Schůzka nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského se konala ve čtvrtek. Hovořili o kritické situaci uvnitř ÚS, kdy namísto 15 ústavních soudců, jich v současné době pouze 12, což je ústavní minimum. Budoucí prezident Miloš Zeman slíbil, že ihned po své inauguraci promluví se všemi možnými kandidáty. Nicméně i kdyby byl seznam možných kandidátů na ústavní soudce předložen senátu ihned po březnové inauguraci, senátoři mají 60 dní na to, aby návrh projednali. O kompletním počtu ústavních soudců se tak bude moci hovořit až koncem května.
Archiv štítku: ústavní soud
Ústavní soud zamítl návrh pražského Městského soudu na zrušení amnestie
V úterý rozhodlo plénům ústavních soudců, že zamítne návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie, která byla vyhlášena na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Podle ÚS neměl Městský soud právo podat takový návrh. Další důvod zamítnutí se týkal skutečnosti, že jako první napadli sporný článek, který zastavuje některá trestná stíhání, senátoři. O této stížnosti budou ústavní soudci teprve rozhodovat.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.
Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.
Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců
Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.
Německá vláda zvažuje zákaz neonacistické strany
Německá vláda zvažuje vydání zákazu neonacistické organizace Národní demokratická strana (NDP). Žádost o zrušení byla již v prosinci podána k Ústavnímu soudu. Vláda by se měla v březnu rozhodnout, zda předloží žádost o zákazu NDP k projednávání. Georg Streiter, mluvčí kancléřky Angely Markelové, oznámil, že o zákazu se neustále vedou ve vládě diskuze. Ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger řekla, že se rozhodnutí musí řádně zvážit a předseda Spolkového sněmu a člen Křesťanské demokratické unie Norbert Lammer dodává, že zákazem by se NDP poskytla větší publicita. Strana nicméně může být podle odborníků zakázána pouze v případě, že se prokáže její snaha svrhnout demokracii. Zastánci zákazu poukazují na jejich spojitost s násilím proti imigrantům a údajné zabití sedmi Turků a Řeků.
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.
Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která zvyšuje platy soudců
V pátek byla prezidentem Václavem Klausem podepsána novela zákona, který umožňuje zvýšení platů soudců. Platová základna soudců se zvýší o 2,75násobek, tedy asi o 5600 korun. Jelikož se od platů soudců odvíjí platy státních zástupců, dá se očekávat zvýšení příjmů také u zákonodárců. Platy zákonodárců se zvýší z důvodu, že se ve Sněmovně dostalo do předlohy novely ustanovení, které to umožňuje. Předloha zákona se netýká soudců ústavních. Ty zůstanou stejné jako minulý rok.
Stížnost senátora Tomio Okamury dnes ústavní soud definitivně zamítl
Ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) definitivně zamítl všechny části stížnosti senátora Tomio Okamury. Dříve jeden z prezidentských kandidátů podal na konci roku 2012 stížnost k ÚS, neboť, kromě jiný důvodů, považoval prováděcí zákon přímé volby prezidenta za protiústavní. O této části stížnosti rozhodl ÚS hned na začátku nového roku. Co se týče čtvrtečního rozhodnutí ÚS, ústavní plénum dospělo k názoru, že i další části stížnosti senátora Tomio Okamury nejsou shledávány jako protiústavní, nicméně konstatoval, že zákon o přímé volbě prezidenta mezeru obsahuje. Mezera, která se může jevit jako nezákonná je podle ÚS v té části zákona, kde není uložena povinnost ověření podpisu a správnosti údajů petenta, nebo-li uchazeče. Ministerstvo vnitra je ale připraveno všechny připomínky jak ÚS tak Nejvyššího správního soudu (NSS) zpracovat do nového volebního zákoníku souvisejícím s přímou volbou.
Ústavní soud nejspíš zamítne návrh na zrušení části amnestie
Nejméně 20 senátorů je připraveno podpořit připravovaný návrh na zrušení části amnestie. Horní komora parlamentu chce u Ústavního soudu (ÚS) napadnout druhý článek amnestie týkající se zastavení trestního stíhání delšího než 8 let se sazbou do 10 let. Senátorka a mluvčí skupiny senátorů Alena Dernerová sdělila, že by tato část amnestie mohla poškodit oběti trestných činů a mohli by přijít o možnost náhrady škody. Návrh chtějí senátoři poslat k ÚS do konce týdne. Někteří ústavní právníci se však domnívají, že návrh senátorů nebude u ÚS úspěšný. Mezi jejich argumenty patří například fakt, že amnestie není zákon nebo jiný právní předpis, tudíž ji nelze napadnout u ÚS. Dále je poukazováno na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit, neboť podle Ústavy již nelze znovu stíhat trestné činy, na než se amnestie vztahuje.
Prezidentské volby proběhnou v řádném termínu
V pátek se plénum ústavních soudců sešlo, aby projednalo stížnosti senátora Tomio Okamury, který mimo jiné požadoval odklad prezidentských voleb. Výsledkem celého jednání Ústavního soudu (ÚS) je rozhodnutí o konání voleb v již určeném termínu, tedy 11. – 12. ledna. Předseda ÚS Pavel Rychetský odůvodnil rozhodnutí slovy: „Ústavní soud dospěl k závěru, že není důvod pro odložení termínu voleb.“ Senátor Tomio Okamura označil výsledek jednání ÚS za vítězství časového tlaku nad spravedlností, jelikož o tom, zda jsou zákony o přímé volbě prezidenta případně protizákonné, se ÚS nezabýval. Naopak většina politiků a všech 9 prezidentských kandidátů jsou s rozhodnutím ÚS spokojeni a výsledek jednání respektují. Senátor Tomio Okamura nyní vyčká na rozhodnutí soudu v celé jeho záležitosti a poté zváží další kroky.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.
Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu
Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.