Nový předseda Fotbalové asociace Greg Dyke prosazuje změnu termínu konání fotbalového mistrovství světa v roce 2022 v Kataru. Podle předsedy Dyka je „nemožné,“ aby se takováto akce v Kataru jako obvykle konala v letních měsících, kdy teplota překračuje i 50 °C. Katarský výbor pro organizaci šampionátu potvrdil připravenost země hostit akci kdykoli. Mezi zástupci fotbalových organizací se však množí pochyby, zda bylo správné vybírat pro pořádání šampionátu zemi s tak extrémními klimatickými podmínkami, a zda není vhodnější přesunou akci jinam. V současné době je však pravděpodobnější odložení konání akce z léta na zimu roku 2022.
Archiv autora: Marek Skupa
Izrael odsouhlasil stavbu dalších osad
Izraelské úřady předběžně odsouhlasily stavbu dalších 800 domů na Západním břehu Jordánu. Plán avšak nabude platnosti až poté, co ho schválí izraelská vláda. Kvůli budování osad na okupovaném Západním břehu se za posledních 6 měsíců zvýšila tamní izraelská populace o téměř 8 000 obyvatel. Budování osad a osidlování sporných území je avšak kritizováno mezinárodním společenstvím, zejména Evropskou unií. Představuje také komplikace pro obnovení izraelsko-palestinkých mírových rozhovorů, které v roce 2010 právě na otázce izraelských osad ztroskotaly.
Katar požaduje propuštění egyptských politických vězňů
Egypt musí propustit zadržované členy Muslimského bratrstva, pokud chce zachovat naději na vyřešení politické krize vzniklé po sesazení Mohammeda Mursího. Po návratu z jednání v Káhiře to uvedl katarský ministr zahraničí Khaled al-Attiya. Podle ministra Atiiya je záležitost politických vězňů „klíčová pro vyřešení krize,“ stejně jako „dialog se všemi stranami“ sporu. Ministr Attiya se proto v Káhiře setkal s představitelem Muslimského bratrstva i s viceprezidentem Mohammedem ElBaradeiem, na další plánovanou schůzku s představitelem armády, generálem Sisim, však nedošlo. Katar patří k významným podporovatelům Muslimského bratrstva, za doby vlády exprezidenta Mursího poskytl Egyptu přes 7 miliard USD.
Jemen považuje akce amerických bezpilotních letadel za nelegální
Tento názor vyjádřila hlasováním jemenská Konference národního dialogu, instituce, která mimo jiné s podporou USA, hledá řešení pro rozdělený Jemen potýkající se s řadou problémů. Konference tak vyslala signál dočasnému prezidentovi Hadimu, který s operacemi amerických bezpilotních letadel na území Jemenu souhlasil. Útoky amerických bezpilotních letadel se snaží eliminovat příslušníky al-Kaidy, která má v jižním Jemenu silné zázemí, při operacích však někdy umírají i civilisté, což posiluje protiamerické nálady v oblasti a tím usnadňuje al-Kaidě nábor nových členů.
Bahrajn zpřisnil tresty za terorismus
Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
V Jemenu se střetly nepřátelské armádní frakce
Stovky příslušníků čerstvě rozpuštěných Republikánských gard, jednotek loajálních bývalému dlouholetému jemenskému prezidentovi Ali Abdullahu Salehovi a jeho rodině, se v pátek střetlo s Prezidentskou gardou loajální současnému prezidentovi Abd-Rabbu Mansour Hadimu. Záminkou pro přestřelku, která si vyžádala minimálně 1 oběť a několik dalších zraněných, se stala demonstrace příslušníků Republikánských gard, kteří na ministru financí požadovali vyplaceni speciálních příplatků u příležitosti svatého měsíce Ramadanu. Jemenská armáda je rozdělena na jednotky loajální exprezidentovi Salehovi a jeho nástupci Hadimu.
Syrská armáda obsadila klíčové části města Homs
Syrské provládní jednotky obsadily čtvrť Khalidiya ve městě Homs, která byla nejdůležitějším opěrným bodem syrských rebelů v tomto městě. Syrská vládní zpravodajská agentura SANA uvedla, že armáda „kompletně obnovila bezpečnost a stabilitu v oblasti Khalidiya“. Syrské opoziční jednotky tak již v Homsu kontrolují jen části starého města a přilehlé oblasti. Homs je důležitý bod na spojnici mezi Damaškem a pobřežím Středozemního moře a od začátku syrského povstání byl jednou z hlavních základen rebelů.
V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité
Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů
Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“
Omán plánuje výstavbu nové železniční sítě
Omán plánuje vybudování nové železniční trasy v celkové délce přes 2000 kilometrů. Projekt, který nese označení „Ománská dráha,“ má spojovat tři hlavní přístavy a průmyslová centra země: Sohar, Salalah a Duqm, která se nacházejí na východním, jihovýchodním a jihozápadním pobřeží země. Další funkcí železniční sítě má být lepší propojení Ománu se sousedním Jemenem, a hlavně napojení na dopravní sít sousedních států, členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). V rámci projektu budou vybodovány i trasy pro přepravu cestujících, spojující nejlidnatější ománská města a letiště. Zakázku v hodnotě 35 milionů USD na přípravu celého projektu získala firma, jejíž jméno nebylo podle zvyklostí zatím uveřejněno.
Spojené arabské emiráty řeší obezitu obyvatelstva
Obyvatelstvo Spojených arabských emirátů (SAE) se potýká s civilizačními chorobami. Podle lékařských prohlídek v emirátu Abu Dhabi z roku 2010, kterých se zúčastnilo 92 % obyvatel, trpí celá třetina populace obezitou a další třetina nadváhou. Téměř 50 % populace navíc buď trpí cukrovkou, či k ní má velmi blízko. Vláda proto zahájila rozsáhlou kampaň za ozdravení populace, která zahrnuje vytvoření komunikační sítě mezi pacienty a jejich lékaři, kteří budou pomocí moderních technologií kontrolovat nový režim svých svěřenců. Odlišným způsobem se s problémem obezity vypořádává jiný emirát SAE, Dubaj. Dubajské úřady zahájily iniciativu „Vaše váha ve zlatě“ a 3 účastníkům, kteří za 30 dní nejvíce zhubnou, vyplatí 5 000 USD ve zlatě. Dalším úspěšným bude za každý shozený kilogram věnován 1 gram zlata.
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Přechodná egyptská vláda složila slib
Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.
Velitel Svobodné syrské armády byl zabit svými oponenty
Bojovníci ze skupiny blízké teroristické organizaci al-Kaida zastřelili v Sýrii Kamala Hamamiho, jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA), která má podporu západních států i ostatních arabských států regionu. Podle mluvčího FSA Louay Meqdada byl Hamami zabit na kontrolním stanovišti v severní části Sýrie po ostré debatě s místním vůdcem islamistů, který měl příslušníky FSA nazvat „bezvěrci“. Podle dalšího mluvčího FSA Qassema Saadeddineho islamisté zabití velitele FSA telefonicky potvrdili a prohlásili, že zabijí celé velení FSA. Někteří z vůdců umírněných syrských rebelů varují proti vyhrocení konfliktu s radikálními islamisty, kteří Sýrii také působí, jiní naopak považují podobné akty ze strany spojenců al-Kaidy za činy hraničící s aktem války. Nejasná situace mezi umírněnými bojovníky z FSA a radikály napojenými na al-Kaidu brzdí přísun moderních zbraní z USA nebo zemí EU.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.
Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího
Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.
Islamisté ve Spojených arabských emirátech odsouzeni z pokusu o převrat
Celkem 68 osob bylo ve Spojených arabských emirátech (SAE) odsouzeno z údajného pokusu o svržení vlády. Obvinění dostali tresty mezi 7 – 10 lety vězení, bez možnosti odvolání. Rozsudky tak ukončily proces trvající od března, ve kterém bylo souzeno celkem 94 osob, údajných členů islamistické organizace al-Islah napojené na Muslimské bratrstvo. Průběh procesu i výsledné rozsudky silně kritizují lidsko-právní organizace. Podle kritiky soud neprověřil údajně „věrohodné“ zprávy o mučení zadržených. Lidsko-právní organizace Human Rights Watch prohlásila, že „tento verdikt stvrdil pověst SAE jako státu, kde jsou vážně porušována lidská práva“. Podle prokuratury SAE však bylo se zadrženými „nakládáno podle zákona“. Procesu se nesměla účastnit zahraniční média ani pozorovatelé.
Do pokračujících egyptských nepokojů se vložila armáda
Vrchní velitel ozbrojených sil a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi oznámil v pondělí v televizním projevu, že pokud vláda nevyslyší požadavky lidu, převezme zodpovědnost armáda. Generál Sisi dal politikům lhůtu 48 hodin na nalezení společného řešení, v dalším vystoupení nicméně generál Sisi upřesnil, že armáda „neaspiruje na vládnutí a nebude se vymykat ze své předepsané role.“ Egyptská opozice začala po projevu generála Sisiho oslavovat domnělý pád režimu prezidenta Mursího, ten však v úterý prohlásil, že stanovisko armády pouze činí situaci složitější, a že jeho vláda bude pokračovat ve vlastním plánu národního sjednocení. Vláda prezidenta Mursího se však pod tlakem protestů již začala rozpadat, když v pondělí oznámilo svou rezignaci 5 jeho ministrů, ke kterým se v úterý údajně přidal i egyptský ministr zahraničí Mohamed Kamel Amr.
Mírové rozhovory Izraele s Palestinou jsou nadosah
Řekl to americký ministr zahraničí John Kerry, který od nástupu do úřadu na obnově rozhovorů usilovně pracuje. V sobotu ukončil v pořadí již pátou návštěvu regionu, kterou strávil jednáním s hlavními představiteli Izraele a Palestinské autonomie. Před odjezdem sdělil ministr Kerry, že je potěšen, neboť při této návštěvě dosáhl „skutečného pokroku“. „Věřím, že s trochou další práce může být začátek mírových jednání na dosah,“ uvedl dále ministr zahraničí Kerry. Podle palestinského vyjednavače Saeba Erekata byla jednání „pozitivní a důkladná,“ zásadní přelom však nepřinesla. „Mezi pozicemi Izraele a Palestiny existují stále určité rozdíly,“ uvedl konkrétně palestinský vyjednavač Erekat.
Nový katarský emír promluvil k národu
Nový katarský emír Sheikh Tamim bin Hamad al-Thani, který v úterý převzal vládu po svém otci, oslovil poprvé katarské občany. Ve svém televizním projevu se věnoval zejména vnitropolitickým záležitostem. Přislíbil mimo jiné zvýšenou pozornost rozvoji lidského kapitálu, odstraňování náboženských rozdílů a toleranci pro všechna světová náboženství. „Nejsme součástí žádného náboženského proudu, který by směřoval ke konfilktu s jakýmkoli jiným náboženstvím,“ prohlásil emír Tamim al-Thani. Zároveň také přislíbil pokračovat v reformní agendě svého otce a v podpoře rozvoje Kataru. Krátce po svém projevu také emír Hamad al-Thani oznámil zásadní změny ve své vládě, které se týkají postu premiéra, ministra zahraničí i ministra vnitra. I tento krok nasvědčuje, že nový emír se bude nejprve soustředit na domácí politiku, se kterou má více zkušeností.
Saúdská Arábie mění začátek víkendu
Saúdská Arábie přesune začátek svého víkendu ze čtvrtku na pátek. Díky této změně bude víkend v Saúdské Arábii odpovídat víkendu v ostatních zemích regionu, což pomůže zlepšit vzájemný obchod nebo např. bankovní spolupráci. Stejný návrh byl již v roce 2007 zamítnut, ekonomická lobby ho však nyní znovu nastolila. Saúdská Arábie se navíc po obdobné změně v Ománu stala jediným státem regionu, jehož víkend začínal ve čtvrtek, což komplikovalo spolupráci s ekonomickými centry, jako je například Dubaj.
Katarský emír předá vládu svému synovi
Katarský emír Sheikh Hamad bin Khalifa al-Thani předá vládu svému synovi korunnímu princi Tamim bin Hamad al-Thanimu. Na úterý 25. června byly vyhlášeny státní prázdniny a v 8 hodin ráno pronese sheikh Hamad al-Thani k národu slavnostní projev. Budoucí 33letý emír Tamim bin Hamad al-Thani se podle analytiků se svou politikou příliš neodchýlí od kurzu svého otce, který za své vlády od roku 1995 zmodernizoval Katar a udělal z něj významný stát regionu, zejména v oblasti zahraniční politiky. V současné době je korunní princ Tamim al-Thani předseda projektu Vize 2030, který se zabývá rozvojem Kataru, zejména v sociální sféře. Je také předseda Národního olympijského výboru a komise pro pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 v Kataru.
Irán zadržel rybářské lodě Spojených arabských emirátů
Iránské námořní jednotky zadržely 12 občanů Spojených arabských emirátů (SAE) na dvou rybářských lodích, které vpluly do oblasti okolo ostrova Abu Musa, kterou Irán prohlašuje za své výsostné vody. Diplomatické vztahy SAE a Iránu jsou napjaté kvůli sporům o strategické ostrovy Abu Musa a Velký a Malý Tunb v Perském zálivu poblíž vstupu do Hormuzské úžiny. Všechny 3 ostrovy jsou od roku 1971 pod kontrolou Iránu, který je obsadil krátce před vznikem SAE.