Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odsoudil vůbec poprvé Českou republiku za nelidské a ponižující zacházení se zadrženým na policejní služebně. Právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota novinářům dnes uvedla, že policisté z Aše v roce 2010 bezdůvodně zadrželi a zavřeli do cely Vladimíra K. (80 let) a bolestivým způsobem ho spoutali. Lékařská zpráva potvrdila, že policisté muže bili pěstmi do hlavy, zad i hrudníku. Poškozený novinářům vypověděl, že jej hlídka městské policie požádala o prokázání totožnosti, když se vracel z baru. Jelikož u sebe neměl občanský průkaz, odvezli ho na služebnu, kde si jej převzali státní policisté, umístili ho spoutaného do cely a po několika desítkách minut zase pustili. Podle právníka poškozeného ČR porušila právo nebýt mučen a podroben krutému a ponižujícímu zacházení, které zaručuje Evropská úmluva o lidských právech. Poškozený muž podal trestní oznámení, obrátil se i na Ústavní soud, ale rozsudek vydal až soud ve Štrasburku, ale verdikt zatím není pravomocný. Muž se domáhá odškodnění 100 000 korun a žalobu musí znova projednat český soud.
Archiv štítku: ústavní soud
Irský parlament schválil interrupci v ohrožení života matky
Zákonodárci hlasovali pro legalizování potratů za určitých podmínek, jedná se o první schválení interrupce po dlouhých diskuzích. V hlasování se vyjádřilo 127 poslanců pro schválení zákona, kdy těhotenství bude moci být přerušeno, jestliže bude žena v ohrožení život. Kritici tvrdí, že zákon by mohl vést k dalšímu uvolňování zákazu potratů, příznivci naopak požadují rozšíření možnosti interrupce, například v případě znásilnění či incestu, což v katolické zemi povoleno není. Již v roce 1992 Nejvyšší soud rozhodl v tzv. případu X, že potrat může být uskutečněn, pokud ohrožuje zdraví matky. Jakékoliv pokusy o legalizaci interrupce byly politickými stranami dlouho vetovány.
Soud v Zimbabwe odmítl odložení červencových voleb
Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Kuvajt čekají nové parlamentní volby
V Kuvajtu se budou 25. července konat nové parlamentní volby, jde tak o již o druhé volby do 50členného parlamentu za posledních 8 měsíců. Ústavní soud nařídil rozpuštění parlamentu zvoleného 1. prosince 2012 za úplného bojkotu opozice, která prohlašuje nový volební zákon za neférový a umožňující vládě manipulovat s volbami. Politická nestabilita Kuvajtu tak vede již k šestým parlamentním volbám od roku 2006 a zároveň odsouvá do pozadí potřebné ekonomické reformy.
Senát ve čtvrtek volil kandidáty na soudce Ústavního soudu
Ve čtvrtek Senát tajně hlasoval o nových členech Ústavního soudu (ÚS), které jako kandidáty vybral prezident Miloš Zeman. Ten byl také na začátku zasedání Senátu byl přítomen, aby zdůvodnil svůj výběr kandidátů. Senát schválil kandidaturu Ludvíka Davida, Pavla Rychetského a Kateřiny Šimáčkové. Nejvíce senátorů hlasovalo pro prvně jmenovaného, Ludvík David získal 67 ze 73 hlasů. Nedostatečný počet senátorských hlasů obdržel David Výborný.
Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe
Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.
K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května
Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.
Ústavní soud má tři nové soudce
V pátek jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce tři nové soudce – Miladu Tomkovou, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Soudkyně Tomková se současně stala i místopředsedkyní ústavního soudu. Soud je tak po více než v roce kompletní, do funkce již bylo jmenováno všech 15 soudců. Na konci června skončí mandát jednomu ze soudců, minulý týden ale senát schválil návrh na jmenování soudce Vladimíra Sládečka. Během letošního roku opustí z důvodu konce mandátu celkem 7 ústavních soudců.
Prezident Bolívie se bude moci ucházet o třetí zvolení do úřadu prezidenta
Ústavní soud Bolívie povolil kandidaturu současného prezidenta Eva Moralese v příštích volbách, které se uskuteční v roce 2014. Prezident Morales byl zvolen poprvé do řadu prezidenta v roce 2005, pak byl znovu zvolený v roce 2009. Podle ústavy Bolívie může prezident zastávat úřad nejvíce ve 2 za sebou následujících volebních obdobích. Nicméně prezident Morales obhajoval své právo na kandidaturu v 3. období kvůli tomu, že ústava zavádějící povolený počet volebních období vstoupila do platnosti až v roce 2009, a proto by se jeho první funkční období z roku 2005 nemělo počítat. Podle závěru soudu byl jeho argument potvrzen a prezident Morales se může o obhájení prezidentského úřadu ucházet i po třetí v roce 2014. Opozice tohle rozhodnutí soudu považuje za nepřijatelné.
Portugalská vláda hledá alternativní úspory
Portugalský premiér Pedro Passos Coelho uvedl, že důsledkem rozhodnutí ústavního soudu ohledně zamítnutých úsporných opatření se budou muset učinit velké škrty v rozpočtech a výdajích veřejných sektorů, včetně sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Evropská komise varovala premiéra, aby se země neodchýlila od plnění podmínek záchranné pomoci, neboť pouze provádění dohodnutého programu může být předpokladem pro další půjčku. Premiér Coelho opakovaně popisuje portugalskou situaci jako stav národní nouze. Dále uvádí, že je třeba nalézt alternativní úspory nebo usilovat o druhou finanční pomoc od evropských partnerů, ale ujišťuje, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby zabránila další žádosti o pomoc.
Portugalský Ústavní soud zamítl úsporná opatření
Portugalský Ústavní soud rozhodl, že několik klíčových článků ze státního rozpočtu pro rok 2013 je protiústavních a zamítl 4 z 9 úsporných opatření. Rozhodnutí přijde Portugalsko o úspory téměř 2 miliardy USD, které jsou potřeba k plnění podmínek finanční výpomoci od eurozóny. Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva oznámil, že nevěří, že by rozhodnutí soudu mělo vyvolat změnu vlády. Středopravá vláda, jejíž autorita je oslabena, musí nalézt nové alternativní úspory a předložit je parlamentu v podobě dodatečného rozpočtu nebo znovu projednat podmínky finanční výpomoci, které by byly v souladu s tzv. trojkou, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou (ECB). Soud zamítl opatření, která by rušila prémie zaměstnancům veřejného sektoru a důchodcům a zároveň i škrty na nemocenských dávkách a podpoře v nezaměstnanosti.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Řízení o obvinění exprezidenta Václava Klause z velezrady je zastaveno
Ústavní soud (ÚS) ve středu jednal o žalobě na exprezidenta Václava Klause, kterou podal Senát s odůvodněním, že exprezident se dopustil velezrady, když vyhlásil na Nový rok amnestii. Plénum ústavních soudců však rozhodl, že řízení o žalobě bude zastaveno. Sekretář ÚS Ivo Pospíšil rozhodnutí odůvodnil slovy, že exprezidentovi vypršel mandát krátce před podáním žaloby, a tak se ústavní soudci dohodli, že se údajným proviněním zabývat nemohou.
Prezident Miloš Zeman navrhl 4 kandidáty na ústavní soudce
V úterý byla prezidentem Milošem Zemanem navržena čtveřice kandidátů na ústavní soudce. Mezi navrhované kandidáty patří soudkyně Nejvyššího správního soudu (NSS) Milada Tomková a Jaroslav Fenyk, Vladimír Sládeček a Jan Filip, kteří působí jako profesoři právnických fakult. Jména kandidátů na ústavní soude prezident konzultoval s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Čtyři nominované kandidáty projedná na své příští schůzi Senát.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
Amnestie je nezrušitelná, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) uvedl v pátek ve svém odůvodněném usnesení, že novoroční amnestie je nezrušitelná, a to z toho důvodu, že nepodléhá soudní moci. ÚS zdůvodnil své úterní zamítnutí návrhu senátorů na zrušení sporného druhého článku amnestie, který měl zastavovat kauzy trvající více jak 8 let, u nichž hrozí sazba až 10 let odnětí svobody. ÚS také zdůraznil skutečnost, že případný přezkum amnestie nevyplývá ani z ústavy.
Egyptský soud zrušil plánované volby
Volby, vyhlášené prezidentem Mohammedem Mursím, měly začít v dubnu a probíhat po celé zemi ve 4 etapách až do června. Egyptský soud je nicméně zrušil a nařídil přezkoumání volebního zákona u Ústavního soudu, který má posoudit jeho konformitu s ústavou. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že po posledních úpravách byl zákon ihned ratifikován prezidentem Mursím bez toho, aniž by ho Ústavní soud přezkoumal. Egyptská opozice volební zákon kritizovala a tvrdila, že zvýhodňuje islamistické strany spojené s prezidentem Mursím. Kancelář prezidenta Mursího se k rozsudku zatím nevyjádřila.
Ústavní soud odmítl zrušit sporný druhý článek amnestie
Kromě projednávání návrhu na předběžné pozastavení platnosti smluv o církevních restitucí, se Ústavní soud (ÚS) zabýval také stížností skupiny senátorů týkající se požadavku na zrušení druhé článku novoroční amnestie. Sporný článek zastavil kauzy, které trvaly déle jak 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let. Stížnost tvrdila, že jsou tím porušována práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků. Důvody, proč ÚS odmítl stížnost senátorů zatím nejsou známy.
Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím
V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.
Ústavní soud nerozhodl o případném pozastavení smluv mezi církvemi a státem
Ústavní plénum, které se v úterý sešlo, aby projednalo návrh na předběžné opatření kvůli smlouvám státu s církvemi, nedošlo k žádnému jasnému závěru. Ústavní soud (ÚS) obdržel celkem 3 návrhy na odložení plnění smluv až do té doby, než se rozhodne o zrušení celého zákona o církevních restitucích. Návrhy podali poslanci ČSSD, KSČM a senátoři z VV. ÚS se avšak bude věcně zabývat pouze návrhem z iniciativy VV. Na úterním zasedání nicméně ÚS nijak nerozhodl, a proto se sejde znovu za týden.
Srbové v entitě Republice srbské se měli dopustit diskriminace na Bosňácích a Chorvatech
Na základě bosenského zákona, kdy veřejné symboly musí obsahovat tradice a dědictví všech občanů, Ústavní soud Republiky srbské (RS) rozhodl, že města Banja Luka a Nevesinje porušila tento zákon reprezentací měst srbskými symboly a dopustila se diskriminace na Bosňácích a Chorvatech. Starosta Banja Luky Slobodan Gavranovic uvedl po vynesení rozsudku, že bude sjednána náprava. Bosenský klub delegátů v Lidové radě RS podal žádosti na odstranění samostatných srbských symbolů do dalších 35 měst v RS.