V Kuvajtu se budou 25. července konat nové parlamentní volby, jde tak o již o druhé volby do 50členného parlamentu za posledních 8 měsíců. Ústavní soud nařídil rozpuštění parlamentu zvoleného 1. prosince 2012 za úplného bojkotu opozice, která prohlašuje nový volební zákon za neférový a umožňující vládě manipulovat s volbami. Politická nestabilita Kuvajtu tak vede již k šestým parlamentním volbám od roku 2006 a zároveň odsouvá do pozadí potřebné ekonomické reformy.
Archiv autora: Marek Skupa
Jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem byla přerušena
Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Egypt varoval Etiopii před vyhrocením sporů o vodu
Egyptský prezident Muhammad Mursí v televizním projevu varoval Etiopii slovy, že „všechny možnosti jsou otevřeny“ v záležitosti sporů o vody řeky Nilu. „Nevoláme po válce, ale za žádných okolností nedovolíme jakékoli ohrožení naší vodní bezpečnosti,“ prohlásil prezident Mursí. Na 85 % vody Nilu pochází z Etiopie a pro Egypt představuje tento tok téměř jediný zdroj vody. Etiopie navíc plánuje vybudovat výše na toku Nilu vodní elektrárnu za 4,2 miliardy USD, která má být největším vodním dílem v Africe, a která by výrazně zasáhla do průtoku vody Nilem. I přes tvrdý postoj, který prezident Mursí ve svém projevu zaujal, nazval Etiopii „přítelem“ Egypta a dodal, že spolu se Súdánem bude Egypt dále vést dialog o využití vod Nilu.
Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu
Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Boje v Sýrii se přesunuly k izraelským hranicím
Ve čtvrtečních ranních hodinách obsadili syrští rebelové oblast kolem hraničních přechodu Quneitra, který se nachází na Golanských výšinách na hranici Sýrie a Izraele. Podle zpráv však oblast během několika hodin znovu dobyly syrské vládní jednotky, střety v okolí však nadále pokračují. Oblast Golanských výšin obsadil Izrael roku 1967 a linii střeží od té doby mírové jednotky OSN. Hlavní rakouská část mírového kontingentu oznámila vzhledem k propuknutí bojů stahování z oblasti. Rakouská vláda odůvodnila své rozhodnutí tím, že „riziko pro rakouské vojáky se s vypuknutím bojů stalo příliš vysoké“. Opatření na ochranu osob přijal také Izrael, který poblíž hranice na Golanských výšinách vyhlásil uzavřenou vojenskou zónu, odklonil dopravu a evakuoval část místních obyvatel.
Syrské vládní jednotky utahují smyčku kolem města Qusayr
Elitní jednotky syrské armády a také jednotky libanonského militantního šíitského hnutí Hizballáh, se podle syrských aktivistů přesouvají k městu Qusayr, ležícímu u libanonské hranice. Podle syrského aktivisty Hadi al-Abdallaha, přebývajícího v Qusayru, se k městu přesouvá „40 tanků a 40 pick-upů vyzbrojených těžkými kulomety“. Podle Rami Abdul Rahmana z londýnské Observatoře pro lidská práva je to důkaz, že režim „se připravuje na finální ofenzivu“ vůči okolí města, které je stále drženo rebely. Město Qusayr je pro syrské rebely klíčové z hlediska spojení s Libanonem, přes který proudí zbraně a bojovníci. Qusayr je však také strategickým bodem pro režim prezidenta Assada, neboť spojuje Damašek a pobřeží Středozemního moře, kde má Assadův režim významné mocenské centrum. Bitva o město Qusayr tak může být zlomovým bodem syrského konfliktu.
Saudský princ povede ministerstvo národní gardy
Saudský král Abdulláh jmenoval svého syna prince Miteba do čela nově zřízeného ministerstva národní gardy. Vytvořením speciálního ministerstva pro národní gardu posiluje král Abdulláh její vnitropolitickou pozici, stejně jako posiluje pozici svého syna prince Miteba. Národní garda byla založena ve 20. letech 20. století a byla složena z bojovníků jednotlivých kmenů na území Arabského poloostrova, aby plnila roli protiváhy pravidelné saudskoarabské armády a zabránila z její strany možným pokusům o puč. V současnosti má národní garda 100 000 členů, což je o 25 000 více, než má pravidelná armáda Saúdské Arábie. V Saúdské Arábii začínají v posledních měsících významné posty obsazovat stále více mladší členové královské rodiny, neboť samotnému králi Abdulláhovi bude letos 90 let a korunnímu princi Salmanovi 77 let.
Začíná registrace pro afghánské prezidentské volby
V Afghánistánu začala registrace voličů před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na začátek dubna 2014. Registrace voličů potrvá 2 měsíce a bude se týkat zhruba 4 milionů lidí. Největším problémem budoucích prezidentských voleb bude podle Nezávislé volební komise bezpečnost. Volby totiž proběhnou ve stejnou dobu, kdy se z Afghánistánu budou stahovat poslední vojenské jednotky západních států, a budou tak zkouškou pro afghánské bezpečnostní jednotky, které budou sami muset zajistit bezpečnost. Mezi největší favority volby v roce 2014 patří bratr současného prezidenta Qayoum Karzai, bývalý ministr vnitra Hanif Atmar, či známá zákonodárkyně Fauzia Koufi.
Vůdce Hizballáhu slíbil vítězství v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, přislíbil v televizním projevu svým následovníkům, že v Sýrii zvítězí. „Bitva je naše a slibují vám vítězství,“ prohlásil Nasrallah. Zároveň dodal, že pokud by v Sýrii zvítězili sunnitští muslimové, což je většina členů syrské opozice i bojujících rebelů, znamenalo by to ohrožení pro všechny Libanonce, včetně sunnitů, šíitů i křesťanů. Vůdce Hizballáhu Nasrallah navíc prohlásil, že jeho hnutí se nikdy nespojí se syrskými rebely, neboť jsou podporováni USA a Izraelem. Desítky bojovníku Hizballáhu už padly v řadách syrské armády bojující za prezidenta Assada. Podle ministra zahraničí USA Kerryho operují v Sýrii další tisíce bojovníku Hizballáhu, které navíc podporuje Irán. Ten však toto tvrzení odmítá.
Bahrajnci protestují proti zásahu v domě šíitského duchovního
Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.
Syrský prezident Assad souhlasí s účastí na konferenci o Sýrii
Syrský prezident Bashar Assad „v principu“ souhlasí s účastí zástupců syrského režimu na mírové konferenci o konfliktu v Sýrii. Po jednání zástupce syrského ministerstva zahraničí Faisala al-Mokdada v Moskvě to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko se snaží zabránit USA a západním státům, aby z odchodu prezidenta Assada udělaly podmínku dalšího řešení syrské krize. USA i Velká Británie už opustily od zdůrazňování své dřívější podmínky v podobě odchodu prezidenta Assada, nicméně syrská opozice zřejmě bude na prezidentově odchodu dále trvat, protože v minulosti se zástupci syrského režimu odmítala vůbec jednat.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Dubajští dělníci stávkovali za vyšší platy
Tisíce zaměstnanců společnosti Arabtec, největší stavební firmy ve Spojených arabských emirátech (SAE), stávkovaly za zvýšení svých platů. „Jsou nespokojeni s nízkými mzdami a také s tím, že nedostávají zaplacený přesčas,“ uvedl pro televizi Al-Jazeera jeden ze zaměstnanců firmy Arabtec. Podle něj dostávají stávkující dělníci plat mezi 160 a 190 USD měsíčně. Zaměstnanci stavebních firem v Perském zálivu jsou často imigranti ze zemí jižní Asie a pracují podle západních měřítek za velmi nízké mzdy, navíc často bydlí ve špatných podmínkách na okrajích měst. Stávky jsou mezi nimi přesto vzácné. Ministerstvo práce SAE uvedlo, že zaměstnanci Arabctecu jsou placeni podle platných smluv, jejich ubytování je v souladu předpisy a mají i další bonusy, jako veřejnou dopravu zdarma. Podle agentury Reuters společnost Arabtec stávku trvající od soboty do středy vyřešila, aniž by sdělila, zda požadavky dělníků byly splněny. Arabtec ve svém prohlášení pouze uvedla, že šlo o „bezdůvodnou stávku vyvolanou malou skupinou, která se bude za své činy zodpovídat“.
Izrael zahájí stavbu 300 nových domů na okupovaných územích, snesla se kritika na premiéra Netanyahu
Izraelská civilní správa dala svolení k výstavbě 296 bytových jednotek v oblasti Beit El na Západním břehu Jordánu nedaleko Ramallahu. Jedná se o první fázi procesu, výstavba zatím zahájena nebyla. Toto oznámení přišlo pouhé 2 dny poté, co izraelský premiér Netanyahu nařídil zmražení vypisování tendrů na výstavbu nových osad, aby dal šanci snahám USA oživit mírové rozhovory mezi Palestinci a Izraelci. Novou zprávu o výstavbě dalších osad odsoudil palestinský vyjednavač Saeb Erakat a označil jí za „důkaz, že izraelská vláda chce sabotovat snahy USA o oživení mírového procesu“. Izraelská aktivistka bojující proti výstavbě osad Hagit Ofranová označila zprávu za důkaz, že „Netanyahu klame svět“. „Na jedné straně se tváří, že proces výstavby osad brzdí, a na straně druhé dá zelenou velkému stavebnímu projektu,“ tvrdí aktivistka Ofranová. Izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, považují Palestinci za hlavní překážku pokroku mírového procesu s Izraelem.
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území
Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“
Sýrie prodělala výpadek internetové sítě
Sýrie byla podruhé za šest měsíců odříznuta od internetového připojení. Výpadek, který zaznamenalo americké ministerstvo zahraničí, Google i další počítačové firmy, začal v úterý odpoledne a trval několik hodin. Příčiny výpadku zatím nejsou zcela jasné, jedná se ale už o druhý případ za posledních šest měsíců, podobná situace totiž nastala i v listopadu 2012. V minulosti přerušovaly syrské vládní úřady telefonická i internetová spojení ve vybraných územích s cílem narušit komunikaci rebelů, kteří v dané oblasti prováděli ozbrojené operace.