Slovenský premiér Robert Fico po summitu eurozóny oznámil, že podmínkou Slovenska pro souhlas s finanční pomocí pro Kypr bude lepší výměna informací o kyperských firmách působících na Slovensku. „Na Slovensku působí mnoho kyperských firem, které se účastnily privatizace a tendrů. My chceme vědět, kdo jsou skuteční vlastníci, ne kdo jsou ředitelé,“ prohlásil premiér Fico. Kypr potřebuje na záchranu svých bank a odvrácení platební neschopnosti minimálně 14 miliard USD. K výši pomoci mají avšak výhrady i ostatní státy eurozóny, Kypr je totiž podle deníku Pravda podezříván z praní špinavých peněz a je označován jako daňový ráj pro bohaté.
Archiv rubriky: Kypr
Ministři financí eurozóny projednávají plány na záchranu Kypru
Návrhy na záchranu Kypru, které projednávají ministři financí eurozóny, obsahují zvýšení daní, jednorázové příjmy a přepracování bankovního sektoru. Poté by EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) mohly poskytnout finanční pomoc v hodnotě 22 miliard USD. Prezident Euro Group Jeroen Dijsselbloem veřejně oznámil, že stabilita v eurozóně je jeden z jejich hlavních cílů. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nemůže uvést jasnou prognózu výsledku dohody, jelikož problém je řešen důkladně a Kypr potřebuje trvale udržitelné řešení. Spekuluje se, že by Rusko mohlo rozšířit poskytovaný úvěr o 3,2 miliard USD. Kyperský ministr financí Michael Sarris se 19. března chystá na jednání do Moskvy. Kypr byl pátou zemí eurozony, která požádala o finanční pomoc.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Ministři financí eurozóny projednávají záchrannou půjčku pro Kypr
Ministři financí eurozóny na schůzi v Bruselu projednávali záchrannou půjčku pro Kypr. Předseda schůze nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem ujistil, že v dalším měsíci bude dohoda konkrétně dořešena. Práce na záchranném fondu, který by měl obsahovat finanční podporu 22,8 miliard USD, byly pozastaveny, dokud nebude znám výsledek prezidentských voleb na Kypru. Evropská komisař pro hospodářské záležitosti Olli Rehn řekl, že by dohoda měla vzít v úvahu nezávislý audit ohledně praní špinavých peněz, který schválila nová kyperská vláda. Ministři financí rovněž projednali otázku, zda zmírnit úvěrové podmínky záchranných půjček Irsku a Portugalsku. Komisař Rehn řekl, že prodloužení úvěrových splatností je důkazem důvěry v prováděné ekonomické a finanční reformy.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU
Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Dluhová krize Kypru a Itálie znepokojuje šéfa záchranného fondu
„Kyperské banky mají významné filiálky v Řecku. A finanční trhy sledují Kypr velmi pozorně. V případě problémů hrozí nebezpečí rozšíření krize,“ řekl šéf záchranného fondu eurozony (ESM) Klaus Regling. Další vývoj se bude odvíjet i od výsledků italských parlamentních voleb, které se konají o víkendu, především pokud by Itálie již dále nepokračovala v reformách. Dluhová krize některých států by mohla podle něj představovat riziko pro celou eurozónu.
Kypr se dostal do ekonomických problémů
Kyperská vláda v červnu 2012 požádala o záchranný balíček poté, co 2 největší banky zbankrotovaly pod nezaplacenými řeckými dluhopisy důsledkem odpisu řeckého státního dluhu v roce 2011. Kyperský ministr financí Vassos Shiarly oznámil, že musí nalézt 1,3 miliardy USD na refinancování úvěrů a dalších výdajů. Záchranný balíček může být schválen pouze s podmínkami, které by mohly znepokojit investory. Člen představenstva Evropské centrální banky Jörg Asmussen řekl, že problémy Kypru se mohou promítnout do celého systému eurozóny. Ředitel Washingtonského institutu pro mezinárodní finance Charles Dallara varuje před negativním dopadem podcenění kyperské krize. Podle kyperské vlády by země potřebovala alespoň 10 miliard USD a příliv nového kapitálu.
Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU
Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.
Kypr přislíbil podporu Srbska na cestě do EU
Kyperská ministryně zahraničních věcí Erato Kozakou-Marcoulli uvedla, že její země podporuje pokrok Srbska ve věci členství v Evropské unii, které Kypr v nynější době předsedá. Ministryně dále uvedla, že Kypr bude společně se srbskou vládou a orgány EU pracovat na propagaci budoucnosti Srbska v EU, přičemž zopakovala postoj Kypru ohledně uznání nezávislosti Kosova, jenž zůstal nadále nezměněn. Kypr, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko jsou jedinými státy EU, které nadále neuznaly nezávislost této bývalé srbské provincie.
Kypr přejímá od Dánska půlroční předsednictví Evropské unie
Tento ostrovní stát, jenž do unie vstoupil v roce 2004, přejme předsednictví od Dánska již tuto neděli. Jako hlavní cíl si klade shodu členských států ohledně rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Pozice nově předsedající země je nyní stižená, neboť minulý týden požádala tzv. euroskupinu (ministry financí eurozóny) o finanční pomoc kyperským bankám. Ta by se dle odhadů mohla vyšplhat až na 10 miliard eur, přesná suma však bude teprve vyčíslená. Představitelé Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF mají Kypr v této záležitosti navštívit již toto pondělí. Dle mluvčího kyperského předsednictví Nikose Christodulidese však tento fakt nebude mít na předsednictví žádný vliv.
Kypr hodlá během svého předsednictví EU podpořit vzájemné vztahy s Íránem
Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofiase a íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi spolu v Nikósii jednali o vzájemných vztazích Íránu a Kypru, který se chystá převzít předsednictví EU. Kyperský prezident ujistil Írán, že jeho postoj vůči Íránu zůstane i nadále pozitivní, a zároveň přislíbil, že bude v rámci svého předsednictví vyvíjet úsilí o zlepšování a prohlubování vztahů mezi Íránem a evropskými zeměmi. Předmětem jednání íránské politicko-ekonomické delegace na Kypru byly i ekonomická spolupráce.
Ratingová agentura Fitch snížila Kypru rating z BBB- na BB+
Agentura Fitch se tak přidala k dalším ratingovým agenturám Moody’s a S&P, které již dříve snížily rating Kypru do nejrizikovějšího pásma. Za snížením stojí navýšení odhadu nutné finanční pomoci bankám a rizika, která přináší dluhová krize eurozóny. Nyní se očekává, že Kypr pravděpodobně požádá eurozónu o finanční pomoc. Důsledkem navýšení odhadu nutné finanční pomoci kyperským bankám je jejich napojení na Řecko.
Turecko nebude uznávat kyperské předsednictví EU
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu opět uvedl, že během půlročního předsednictví Kyperské republiky se Turecko nezúčastní žádné akce, které bude tento ostrovní stát předsedat. Turecko již dříve varovalo před výrazným zhoršením vztahů s EU kvůli předsednictví Kyperské republiky, neboť trvá na vyřešení tzv. kyperské otázky do doby, než by mělo nastat. Přesto Turecko hodlá nadále vztahy s EU udržovat, jak nyní uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Kyperský prezident Demetris Christofias nevylučuje možnost, že Kypr bude potřebovat finanční pomoc
V posledních měsících se začalo stále častěji diskutovat o možnosti, že by Kypr mohl být dalším státem eurozóny, který by kvůli problémům svých bank musel požádat o finanční pomoc. Kypr má také značně omezené zdroje financování, neboť již přes rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy. Kyperský prezident nepovažuje potřebu země o jednání o vstupu do podpůrného mechanismu za jasnou věc, ale vyloučit to prý také nemůže. Dále uvedl, že za problémy stojí také silné napojení kyperských bank na zadlužené Řecko. Největší kyperské bance dokonce hrozí znárodnění.
Izraelské letadlo údajně narušilo vzdušný prostor turecké části Kypru
Turecká armáda oznámila, že její 2 vojenská letadla F-16 pronásledovala izraelské letadlo, které v pondělí opakovaně narušilo vzdušný prostor Severokyperské turecké republiky. Izrael prozatím na informaci o incidentu nereagoval. Vztahy obou zemí se v posledních měsících zhoršily kvůli rozporům ohledně možné těžby zásob zemního plynu při pobřeží ostrova.
Fitch varovala před dopadem možného odchodu Řecka z eurozóny na ratingy měnové unie
Ratingová agentura Fitch v pátek uvedla, že pokud Řecko opustí eurozónu v důsledku politické krize po nedělních volbách, nebo z důvodu neschopnosti stabilizace ekonomické situace, bude to mít vliv na hodnocení veřejného dluhu v celé měnové unii. Agentura dodala, že země, které mají v současnosti negativní výhled, ohrožuje snížení ratingu nejvíce. Těmito státy jsou Francie, Itálie, Španělsko, Kypr, Irsko, Portugalsko, Slovinsko a Belgie. Řecko se potýká s neschopností sestavení nové vlády.
Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky
Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon projevil zájem o další řešení otázky Kypru
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil velký zájem o nalezení řešení kyperského problému, které by vedlo ke znovu-sjednocení ostrova a jeho lidí. Ostrov je rozdělen od roku 1974. Při příležitosti pověření nového stálého zástupce Kypru při OSN Nicholase Emilioua Ki-moon prohlásil, že se těší na úzkou spolupráci s Kyprem ohledně řešení výzev, počínaje od klimatických změn a vymýcení chudoby po zachování míru a stability v tomto regionu. Emiliou vyjádřil vděčnost za neúnavné úsilí Ki-moona ohledně řešení kyperského problému a informoval jej o nejnovějším vývoji v zemi.
Řecký premiér na návštěvě Kypru
Řecký premiér Loukas Papademos přijel ve čtvrtek na dvoudenní oficiální návštěvu Kypru, první od převzetí své funkce. „Naším cílem je dosáhnout lepší koordinace pokud jde o snahy o vyřešení kyperského problému, stejně jako na řešení důsledků hospodářské krize, a dále posílit naši spolupráci v oblasti energetiky,“ uvedl Papademos při příjezdu na Kypr. Dodal, že jeho návštěva se koná ve velmi těžké a kritické době pro obě země, především kvůli převzetí předsednictví v Radě ministrů EU Kyprem v červenci. Nynější předsedající zemí je Dánsko.
Turecký ministr zahraničí: „Nebudeme navazovat žádné kontakty s kyperským předsednictvím EU“
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu v pátek v Bruselu zopakoval, že jeho země se nehodlá angažovat v jakémkoli, ať už oficiálním či neoficiálním kontaktu s příštím předsednictvím Evropské unie (EU), které po Dánsku přejme Kypr. Místo toho chce Turecko i nadále udržovat vztahy s Evropskou komisí (EK) a s vysokou představitelkou pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Toto potvrzení přišlo po páteční ministerské schůzce představitelů Turecka a EU. „Turecko velmi tvrdě tlačí na zúčastněné strany, společně s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, s cílem vyřešit otázku Kypru do konce června,“ řekl také Davutoglu a obvinil Nikósii z chybějící politické vůle k vyřešení této záležitosti. Zdůraznil také, že dle Turecka EU pochybila, když přijala Kypr předtím, než byly vyřešeny územní spory s Tureckem. „Očekáváme, že EU požádat řecké Kypřany, aby do předsednictví zahrnuli i turecké Kypřany. Pokud by tato situace nastala, mohli bychom náš postoj přehodnotit.“
Tři kyperské banky oznámily účast na výměně části řeckých dluhopisů
Tři kyperské banky- Kyperská národní banka, Marfin Popular Bank a Hellenic bank již ve středu oznámily, že se zúčastni dobrovolné výměny části řeckých dluhopisů. Vliv řecké dluhové krize na kyperské banky je označován jako hlavní důvod pro opakované snižování ratingu kyperské ekonomiky ratingovými agenturami.
Řecko se ohradilo proti prohlášení Turecka o možné anexi Severního Kypru
Řecký ministr zahraničí Stavros Demas prohlásil, že nedávné výroky tureckého ministra pro evropské záležitosti Egemena Bagise o možnosti anexe Severokyperské turecké republiky ukazují skutečné turecké záměry ve vztahu ke „kyperské otázce“. Řecký ministr řekl, že „je nyní jasné, kdo je na vině z nedostatku pokroku u jednacího stolu“, a zdůraznil, že Řecko je nadále odhodláno dosáhnout celkového řešení situace na Kypru a Objasnil, že Řecko je i nadále odhodlána k dosažení celkového dohodnutého řešení kyperského problému a že odmítá přistoupit k dialogu v rámci „nějakého alternativního plánu Turecka a jeho hrozeb“.