Nezaměstnanost v eurozóně klesla poprvé za více než 2 roky, což je znamená utlumení obnovující se recese. Statistická agentura Eurostat uvedla, že hodnoty klesají v Německu, Francii a Španělsku poprvé od dubna 2011. Eurozóna, potažmo celá Evropa, se snaží překonat krizi trvající více než 3 roky. Nezaměstnanost ale stále dosahuje rekordních 12,1 %, což znamená více než 19 miliónů lidí bez práce. Výkonný orgán EU, Evropská komise (EK), bagatelizuje jakýkoli náznak, že by evropští politici měli být spokojení se zlepšením. Mluvčí EK Dennis Abbott uvedl, že „nezaměstnanost zůstává strašně vysoká a je na členských státech, aby prováděnými reformami dali lidem možnost získat slušnou práci“.
Archiv štítku: EU
Prezident Miloš Zeman pojede na návštěvu do Záhřebu
Při příležitosti oslav vstupu Chorvatska do EU zavítá do hlavního města země mimo jiné také prezident Miloš Zeman. Tam se ještě před ceremoniálem setká s nejvyšším představitelem Chorvatska – prezidentem Ivem Josipovičem a premiérem Zoranem Milanovičem. Chorvatsko se stane 28. členem EU 1. července 2013.
EU pomůže České republice s řešením nezaměstnanosti
Lídři členských zemí EU se na setkání dohodli, že v příštích dvou letech rozdělí 7,8 miliard USD mezi regiony, které trápí nezaměstnanost. Kritériem pro přidělení financí je nezaměstnanost, kterou v daném regionu postihuje více než čtvrtinu obyvatel, zejména mladých lidí. V případě ČR se jedná o kraj Ústecký a Karlovarský, kam se také část z vyčleněných peněz doststane. Prezident EU Herman van Rompuy navíc sdělil, že k dohodnutým 7,8 miliardám USD přibudou možná ještě další 2,6 miliardy USD.
Francouzský prezident v úterý přivítal investory z Číny
Francouzský prezident Francois Hollande v úterý řekl, že jeho země chce být atraktivnější především pro čínské investory. Toto prohlášení patřilo skupině čínských podnikatelů a potenciálních investorů, kteří prezidenta navštívili v Elysejském paláci. „Evropa potřebuje Čínu, pro to, aby mohla růst, a Čína potřebuje Evropu k rozvíjení svých obchodních aktivit,“ řekl na setkání francouzský prezident. Podle francouzské investiční agentury je Čína osmým největším zahraničním investorem ve Francii a za poslední rok uskutečnila v evropské zemi 31 investičních projektů. Francouzský prezident se také vyjádřil k obchodnímu sporu mezi Čínou a EU o dodávky solárních panelů. Prohlásil, že obě strany by se měly vyhnout jednostrannému řešení této situace.
Potraviny v ČR jsou dražší, ale levnější než v ostatních zemích EU
Údaje Eurostatu za minulý rok ukazují, že ačkoliv potraviny v České republice v posledních letech podražily, tuzemské potraviny stále nepatří mezi nejdražší v EU. Nejlevnější potraviny lze koupit u severního souseda – Polska. Naopak nejdráže vyjdou potraviny v Dánsku. To, že ČR patří mezi země s levnými potravinami (v porovnání s ostatními zeměmi EU), způsobuje také fakt, že ČR patřila i v minulosti k tradičnímu výrobci potravin. Dle slov programového a strategického ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny však v Česku přetrvává jakýsi mylná představa o tom, že potravina musí být levná. To způsobuje, že české obchodní řetězce dělají marketingové tahy právě s důrazem na levné potraviny. Často tak však děje na úkor kvality potravin.
Dohoda o spolupráci EU a Alžírska pokračuje druhou fází
Alžírsko-evropská spolupráce bude brzy posílena o vzájemný projekt v oblasti plánování a statistiky. Součástí další fáze programu, který má zemi směřovat k bližším kontaktu s Evropskou unií, je takzvaná Dohoda o přidružení Alžírska a EU (P3A). Program koordinuje Státní sekretariát plánování a statistiky (SEPS). První fázi zahrnoval audit, při kterém se zjistilo, že je třeba zlepšit vstupní a výstupní analýzy dat, posílit ekonomické nástroje v oblasti makroekonomie a jiné. Náklady spojené s vytvořením vhodných podmínek mezinárodní spolupráce se pohybují okolo 30 milionů EUR. Finální částku budeme znát až při ralizaci projektu samotného“, řekla ve čtvrtek pro deník APS projektová specialistka Dahbia Rekiz. Z 15 chystaných projektů se některé z nich budou týkat duální spolupráce v odvětví zemědělství, školství a justice. Druhá fáze byla zahájena v březnu 2013 na dobu 6 let.
Česká republika bude žádat od EU 47 miliard korun
Na velké národní projekty nad 50 milionů eur bude ČR žádat o 47 miliard korun z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto některé z projektů hodnotí jako rizikové. Zejména z důvodu, že některé z nich nemají stavební povolení nebo jejich realizace se může protáhnout až za horizont roku 2015. V roce 2015 totiž skončí dvouletá lhůta, během níž je možné evropské peníze za sedmileté období čerpat. Již v roce 2007 obdržela ČR z evropských fondů 82 miliard korun směřujících na investice do infrastruktury. Pokud Evropská komise bude s žádostí o dotace souhlasit, vzroste počet odsouhlasených velkých projektů z nynějších 30 na 55.
Ministerstvo pro místní rozvoj nejspíš nestihne vyčerpat všechny peníze z EU
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) oznámil, že je pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj nestihne do konce programového období vyčerpat všechny evropské peníze a Česká republika tak o ně přijde. Finanční prostředky byly připraveny pro operační program Technická pomoc, jehož úkolem je lépe koordinovat ostatní programy, aby lépe a efektivněji čerpaly peníze z EU. Podle kontrolorů však ministerstvo zvolilo špatný program, který peníze rozděloval neúčelně a nehospodárně. Například jedna zakázka za 300 milionů korun, která byla ministerstvem připravena, byla naplánována nekvalitně a se zpožděním, takže poté musela být zrušena.
V pondělí podepsal prezident Miloš Zeman dva zákony, poprvé ve svém úřadě
Prezident Miloš Zeman v pondělí stvrdil svým podpisem dva zákony. První zákon se týká daňové novely, podle níž nebudou církve osvobozeny od daně z příjmu při prodeji vráceného majetku. Církvím bude vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun. Osvobození od daně z příjmu bude platit pouze pro nabytí majetku. Druhý podepsaný zákon se týká novely o evidenci výbušnin tak, jak to stanovují požadavky EU. Tato norma zároveň zakazuje vlastnit výbušninu bez jednoznačného označení.
Zbytek českých vojáků je již na misi EU v Mali
Celkem 34 českých vojáků je nyní na misi EU v Mali. Zbylých 24 vojáků v sobotu odcestovalo do západoafrické země, aby tam pomohli malijské vládě v boji proti radikálním islamistům ze severovýchodu země. Hlavním úkolem pak bude pomoc s výcvikem a výstavbou malijské armády. Podle velitele české jednotky nadporučíka Marka Štěpánka jsou vojáci dobře připraveni, neboť většina členů týmu již byla na misi v Afghánistánu.
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání českých vojáků do Mali
Poslanci dolní komory v úterý souhlasili s vysláním českých vojáků do západoafrického státu Mali, kde budou působit v rámci mise Evropské unie. V Mali budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, jde o misi nebojovnou. Během dalších 6 měsíců se zapojí do výcviku maliské armády a také jí dodají zbraně, které již nepotřebují. Pokud vyslání vojáků schválí také horní sněmovna, bude vysláno na 50 českých vojáků.
Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.
Opoziční ČSSD zkritizovala výsledek summitu EU o rozpočtu
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka spolu s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem zkritizovali premiéra Petra Nečase za výsledek summitu EU pri jednání o unijním rozpočtu. Nesouhlasí s tím, že ČR dostane na období 2014 – 2020 o 160 miliard korun méně a Nečasovo pohrození právem veta tak bylo bezvýznamné. Domnívají se, že peníze budou v české ekonomice chybět. Premiér Petr Nečas však upozornil, že i přes bude částka určená pro ČR v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v EU.
Země EU se dohodly na rozpočtu pro období let 2014 – 2020
Na summitu EU se země po celonočním jednání dohodly na rozpočtu na léta 2014 – 2020. Česká republika a některé další země pohrozily ještě před startem summitu použitím práva veta. Pro ČR byla důležitá zejména kohezní politika. Z evropských fondů dostane ČR na stanovené období méně peněz než v období 2007 – 2013, nicméně i tak bude dostávat od EU více peněz, než bude odvádět. Představitelé vlád či státu se na summitu dohodly na celkovém rozpočtu ve výši přibližných 957 miliard eur. To je téměř o 100 miliard nižší rozpočet než v předchozím období. Nyní je k potřeba vyčkat, zda Evropský parlament bude s dohodnutým rozpočtem souhlasit.
Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU
V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.
Česká republika dostává od Evropské unie více, než kolik sama platí
Čistým příjemcem EU zůstává Česká republika i nadále, uvedlo ministerstvo financí. To znamená, že ze společného rozpočtu EU dostává země více peněz, než do něj sama vkládá. Česká republika získala za rok 2012 o 73,8 miliard korun více, což je v porovnání s rokem předcházejícím o 43 miliard korun více. Jedná se o nejvyšší získanou částku od vstupu ČR do EU. Ministerstvo financí uvádí jako důvody růstu především příjmy ze strukturální fondů, Fondu soudržnosti, nebo příjmy ze Společné zemědělské politiky. Všechny získané prostředky se za loňsky rok podařilo vyčerpat v souladu s pravidly EU, a tak Česká republika o žádné podle ministerstva nepřišla.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
Prezident Václav Klaus se setkal s německým prezidentem Joachimem Gauckem
Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.
Jan Zahradil se stal se stal předsedou ECR
Europoslanec Jan Zahradil byl zvolen na post šéfa Evropské konzervativní a reformní skupiny (ECR) a stal se tak prvním Čechem v takové funkci v Evropském parlamentu. Bude ji ovšem zastávat jen dočasně, neboť koncem tohoto roku se v souladu se staršími plány frakce uskuteční další volby.