Centrální banka Kypru zmírní omezení, která vláda stanovila kvůli přijetí mezinárodní pomoci. Například debetní a kreditní karty bude možné znovu používat pro tuzemské platby, naopak měsíční limit 6 400 USD na osobu pro nákup v zahraničí zůstává, důvodem je snaha o zastavení odlivu kapitálu ze země. Podobně zůstane denní limit 384 USD pro výběr z banky. Vláda i Centrální banka uvedla, že budou denně omezení prověřovat a postupně uvolňovat po dohodě s mezinárodním společenstvím. Prezident Kypru Nicos Anastasiade uvedl, že země odvrátila bankrot země jen díky záchranné dohodě země s EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ve výši 12,8 miliard USD. Výměnou za záchranný balíček je nucen Kypr provádět výrazná úsporná opatření, především v bankovním sektoru.
Archiv štítku: dohoda
Ministr Kerry prosazuje uzavření obchodní dohody mezi USA a EU
Americký ministr zahraničních věcí John Kerry prosazuje rychlé uzavření obchodní dohody mezi USA a EU, která by mola Evropě pomoci z ekonomické stagnace. „Taková obchodní dohoda by v případě rychlého přijetí mohla mít zásadní dopad na zbytek světa,“ uvedl ministr Kerry. Francie je k vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU opatrná a nechce nic uspěchat, naopak Německo a Velká Británie návrh podporují a stejně jako USA prosazují rychlé jednání. Jednání o zóně volného obchodu, která by představovala 40 % světového obchodu, by mělo začít v červnu.
Prezident Srbska uvedl, že si Srbsko nemusí vybírat mezi vstupem do EU a uznáním Kosova
V pondělí vystoupil srbský prezident Tomislav Nikolic ve vysílání srbské stanice B92, kde uvedl, že Srbsko si nebude moci zvolit mezi vstupem do EU a uznáním Kosova jako nezávislého státu, jestliže Kosovo dosud považuje za součást Srbska. Dalším problémem podle prezidenta Nikolice, kde není možné, aby Srbsko přijalo konsenzus, je otázka srbských obcí v Kosovu a vytvoření samosprávy, na kterou mají kosovští Srbové podle Srbska nárok. Srbsko usiluje o kandidátský status od EU, který by mohlo získat do června 2013, pokud se avšak budou zlepšovat vztahy Srbska s Kosovem. Dohoda o kosovských Srbech by měla být podepsána mezi Kosovem a Srbskem 2. dubna při jednání v Bruselu.
Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“
Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
Nepál: Zástupci politických stran podepsali dohodu o prozatímní vládě
Mezi zástupci parlamentních stran byla podepsána oficiální dohoda o ustavení prozatímní vlády. Na základě této dohody bude prozatímní vláda fungovat do doby konání voleb do Ústavodárného shromáždění, předběžný termín voleb byl stanoven na 21. června 2013. Pokud by došlo ke komplikacím a odkladu, je však předseda prozatímní vlády Khil Raj Regmi oprávněn zůstat ve své funkci do poloviny prosince 2013. Po zvolení řádné vlády předá úřad jejímu předsedovi. Prozatímní vládu bude tvořit nanejvýš 11 členů, půjde primárně o vládní tajemníky či jiné vysoké úředníky. Součástí dohody je rovněž návrh 25 dodatků ke stávající ústavě, které umožní prozatímní vládě bezproblémové fungování. Jak dohoda o zformování, tak návrh dodatků byly přijaty parlamentem, proti byli 3 poslanci. Khil Raj Regmi bude do funkce předsedy vlády jmenován ve čtvrtek.
Transport ropy z Jižního Súdánu by se mohl během tří týdnů obnovit
Jižní Súdán a Súdán uzavřely dohodu ohledně hranic, které byly dlouhodobým sporem mezi oběma východoafrickými státy. Transport jihosúdánské ropy přes území Súdánu by podle agentury Reuters mohl být obnoven do tří týdnů. Produkce ropy se zastavila v lednu minulého roku kvůli sporu obou zemí nad výši transportních poplatků. Zastavení produkce mělo výrazně negativní dopad na obě ekonomiky. Súdán a Jižní Súdán se rovněž dohodly na stažení jednotek z hranic do 5. dubna. Další jednání ministrů vnitra by se mělo uskutečnit 17. března.
Za posledních 10 let se obchod mezi Chile a Evropskou unií ztrojnásobil
Chilská vláda informovala o tom, že za posledních 10 let se objem bilaterálního obchodu mezi Chile a Evropskou unií zvýšil z 7,2 miliard USD v roce 2002 na 22,4 miliard USD v roce 2012. Trojnásobní nárůst umožnila Dohoda o asociaci, která vstoupila do platnosti 1. února 2003. Průměrný meziroční nárůst se pohyboval okolo 12 %.
Saúdská Arábie chce zajistit srílanských pracovníkům bezpečnost a právní ochranu
Srí Lanka a Saúdská Arábie se dohodly na uzavření dohody o porozumění, která by měla zajistit bezpečnost, sociální péči a právní ochranu Srílančanům pracujícím v Saúdské Arábii. Podobná dohoda již platí mezi Srí Lankou a Kuvajtem nebo Ománem. Saúdská Arábie dlouhodobě odmítala srílanské návrhy, situace se změnila po popravě srílanské chůvy odsouzené za vraždu svěřeného dítěte. Poprava byla v lednu v 2013 uskutečněna i přes opakované žádosti srílanské vlády a prezidenta o milost pro odsouzenou, které v roce 2005, kdy mělo k incidentu dojít, bylo 17 let. Srílančané odcházejí za prací na Blízký východ velmi často, především do Saúdské Arábie, její podmínky pro ně však dosud nebyly příliš příznivé, podle lidskoprávních organizací se srílanské ženy dokonce vracejí zneužívané a mučené.
Kolumbijská vláda zvýšila podporu pěstitelů kávy, stávky ale pokračují
Všichni pěstitelé kávy dostanou od kolumbijské vlády zvýšenou finanční podporu. Nicméně představitelé Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy na toto rozhodnutí reagovali odmítavě a nařídili pokračování stávek. Podle dohody prezidenta Juana Manuela Santose s oficiálními zástupci Národní rady pěstitelů kávy vlastníci s méně než 20 hektarů půdy dostanou 33 USD navíc za sklizeň, zatímco ti s půdou nad 20 hektarů si přilepší o 20 USD. Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy považuje tuto dohodu za neplatnou, protože se neztotožňuje s názory Národní rady. Stávky pěstitelů kávy již zapříčinily mnohé problémy se zásobováním některých měst, jelikož protestující blokovaly přístupové cesty.
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
Obchodní dohoda mezi Peru a Evropskou unií vstoupila v platnost
Multilaterální obchodní dohoda, která vznikla minulý rok, mezi Peru a Evropskou unii vstoupila v platnost poté, co ji ratifikovaly obě strany.Dohoda umožní peruánským obchodníkům vyvážet až 100 % svých výrobků a industriálních produktů a 76 % exportu agrárních artiklů do zemí Evropské unie. Podle údajů Evropské komise obě strany ušetří jenom na zrušení cla přibližně 655 milionů USD. Vstoupení dohody v platnost bylo oficiálně ohlášeno na slavnostní akci ministerstva zahraničního obchodu a turismu v Peru, které se zúčastnili zástupci obou stran dohody.
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Tuniská strana Ennahda nebude lpět na 4 ministerstev při vytváření vlády
Tuniská vládnoucí strana Ennahda je ochotna předat některá ministerstva, změny oznámil ve středu předseda strany Rachid Ghannouchi. Konkrétně se jedná o ministerstvo vnitra, obrany, zahraničních věcí a spravedlnosti. Předseda Ghannouchi tak učinil po dlouhodobém tlaku z médií a veřejnosti, když byla jeho strana kritizována za to, že ministerstva spravují známí či rodinní příslušníci politiků a předseda Ghannouchi byl obviněn z nepotismu. Po demisi vlády bude složení nového kabinetu bude známo začátkem března. Ve vládě může zasednou 5 až 6 stran, například islamistická partaj Svoboda a Důstojnost a Demokratická aliance složená převážně z disidentů. Dnes již bývalý ministr vnitra Ali Larayedh byl pověřen složením nové vlády po rezignaci Hamada Jabaliho minulý týden.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Bez Paraguaye nevznikne dohoda mezi Mercosurem a Evropskou unií
Podle prohlášení německého velvyslance v Peru Claude Roberta Ellnera uzavření dohody mezi sdružením Mercosur, který vytváří společný trh latinskoamerických zemí, a Evropskou unií nebude možné, jestliže se do jednání nezapojí i Paraguay. „Paraguay i nadále zůstává pro Evropskou unii plnohodnotným členem Mercosuru,“ uvedl diplomat Ellner, který navíc považuje chování Argentiny a Brazílie za překážku jednání. Paraguay byl ze sdružení Mercosur vyloučen poté, co Kongres Paraguaye odvolal prezidenta Fernanda Luga z funkce. Následně byla do Mercosuru přijatá Venezuela.
Bosna a Chorvatsko budou řešit mezistátní sporné otázky
Minulý týden se setkala chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pucic se svým bosenským protějškem Zlatkem Lagumdzijou za dohledu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho v Bruselu, aby projednali sporné body mezi zeměmi. Jedná se především o využívání chorvatského přístavu Ploce, na který si činí nárok i Bosna. Na základě ujednání bude moci Bosna i po vstupu Chorvatska do EU 1. července využívat přístav Ploce, pokud jeho zemědělské produkty budou odpovídat standardům EU. Dalším bodem jednání bylo vytvoření asi 50 zahraničních přechodů mezi zeměmi, po vstupu Chorvatska do EU budou moci bosenští obyvatelé příhraničních měst uplatnit speciální karty, které by měly sloužit k přechodu přes hranice bez pasů.
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
EU zahájí rozhovory s USA ohledně dohody o zóně volného obchodu
Vedoucí představitelé členských států EU souhlasí se zahájením jednání o obchodní dohodě s USA s tím, aby se vytvořila zóna volného obchodu s USA dohodou, která by byla největší na světě. Lídři států EU využili konání summitu ohledně dlouhodobého rozpočtu, aby vyjádřili svoji podporu pro komplexní obchodní dohodu s USA a zdůraznili, že vyjednávači by měli věnovat zvláštní pozornost dosažení větší transatlantické regulační konvergence. Po summitu prezident Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že je třeba se posunout kupředu a dodat, že otevřené obchodní styky s USA by měly silný vliv na modernizaci našich ekonomik. V úterý proběhne formální rozhovor na toto téma s americkým prezidentem Barrackem Obamou.
Bolívie a Brazílie uzavírají dohodu o využití bezpilotních letounů
Brazílie chce nasadit letadla bez posádky v boji proti organizovanému zločinu a pašerákům drog. Letouny modelu Heron 1 budou mít povolení létat i ve vzdušném prostoru Bolívie. V pátek obě země stvrdí dohodu v bolivijském městě La Paz. „Bolívie vidí spolupráci s Brazílií pozitivně. Je však třeba definovat geograficky hranice, kam až budou bezpilotní letouny smět létat,“ řekl bolivijský velvyslanec Jerjes Justiniano. Brazilská policie informovala, že letadla mohou létat nepřetržitě 37 hodin a během letu mohou natáčet a fotografovat objekty i osoby s dostatečnou přesností obrazu. Této dohodě předcházelo čtvrteční jednání Bolívie, Brazílie a Peru v městě La Paz ve snaze najít společnou strategii při ochraně hranic a zabránit šíření drog. Všechny tři státy podepsaly smlouvu s názvem Trilaterální pracovní skupina. V následujících 3 měsících státy chtějí naplánovat konkrétní kroky, které podniknou v boji proti drogám.
Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska
Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.