovoru pro televizi Manar. Deník Vedomosti citoval zdroj z obranného průmyslu, který tvrdí, že není jisté, že zbraně dodají letos. Zatímco deník Kommersant cituje svůj zdroj, který uvedl, že dodávka je naplánovaná na druhou čtvrtinu roku 2014 a pak bude minimálně 6 měsíců trvat, než se nainstaluje, otestuje a vycvičí se personál. Oba se shodují na tom, že zatím nebyla žádná část protivzdušné obrany do Sýrii dodána.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
Syrská opozice vydala závěrečné prohlášení z Istanbulu
Po dlouhých jednání v Istanbulu Syrská národní koalice (SNK) vydala ve čtvrtek závěrečné prohlášení. Přes neshody, které provázely jednání, se SNK dohodla na rozšíření svého členství, postojem k připravované konferenci a lhůty na zvolení nového vedení. Popírají, že by to bylo pod tlakem zahraničí. SNK bude rozšířena o 14 členů liberálního bloku vedeného Michelem Kilo, o 14 členů aktivistů zevnitř Sýrie a o 15 členů Syrské osvobozenecké armády. O konkrétních jménech dvou posledně jmenovaných skupin se teprve bude rozhodovat. SNK se nechce zúčastnit připravované konference v Ženevě, dokud v Sýrii budou operovat bojovníci z Hizballahu a Íránu. Nové velení SNK má být zvoleno do 12. června. SNK utvořila též zemědělský, vzdělávací a zdravotnický výbor.