Archiv rubriky: Kypr

Kyperská republika

Nekončící kyperská krize znejistila celou eurozónu

Publikováno | Autor:

450px-Euro_(Frankfurt)

Kyperská vláda se rozhodla již v červnu roku 2012 požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Důvodem byla ochrana finančního sektoru, a tím i ekonomiky země před dopady hluboké dluhové krize v sousedním Řecku. Kypr se tak stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc, jež by měla přispět k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Největší problém ostrova je bankovní sektor.

Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008 a přijal euro jako svou oficiální měnu výměnou za kyperskou libru. Tehdy se kyperské ekonomice dařilo a Mezinárodní měnový fond (MMF) popisoval stav země jako „dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí“. V roce 2009 sice země prošla recesí, ale ve srovnání s Evropou byla jen mírná. (…) Pokračovat ve čtení ->

Srbští poslanci žádají, aby kosovští Srbové přijali předběžnou dohodu s Kosovem

Publikováno | Autor:

Srbský poslanec Aleksandar Vucic navštívil srbskou menšinu na severu Kosova, aby ji přesvědčil k přijetí dohody, kterou obě země vyjednaly prostřednictvím Evropské unie. Přestože není dohoda podle poslance „zcela ideální„, měla by být přijata. Dohoda byla uzavřena v dubnu v Bruselu. Na základě dohody Srbsko sice neuznává plnou nezávislost Kosova, připouští ale legislativní moc země nad celým územím. Kosovští Srbové budou moci vytvořit i vlastní policii, která bude fungovat v rámci kosovské justice. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, kosovští Srbové, jichž v zemi žije na 40 000, odmítli uznat kosovskou vládu. Kosovo doposud neuznalo 5 z 27 států EU, jedná se o Španělsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Kypr.

Na Kypr dorazila první část finanční pomoci, pomoc by mohlo potřebovat i Slovinsko

Publikováno | Autor:

První část finanční pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), na níž se země po dlouhých jednáních dohodly, již Kypr obdržel. Do jihoevropské země prozatím přišlo 2,6 miliard USD a dalších 1,29 miliard USD by měl Kypr přijmout během 30 dnů. Na setkání ministrů financí zemí eurozony bylo tématem i Slovinsko, které by podle analytiků mohlo brzy požádat EU o finanční pomoc, přestože slovinská vláda představila minulý týden reformy, jak prohlubující se krizi zabránit. Řecko, které se stalo výrazným příjemcem mezinárodní finanční pomoci, dosáhlo podle MMF pokroku, přesto bude potřebovat další strukturální reformy.

Kyperský parlament schválit podmínky záchranné půjčky

Publikováno | Autor:

Kyperský parlament v úterý těsnou většinou schválil záchrannou půjčku v hodnotě 13 miliard USD, která má bankrotující ostrov vyvést z krize a na které se podílí EU a MMF. Pokud by zákonodárci opatření zamítli, hrozil by zemi státní bankrot. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis, protože vláda již jednou v polovině března záchranný plán odmítla. Výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která již získala jistotu, že v květnu obdrží první část zahraniční pomoci. Podmínky finanční pomoci od EU a MMF stanovují, že Kypr musí vlastními silami obstarat téměř 17 miliard USD a v rámci dohody bude muset mimo jiné zabavit v bankách část vkladů nad 130 000 USD a zvýšit firemní daně z 10 % na 12,5 %.

Euroskupina podpořila finanční výpomoc pro Kypr

Publikováno | Autor:

Ministři financí eurozóny podpořili finanční výpomoc v hodnotě 13 miliard USD pro Kypr a Evropská komise uvedla, že se bude snažit pomoci s růstem ekonomiky a lepším využíváním strukturálních fondů EU. Úvěr bude rozdělen na 11,7 miliard USD od eurozóny a 1,3 miliarda USD od Mezinárodního měnového fondu (MMF) se splatností 15 až 20 let. Podle Euroskupiny je nyní nutné zahájit příslušné vnitrostátní postupy pro nezbytné formální schválení dohody Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) o financování pomoci. K pokrytí všech finančních nákladů v průběhu prvních tří let bude muset Kypr přispět téměř 17 miliardami USD a většina částky pochází z uzavření Laiki banky a restrukturalizace Bank of Cyprus. Kypr dále zvýšil daně, snížil výdaje a prování strukturální reformy s cílem zlepšit své veřejné finance. Euroskupina v prohlášení uvedla, že je přesvědčena, že rozhodný postup v souladu s reformním opatření, které se uvádí v memorandu o porozumění, umožní kyperskému hospodářství vrátit se na cestu udržitelného rozvoje založeného na zdravých veřejných financí, vyvážený růst a finanční stabilitu.

Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří

Publikováno | Autor:

V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.

Předseda ECB připustil, že původní návrh pro Kypr nebyl vydařený

Publikováno | Autor:

Předseda Evropské centrální banka (ECB) Mario Draghi na tiskové konferenci ve Frankfurtu po zasedání Rady guvernérů ECB řekl, že původní návrh na záchranu Kypru „nebyl příliš chytrý„, a proto byl hned po konferenčním jednání Euroskupiny upraven. Dodal, že Kypr není v žádném případě „šablona pro ostatní země nebo banky v potížích“. Jediné, co by se dalo vyvodit ze záchranné akce pro Kypr, je podle něj restrukturalizace bankovních systémů. Předseda Draghi uvedl, že původní plán, který byl nakonec kyperskou vládou zamítnut, nepocházel od ECB, ale souhlasila s ním jako součástí celkové záchranné dohody.

Kyperský ministr financí podal demisi

Publikováno | Autor:

Kyperský ministr financí Michalis Sarris odstoupil z funkce po dokončení jednání ohledně kontroverzní záchranné dohody pro Kypr. Podle zpráv v místních mediích by novým ministrem financí měl být současný ministr práce Haris Georgiades. Kyperská vláda uvedla, že prezident Nicos Anastasiades přijal rezignaci ministra Sarrise, který byl kritizován za postup při jednání o záchranné dohodě. Ministr Sarris uvedl, že k demisi ho nevede dohoda ohledně záchrany, ale spíš celá situace, která přivedla Kypr na pokraj bankrotu. Ministr Sarris byl ve funkci od února letošního roku, předtím byl v čele druhé největší kyperské banky Laiki.

Kypr má 4 roky na splnění podmínek stanovených eurozónou

Publikováno | Autor:

Memorandum o porozumění (MoU) publikované v kyperském tisku stanovuje podrobný program podmínek navržených eurozónou, které musí Kypr za 4 roky provést. MoU obsahuje požadavky včetně zvýšení daní, výdajových škrtů, privatizace státního majetku a zdravotní péče, penzijní reformy a 3% plošné škrty na všech mzdách ve veřejném sektoru a penzích. Kyperská vláda plánuje snížit počet státních zaměstnanců o 1800 a věk odchodu do důchodu se zvýší o 2 roky na 65 let. Dále by měl Kypr zvýšit svou daňovou sazbu na 12,5 % a DPH na 19 %. MoU vyzývá Kypr, aby předložil plány pro využívání zemního plynu na severu země, čímž by získal několik miliard USD ročně navíc. Problémem je turecká blokáda přístupu k plynu kvůli jejich 40letému konfliktu o sever ostrova. MoU bylo vypracováno pro Kypr a „trojkou“ v podobě Evropské komisi, Evropskou centrální bankou (ECB) a MMF v listopadu 2012 a únoru letošního roku bylo pozměněno a zohlednilo politický vývoj na Kypru a novou středopravou vládu, která se dostala k moci a která ještě musí MoU schválit.

Turecko je kritizováno, že se snaží zneužít kyperské situace

Publikováno | Autor:

Kypr a Řecko kritizují Turecko, že se snaží využít bankovní krize a získat příznivou dohodu ohledně kypersko-tureckého konfliktu. Řecký ministr zahraničí Dimitris Avramopoulos   nařknul Turecko, že se snaží zneužít dočasnou ekonomickou slabost Kypru. Kyperský ministr zahraničí Ioannis Kasoulides v prohlášení uvedl, že tímto postojem turecká vláda jasně ukazuje, že chce získat politické a ekonomické výhody. Turecko Kypr neuznává jako samostatný stát, obdobně Kypr neuznává Tureckou republiku severního Kypru (TRNC). Podle tureckého ministra Davutoglu by mírové rozhovory měly začít okamžitě a konstatuje, že turečtí Kypřané se nikdy nestanou menšinou řecké části Kypru. Řecký ministr Avramopoulos požaduje čtyřstrannou konferenci zahrnující Kypr, Řecko, TRNC a Turecko. Podle kyperského ministra Kasoulides Turecko požaduje zvláštní práva pro „turecké osadníky“, kteří za na ostrov nastěhovali za posledních 40 let. Řecký ministr Avramopoulos dodal, že Turecko se chová jako staromódní koloniální mocnost.

Nový izraelský ropný vrt byl spuštěn

Publikováno | Autor:

Nový izraelský ropný vrt Tamar, nacházející se ve Středozemním moři, byl spuštěn. Zemní plyn pocházející z vrtu Tamar by měl podle televize Al-Jazeera pokrýt energetickou spotřebu Izraele na několik desetiletí. „Dneškem začíná nezávislost Izraele na zemním plynu. Je to velký přelom pro izraelskou ekonomiku a začátek nové éry,“ prohlásil jeden z hlavních akcionářů celého projektu Yitzhak Tshuva. Podle izraelského ministerstva energetiky a vodních zdrojů by otevření vrtu mělo vést k s nížení cen elektrického proudu v zemi. Izraelské ekonomice, které je silně závislá na dovozu fosilních paliv, by nový vrt měl ušetřit až 3,6 miliard USD ročně a část plynu by v budoucnu mohla jít i na export. V budoucnu budou pravděpodobně otevřeny další vrty na jiném ložisku s názvem Leviatan, které stejně jako Tamar leží asi 90 km od izraelského pobřeží. Celou pánev se zásobami plynu však Izrael sdílí s Libanonem a Kyprem.

Německý ministr financí ujistil, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné

Publikováno | Autor:

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.

Kypr zmírňuje některá bankovní opatření

Publikováno | Autor:

Centrální banka Kypru zmírní omezení, která vláda stanovila kvůli přijetí mezinárodní pomoci. Například debetní a kreditní karty bude možné znovu používat pro tuzemské platby, naopak měsíční limit 6 400 USD na osobu pro nákup v zahraničí zůstává, důvodem je snaha o zastavení odlivu kapitálu ze země. Podobně zůstane denní limit 384 USD pro výběr z banky. Vláda i Centrální banka uvedla, že budou denně omezení prověřovat a postupně uvolňovat po dohodě s mezinárodním společenstvím. Prezident Kypru Nicos Anastasiade uvedl, že země odvrátila bankrot země jen díky záchranné dohodě země s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 12,8 miliard USD. Výměnou za záchranný balíček je nucen Kypr provádět výrazná úsporná opatření, především v bankovním sektoru.

Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr

Publikováno | Autor:

Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.

Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny

Publikováno | Autor:

Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.

Podle lucemburského ministra usiluje Německo o nadvládu v eurozóně

Publikováno | Autor:

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil Německo, že usiluje v eurozóně o hegemonii tím, že z řešení na Kypru udělal modelovou obchodní situaci. Lucembursko, stejně jako Kypr, má velký finanční sektor, kterého se poměrně snadno dotkne daňový a regulační systém. Německo tvrdí, že krize zničila obchodní model založený na nízkých daních a přivádění velkých zahraničních vkladů. Ministr Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že Německo nemá právo rozhodovat o obchodním modelu pro ostatní členské země EU. Podle ministra Asselborna je jednání neevropské, staví se proti vnitřnímu trhu a proti evropské solidaritě. Krize na Kypru oživila kritiku Německa v eurozóně, zejména jižních zemí, které sužují úsporná opatření, v zemích si voliči dlouho stěžují „na despotický postoj Německa a berlínskou necitlivost„.

Ruské podniky a banky zvažují podat žalobu na Kypr nebo jeho banky

Publikováno | Autor:

Ruské podniky a banky, které čelí ztrátám až 40 % ze svých vkladů kvůli finanční pomoci zemi od EU a snaze stabilizovat kyperský bankovní systém, zvažují právní kroky, aby vykompenzovaly své ztráty. Partner advokátní kanceláře Goltsblat BLP Andrey Goltsblat řekl, že proces nebude snadný, neboť se jedná o komplikovaný soudní případ, který klasifikuje jako vyvlastnění. Toto tvrzení by se mohlo stát základem pro žalobu na Kypr nebo na jednotlivé kyperské banky. Pokud Kypr podle Goltsblata nechá 2 největší banky zlikvidovat bez přijetí zákona o zdanění vkladů, nebude pak možné podniknout jakékoliv právní kroky. Spoluzakladatel kyperské advokátní kanceláře Keane Vgenopoulou & Associates LLC Thomas Keane řekl, že žalobce by mohl argumentovat u kyperského soudu nebo Evropského soudu omezením volného pohybu kapitálu, čímž došlo k porušení práva EU.

Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku

Publikováno | Autor:

Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.

Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF

Publikováno | Autor:

Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.

Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům

Publikováno | Autor:

Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.

Rusko nesouhlasí se záchranným balíčekem EU pro Kypr

Publikováno | Autor:

Rusko odmítlo požadavek vybírat jednorázovou daň z bankovních vkladů, která jsou součástí záchranného balíčku EU pro Kypr.  Ruský prezident Vladimír Putin tento krok označil za „nespravedlivý, neprofesionální a nebezpečný“. Ruský premiér Dmitrij Medveděv popsal postup jako „snahu zabavit peníze jiným lidem“. Ruská ekonomika je pro Kypr více než významná, neboť Rusko je největším kyperským zahraničním investorem převážně kvůli vysokým ruským vkladům do tamních bank. Snadný přístup k vízům a  volnější bankovní regulace učinily Kypr oblíbeným daňovým rájem pro ruské podnikatele. Kyperský ministr financí Michael Sarris v pondělí jednal v Moskvě, údajně měl ruský státní plynárenský monopol Gazprom nabídnout záchranu ostrova výměnou za smlouvy o dodávkách zemního plynu. Mluvčí Gazpromu to kategoricky popřel.

Kyperský prezident obhajuje záchranný balíček, veřejnost se ale bouří

Publikováno | Autor:

Kyperský prezident Nicos Anastasiades obhajuje záchranný balíček od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), který v zemi vyvolal vlnu pobouření veřejnosti. Dále uvedl, že dohoda je sice bolestná, ale potřebná k tomu, aby se zabránilo bankrotu několika tisíc malých podniků a posléze i celé země. Jednorázová daň by měla přijít v platnost v úterý 19. března, a proto jsou u bank vidět velké fronty lidí, kteří se snaží své úspory vybrat v hotovosti. Pravicová politická strana prezidenta Anastasiadese Demokratické shromáždění (DISY) potřebuje podporu ostatních frakcí, aby výpomoc mohla být ratifikována. Pro agenturu Reuters předseda parlamentního finančního výboru Nicholas Papadopoulos uvedl, že dohoda je mnohem horším rozhodnutím než očekával. Předseda opozice George Lillikas vyzývá své stoupence k uspořádání protestního shromáždění, protože měl „prezident zradit hlas lidu„.

EU a Mezinárodní měnový fond se dohodly na záchranném balíčku pro Kypr

Publikováno | Autor:

Ministři financí eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodli na záchranném balíčku pro Kypr ve výši 13 miliard USD, který má zemi pomoci před bankrotem. Výkonná ředitellka MMF Christine Lagarde se podílela na jednání již dříve a uvedla, že nechce pouhou náplast na problémy, ale trvale udržitelné řešení. Na druhou stranu Kypr musí zvýšit daně a pozměnit bankovní sektor, o čemž se bude jednat v pondělí. Dohoda zahrnuje poplatek za bankovní vklady, aby investoři také přispěli ke snížení zadluženosti země. Další změnou je jednorázová daň ve výši 6,75 % pro ty, kteří mají na svých účtech méně jak 130 000 USD a 9,9% daň pro ty, kteří mají na účtu více jak 130 000 USD. Mimořádné příjmy z kyperských bankovních účtů by měly vynést až 7,54 miliard USD. Evropská centrální banka (ECB) uvedla, že se dají očekávat masivní výběry z účtů, aby se lidé vyhnuli poplatkům.