Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.
Archiv rubriky: střední Afrika
Konžšký generál Bosco Ntaganda vystoupí před Mezinárodním trestním soudem
Generál Bosco Ntaganda se minulý týden vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech stíhání. V úterý 26. března započne slyšení Mezinárodního trestného soudu pro válečné zločiny (ICC) v Haagu, kde bude informován o obvinění a datu schvalovacího slyšení, které rozhodne, zda existuje dostatek důkazu, aby stanul před soudem. Generál Ntaganda je prvním podezřelým z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, který se dobrovolně vzdal ICC. Generál Ntaganda byl vůdcem povstaleckého hnutí M23, nyní čelí obvinění ze 7 válečných zločinů a 3 trestných činů proti lidskosti, které měl spáchat v Ituri mezi lety 2003 – 2003. Východ Demokratické republiky Kongo dlouhodobě trpěl vysokou úrovní násilí, které bylo spojené s etnickým rivality a konkurencí pro kontrolu nerostných zdrojů.
Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito
Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.
Čína bude i nadále posilovat své vztahy s africkými státy
„Čína doufá v posílení a rozvoj vztahů s africkými státy,“ prohlásila na středeční tiskové konferenci viceministryně zahraničí Zhai Jun. Jde především o Tanzanii, Republiku Kongo a Jihoafrickou republiku. Viceministryně Jun zároveň připomněla prezidentovu plánovanou cestu na setkání ekonomického uskupení BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které se má konat v Jižní Africe. „Čína i Afrika považují své vztahy za příležitost k rozvoji a obě strany mají velkou ochotu k dalšímu posilování vzájemné spolupráce,“ uvedla viceministryně Jun.
USA se podílí na převozu bývalého vůdce konžských rebelů do Haagu
Přestože USA nikdy plně neuznaly rozsudky Mezinárodního trestního soudu (ICC), spolupracují s Rwandou, jež rovněž ICC neuznává, na vydání bývalého vůdce konžských rebelů generála Bosco Ntagandu. V pondělí se generál Ntagandu, který vedl skupinu rebelu v tzv. M23, vzdal na americké ambasádě ve Rwandě po 7 letech, kdy byl na něj vydán zatykač. U soudu bude čelit generál Ntagandu 10 bodům obžaloby, včetně válečných zločinů, rekrutování dětských vojáků a využití znásilnění jako válečné zbraně.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Dlouho hledaný konžský generál se vzdal, zamíří k soudu do Haagu
Generál Bosco Ntaganda, který vedl rebelskou skupinu M23 a 7 let je stíhaný pro válečné zločiny, se v pondělí vzdal americké ambasádě ve Rwandě. Následně by měl stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, kde bude čelit obvinění z válečných zločinů. Generál Ntaganda vedl rebelskou skupinu M23, která skoro rok bojovala s armádou na východě Demokratické republiky Kongo a následně v polovině února skupina podepsala příměří. ICC vydal na generála Ntagandu hned dva zatykače – jeden v roce 2006, druhý v roce 2012. Dohromady čelí 10 bodům obžaloby, včetně vražd, rekrutování dětských vojáků a sexuálního násilí.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
Rebelové ve Středoafrické republice obsadili klíčové město na jihovýchodě
Rebelové seskupení do tzv. Seleka skupiny převzali nad městem Bangassou kontrolu navzdory mírové dohodě, kterou podepsali v lednu s vládou. Rebelové dlouhodobě obviňují prezidenta Francois Bozize z porušování míru a upevňování moci. Na základě lednové dohody dva představitelé rebelů zasedli ve vládě – Michel Djotodia stal ministrem obrany a Cristoph Gazam-Mbeti byl jmenován ministrem pro komunikaci. Rebelové požadují propuštění politických vězňů a odchod jednotek Africké unie ze země. Středoafrická republika patří navzdory svým nerostným zásobám k nejchudším státům na světě.
Francie stáhne své jednotky z Mali během dubna
Podle francouzského prezidenta Francois Hollande je vojenské operace v Mali již v závěrečné fázi, proto bude možné jednotky ze země v průběhu dubna stáhnout. Prezident zároveň uvedl, že vedoucí představitel rebelů na severu africké země byl zabit, jeho jméno avšak neuvedl. Francie vyslala jednotky do země 11. ledna, během bojů zemřeli 4 francouzští vojáci. V současnosti se v Mali nachází na 4000 francouzských jednotek, dalších 2000 mužů se do bojů zapojují ze sousedního Čadu. Islamistické rebelské skupiny převzaly nad severem země kontrolu v dubnu minulého roku po vojenském převratu.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
Britský expremiér Blair bránil Rwandu, za konflikt v Demokratické republice Kongo nemůže
Na jaře minulého roku propukl na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený konflikt mezi rebelskou skupinou M23 a konžskou vládou, který měl za následek na 800 000 vystěhovaných obyvatel. OSN několikrát zopakovala údajnou roli sousední Rwandy v konfliktu, jehož měli podporovat i vysocí političtí představitelé Rwandy v čele s ministrem obrany Jamesem Kabarebe. Rwanda veškerá obvinění odmítla. Britský expremiér Tony Blair uvedl, že konflikt v Demokratické republice Kongo je komplexní a nemůže být svalován na jedinou zemi – Rwandu. Bývalý premiér rovněž nesouhlasí se zastavením rozvojové pomoci evropských států poté, co byla vznesena obvinění proti Rwandě. Středoafrická země podle něj potřebuje pomoc mezinárodního společenství, aby snížila rozsáhlou chudobu.
Únosci 7 Francouzů v Kamerunu zveřejnili video na YouTube
Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě
Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.
Humanitární pracovníci byli odsouzeni za nezákonné zprostředkovávání dětí k adopci
Soud v Paříži odsoudil ke 2 letům vězení francouzské humanitární pracovníky Erica Breteau a Emilii Lelouch z charity Zoe Ark za nezákonné jednání, kterým se snažili zprostředkovat nezletilé africké děti k adopci. Odsouzení se měli snažit přivést 103 dětí z centrální Afriky do Francie za účelem adopce a prohlašovali, že se jedná o sirotky z Dárfúru. Dalších 6 humanitárních pracovníků bylo zatčeno v Čadu již v roce 2007, jak se snažili dostat děti do letadla. Zjistilo se, že děti nebyli z Dárfúru, ale právě z Čadu a vůbec se nejednalo o sirotky. Dva pracovníci byli souzeni v nepřítomnosti, zatímco byli v Jižní Africe a čtyři pracovníci ze této skupiny dostali podmíněné tresty.
V Jihoafrické republice byli obviněni konžští rebelové ze snahy o převrat
Na 19 rebelů ze Svazu nacionalistů pro obnovu (UNR) bylo jihoafrickým soudem shledáno vinnými ze snahy „provést převrat v Demokratické republice Kongo a svrhnout prezidenta Josepha Kabila“. Muži byli zatčeni na začátku týdne v jihoafrické provincii Limpopo na severu země. Prezident Kabila stojí v čele Demokratické republiky Kongo od roku 2001 poté, co byl jeho otec Laurent Kabila zavražděn. Podle agentury AP byl jeden z rebelů americkým občanem. Konžská vláda na východě země bojuje s desítkami rebelských skupin, právě ve východní oblasti se nachází významná část nerostného bohatství země.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
OSN uvádí další oficiální zprávy o využívání dětských vojáků ve Středoafrické republice
OSN je znepokojena oficiálními zprávami o dalších náborech dětských vojáků ve Středoafrické republice. Podle zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui povstalecká skupina Seleka tímto krokem porušila mezinárodní úmluvy. Dohoda OSN zakazující využívání dětských vojáků v bojových akcích vstoupila v platnost 12. února 2002, dokument podepsalo 143 zemí včetně České republiky.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
Více než 30,5 milionů USD je potřeba na humanitární pomoc Demokratické republice Kongo
Šestiměsíční humanitární projekt, jež byl zahájen minulý měsíc, má za cíl zajistit humanitární pomoc v oblastech okolo měst Goma, Masisi a Kitchaga, které byly nejvíce postiženi v době eskalace konfliktu. Tisková zpráva Úřadu pro koordinace humanitární pomoci OSN (OCHA) uvádí, že pomoc bude poskytnuta nejprve táborům pro vnitřně vysídlené obyvatele, v druhé fázi půjde na pomoc těm, kteří se vrátili do svých rodných oblastí, ale přišli o své příbytky a zázemí. Největší problém v oblasti spočívá v kvalitě vody, které je velmi znečištěná, právě z důvodů nedostatku pitné vody vypukla v místě cholera. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou hygienickou infrastrukturu v táborech, která v nich doposud chybí.