Egyptská opozice může bojkotovat volby

Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.

Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán

Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.

Egyptský prezident vypsal parlamentní volby

Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.

Tuniský prezident jmenoval nového premiéra

Poté, co premiér Hamadi Jebali podal demisi, jmenoval prezident Moncef Marzouki premiérem Ali Larayedha, který doposud působil ve funkci ministra vnitra. Premiér Ali Larayedha, jenž je představitelem vládnoucí strany Ennahda, má 2 týdny na sestavení vlády. Expreminér Jebali odstoupil, když strana Ennahda odmítla schválit jeho návrh na úřednickou vládu. Napětí v tuniské společnosti vzrostlo poté, co byl opoziční politik Chokri Belaid zavražděn. 

Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky

Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.

V Tunisku byli zatčeni podezřelí z vraždy politika Chokriho Belaida

„V případu vyšetřování vraždy Chokriho Belaida jsme pokročili natolik, že už vyslýcháme podezřelé útočníky, z důvodu bezpečnosti zatím nemohu zveřejnit více,“ oznámil ve čtvrtek tuniský ministr vnitra Ali Larayedh. Na pokrok ve vyšetřování tuniská společnost čekala, smrt bývalého opozičního šéfa Lidové fronty (FP) zvýšila napětí v zemi. „Nejde o práci jednotlivce, ale o propojenou síť. Pokud by naše země nebyla schopna podniknout kroky k prošetření celé tragédie, obrátíme se na mezinárodní pomoc,“ řekl pro místní tisk Zied Lakhdar, člen strany Jednotných demokratických vlastenců (PDPU). Mezinárodní humanitární organizace Amnesty International (AI) rovněž vyzvala k zahájení nezávislého vyšetřování. Tunisko prožívá nejhorší politickou krizi od revoluce v roce 2011.

Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu

Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.

Francouzský generál chce vzdělávací misi v Mali doplnit o výcvik jejich armády

Francouzský generál Francois Lecointre, který byl jmenován do čela vzdělávací mise Evropské unie na Mali (EUTM), řekl, že EU by měla doplnit misi o trénování a výcvik jejich neorganizované armády, a to poskytováním uniforem, vozidel a komunikačních technologií. Generál Lecointre dodal, že výcvik by měly zahrnovat i výuku v oblasti lidských práv. EU spolu s USA podpořily vojenskou intervenci v Mali vedenou Francouzi. Vlády členských států EU vyloučily odesílání bojových jednotek do Mali, ale poskytují nadnárodní vzdělávací jednotku 500 vojáků, kteří budou malijské vojáky cvičit a dávat jim vojenské instrukce.

Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny

U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.

Tuniský premiér Jebali podal demisi

„Ano, naše vláda selhala, nepodařilo se nám uskutečnit kladný rozvoj země.“ S těmito slovy v pondělí vystoupil před parlamentem tuniský premiér a člen strany Ennahda Hamadi Jebali, kdy se premiér rozhodl pro rezignaci. Obyvatelé jsou s vývojem země nespokojení a  ekonomickou situaci dávají za vinu vládnoucí islamistické straně. Smrt opozičního politika Chokriho Belaida se stala ohniskem násilí Tunisanů. Premiér Jebali chce o současném stavu ještě hovořit s prezidentem Moncefem Marzoukim.

Egyptská prokuratura požádala interpol o pomoc s trestním stíháním expremiéra Ahmeda Shafiqa

Bývalý egyptský premiér Ahmed Shafiq, jenž svůj post zastával v době vlády prezidenta Mubaraka, bude zřejmě stíhán interpolem pro zpronevěření veřejných financí, na kterém se měly podílet i jeho 3 dcery. Vrchní káhirský prokurátor Talaat Abdullah zveřejnil prosbu o pomoc interpolu. Konkrétně je expremiér Shafiq obviněn z nelegálního přivlastnění si farem sloužících k chovu ryb a přerozdělování ubytoven úřadu pro územní plánování, kterému šéfoval. Expremiéra Shafiqa jmenoval do funkce bývalý prezident v době nepokojů v roce 2011. Po pádu režimu Husního Mubaraka i s rodinou opustil Egypt a nyní žije ve Spojených arabských emirátech (SAE).

Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání českých vojáků do Mali

Poslanci dolní komory v úterý souhlasili s vysláním českých vojáků do západoafrického státu Mali, kde budou působit v rámci mise Evropské unie. V Mali budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, jde o misi nebojovnou. Během dalších 6 měsíců se zapojí do výcviku maliské armády a také jí dodají zbraně, které již nepotřebují. Pokud vyslání vojáků schválí také horní sněmovna, bude vysláno na 50 českých vojáků.

Exodus syrských podnikatelů se zrychluje

Již od začátku měl syrský konflikt negativní dopad na ekonomiku země, v současnosti konflikt trvá již 2 roky a stále větší počet podnikatelů se rozhoduje pro opuštění země a převedení svých aktivit do sousedních států. Zvýšená frekvence odchodu podnikatelů je rovněž způsobena přesunutím bojů do okolí měst Damašek a Aleppo, které jsou hlavními ekonomickými centry země. Z přílivu syrského kapitálu i podnikatelů těží okolní země, jako například Jordánsko či Egypt. Egyptské ministerstvo obchodu a průmyslu dokonce činí kroky k usnadnění adaptace nových syrských podnikatelů, kteří mohou být vzpruhou pro chřadnoucí egyptskou ekonomiku.

Egyptské protesty blokují přístav Port Said

Několik tisíc egyptských demonstrantů zablokovalo v egyptském přístavním městě Port Said cesty do přístaviště a shromáždilo se okolo státních budov ve městě. Účastníci protestu požadovali spravedlnost kvůli několika desítkám demonstrantů, kteří byli zabiti při nepokojích minulý měsíc. Nedělní nepokoje nazvané „den občanské neposlušnosti“ byly iniciovány skalními fanoušky Port Saidského fotbalového klubu al-Masry. Ti protestují proti rozsudkům smrti, které byly uděleny 21 osobám z Port Saidu za účast na rok starých nepokojích během fotbalového zápasu Port Said a Káhira. Během tohoto zápasu došlo k nepokojům, které se vyžádaly několik desítek obětí.

Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti

Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.

Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem

Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.

Odbory v Tunisku protestují proti vládě

Tuniské odbory protestují již druhý týden proti vládnoucí straně Ennahda. Příčinou byla vražda levicového politika Chokriho Belaida, která rozpoutala politickou krizi v zemi. Vztahy mezi Ennahdou v čele s premiérem Hamadim Jebalim a Kongresem pro republiku (CPR) s jeho předsedou a rovněž prezidentem Tuniska Moncefem Marzoukim jsou mimořádně napjaté. Protestní akce se z Tunisu přesunuly do měst Sousse na východě a Gafsa na jihu Tuniska, kde odbory mají významnou podporu obyvatel. „Násilí proti členům odborů se stupňuje, žádáme zastavení těchto násilností,“ uvedl pro stanici Al-Jazeera člen Svazu Tuniských Pracujících (UGTT) Sassi Nassedine.

Egypt dokončuje ekonomické podmínky k získání půjčky od Mezinárodního měnového fondu

Egyptský premiér Hisham Qandil řekl, že vláda dokončuje podmínky potřebné k získání půjčky slíbené Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Předběžná dohoda o úvěru byla podepsaná v listopadu loňského roku. Egypt z MMF získá přibližně 4,8 miliard USD. To by mělo zemi uchránit před hospodářským kolapsem. „Ekonomika není v dobrém stavu, potřebuje odpočinek,“ ohlásil premiér Qandil. Ratingová agentura Moody´s v úterý snížila úvěrový rating Egypta pro pochybnosti kolem bezpečnosti půčky, respektive, zda budou Egypťané schopni ji řádně a včas splatit. Další otázka vyvstává z obav o ekonomickou stabilitu země, neboť začaly nové protestní akce, které mohou ohrozit hospodářský růst.

Peru jmenovalo nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt

Vláda Peru na základě listin zveřejněných v deníku El Comercio jmenovala nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt. Novým zástupcem Peru v Hondurasu bude Guillermo González Arica, který je známý jako bývalý generální sekretář prezidentské kanceláře během vlády bývalého prezidenta Alejandra Toleda v období od roku 2001 do roku 2006. Velvyslanec González Arica přebere úřad po bývalém velvyslanci Helí Peláez Castro, který nastoupí na velvyslanectví v Kuvajtu. Diplomat Jorge Román Morey se stane novým velvyslancem v Řecku a diplomat Carlos Velasco Mendiola povede velvyslanectví v Maroku.

Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci

Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje  justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.

Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě

Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.

Turkish Airlines se budou podílet na vytvoření nigerské letecké společnosti

Nigerská vláda a turecký letecký dopravce se dohodly na spolupráci. Turkish Airlines bude spoluvytvářet novou nigerskou leteckou společnost. Původní společnost Air Niger se rozpadla v roce 1985 z ekonomických důvodů a od té doby země nemá vlastní leteckou společnost. Z rozhodnutí obou stran vyplývá, že Niger bude vlastnit 51 % a Turkish Airlines 49 % nové národní letecké společnosti s názvem Niger Airways. Informace týkající se velikostí investic včetně vozového parku zatím nebyly zveřejněny. Turkish Airlines nyní létá do 33 afrických destinací, tedy nejvíc ze všech mezinárodních leteckých přepravců.

Na Sinaji budou zaplaveny tunely spojující Egypt s Gazou

Egyptší a palestinští úředníci rozhodli o zaplavení tunelů, které spojují Egypt s územím Gazy. Tunely sloužily hlavně k nelegálnímu přesunu až třetiny zboží, pohonných hmot a zbraní. Samotní Palestinci a organizace Hamás jsou však z opatření rozhořčeni a tvrdí, že Egypt nechce o příměří jednat. Zástupci palestinského Hamásu a Egyptu se proto sejdou v Káhiře u kulatého stolu. Tyto nelegální cesty byly vítány zejména pašeráky z palestinské strany, kteří nemuseli platit Izraeli mýtné za přepravu zboží po jejich území. Více než 150 dosud existujících tunelů si vyžádalo desítky obětí, nestabilita stavby způsobila smrt převážně na palestinské straně.