Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.

Íránský duchovní vůdce odmítnul rozhovory s USA o nukleárním programu

Americký viceprezident Joe Biden Íránu nabídnul navázání bilaterálních rozhovorů o nukleárním programu Teheránu bez účasti dalších stran. Dialog ve čtvrtek odsoudil íránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Chameneí. Ten uvedl, že Spojené státy americké sice nabídly diskuzi, ale přitom s „namířenou zbraní na Írán“. Viceprezident Biden dříve uvedl, že Washington je odhodlán k individuálnímu jednání, pokud na to přistoupí duchovní vůdce a bude brát rozhovory vážně. Další kolo jednání o íránském nukleárním programu by se mělo uskutečnit v Kazachstánu v únoru.

Chile se distancuje od rasistického videa desítek vojáků vůči okolním zemím

Video, které zachycuje zhruba 40 vojáků, kteří při tréninku provolávají „Argentince zabijeme, Bolivijce zastřelíme, Peruáncům setneme hlavy“ již na sociálních sítích shlédlo tisíce lidí. Ostře se proti videu postavily okolní státy Chile. Mluvčí chilské vlády Cecilia Pérez prohlásila, že video je ostudné a v žádném případě nevyjadřuje názory státní armády. Ministr obrany Alfonso Vargas zažádal o vyšetření případu do 24 hodin a očekává maximální potrestání zúčastněných.

Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor

Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.

Tuarežská MNLA ohlásila kontrolu nad městem na severovýchodě Mali

Pro-autonomní Tuaregové oznámili, že pod jejich kontrolou je město Menaka na severovýchodě země, které bylo doposud obsazeno Al-Kaidou. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian řekl, že je „ochoten přizvat ke kulatému stolu v Paříži Tuaregy, pokud oznámí, že nejsou teroristy ani separatisty“. Tuaregové patřili v době bojů v Mali „vyjednávačům“ mezi francouzskými vojáky a islamisty. Francouzská armáda zveřejnila své noční nálety na Saharu s cílem oddělit zásobování bojovníků a zničit jejich tábory. Francie nyní po Mali požaduje jednání se všemi etniky, tedy i s Tuaregy. Malijský prozatímní prezident Diacounda Traoré vyjádřil ochotu s MNLA vyjednávat za předpokladu, že si nebude nárokovat územní nezávislost.

Slovinsko a Chorvatsko se snaží vyřešit 20 let starý spor ohledně bankrotu banky Ljubljanska

Slovinsko a Chorvatsko se v nadcházejících týdnech budou snažit vyřešit 20 let starý bankovní spor ohledně bankrotu a likvidace Ljubljanska Banka (LB), aby Chorvatsko mohlo vstoupit do Evropské unie, což je naplánováno na 1. července 2013. Banka zbankrotovala poté, co se země osamostatnily na Jugoslávii. Po šestihodinovém jednání slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec a chorvatská místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničí Vesna Pusic osobně oznámili novinářů, že se dohodli na jednom z navrhovaných řešení, ale nyní je potřeba získat souhlas svých vlád. Záhřeb ukončil přístupová jednání do EU v červnu 2011, nyní by měla následovat ratifikace přístupové smlouvy stávajícími členskými státy EU. Slovinsko, které je sužováno finanční a vládní krizí, je členem EU, který má teprve začít s ratifikací.

Společné velvyslanectví Pacifické aliance začne fungovat v Ghaně

Ministryně zahraničí Kolumbie María Ángela Holguín potvrdila, že velvyslanectví Kolumbie v městě Accra v Ghaně se bude již za dva měsíce velvyslanectví Pacifické aliance, do které patří taky Mexiko, Peru a Chile. Ministryně Holguín prohlásila, že tenhle projekt jako první dokazuje, že Pacifická aliance je schopná realizace společné agendy. Hlavní cílem společenství je vytvořit zónu volného obchodu, přičemž státy patřící do Pacifické aliance zdůrazňují svůj demokratický charakter a společné zájmy

Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku

Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.

Bývalý iránský prokurátor byl propuštěn z vazby

Kontroverzní bývalý iránský prokurátor Saeed Mortazavi byl po 2 dnech propuštěn z vězení. Jeho osoba je ústřední postavou sporu mezi iránským prezidentem Ahmadínežádem a vlivným předsedou iránského parlamentu Ali Larijanim. Prokurátor Mortazavi, podporovatel prezidenta Ahmadínežáda, byl zadržen v pondělí krátce poté, co prezident Ahmadínežád v parlamentu obvinil předsedu Larijaniho z korupce a nepotismu. Mortazavi je často spojován s potlačováním nepokojů v Iránu v roce 2009, které propukly po znovuzvolení Mahmúda Amhmadínežáda iránským prezidentem. Současný spor mezi prezidentem Ahmadínežádem a předsedou Larijanim má politické základy, neboť oba zastávají rozdílné politické názory. Předseda Larijani bude také pravděpodobně kandidátem, který by mohl nahradit prezidenta Ahamdínežáda v jeho funkci, neboť ten se již v červnových volbách o svůj úřad nemůže znovu ucházet.

V Nikaragui mění domácnosti a firmy dřevo za zemní plyn

Spotřeba zemního plynu v Nikaragui vzrostla o 19, 5 % mezi lednem a říjnem roku 2012. Za prvních 10 měsíců roku 2012 se prodalo o 159 000 barelů více zemního plynu než za stejné období v roce 2011. V porovnání se dřevem je jedna z často zmiňovaných výhod zemního plynu jeho větší šetrnost k životnímu prostředí. Ředitel Nikaragujského energetického institutu (INE) David Costillo tvrdí, že zemní plyn přináší trhu nové možnosti, které stát a tamní průmysl chtějí rozvinout. Jeho společnost plánuje v prvních měsících tohoto roku zahájit maloobchodní prodej zemního plynu a rozšířit tak jeho dostupnost.

USA by měly mít v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu

Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.

Egyptské devizové rezervy opět poklesly

Slábnoucí egyptské devizové rezervy za poslední měsíc opět poklesly, tentokrát z původních 15 miliard USD na 13,6 miliard USD. Egyptská státní banka nedoprovodila oznámení o poklesu žádným komentářem, podle BBC je však na vině politická nestabilita, která ochromuje turismus a příliv zahraničních investic do země. Egypt potřebuje zahraniční měny zejména pro nákup potravin a paliv v cizině. Egyptská vláda stále doufá v obnovení rozhovorů s Mezinárodním měnovým fondem (IMF) o půjče 4,8 miliardy USD, které však byly v prosinci kvůli nepokojům v Egyptě odloženy. Před začátkem revoluce proti exprezidentovi Husnímu Mubarakovi dosahovaly egyptské měnové rezervy výše 36 miliard USD.

Německé ministryni školství Annette Schavan byl kvůli plagiátorství odebrán titul Ph.D.

Německá ministryně školství Annette Schavan byla zbavena titulu Ph.D. důsledkem plagiátorství své disertační práce. Od dubna 2012 byly na blogu „schavanplag“ srovnávány pasáže disertační práce. Ministryně popírá obvinění a plánuje žalovat Universitu Düsseldorf. Jedná se již o druhého ministra z kabinetu konzervativní kancléřky Angely Merkelové, který se měl dopustit plagiátorství. Bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg odstoupil v květnu 2011 kvůli stejnému obvinění z plagiátorství disertační práce.

OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům

Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.

Pašeráci chtěli přepravit drogy do USA tajným tunelem

Mexická policie v úterý objevila skrytý tunel na hranici se Spojenými státy americkými (USA). Tunel, který je 10 metrů široký a 370 metrů dlouhý, vedl z města Tijuana nacházejícího se v mexickém státu Dolní Kalifornie. Podzemní cesta nebyla v době nálezu dokončena, na druhé straně chyběl otvor vedoucí na území USA. Domněnku, že podzemní cesta slouží k pašování drog, potvrdil nález 15 kilogramů marihuany. Policie v bezprostřední blízkosti tunelu zatkla 17 podezřelých osob. V tunelu se nacházelo umělé osvětlení, ventilační systém a kolejnice.

Počítačový systém americké centrální banky byl napadnut hackery

Americká centrální banka (Fed) potvrdila informaci, že její počítačový systém byl napadnut hackery, kteří se dostali k osobním údajům. Lidé, jejichž údaje byly odcizeny, kontaktovala a informovala banka. Útok přišel poté, co skupina Anonymous zveřejnila dokument obsahující informace o zaměstnancích bank, včetně jejich jmen, přihlašovacích údajů a telefonních čísel. Zatím není zřejmé, zda oba útoky spolu souvisí. Mluvčí Fed uvedla, že celá událost nijak neohrozila zásadní operace centrální banky.

Bývalí kuvajtští poslani byli odsouzeni za urážku emíra

Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.

Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti

Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.

V Brazílii pokračují útoky na autobusy

Od začátku únoru pokračují v brazilských městech útoky na autobusy, první vlna útoků byla zaznamenána v listopadu minulého roku. Rebelové zapalují autobusy a kamiony přímo v ulicích na jihu země. Útoky jsou podle představitelů vlády připisované negativní reakci na změnu zákonů proti skupinám obchodujícím s drogami a zpřísnění zacházení s vězni. V listopadu minulého roku bylo zaznamenaných 68 podobných akcí, přičemž bylo spálených 27 autobusů během 7 dnů. Násilí pokračuje navzdory posílení bezpečnostních složek.

Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele

Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.

Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali

Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.

V Káhiře probíhá summit islámských států

Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.

EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin

Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.