Indický premiér Manmohan Singh je pevně přesvědčen, že schválené vládní reformy nastartují ekonomický růst země. Ve svých odhadech je velmi optimistický. Aby země zvládla současnou nepříznivou situaci, je zapotřebí, aby se tempo růstu její ekonomiky pohybovalo okolo 8 % či 9 %. Podle premiéra Singha je reálné tohoto výsledku dosáhnout během následujících 2 až 3 let. Daný vývoj je nutný pro řešení nezaměstnanosti a chudoby, které jsou dlouhodobým problémem Indie, která je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, v posledních 5 letech však výrazně zpomalila. Vláda podle premiéra Singha využije všechny příležitosti, aby nastartovala ekonomiku země, navrhované ekonomické reformy jsou slibným prvním krokem.
Archiv autora: Tereza Sedláková
Strana barmské disidentky Aung San Suu Kyi zvolí své vedení
Barmská strana Národní liga pro demokracii (NLD) vedená disidentkou Aung Suu Kyi pořádá svůj první celostranický sjezd. Téměř 900 členů bude volit vedení strany, stane se tak poprvé za 25 let její existence. Národní liga pro demokracii se snaží v duchu současných reforem demokratizovat a proměnit se v životaschopnou a skutečně relevantní politickou stranu. V roce 2015 se v Barmě budou konat parlamentní volby, NLD se do té doby chce stát fungující stranou schopnou kandidovat. Podle jednoho ze zakladatelů Tin Ooa je nutné, aby strana prošla obnovou a vnitřní demokratizací, jedině tak se může úspěšně podílet na demokratizaci země. Lídři strany byli dosud dosazováni vládnoucí stranou Sdružení rozvoje a solidarity Svazu, vnitrostranické volby byly zakázány a mnoho jejích představitelů bylo vězněno.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Barmský reformní vývoj není bezproblémový
Z prohlášení vyšetřovatele OSN plyne, že reformy, které nyní Barma podstupuje, by mohly být postupně omezovány. Barmská vláda by se tak podle jeho zprávy měla vyvarovat některých kroků, pokud chce pokračovat v současném pozitivním vývoji. Největším problémem i nadále zůstává postoj vlády k etnickým menšinám země, především muslimům a Kačjinům. Některé reformy dosud nebyly reálně provedeny. Vyšetřovatel OSN Ojea Quintana však zároveň prohlašuje, že Barma se s reformami a celkovou proměnou vypořádává více než úspěšně, příkladem může být řešení situace barmských politických vězňů, kdy již většina z nich byla propuštěna v rámci amnestií. Barma má podporu mezinárodních aktérů, např. Evropské unie, začínají se k ní ale obracet i aktéři regionální.
V Kašmíru znovu platí zákaz vycházení
Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.
Pákistánský prezident Zardárí navštíví Írán
Pokládání základního kamene pákistánské větve íránského plynovodu se v Chahbaharu jako host zúčastní i pákistánský prezident Asif Ali Zardárí. Ten přijal nabídku íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na připojení Pákistánu k íránskému plynovodu. Pákistán sužují problémy s nedostatkem energie, pro tento krok se tak prezident Zardárí rozhodl i přes varování USA. Mluvčí ministerstva zahraničí Pákistánu prohlásil, že řešení vážné energetické situace země je národním zájmem, názor USA či jiné země je tedy zcela irelevantní. Prezident Zardárí je pak připraven čelit eventuální kritice. Stavba plynovodu a připojení Pákistánu je dlouholetou záležitostí, první jednání byla vedena již před 20 lety. Součástí konstrukce plynovodu na pákistánské straně bude i půjčka 500 milionů USD, kterou Írán poskytne svému sousedovi.
Bangladéšská vláda zvažuje zákaz islamistických organizací
Problémy s příznivci Islámské strany (Jamaat-e-Islami) a islamisty se vyhrotily útokem na hinduistický chrám Chittagong na východě Bangladéše a přiměly tak vládu země k úvahám o zakázání islamistických militantních skupin hlásících se k Jamaat-e-Islami. Kromě Chittagongu zaútočili islamisté i na další chrám v oblasti Lalmonirhat. Podle bangladéšského ministra zahraničí Dipu Moniho již lze hovořit o samotném terorismu. Policie tyto skupiny podezírá z úmyslu vyvolat celonárodní paniku, oslabit právo a pořádek v zemi, celou situaci komplikuje i dění na politické scéně, neustále totiž probíhá vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Obvinění se týkají hned několika vysoce postavených členů Jamaat-e-Islami. Během nepokojů již zemřelo nejméně 60 osob.
Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách
Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.
Maledivský exprezident Nasheed byl zatčen
Bývalý maledivský prezident Mohamed Nasheed byl zatčen během protestů vyvolaných jeho stranou a příznivci. Exprezidenta zatkla v blízkosti jeho domu maledivská policie, podle mluvčího Maledivské demokratické strany (MDP) zatím nejsou známy informace o tom, proč a kde je bývalý prezident zadržován. Jde však pravděpodobně o reakci na protesty, které znemožnily prezidentovi Waheedovi vystoupit před zasedajícím parlamentem. Oficiální prohlášení vlády nicméně hovoří o naprosto legálním zákroku, na exprezidenta Nasheeda byl údajně vydán další zatykač. Obvinění zůstává stejné – neoprávněné zadržování vrchního soudce Abdulla Mohameda armádou na exprezidentův příkaz. Exprezidentovo zatčení, ke kterému došlo po oznámení jeho kandidatury v zářijových prezidentských volbách, je podle opozice jen dalším důkazem politické motivace celého případu.
Opozice bránila maledivskému prezidentovi v projevu před parlamentem
Zasedání maledivského parlamentu bylo při jeho prvním letošním jednání narušeno protesty příznivců i členů opoziční Maledivské demokratické strany (MDP). Jejich cílem bylo zabránit současnému prezidentovi Mohamedu Waheedovi v projevu. Podle opozice byl exprezident Mohamed Nasheed k abdikaci násilím donucen současnou administrativou, MDP proto odmítá uznat prezidenta Waheeda za legitimního představitele státu. Předtím, než byl protestujícími členy ve své řeči přerušen, prezident Waheed prohlásil, že udělá vše pro to, aby dodržel ústavu a zákony země, a bude svědomitě vykonávat svou funkci. Přesvědčit členy opozice se mu však nepodařilo, někteří z nich museli být z parlamentu vyvedeni. V září čekají Maledivy prezidentské volby, ve kterých bude kandidovat i exprezident Nasheed, lídr opoziční MDP.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Pákistánský soud odmítl vrátit exprezidentovi Musharrafovi zabavený majetek
Pákistánský protiteroristický soud zamítl v reakci na ohlášení návratu exprezidenta Perveze Musharrafa do země žádost na zrušení dřívějšího nařízení zabavení exprezidentova majetku a zmrazení jeho konta. Bývalý prezident Musharraf totiž v roce 2007 při vyšetřování vraždy někdejší premiérky Benazir Bhuttové neuposlechl výzvy soudu, aby objasnil okolnosti, které ho spojovaly s případem. Tehdejší vláda i prezident Musharraf byli viněni z neschopnosti zajistit političce bezpečnost. Expremiérka Bhuttová vedla výraznou předvolební kampaň, v jejímž rámci ostře kritizovala prezidenta Musharrafa, objevilo se proto podezření, že sebevražedný atentátník, který útok spáchal, byl najat pákistánskou vládou. Když parlament v roce 2008 zvažoval exprezidentovo odvolání, Musharraf abdikoval a uprchl ze země. Tento týden avšak oznámil svůj návrat a zároveň záměr kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
Singapur ztrácí investiční přitažlivost
V souvislosti s návrhem státního rozpočtu a změnami v daňové soustavě přestává být Singapur zajímavý pro zahraniční investory v oblasti nemovitostí. Kvůli snaze zmírnit rozdíly mezi chudými a bohatými představil singapurský ministr financí Tharman návrh rozpočtu, v němž požaduje výraznou progresivní daň z nemovitosti. Ta by měla začít platit od 1. 1. 2014. Podle investiční společnosti Credit Suisse je návrh nové daně poměrně překvapivý, přestože Singapur dlouhodobě omezuje výhodnost investic do nemovitostí. Podle analytiků by nová daň mohla v konečném důsledku znamenat 5 až 10% propad v příjmech z nájmu a přidružených služeb. Poptávka po nemovitostech by poklesla přibližně o 20 %, nejméně výhodné by pak byly jako předmět investic.
Příznivci bangladéšské Islámské strany se bouří
Zatímco většina obyvatel Bangladéše přivítala potrestání válečných zločinů spáchaných během války o nezávislost v roce 1971 pozitivně, příznivci Islámské strany se bouří. K nepokojům dochází především na severu země, kde je podpora strany nejsilnější. Poté, co byl její lídr Sayedee tento týden odsouzen k trestu smrti, rozpoutala se vlna násilí, která si vyžádala již nejméně 40 obětí. Strana i příznivci rozsudek odmítají, podle nich je politickou vendetou a sám Sayedee popírá veškerou vinu. Kromě protestů nebo konfliktů s policií došlo i k otevřenému střetu mezi příznivci opoziční Islámské strany a podporovateli vládnoucí strany Liga Awami. Předseda strany Sayedee je již třetím odsouzeným, doposud padl doživotní trest a trest smrti.
Ministr financí Indie představil možné řešení nepříznivé ekonomické situace
Indická vláda předložila parlamentu návrh státního rozpočtu, chce zvyšovat daně bohatým a pomocí intenzivnějších státních výdajů oživit stagnující ekonomiku. Finanční plán pro fiskální rok 2013 začínající 1. dubna by měl rovněž snížit inflaci a rozpočtový schodek a posunout Indii v hodnocení ratingových agentur. Příjmy by měly významně vzrůst díky jednoleté zvýšené dani pro nejbohatší obyvatele a velké firmy, zvýšené dani na luxusní zboží a řadě dalších změn. Ministr financí Chidambaram se k vývoji indické ekonomiky staví optimisticky a v návrh rozpočtu vkládá velké naděje. Analytici se avšak ve svých předpovědích zůstávají opatrní.
Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany
Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.
Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem
Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.