Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Archiv rubriky: Ban Ki-moon
Tisíce lidí v Egyptě protestují
Podporovatelé Muslimského bratrstva se shromáždili v Káhiře. Zpívali protivojenské písně, mávali fotografiemi ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Chtěli se dostat k prezidentskému paláci, ale cesta jim byla zablokována. Na večer po modlitbách stejně jako jejich oponenti plánují masové setkání na náměstí Tahrir. Armáda se rozmístila, obklopuje důležité budovy a komunikace, chce oddělit znepřátelené skupiny. Nově jmenovaný premiér el-Belblawi by měl v neděli začít kontaktovat možné kandidáty na ministry. Řekl: „Beru dvě kritéria pro příští vládu. Účinnost a důvěryhodnost.“ Muslimské bratrstvo vyloučilo, že by se podílelo na této vládě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil obavu ohledně zatýkání členů Muslimského bratrstva.
USA kritizují zatýkání členů Muslimského bratrstva v Egyptě
Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
USA a Rusko udělaly pokrok ohledně konference o Sýrii
Americký ministr zahraničí John Kerry se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrov na asijském regionálním bezpečnostním setkání. Ministr Kerry oznámil, že učinili pokrok, aby se ženevská konference mohla uskutečnit, ale možná to nebude do srpna. Již v pondělí generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl: „Je naléhavě nutné, aby násilí skončilo. Příliš mnoho životů bylo již ztraceno a konflikt vyvolal obrovskou a srdcervoucí humanitární krizi.“ Vyzval k tomu, aby konference byla co nejdříve. Nicméně pořád není zřejmé, kdo by se měl konference, která byla již několikrát posunuta, zúčastnit. V květnu se ministři Kerry a Lavrov domluvili, že budou usilovat o to, aby obě strany konfliktu přijaly závěrečné usnesení konference z 30. června 2012, které stanovuje ukončení násilí a přechodnou vládou, která by zahrnovala jak úředníky ze současné vlády, tak členy opozice.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Generální tajemník OSN vyzývá KLDR k ukončení raketových testů
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon v neděli vyzval Severní Koreu k okamžitému omezení jejího jaderného programu a ukončení raketových testů. Jeho výzva přišla den poté, co Severní Korea odpálila tři rakety krátkého doletu na východním pobřeží. Tajemník Ban Ki-moon také vzkázal severokorejským představitelům, aby zmírnili napětí, které momentálně v regionu vládne, a pokračovali v dialogu o jaderném programu. Napětí na korejském poloostrově se o víkendu znovu zhoršilo a bezpečnostní analytici jej srovnávají se situací, která mezi oběma korejskými státy nastala minulý měsíc, kdy Severní Korea hrozila jaderným útokem nejenom na svého jižního souseda, ale i na Japonsko a americké základny.
USA kritizují Rusko za dodávku raket syrskému režimu
Pouhých 10 dní poté, co se USA a Rusko dohodly na konání mezinárodní konference, která by měla přinést politické řešení syrského konfliktu, se naplno ukazují rozdíly mezi světovými mocnostmi. Rusko dodalo režimu prezidenta Bashara al-Assada Yakhont rakety, které mají dosah 300 kilometrů. Mluvčí prezidenta Putina řekl, že Rusko dodržuje smlouvy o dodávkách zbraní pro Sýrii, které byly podepsány v roce 2007. Nejvyšší americký vojenský úředník generál Martin Dempsey prohlásil, že poslední ruská dodávka je špatně načasována, velmi nešťastná a riskuje prodloužení války. Mezitím se v pátek setkal generální tajemník OSN Ban Ki-moon s ruskými představiteli v Soči a diskutovali o konferenci. Západní diplomat v OSN řekl, že mírová konference by se měla konat mezi 10. a 15. červnem, záleží na připravenosti syrské strany. Na konci týdne o Sýrii dále jednal v USA turecký premiér Erdogan s americkým prezidentem Obamou. Premiér Erdogan si přeje zavedení bezletové zóny nad Sýrii.
OSN žádá sankce pro rebeli ve Středoafrické republice
Podle OSN se rebelové ve Středoafrické republice dopouštějí mnoha násilností, včetně znásilňování, rekrutování dětských vojáků a nuceným manželstvím. V zemi se v březnu dostali k moci rebelové z tzv. Selekovy koalice, jejich vůdce Michel Djotodia byl jmenován prozatímním prezidentem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon doporučil zvýšit počet jednotek OSN ve Středoafrické republice. Podle OSN je navíc v zemi na 800 000 lidí, kteří jsou v ohrožení nedostatku potravin, na 656 000 dětí nemá přístup ke vzdělání
Pákistánské volby jsou úspěch, tvrdí OSN
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon pogratuloval občanům a vládě Pákistánu a prohlásil parlamentní volby za úspěšné. Zároveň vyjádřil svou víru v další pozitivní vývoj v zemi, pro kterou tyto volby znamenaly „významný krok směrem k demokracii“. Jedná se o vůbec první klidný a především demokratický přechod od jedné vládě k další, první pákistánskou vládou, která dokončila svůj mandát, aniž by byla svržena, totiž byla až vláda Raji Pervez Ashrafa. Ten po jejím rozpuštění zůstal v čele prozatímního kabinetu fungujícího v období březen až květen 2013. Generální tajemník Ban Ki-Moon ocenil především účast prvovoličů, mladých lidí obecně, a žen. V neposlední řadě se nejvyšší představitel OSN vyjádřil i ke státní volební komisi, jíž díky jejímu úspěchu přislíbil pokračování podpory a asistence.
EU a OSN se neshodují na vážnosti situace v Severní Koreii
EU se domnívá, že je pouze „omezené riziko“ války v Severní Koreji, ale OSN situaci považuje za velmi nebezpečnou. Úředník EU promluvil pro agenturu Reuters pod podmínkou anonymity a uvedl, že EU si uvědomuje, že situace je velice napjatá a potenciálně nestabilní, ale podle jejich hodnocení se jedná o omezené riziko ozbrojeného konfliktu. Podle úředníka EU nezaznamenala žádné nápadné náznaky k útoku ze strany Severní Koreje a situace v Pchjongjangu prý vypadá klidněji. Na závěr dodal, že je nezanedbatelné riziko chybného odhadu a eskalace. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil vážné znepokojení nad situací poté, co Severní Korea upozornila cizince na evakuaci Jižní Koreje, aby se vyhnuli nemilosrdné, posvátné a odvetné válce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl novinářům, že současná úroveň napětí je velmi nebezpečná a i malý incident může způsobit špatný odhad nebo pochybení a vyvolat nekontrolovatelný konflikt.
Francie stanovila datum odchodu vojáků z Mali, OSN zvažuje vyslání až 11 000 jednotek
Počet francouzských vojáků, kteří od ledna pomáhají malijské vládě na severu země znovu ovládnout území, by se do konce letošního roku měl snížit na 1 000. Stahování jednotek by mělo začít od dubna a do července by z Mali mělo podle francouzského prezidenta Francois Hollanda odjet na 2000 vojáků. OSN mezitím zvažuje vyslání mírových jednotek do západoafrické země, generální tajemník OSN Ban Ki-moon mluví až o 11 000 vojáků, kteří by měli zabránit, aby se sever země dostal opět pod nadvládu islamistických militantních skupin. Pod vedením Africké unie (AU) by do země mělo přijet během dubna na 4 000 jednotek.
V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi
První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.
Rada bezpečnosti OSN zpřísní sankce proti KLDR
Ve čtvrtek se Rada bezpečnosti OSN dohodla na zpřísnění sankcí uvalených na KLDR. Sankce se budou týkat především obchodu a bankovnictví, ale například i oficiálních cest diplomatů. Hlavní cílem nové rezoluce je zastavit přísun materiálu a veškerých peněz, které by mohly sloužit Pchjongjangu k vývoji jaderného arzenálu. Sankce byly přijaty jednomyslně. Generální tajemník Ban Ki-moon vítá rozhodnutí Rady a označuje ho za ,,účinné a věrohodné„. ,,Tímto krokem bylo vysláno jednoznačné poselství do KLDR, že mezinárodní společenství nehodlá tolerovat jakékoliv usilování o získání jaderných zbraní,“ řekl generální tajemník Ban Ki-moon. První sankce na KLDR byly uvaleny po jaderných zkouškách v roce 2006 a 2009, tehdy se týkaly zákazu dovozu jaderných a raketových technologií, poté následovala sankce v lednu 2013 v reakci na vypuštění dalekonosné rakety Unha-3.
Izrael odsoudil výrok tureckého premiéra o sionismu
Na jednání OSN ve Vídní pronesl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, že „spolu se sionismem, antisemitismem a fašismem by i islamofóbie měla být považována za zločin proti lidskosti“. Sionismus jako ideologie hlásá právo židů mít domov v biblické „zemi Izrael“. Proti výroku tvrdě vystoupila kancelář izraelského premiéra Netanyahua, stejně jako americký ministr zahraničí John Kerry. Za „zraňující a kontroverzní“ označil výrok i generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Výrok premiéra Erdogana naopak bránil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu, který s odkazem na incident mezi izraelskou armádou a tureckými aktivisty v roce 2010 prohlásil: „Pokud se nějaká země chová nepřátelsky k právu na život našich občanů, pak nám to vyhrazuje právo učinit prohlášení.“
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Severní Korea uskutečnila další jaderný test
V úterý ráno Severní Korea simulovala další jaderný výbuch. Podle oficiálních zpráv severokorejské vlády byl test úspěšný. Jeho výsledky jsou velmi podobné jako u testů v letech 2006 a 2009. Severokorejci testují jaderné zbraně i přes celosvětový intenzivní odpor, Rada bezpečnosti OSN v prosinci vydala rezoluci navyšující sankce. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon tento test označil za „hluboce destabilizující provokaci“. Prezident USA Obama požaduje okamžitou mezinárodní reakci.
Prezident Barack Obama považuje severokorejský jaderný test za provokaci
Americký prezident Barack Obama ostře odsoudila jaderný test, ke kterému v úterý přistoupila Severní Korea. Podle amerického prezidenta je nukleární zkouška vysoce provokativní akcí a ohrožuje nejen region a USA, ale i mezinárodní stabilitu a mír. Zároveň prezident Obama dodal, že jaderným testem KLDR porušila celou řadu rezolucí OSN. Americký prezident vyzval k rychlé mezinárodní reakci. Třetí jadernou zkoušku Severní Koreje odsoudili i další státníci, stejně jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu
Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.